Budu služkou a kojnou/chůvou. Ach jo

Já te chapu,taky jsem se toho bala,ale není to Takova hrůza 🙂 doma vařím jen pro malou a velmi zřídka pro me či partnera.varit umi líp on,takze navari a já jen vyndavam z mrazaku 🙂,dceru jsem hned od miminka nechávala hlidat,jak tatínkem tak babičkám a jela si třeba na hodku na nákup abych se odreagovala,styl oblékání jsem taky nezmenila,stale nosim saty,sukne,balerynky,zadny outdoor u me nenajdeš :D jen jsem vyřadila docasne sperky,protoze je dcera taha a rve :D dal se schazim s kolegyněmi z prace,udrzuji kontakty s bezdetnymi,jezdime lyžovat do alp (bereme sebou vzdy babičky aby hlidala),proste se snažím to dítě začlenit do našeho stylu zivota.ale uznávám ze matka je trhu prace trochu jako obtížný hmyz,taky me štve že je málo prace na poloviční úvazek atd.sve dítě miluju ale sebe miluju taky,takze se snažím nezanedbavat se(chodim cvičit sama i s dcerou),maluju se atd. Prostě jaky si to uděláš takový to mas ;)

@koordinatorka_odboje je to o tom postoji, ja treba od zacatku vedela, ze pokud bude vse ok ( zdrave dite i ja), tak od pevniho prikrmu pujdu na par hodin do prace. Chapu obavy, ale takhle se tomu poddavat opravdu neni dobre

@babickamary Nemaž to tu, je to fajn téma a tahle diskuze má šanci žít dlouho ,-)
Jen jsi to holt napsala na plnou pusu. Jen se to chce dokázat oprostit od osobních invektivů ,-)
Na mateřském fóru to prostě vzbudí emoce.
Nechtěj vědět, co způsobilo za pozdvižení, když jsem si dovolila si tu postěžovat, že to je fakt hnus nemoci se na Slovensku zbavit těhotné zaměstnankyně. To, že ta holka byla líná jak veš a ulhaná, její jednání odnášíme jako tým dlouhodobě, jaksi většinu, kdo měl potřebu daný příspěvek okomentovat, vůbec nezajímalo.

Ber to prostě tak, že ty priority má každý jinde...

@patrusa ano, ano, proto chtěla asi utěšit, jak to bude dobré a jak se to dá stíhat. Ne z ní dělat nezodpovědné děcko, co si to neumí zorganizovat.
já strašně ráda čtu příběhy o úspěšných ženách, které začaly podnikat při mateřské a daří se jim. Dává mi to naději 😀

@koordinatorka_odboje fakt ne. Jak jsem napsala, tohle bych řešila, kdybych do toho nedopatřením vlítla v osmnácti. Ani v těch třiceti, když jsem čekala dceru, jsem nebyla nějaký ultra mateřský typ, ale brala jsem to, že jsme se rozhodli mít dítě, což s sebou samozřejmě nese určitou změnu životního stylu a že si s tím prostě budu muset nějak poradit.
Ono taky jde o to, jak je to napsáno. Určité obavy jsou pochopitelné, ale autorku tohohle výplodu bych taky netipla na "chytrou" ženu.

Přidávám se k většině a hlavně nevím, jestli bych se neměla urazit. 😀 Rozhodně nejsem ukoptěná cuchta. Chodím ke kadeřnici, na kosmetiku a ven jdu vždycky aspoň s řasenkou. Ano, nechodím už v lodičkách, šatech a sukních jako do práce, ale i tak se snažím, abych vypadala dobře. Přiznávám se, že se vyskytnou dny, kdy člověk nemá čas, chuť a sílu být sexy, když v noci bděl nad dítětem se 40 horečkama, ale to tak je občas i bez dětí, ne. 😝 A móda na mateřské je prostě sportovnější (lodičky jsou na písek fakt nepraktické😀) A ztráta důstojnosti? Jako proč? Uklízím víc než dřív, to je fakt. Teď se vracím do práce, tak jsme si pořídili paní na úklid. Chci se věnovat dětem (mám 3) a ne přilítnout z práce a lítat z hadrem. A jen pro upřesnění - jsem vysokoškolačka s prestižní prací, celou dobu s dětmi jsem si opravdu hodně užila a neměla jsem potřebu během RD pracovat. A je vědecky dokázané, že se ženám, které mají více dětí, zapojí do té doby nepoužívaná část mozku a pracují daleko efektivněji než ženy bezdětné. 😉

@babickamary Tak ona to kazda vnima jinak a kazda si taky jinak pripousti realitu 😉 Ja ti mooooc rozumim. Od prvniho tehotenstvi je to vecny boj, ktery me uplne trha na kusy. Jsem perfekcionista, nechci prijit o praci, chci spoustu veci - zdrave deti, kterym davam pozornost a moznosti vyvoje, uklizenou domacnost a uvareno, upeceno, pokracujici podnikani s idealne stejnym prijmem jako pred otehotnenim atd. No, za posledni ctyri roky je to jeden velkej kompromis a jsou chvile, kdy me to strasne stve. Ale dobra zprava je, ze okoli ma pocit, ze se mi ten boj dari a po ctyrech letech se vsechno vraci k normalu (deti mam tri 😉 ). To zvladnes, uvidis.

@babickamary na tu domacnost se vyprdnete. Jasny obcas vysat, utrit prach, umyt koupelnu. Rozhodne to neni kazdodenni cinnost. Mimco prehnanou cistotu nepotrebuje. Ja nejsem zadna hospodynka, jen to vareni mi nevadi. Prckovi koupite prikrmy ve sklenickach a odpada to patlani a mixovani. Hlavu vzhuru! Ha se nemuzu dockat az mi skobci rodicak a pujdu do prace. Deti miluju, ake praci a spolecnost taky.

@brunetka11 Hele ani ne.. strie mam a je mi to jedno, hemeroidy mam taky a beru to tak, ze to k tomu patri, a vlasy mi nastesti nevypadaly... jako nerikam se neni normalni se toho bat, jenom jsem se teda nebala toho, ze bych se stala ''kojnou/chuvou/sluzkou..''...

Tesim se. Samozrejme me desi nabrana kila, strie a to, ze budu mit mozna ukricene miminko co mi nedovoli si ani umyt vlasy. Ale to je vse "coby kdyby". Jsem stastna, ze budu mit miminko, kila se daji shodit, strie pokud budou tak budou dan za neco co budu milovat cely zivot. Jednou budu stara, v praci nepotrebna, ztratim krasu...a vazne si s tim hlavu lamat nechci. Tes se na miminko.

@babickamary Tak pozor , protože bez těch domácích prací se snadno hloupne. A myslím to vážně. Všechny přístroje, pračky, sušičky a ještě kuchařku, no nevím. Já dělám dost těhle věcí spolu s dětmi, jsem doma bez 1,5 roku od roku 97, ještě jsem nezhloupla, aspoň doufám. Naopak užijeme při tom i legraci- máchání prádla ve vaně na chalupě v pláštěnkách je fakt bezva.Nikdo při tom nezlobí. Muž rád vaří, je kuchař a baví ho to i doma.Myslím, že ví, kdo jsem, spíš se musím krotit, abych to nepřipomínala důrazně. Představuju si, jak sedím a vysvětluju dětem, že tahle paní nám přišla uklidit. Potřebuju přece, aby věděli, že bez práce nejsou koláče- to je dost zásadní. 🙂

Jen poznamka: samozremne, ze nejvic starosti mam o to, aby dite bylo zdrave. Ale o tom nema cenu zakladat novr diskuse. Ale hned vedle toho mam starosti o to, aby nam s manželem vydrzel hezky vztah, protoze s nim chci zustat i vsechna ta leta po tom, co dite dospeje. A tak me casto napada, jak se se zmenami vyporadam.

@babickamary Snadno se vypořádáte. Zůstanete sama sebou, to je nejlepší cesta i pro Vás i pro okolí, včetně dítěte. 🙂

@babickamary za ten se ovšem ani nepovažuju. Rozhodně se, ale péčí o dítě a rodinu Tvoje IQ nesníží o 50 bodů. Jasně, po čase to může připadat stereotypní, ale stačí zapojit trochu kreativity a každý den může být úplně jiný. Záleží na úhlu pohledu, jestli už teď se na to netěšíš a vidíš to jen v černých barvách, pravděpodobně to tak i dopadne. Možná ses spíš měla zamyslet, jestli vůbec dítě chceš, nebo to děláš jen kvůli tomu, že to chce Tvoje okolí. Když už teď víš, že šťastná nebudeš - nepřijde to samo od sebe v jediným okamžiku a budeš se trápit jak Ty tak Tvoje dítě.

@zandi jasne, proto si to miminko porizujeme: je to to nejvic, co muzeme v zivote udělat a ve výsledku to bude každopádně krasne. Ale tech jednotlivých sitaci se bojim

@xnovotnam Blbost, já jsem se začala těšit až teď ke konci. Před tím jsem taky vzdychala, jaká to bude nuda a stereotyp.

@babickamary Měla jsem to odst podobně 🙂 Péče o domácnost mě nebaví. Ba mě dokonce s... :D A práce mě naplňovala a byla celý můj svět. Dělala jsem 2. Učila jsem a k tomu jsem ještě od studia dělala korektorku. Dnes to mám tak, že učit už samozřejmě nemůžu, ale korektorku dělám stále. Nechala jsem si to jako koníček. Je to "čas jen pro mě".
Jinak koukám, že jsi na začátku těhu... ono se to taky změní, až tě prcek poprvé kopne, až začne v bříšku reagovat a vůbec nejvíc, až ti ho po porodu daj...
Nicméně doporučuju zapojit hned od začátku, ale opravdu HNED co nejvíc partnera, ať se taky stará. Pokud ti má kdo pomoct, nech si pomoct, třeba uvařit, apod., myslím hlavně v šestinedělí. A co se týká vzhledu... každý den se namaluju, umyju si vlasy, oblíkám se "domácky", ale určitě líp než předtím, prostě třeba legíny a halenku, určo ne tepláky a poblité triko .-) prostě se snažím být upravená, jednou za 2 týdny chodím na masáž... není to tak děsný 🙂 A na kamarádky mám víc času než dřív, jen teď ony chodí za mnou...
Jen ze sebe nedělej něco, co nejsi... a uvidíš, že to bude fajn.

Co je to talent na úklid domácnosti? Nějak nechápu, každý snad umí umýt nádobí, vyluxovat, utřít prach..
Taky jsem měla na začátku prvního těhu velkou krizi, bylo mi špatně a říkala jsem si, sakra, co jsem to udělala, proč jsem ještě nepočkala, jak to zvládnu?? práce mě bavila, můj život mě bavil..nikdo z mých přátel neměl děti, byla jsem jediná..tahle krize naštěstí přešla po skončení nevolností, a když mi začalo růst bříško, začala jsem mimčo cítit, všechny tyhle obavy zmizely..a po narození dcery se mi totálně převrátil svět, ale tak nádherně 🙂. Mám skvělého muže, který mi byl celou tu dobu oporou, jak během těhu tak při a po porodu, pomáhá s domácností, bere děti ven, abych si mohla odpočinout...
a pokud někdo chce být matkou, co se celý den válí doma v teplákách, užírá se, nestará se o sebe a lituje se, tak ať to dělá, ale tahle představa o roli matky se mi zdá dost ujetá a klamná..já se v podstatě snažím dělat ty smaé věci jako před dětmi, jasně, volného času je mnohem mnohem míň, ale i tak to jde, každý týden plavání, pravidelně kadeřnice, s mužem chodíme na masáže, společně na pivo, večeři, do divadla, konzerty, apod..
co se mi nejvíc změnilo jsou životní hodnoty, člověk přestane řešit malichernosti, a začne si vážit věcí, které má (hlavně těch nehmotných), protože třeba strach o zdraví dítěte je nesrovnatelné se strachem, že si nestihnu umýt vlasy nebo se nalíčit, když jdu ven..

Prijde mi, ze v dnesni spolecnosti je za idealni matku povazovana mirne zanedbana a neupravena zena s bordelem doma a nasnorenymi detmi a zalibou v latkovych plinkach... A koho tato predstava desi, je povazovan za cloveka se zvracenymi hodnotami. Ja ti docela rozumim. Dite zatim nemam a necekam, ale veci, co pises, me s tim jak se to blizi, ponekud desi. Ano, taky se bojim, ze prijdu o vzhled a postavu, chci zustat atraktivni jak pro sebe, tak pro manzela a to nejsem zadna povrchni nana, ale vim, ze i vzhled je soucasti me samotne. Taky nebudu chtit zit v bordelu a bojim se, ze nebudu mit dost sil nebo energie na peci o domacnost. Ja nevyzaduji striktni piradek, ale v uklizenem byte se ja i muz citime daleko lepe nez v bordelu. Nekomu je to treba jedno, ale mne ne. Jsem zvedava, jak budu zvladat dite, ale uvedomuji si, ze pro me, muze i to dite je nejdulezitejsi harmonicke prostredi a tim tedy i vztah me a manzela, takze bych nerada pro same plinky a kojeni ohrozila nas vztah. Muj muz je skvely, vim, ze ma hodnoty srovnane velmi dobre, ale i kvuli nemu bych se nechtela promenit v to, co jsem popsala na zacatku. Naprosto tve obavy chapu a spis nechapu to odsouzeni. Ja chapu, ze pro nekoho vzhled, domacnost nebo i vztah s muzem nejsou tak dulezite nebo v tu chvili zasadni, ale neni spatne mit to srovnane trosku jinak, neni to znamka povrchnosti nebo sobeckosti.

A na okraj, mne je uplne jedno, jestli o sebe nekdo dba nebo nedba, jestli ma nebo nema uklizeno ani nemam nic proti latkovym plinkam. Opravdu ne, nikoho nesoudim, jen to sama vuci sve osobe chci mit jinak.

Ja ti aj trochu rozumiem, preto ta chcem ubezpecit,ze to bude ok. Mne kazdy od momentu, ked som otehotnela hovoril ako si nenalakujem uz nechty, ako si ani rozok nestihmen dat..pamatam si, ze sme prerabali byt ked som bola tak v 7. mesiaci a byvali u svagra a oni dookola malej dvojrocnej pustali fihatralala ( stupidne decke pesnicky) a ja som muzovi plakala, ze naco mi je doktorad z dejin, ked budem tri roky spievat tie blbosti a co sme to vlastne urobili (veeeeeeeeeeeelky coming out..ja nemam rada male deti, neviem sa im priblizit a lezu mi na nervy..a bohuzial to plati stale...ja proste milujem len svoje dieta/deti), niekde po tejto krize my doslo, ze ake si to urobis take to mas...Tehotenstvo mi rozhodne neznicilo krasu, nemam jednu striu ( mazala som sa ako blazon) a dnes mam postavu lepsiu ako pred otehotnenim ( slava bohu kojeniu a dlhym prechazdkam), vsetci ma nasledne strasili porodom a vies co??? Porod bol super, kazdy kto vravi, ze to boli, nemal oblickovu koliku..to je bolest..plus cvicila som s anibalom, takze ziaden nastrih, o dve hodiny po porode som myslela, ze tam im umyjem okna od tej energie a euforie a v ten rok sme nesli na dovolenku, tak sme investovali do mojho porodu a rodila som v sukromnej nemocnici, nemam ziadnu traumu nic..o rok chcem rodit znova. Doma som si povedala, ze proste musim prezit, lebo to dieta ma potrebuje cely zivot a na stuzkovej naozaj nevidno, kto bol noseny v satke, kto bol kojeny tri roky, kto mal cumlik...vidno, len mieru lasky a pozornosti rodicov. Takze som nehrotila veci...kojenie slo, ale keby neslo dam UM, som nenosiaci typ, cze ziadna satky, nosic, ne som kengura...maly nemal koliky, tiez tym vsetci strasili a ma rezim, rezim je posvatny, nenedala som sa nachytat na trend kojenie na akykolvek plac, latkove plienkyzijem v 21 storoi uznavam jeho vydobytky ako nutrilon, epidural a pampersky...od zaciatku je to NASE dieta, manzel sa s radostou zapajal a zapaja.. vlastne zvlada vsetko, co ja...od zaciatku som trvala na case pre seba...bud siel manzel kocikovat, ja ku kadernicke etc ono je to dobre aj ako prevencia proti muzovmu pocitu, ze nic nerobis na tej materskej... Domacnost urpatujeme len v sobotu obaja, lebo je NASA...ja som doma platena od toho, aby som sa venovala dietatu, nie aby sa mi leskol byt...a varim trochu...a vari vela aj manzel...A JE MI SKVELO. Ziaden pracovny stres, ked chceme ist na hory ideme, v lete chceme ist s malym k moru, s kamoskami s kocikami chodime na prechadzky ( vzdy sa pekne obleciem a namalujem, aj keby co bolo), zaroven pri tom pijeme kavu, kazdy den vidim, ako sa z toho uzlicka stava clovek, ako sa na mna smeje, ked ma vidi pri postielke, ako sa sali s tatom...ako spi a dycha a zrazu ma vsetko zmysel ( och ale som pateticka)....ako ma bavila kariera, tak ma bavi aj tato etapa, velmi rychlo to plynie a zrazu nas tie deti nebudu potrebovat a ja budem mat zasa kopu casu a aj ty... ...mam nalakovane nechty, nevravim, ze neboli noci, ked bol maly chory ( a chory je skoro kazdy mesiac, odsavacka na vysavac je moj best friend), ked sme nespali, boli chvile, ked to bolo tazke, ked som stala o 4 rano pri okne a meditovala nad tym, ze za tri mesiace som videla viac svitani, ako za cely zivot...ale platia dve veci, ze VSETKO V MATERSTVE JE DOCASTNE a nie je to OBETA, je to DAROVANIE SA. 🙂

@babickamary A já myslím, že to je panika! Prostě jsi zpanikařila a myslím, že se ti to v těhu i v mateřství stane ještě milionkrát 😉 Možná se taky podceňuješ. mě taky vždycky přijde, že druzí jsou ti lepší, zvládaj to lépe. Dívám se výhradně jen na ty upravenější matky, na ty které víc uklízí, které u dětí vydělávají. Připrav se, že mateřství je takováhle zkouška nervů. Záleží jestli máš podporu rodiny, pokud ne, tak to na tebe bude víc padat. Dítě ti hodně z toho vynahradí. Dneska jsou ženské přetížené a z toho vzniká tenhle stres. najdi si na Youtube Dr. Máslovou a na netu její články. Ona přesně píše o tom, že na ženské nikdy nebyl tak šílený tlak jako teď. Dřív stačilo být dobrá hospodyně. Dneska musíš být taky, ale k tomu krasavice, vyštíhlená, s postavením v práci. Způsobuje to přetížení a tyhle stavy, co prožíváš. Buď statečná, není to lehké. Určitě to bude zase lepší, v těhu jsou hormony jak na houpačce. Nebude tak zle, nebude to lehké, ale strach má velké oči🙂

@babickamary: neboj se toho, teď máš asi dost času nad vším přemýšlet což není úplně dobré...není třeba se dopředu zbytečně stresovat, stačí si to pak zařídit jak ti to bude vyhovovat...dokud bude miminko malé neudělá ti doma žádný bordel tak stačí uklidit občas, udržet to v nějákém relativním pořádku, co se týče vaření tak je to to samé, můžeš třeba uvařit na víc dní, můžeš si nechat obědy třeba vozit, případně si pro ně někam chodit nebo spojit oběd např.s posezením s nějakou kamarádkou. Větší úklid a vaření pak přijde až když mimčo roste, začne se pohybovat, bude vyžadovat příkrmy (to se dá řešit skleničkama), důležité je určit si priority a nezbláznit se z toho. Já před dětma měla naklizený byt, všechno se lesklo, nesnesla jsem nic poházené, smítko kdekoliv a rychle mě to přešlo - zjistila jsem,že buď strávím celý den s hadrem v ruce a budu se z toho hroutit nebo to začnu přehlížet, budu si užívat děti a budu v pohodě. Teda, ne že bychom se tu lepili k podlaze a měli tu nánosy prachu, ráno to tu přejedu vysavačem a za 5 minut to vypadá zhruba stejně, ale prostě není tu staletá špína, ale ani dokonale naklizeno. Moje priorita je dávat dětem zdravé jídlo a být co nejvíc s nima, ostatní dělám tak průběžně jak je čas a chce se mi, hodně chodíme ven, stýkám se s jinýma maminkama které mě přivedou na lepší myšlenky, prostě snažím se zařídit si to tak abych byla v pohodě já, to se pak odrazí i na chování dětí

@babickamary hele, řešíš zcela zbytečně věci, které ještě nenastaly. Ty obavy tě ubíjejí a ženou tvé představy do extrémů. Já nemám v okolí ani jednu mámu, z které by se stala nakynutá cuchta jen proto, že porodila dítě 😀 takhle to opravdu nefunguje. Sama čekám třetí a s klidným svědomím můžu říct, že jsem neztratila nic ani ze svého půvabu, ani ze svých ambicí 😀 Pokud to zní nafoukaně, tak ať, nepotřebuji, aby mi to někdo odkýval, nejsem slepá ani hloupá a taky je spousta věcí, které dělám proto, abych si to "své" udržela. Že jsou někdy dny na odstřel, o tom žádná. Ale jaké si to člověk udělá takové to má. Takže neskuhrat a přemýšlet. A dělat vše proto, abys byla spokojená - začít můžeš tím, že nebudeš přemýšlet nad tím, co teď stejně neovlivníš.
Btw - ambiciózní a chytrá žena by neměla mít problém s tím, aby si občas zavolala paní na úklid nebo hospodyni. Nestojí to tolik, aby si to rodina i s průměrným příjmem nemohla dovolit. Taky už jsem párkrát využila a využiji určitě zas. Když jsem třeba nemocná,manžel hodně věcí obstará, ale ženskou pečlivost prostě nemá, takž tehdy sáhnu po pomoci (babičky daleko). 😉

@babickamary
??? a miminko bylo chtěné???
co by zato jiné maminky daly, aby čekaly zdravé dítě...
mám 2 děti brzy po sobě narozené a neměnila bych,
rozhodně nejsem nějaká cuchta od ploty, víkendy si užíváme výlety, procházky, a s manželem žádný problém ( naopak v přitažlivosti ještě lepsí) více si sebe vžíme...

Mít na uklízečku, mám ji - nemám to moc ráda, no. Umělá by uklidnit lip a efektivněji. Jinak cuchta jsem nestihla být ani při 2 dětech, denně se licim, ale zas mi nedělá problém být před mužem neatraktivní = s tím jádrem třeba - protože dělat mu jen dobrou společnici je zas trošku přetvářka. Děti jsou to nej, co jsem v životě dokázala, co mám. A to jsem před nimi měla kariéru a 4x takový plat. Ale jak je tu psáno, jaký si to zaridis, takový to bude, na rodicaku jeden na výlet na 3dny, na týden, kdy chceš, ne kdy dostaneš dovolenou v práci.

@babickamary ako pisala @nutricnihodnota Ale jsi teprv chvíli těhotná, tak se neplaš do předu - 1/3 tehotenstiev sa konci v 1. semestry potratom, mozno budes mat 'stastie', lebo mam pocit, ze ty si typ, co by nemal mat dieta, alebo potrebuje poriadne prefackat aby si uvedomil ake su skutocne hodnoty

@gita17 Vetsi hnus uz jsem dlouho necetla.

@gita17
Děkujeme za hodnotný příspěvek, tady máš klíčenku a doufám, že ti morální zadostiučinění vydrží na hodně dlouho.

Pokud chytrá a ambiciózní žena nedokáže tyto vlastnosti přetavit v takový zisk, aby si nemohla dovolit občas uklízečku nebo jídlo v restauraci s donáškou, tak je něco špatně 😕 Hele, neber to špatně, ale všechno je o přístupu, a pokud máš takový poraženecký pohled sotva ti uschly dvě čárky na testu, tak se z tebe ta cuchta fakt stane, a do toho hysterická. Trochu optimismu do toho! Mě teď čeká druhý porod, mám práci na půl úvazku z domova a dálkové studium VŠ. A rozhodně nejsem supermatka. Taky jsem teď o zkouškovém měla krizový týden, kdy jsem neměla čas ani vylézt na denní světlo, natož vařit a uklízet. No tak jsme jedli rohlíky, které koupil manžel cestou z práce a žili chvíli v bordelu, jen na osobní hygienu jsem tedy nerezignovala. 😀 Hlavní je se z toho nepo*rat, no.