Jak vysvětlit rodičům, že neohlášené návštěvy ne?

@brokovich tak to opravdu extrém..tohle má moje švagrová se svojí tchýní...chodí jim do bytu a sama si odemyká...my třeba navzájem s rodiči klíče máme, ale zvoníme...i když teď mě mamka třeba říkala když jsem zvonila proč si neodemkneš však máš klíče...ale i tak ona i já zvoníme..

mě by to taky vadilo. Já myslela, že je normální se ohlásit, že přijdu na návštěvu.

vůbec nevím jak bych to řešila 🙂

Ahojky všem. Děkuji Vám za Vaše názory. Je to fakt neuvěřitelně těžké. Moji rodiče dříve klíče měli, ale nijak k nám nechodili a když, jak jsem zmínila - narozeniny, svátek, Vánoce atd. Také se mi před léty stalo, že mi táta volalm kde jsem, že mi něco přivezl (ale byla to něco dost nepodstatného) a prý kde jsem, že nemá klíče..., tak jsem mu řekla, ať to dá k sousedům a nebo to pověsí na dveře. Vztahy máme dobré a právě proto, že jsem s nimi mluvila ve dvě odpoledne, tak si vlastně zjistili, že budeme doma, že vařím a dělám to a to a najednou se tu objeví. Dvě hodiny jsou dost dlouhá doba na to, abychom si nestihli domluvit návštěvu jinou, takovou, která je zvyklá kupř. na moje aktivity a tím pádem ochotna sedět v kuchyni, přičemž já lítám kolem plotny. Mám kamarádku, která je o 10 let mladší, než moje mami. In natura se vidíme tak třikrát - čtyřikrát do roka a já si kupř. neumím představit, že by přijela - ohlášeně, jako návštěva de facto vzácná a po deseti minutách by přišli moji rodiče. Ona by řekla, hele, já jedu. Nechutný "fopá" pro obě strany, bohužel. Tak já bych si ji pozvala, ano, něco po tobě potřebuji..., jo tak za hodinu přijeď... a najednou moji rodiče tady. Připadala bych si jako kráva, fakt že jo. Když jsem byla na návštěvě já u ní, tak mi řekla, hele, asi tak za hodinu přijede můj syn, já mu jen něco předám, on ani dál nepůjde, takže prostě v klidu seď, jsme tak domluveni. Přijde mi to už opravdu jako schválnost, oni sem šli jen tak, že byli na procházce, ale proč na procházce vedoucí k nám, když mají jiných dvacet možností a příjemnějších. Nehledě na to, maso, pro kočku, tu měl táta s sebou, ale šli jen tak kolem.... . Holky, jestli se nezcvoknu, tak nikdo. Důvody návštěv jsou - přinesla jsem štrůdl, švestkové knedlíky, či něco podobnýho. Přemýšlela jsem nad tím celý den, a asi jsem už na to přišla. Prostě si vychytám telefon stejného psychologického znění, vyjedeme na nákupy a až mi budou volat, že jsou u nás za dveřmi, tak první co ušlyší - TO JE DOBŘE, MĚLI JSTE ZAVOLAT. Jsme tam a tam a ještě jedeme tam a tam, takže dřív, jak za dvě hodiny doma nebudeme. A ještě dodám - a vůbec, vždyť jsme spolu mluvili a o tom, že byste se stavěli jste neřekli ani slovo..... . Nenásilná cesta, ale nějak je to odnaučit musím. To, co jim vadilo, když jsem jim říkala, že to dělá tchýně (ať je jí lehká zem) a nechápali, tak to budou dělat oni teď? A to ještě, když jsou tady posloucháme,. že to či ono není hezké....., jen tak mimochodem. Budeme mít zařízeno a vše, jak se líbí nám, to taky nepochopí nikdy...

Taky nemám ráda neohlášené návštěvy... a část rodiny se v nich taky vyžívá. Jsme poměrně časově zaneprázdnění, prostě furt v luftu. Často mě tak po návratu domů čekají různé balíčky a tašky na vrátkách, na schodech a jinde. A stejně si nedají říct...
Já i když jdu k "sousedce" (na druhém konci ulice), tak si voláme. Stejně i našim, kde pak stejně zvoním. Prostě respektuju osobní prostor.
Pokud je výmluva, že mi něco nesou a fakt bych je zvát dovnitř nemohla nebo prostě nechtěla - jé, vy jste hodní, díky, ale nepočítala jsem s vámi a nemůžu. Přijďte jindy, zavolejte, domluvíme se... A holt opakovat, opakovat, opakovat...
Chápu, že jiní můžou mít jiné zvyky. Ale pokud jednou něco kritizuju, nemůžu dělat to samé (Sama se toho snažím vyvarovat. Hlavně když vydím zářné příklady u mé tchýně a její maminky a mojí mamky a babičky.)

Přeju pevné nervy...

Ještě me napadá, co udělat to samé jim. Chodit neohlášena, nejlépe v naprosto nevhodnou chvíli. Když vis, ze mají návštěvu, na večer, brzo ráno, o víkendu rano 😀 A nosit jim nepotřebné veci. 😀 Jo, přeháním, ale fantazie me přemohla. 😀

V teto souvislosti bych mohla dlouze vxprávě to tom, jak některe, byt ohlášene, návštěvy neumí včas odejít a seděly by do poslední flašky a posledního otevřeného oka. Taky děs.

@brokovich Tohle vím, že předem nevyjde. Šla jsem kupř. z obchodu, který mají skoro u baráku a koupila jsem jim jejich oblíbené... cokoliv, zavolala jsem s ttím, že jim něco nesu a už se ozvalo, jo určitě, přijď, to víš že jsme doma a sotva jsem vylezla z výtahu, zda si dáme kafčo..., tohle fakt nefunguje, spíš naopak, proč si se nestavila na kafe či nestavili...., když se doslechli, že jsme tam byii, ať již od jejich známých, kteří nás viděli, či od nás, když to bylo nutné říct...

Před chvílí telefon, - copak děláte.., tak mami povídám, že tu lítám jak blázen, tak se ptala,- no prosímtě, co děláš, tak jí říkám, teď jsem douklízela záchod, myla jsem dveře, prala rohožku, pověsila vyprané deky, že se mi vaří brambory na dalamánky atd. ..., tak padlo, no a nepřijdete na kafčo? Tak jí povídám, no, jestli ty máš čas chodit pátýho prosince někam na kafčo, tak já tedy ne. Začala se smát. Předpokládám, že je tu do hodiny máme....

@magdalenax když nepomáhá naznačit, tak jedině natvrdo... pozvat je jeden den a sednout a přímo k tomu a říct to jak to je....
lepší než abyste je pak viděli neradi.... to by snad nechtěli...

někdy se nedá nic jiného než to říct natvrdo...

já bych z tohohle taky rostla... jako nevadí mi přepadovka typu Přijdeme za hodinu (od kamarádů, protože rodiče bydlí daleko a nepřijedou nikdy, zas druhý extrém)... ale aby byl někdo najednou u dveří, tak to ne.... a navíc opakovaně... to bych dlouho nevydržela a řekla jak to je, podle mě nic jiného nepomůže...

jestli se nudí doma, tak jim pořídit nějakého mazlíčka apod... někdo to myslí dobře, mají o vás starost, chtějí vás vidět, ale je potřeba se domluvit

@magdalenax no to je jasne, ze se nudi. Ty nevis, kde Ti hlava stoji, oni zas nemaji nic na praci. je to trochu nevyhoda u prarodicu, kteri nevi, co delat (ja mam bohuzel rodice, co teda porad jeste jedou jak sroubci, ze naopak bych uvitala, kdyby meli volno... ale jsou ode me daleko).
hele, budes muset byt tvrda, ja vim, neni to jednoduche. naprosto na ferovku rict- hele mamo, tato, rada Vas vidim, ale nemam na Vas prostor a chci, abyste se mi hlasili predem, kdyz se chcete stavit. je mozne, ze mi vyhovite?
ja mam tchyni s pritelem pet domu vedle... je tu dum otevrenych dveri (neni klic, kazdy si dole otevre). a ted v tehotenstvi jsem tchyni naprosto drsne rekla, aby dole zvonila. jejimu priteli jsem musela rict trikrat. uz nas nejblizsich je tu osm, za chvili devet (ja, pritel, jeho dva synove, jeden s pritelkyni, me dve holky, rocni mrne a za chvili mimous) a absolutne me stvalo, ze dole slysim otevreni a cestou do schodu odhaduji, kdo to je. jestli jeden z tech moc domacich, nebo tchyne, pritel.
bud rada, ze jsou to Tvi rodice a ne tchanovci. je to neprijemne. tchyne nastesti pres tyden jezdiva pomahat svagrovi s dvojcaty, ale jednou to asi taky skonci...
nemluvim ani o vareni, ze se ceka, jestli uvarim i jim, nebo prijdou a proste jim jidlo nabidnes... jenze ted s miminem nebudu zas rok schopna poradne fungovat (miluju, az ditko chodi, ze se mi konecne uvolni ruce, do te doby zatez...).
takze holt zatni zuby a rekni hezky a strucne, klidne si to i napis a predrikavej, co potrebujes.
na druhou stranu nechapu, ze nechapes, ze Ty jsi ted pro ne zdroj aktivity 🙂 takto budou muset neco vymyslet jineho a pak budou spokojeny obe strany.
drzim palce. vim, neni to jednoduche!! ale jsou horsi veci nez rict sva prani, neboj.
u me je blbe, ze to nechape muj pritel. ten dum otevrenych dveri miluje. nedavno jeho maturant synek ze stuzkovaku dovalil ozraleho kamarada s babou. no do schodu jsem rekla, ze jsou tu male deti a ze si takove nocni prepady nepreju... hrozny. a taky s tim budu muset zabojovat. malokdo chape, jak zenska tehotna, v sestinedeli, potrebuje se soustredit na sebe a ja navic budu mit deti za sebou a je to narocne. a muj chlap nic, jeste se pohadame, ze si vymaham soukromi. to jeste nepisu o tom, ze rano u nas obcas kafickuji jeho zamestnanci... a rozhodla jsem, ze az zase je pozve, ze to reknu primo tem zamestnancum, kdyz ten muj vul to nechape. Ty milane, jsi moc fajn chlap a rada Te vidim, ale v soucasne dobe nejak potrebuju soukromi a kdyby se ta kaficka posunula az za pul roku, za rok, moc mi to pomuze...
to jen at vis, ze muze byt jeste hur!!

@verusky To je právě to na houby, když to udělali posledně, tak jsem ve dveřích řekla,- to snad nééééé, mluvili jsme spolu, to jste nemohli říct, že se k nám chystáte? Načež táta odpověděl, tak já se zase klidně otočím a můžu jít, uraženě, jak jinak

@magdalenax jak bych je zmercila v kukatku hodila bych par starych křápú do chodby, otevřela bych a řekla, že máme návštěvu, ať se nezlobi, že se měli ohlásit.

@magdalenax ať se klidně urazí, asi to jinak nepůjde.. přitom ty bys taky mohla klidně být uražená, že se neumí ozvat, tak co. kdo bude v právu? tím to nechci zlehčovat, není to jednoduché, ale asi bych to fakt tak v klidu řešila - ať si trucuji!

Taky nemám ráda neohlášené návštěvy, ale rozhodně není fér dělat nějaké naschvály, které tady holky radí. Jestli jsem to správně pochopila, tak to rodiče nevědí, že vám to vadí. V tom případě nerozumím tomu, proč jim to prostě neřekneš... Křišťálovou kouli asi nemají.

@magdalenax u nás zafungovala jediná věc...nejdřív popíšu - nastěhovala jsem se k manželovi do baráku po jeho rodičích, jeho mamka se odstěhovala do bytu ve vsi, takže blízko a nemáme kouli na dveřích a chodila už ze zvyku jako domů, bez klepání nebo jakéhokoli zvonění, rovnou otevřela dveře a zhoukla ahoooj...bylo to fakt nepříjemné tyhle neohlášené návštěvy...byť někdy i ohlášené, že prý si mamka přijde pro něco, ale člověk nevěděl jestli za hodinu, dvě...někdy volala, že přijde za chvíli byli 4h odpoledne a vešla zrovna ve chvíli, kdy jsme u stolu večeřeli v sedm...hrozný...
nicméně, jednou si sama naběhla 😀 chystali jsme se společně do vany, zamkli jsme se, nechali klíč ve dveřích a najednou muž slyší nějaký štrachání, to už jsme byli ve vaně...a že to jde asi mamka kotelnou...no chápete to? tak vidí, že je zamčeno a místo aby zazvonila, tak si odemkne kotelnu (která je průchozí) a vejde prostě kotelnou...no tak jsem zachovala klid, muž byl ve vaně, já stála nahá u zrcadla a jen si držela rádoby ručník před tělem 😀...mamka jen za dveřma (prosklenýma) něco mluvila, že nám někde něco nechala, čuměla do země 😀 😀 😀 vychutnávala jsem si ten její trapas 😀 na čež jsem i mužovi řekla, že by jí měl připomenout, ať radši zvoní...od té doby jen zvoní a čeká, až přijdeme 😀

takže bych klidně zkusila, kdyby zase zazvonili a byli jste oba s mužem doma, shodila bych ze sebe prádlo, vzala jen župan, rozcuchala vlasy a otevřela jim s takovým tím kukučem, že teď se to vážně ALE vážně nehodí a příště ať zavolají dopředu, že bys to jako ocenila a poslala bych je domů...klidně bych to udělala několikrát za sebou 😉 s takovým tím, že to je snad zákon schválnosti, že se vždy trefí tak blbě, ať příště radši volaj 😀 😀 😀

mě to dělá velice ráda moje máma 🙂 nevadí mi že se zastaví ale kolikrát opravdu neohlášeně přijede zrovna ve chvíli kdy vytírám celý barák nebo malý spí a ona mi ho vzbudí nebo je naštvaná že zrovna spí 🙂 kolikrát jsem jí řekla kdyby jsi zavolala řekla bych kdy se máš zastavit 🙂 a ona já jdu jen na skok 🙂 a pak je tu dvě hodiny 🙂

jinak jsem také pro to říct normálně narovinu, že ne vždy, když oni náhle zazvoní, tak mám čas se jim věnovat., když zavolají dopředu, tak si ušetří cestu...ale jsou i takový, co to nedokážou z nějakého důvodu respektovat...to pak člověk musí být silný a jednat podle aktuální situace a jak se mu chce... zrovna nic nedělám, pojďte dál, zrovna uklízím a kvůli vám nepřestanu...vařím, tak mě můžeš pomoct...normálně bych je i zaměstnala 😀

Oni velice dobře ví, že nám to vadí, ale nejspíš z toho mají legraci. Dneska kupodivu nepřišli, i když jsme se toho obávali. Tak to můžem čekat zítra, ale udělám si tu radost, chci se podívat do města, tak nebudeme doma

Jé, to mi něco připomíná 🙂 Tchán je v tomhle extratřída - mají od nás klíče kdyby se cokoliv stalo, ale on když k nám přijede - většinou v 7 ráno když jede z obchodu - tak ani nezvoní ani neklepe, rovnou si odemkne. Samozřejmě předem netušíme že přijede. Nikdy se dlouho nezdržuje, většinou nám jenom předá nějaké maso nebo buchtu a odchází, ale co mi vadí je to, že si sám odemkne aniž by předtím zaklepal. Protože jezdí takhle brzy, párkrát se mi stalo, že přítel byl v práci a já neslyšela klíč v zámku a chodila po bytě v noční košili nebo ve spodním prádle a najednou ve dveřích tchán. Jednou mě strašně vyděsil, protože jsem spala a najednou jsem slyšela jak nám někdo chodí po bytě. Naštěstí od doby co se nám narodil syn jeho návštěvy nejsou už tak časté jako dřív, spíš se objevuje sporadicky. A naopak mě mrzí, že odpoledne na kafe k nám s tchýní nepřijedou nikdy, byť neohlášeně - prostě nikam už roky nejezdí a ani za vnukem nepojedou, protože jsou zvyklí chodit po obědě spát a dívat se na televizi...no škoda slov.
Když to srovnám, tak moji rodiče mají taky klíče a nikdy by si nedovolili sami odemknout aniž by předtím nezazvonili. Já to samé u nich. Ale komunikujeme spolu normálně bez zábran a vídáme se několikrát do týdne aniž by to někomu z nás vadilo. Většinou se domluvíme, kdy přijedou oni nebo my, ale párkrát se mi stalo, že jsem se prostě s malým sebrala a jeli jsme je navštívit neohlášeně, ale jim to nevadí, oni nás vždycky rádi vidí a nikdy nemají nic takového na práci, aby to nemohlo chvilku počkat a když čekají náhodou návštěvu, tak mi to předem řeknou, abysme třeba nepřijeli s prckem, když budou mít plný byt lidí a nebudou mít na nás čas.
Každý to má holt jinak. Já jsem hrozně vděčná, že tchána ty jeho ranní návštěvy pomalu přestávají bavit, protože i když mě párkrát přistihl v pyžamu nebo ještě spící nebo kojící, tak jsem se prostě nedokázala odhodlat k tomu, abych mu něco řekla. A přítel taky ne, i když mu to taky vadí. Prostě jsme měli strach, by se neurazil, protože na druhou stranu víme, že to myslí dobře a nedělá to schválně aby nás při něčem přistihl, ale prostě ho nenapadne se předem ohlásit nebo aspoň zazvonit. Oni to ti starší lidi mají většinou nastavené trošku jinak. Neříkám, že všichni, ale většinou pokud už jsou v důchodu a nemají moc co na práci, tak jsou vděční za každou byť neohlášenou návštěvu, třeba naši obojí rodiče nám pořád volají kdy se stavíme, i když jsme se viděli před pár dny, prostě jsou rádi, když svoje děti vidí a vytrhne je to ze stereotypu. My mladí to bereme trošku jinak, protože nemáme na starosti jenom návštěvy, ale i plno jiné práce, která třeba nepočká. Takže chce to asi si sednout a promluvit si na rovinu, pokud je nějaký problém, ale sama přiznávám, že s tím mám problém a nechci někoho urazit, tak to radši trpělivě snáším.

Jinak u nás v rodině se traduje historka, jak jeden můj strejda šel kvůli něčemu za svým bratrem a protože zvonil a nikdo neotvíral, ale chtěl něco důležitého a věděl, že jsou doma (myslel si, že jen neslyší zvonek), tak zkusil dveře...Bylo otevřeno, tak šel nahoru...Bylo normálně odpoledne a nikde nikdo a najednou se otočí, dveře do ložnice otevřené...a tam jeho bratr právě souložil se svou ženou 😀 Teď už se tomu všichni smějí, ale musel to být docela šok 😀

@rituska88 Nejlepší lék na neočekávané návštěvy, stalo se to v naší rodině také. Tenkrát se takhle v trapné situaci objevil tchán mé ségry ve dveřích jejich ložnice, od té doby neohlášeně nepřišel nikdo. Ale od nás klíče nemají, . tedy už nemají, ale i tak je toho dost

@rituska88 tak hlavně že nesouložil s jeho zenou... 😀 😀

Jinak nápad @ojo je super. Říct, je bezva, že jdete, zrovna se chystam mýt okna, tak mi pomůžete. .. 😀 😀

@ojo jo, to je dobrý nápad....

@brokovich Tak já se třeba na návštěvu vždy ohlašuju, jednak mi to přijde slušné a druhak si chci být jistá, že je dotyčný doma a hodí se mu to, ale pak už tedy klidně odemknu sama, pokud mám klíče, no, on to popravdě táta i očekává, když zvoním, tak se ptá, kde jsem zas nechala klíče 😀

Tak nevím, zda tu nebyli dneska, táta volal, my byli ve městě, tak je možný, že tu byli, ale právě, že neohlášeně, tak to možná ani radši nepřiznali

Jednou prijde doba, kdy byste byli velmi radi za kazdou jejich navstevu, treba I tu neohlasenou, ale bohuzel, rodice uz nebudou a vam dojde, ze uz nikdy na navstevu nezajdou 😔 Samozrejme to neznamena, ze by se tohle melo pouzivat jako omluvenka na to, abych ted chodili, kdy se jim zachce, ale ja bych si v takove situaci rekla, ze je dobre, ze prijdou, dokud muzou, nikdo nevime, jak dlouho tu budeme. Ja ziju uz 13 let v zahranici, takze absolutne nehrozi, ze by rodice (nebo kdokoliv z rodiny) prisel jen tak na navstevu, ale reknu vam, ze bych za to byla velmi rada 😔 Chapu, ze se to nekdy nehodi, ale kdyz vim, ze oni ke mne na navstevu jen tak neprijdou proste nikdy, tak si pak clovek o to vic uziva toho, kdyz je vidi, dokud muze....

Ale co me teda dost sokuje je, kdyz slysim, kolik z vas by se treba rado nechalo zapirat (kdyby to slo), nebo na rodice silo nejakou 'boudu' ve stylu 'Jsem zrovna na odchodu' atd, jen aby se vyhli navsteve 😕 Predstavte si, ze se takhle jednou budou pred vami zapirat ti vasi mali milackove (az vyrostou), jak by se vam to libilo? Ja vim, vy si ted vsechny reknete, ze vase deti nebudete obtezovat nevyzadanou navstevou atd, ale kdo vi, jak na tom budete za dalsich treba 30 let? Treba budete za kazde mile popovidani jeste moc radi a bude vas mrzet, ze vase vlastni dite se vyhyba navsteve, protoze ma zrovna rozvareny obed nebo neco 🙄 Kdyby to slo, chtela bych vas vsechny slyset za tri desetileti, az vas vase vlastni decka budou balamutit historkama o tom, jak na vas zrovna nemaji cas.

moc nechápu proč něco naznačovat místo abyste to řekli na rovinu. Přijde vám slušnější nevšímat si jich, nedat jim vodu atd. než říct jim, že byste chtěli, aby vám zavolali než přijdou, protože jinak na ně nemusíte mít čas a pak je vám líto, že jste si nemohli popovídat blabla... Nebo že to prostě nemáte rádi - ne jejich návštěvy, ale to, že vás překvapí. Navíc si myslím, že z těch náznaků nemusí nic pochopit - prostě jste rodina, tak co byste při jejich návštěvě neluxovali, že? Nebo si pak cestou domů budou povídat, že vás asi moc dobře nevychovali, když vás ani nenapadne jim nabídnout vodu 😀

@suzanna123 Na rovinu jim bylo řečeno, proč nezavolají předem, - stačí prozvonit, zavolám zpět. Nejspíš si to nečetla celé. Mám pocit, že si z těch přepadovek dělají legraci

@zanett Víš, ona každá mince má dvě strany. Jim by naše nečekané návštěvy vadily, to víme, tak proč to dělají oni? Z pozice rodičů? Promiň, ale i tak je to moc,-jako ve smyslu - jsme rodiče, tak můžeme

@magdalenax ahoj, já bych si asi žádné zrovna jdeme nakupovat nevymýšlela. Záleží na tom, jaké jsou povahy - pokud vstřebají i přímou kritiku, narovinu bych jim řekla, že ty jejich neohlášené návštěvy mi vadí a nepřeju si je. Pokud se bojíš, že se urazí, zkusila bych tu fintu ve smyslu, no mojí kámošce chodí na návštěvu rodiče bez toho aniž by byli domluvení, chápeš to? To je děsný, viď? Další level je pak to svléknutí a předstírání vyrušení při sexu atd... to už snad trkne každého Nu a pokud ani to nezabere, prostě bych jim jen řekla, že se mi to právě nehodí, že měli zavolat a že se tedy pak domluvíme na jindy a zavřela dveře. Možná si poslechneš něco o tom, že se teda od tebe dočkali pěkných věcí, že jim zavřeš dveře před nosem, ale předpokládám, že podruhé už to riskovat nebudou. Každopádně dej vědět, jestli a co z uvedených rad zabralo... docela by mě to zajímalo, i když my takový problém nemáme, bydlíme 30 km od obou rodin, takže zatím nikoho nenapadlo jet jen tak 30 km a riskovat, že nebudeme doma. 😉