Jak vysvětlit rodičům, že neohlášené návštěvy ne?

@konik_mischel To je právě to, já jsem si nikdy nevymýšlela, že jedeme nakoupit, to se stalo prostě tak, že šla mami právě "kolem" a my byli na nákupu. Vždy je normálně pustím dovnitř, i když jsme naštvaní a jejich nečekané ji bylo řečeno, ale nic platné.Třeba nechtějí ani kafe - jakože většinou, že ho akorát vypili doma, i když tatí si ho většinou dá. Ale podstatné je prostě to, že nerespektují stav takový, že i my můžeme čekat návštěvu - ohlášenou, o které oni neví. Když jim volám, tak mohu jen mezi osmou ranní až desátou dopoledne, pak máma nemá čas, obědvají v jedenáct, mami hned umyje ty talíře, posedí spolu pár minut a pak zase mají polední klid, kdy si dávají šlofíka cca do půl druhé. Pak zase připravuje večeři na šestou, pak běží prostřeno, pak zprávy a seriál - ať ordinace, nebo doktoři. Co se týče kupř. seirálu Ulice, který jako jediný sleduji - jak se to vezme, i já, tak mi řekne.... - já se dívám na ulici, tak jí brzdím, že to možná ano, ale že je reklama. Takže nemám pomalu šanci ani na telefon, ale běda, když nezavoláme

@veronika.m Taky fajn. Nechápu to myšlení, že si někdo myslí, že klíč je klíč od jeho bydlení

@konik_mischel Cituji '...prostě bych jim jen řekla, že se mi to právě nehodí, že měli zavolat a že se tedy pak domluvíme na jindy a zavřela dveře...' Coze?!?! Zavrela bys jim dvere pred nosem?! No to je tedy ve vsi ucte chovani reznickyho psa! 😠 Neumim si predstavit, ze bych se takto zachovala napr. k vlastnim rodicum. Napis sem za dvacet let, jak bys vzala to, kdyby te podobnym stylem vyfakovala jednou vlastni dcera (nebo syn) 🙄 Jako sorry, doufam, ze to byl nepovedej pokus o vtip, protoze si neumim predstavit tu bezmoc a zklamani rodicu, kterym pred nosem zabouchnou dvere vlastni deti. Ale vis, jak se to rika, jak se clovek chova k vlastnim rodicum, tak se jednou budou jeho deti chovat k nemu, vseho docasu mile damy... 😝

@magdalenax 😂😂 přesně svym rodičům uz bych to vysvětlila davno

@zanett Není třeba se tu bit do prsou a poukazovat na neci údajnou neslusnost. Resi se tu konkrétní problém a kdyby sis přečetla vsechny příspěvky od @magdalenax, tak ti musí být jasně, že to je věc opakující se, kterou si rodice, resp. tchanovci zrejme ani za boha nenechaji polopatě vysvetřít. Nechce snad někdo rict, ze rodice maji pravo se chovat neslusne jen proto, ze jsou to rodice, ze ne? Jo, par takovych znam a ty pak maji podobne "vychovne" nazory. Nadto stokrát nic umorilo osla, jak se říka. 😉

@zanett , 1. já mám rodiče slušné, ohlásí se předem atd... a 2. pokud má někdo rodiče, kteří neslušně bez ohlášení neustále chodí k zakladatelce tématu domů a i přes opakované upozornění, že to mladým vadí se neděje nic, tak chování řeznickýho psa je to spíš rodičů, nikoli těch mladých. Každý má právo na soukromí a to i děti vůči svým rodičům. Tobě rodiče takhle domů chodí kdykoli je to napadne a tobě to vyhovuje, že se tak za tokové rodiče biješ? Nebo to tak děláš svým dětem a přijde ti to normální? Normální to totiž není.... 😒

@zanett Ty žiješ s druhým extrémem - tak daleko od rodiny, že Ti vlastně neohlášená návštěva nehrozí. Ono se to dá jednou, dvakrát, ale zkus se přestěhovat zpátky, zažívat neohlášené návštěvy co pár dnů a garantuju Ti, že za měsíc toho budeš mít plný zuby taky. Jinak moji rodiče se vždycky hlásili, i když dům, ve kterém jsme s mým bývalým manželem žili, byl vlastně jejich (ale nebydleli tam), měli klíče, ale stejně volali, jestli můžou přijet, totéž my. Můj táta už nežije, ale ani tak by mě nenapadlo jet za mamkou bez toho, aniž bych jí předem zavolala, jestli náhodou nemá jiný program - co je sama, často se domlouvá s kolegyněmi z práce třeba na návštěvě divadla a podobně - má na to právo, stejně tak jako já mám právo na to mít svůj program a neohlášená návštěva se mi taky nehodí vždycky.

já nevím, ale když je u mě mamka (táta už umřel) neberu jako návšťěvu v pravém slova smyslu. Je to sice domluvená návštěvu vždycky, ale máma mi pomáhá, takže pokud mám naplánovánou práci, mámka mi buď hlídá dítě, nebo mi pomáhá s tou prací, přápadně já jsem s dětma a ona to udělá. S tchánovcema je to sice trochu jiné, ale taky se mi snaží pomoci. Ale je pravda, že mi bydlíme v jiném městě a všichni rodiče k nám musí přijet a zůstávají přes noc (mají to 120 a 450 km).
Takže já radím brát jejich návštěvu jinak, jako možnost pomoci. Pokud nemám čas a nejsou domluvení předem, vbyužít jejich přítomnost třeba k hlídání a zabavení dětí a dělat, co bylo naplánováno...

@magdalenax a bylo jim na rovinu řečeno, že vám to vadí? Oni to třeba berou tak, že se chtějí projít a aby měli nějaký "cíl", tak se staví. A když nebudete doma, tak prostě půjdou zpátky - co by volali...

@veronika.m Tohle dělala švagrové její tchýně, že si přišla, odemkla, ani nezazvonila. Tak jí jednou švagrová na rovinu řekla, že by je taky mohla přistihnout souložit. Od té doby už zvonila 😀

My bydlíme od mých rodičů tak 7 minut chůze, už skoro 4 roky, a nestalo se, že by se stavili neohlášeně. Nebo my u nich. Maximálně - a to už musí bejt! - na sebe třeba cinkneme, pozdravíme, a pokud se vzájemně nepozveme dál, narovinu řekneme, že proste nechceme. Nikdy jsme se vzájemně neurazili, ptž jak už tu bylo řečeno, všichni máme právo na soukromej život.. A i přes tak malou vzdálenost se kolikrát s mamkou třeba měsíc nevidím. Teď čekáme miminko, tak věřím, že se začneme vídat víc, ale rozhodně to bude po předchozí domluvě. Naši jsou super, jenže chápu, že některým rodičům se něco vysvětluje hodně špatně, znám to s tchýní (sice se to netýká nečekaných návštěv, ale jiných věcí, ale to je jak když mluvím do dubu...) Zatni zuby a zkus si s nimi promluvit ještě jednou.. nebo se obrň trpělivostí a doufej, že se to časem zlepší.. 😉

Ano. bylo jim to řečeno a nejednou. Strašně se divili tomu, že to dělala tchýně (ať je jí lehká zem), ale ta klidně riskovala cestu k nám i za předpokladu, že nebudeme doma, přestože bydlela několik km mimo město. Našim to vydrží chvíli a pak to zase začne nanovo. Vidíme je rádi, ať chodí klidně každý druhý den, třeba i každý den, ale ať o tom víme

moje tchýně má klíče - dostala je, když jsme jeli na 20 dní na svatebku, tak že nám jednou týdně zalije kytky, a pak se dozvím, jak si tam obden chodila "odkládat" desetiletou dceru, aby ona si něco vyřídila, došla na kafe (přece desetiletá nepojede sama 10 min. autobusem) často nacházím na botníku perník a podobně (sladké skoro nejíme) asi to myslí dobře, ale plížit se do bytovky v 6 ráno,,,mě to nepřijde normální, naeštěstí ted budeme dělat nové, bezpečnostní dveře, klíče juž nedostane. neohlášené návštěvy naštěstí nejsou, bohužel by ale chtěla, abychom se vídali alespoň 2x týdně, což je fakt nereálné.

@lucie_vavi Tak to je také něco. Já prostě některé ty rodiče a tchánovce nechápu. Zeptám se, už máte jiné dveře? Jen jsem chtěla vědět, jak se tchyně tvářila na to, že nedostala nové klíče

Naprosto chapu a situaci nenavidim! Mne to dela tchyne. I pres opakovane zadosti aby volala. Uz nekolikrat zustala stat pred domem... Stejne to dal zkousi. Tuhle zavolala a ja si rikala huraaa ale nebylo to jako ze mas odpoledne cas ale bylo to jsem u vas...
Na zabiti!
Muz to nechape. No a co dyt je to mamka...
Kdyz se narodila mala tak mela dokonce klice a sama se pustila dovnitr a vlezla mi do loznice kdyz jsem kojila a posadila se ke mne a zacala mi sahat na prsa....
Na chate kde sdilime pozemek nam bezne leze dovnitr jako ze vyvetrat ale to takhl najdu cizi obleceni, periny, odpadky, nadobi, veci v koupelne...
Absolutní ignorace soukromi!!
Je to na facku a nici to rodiny.... Ale nekteri lide proste nepochopi ze nemohou vsechno a vzdy...
Takze pevné nervy a vytrvej, res narovinu a snad to pochopi!!!
I ja stale tajne doufam...

@laisobel tak to te obdivuji, z te ložnice bych ji vyhodila. Všechno má své meze. 😕

U nás je problém právě i ten, že se ohlašují, ohlásí se jednou, dvakrát, třikrát, předem i návštěvu domluví třeba na tři dny dopředu a pak bum, a třikrát přijdou neohlášeně.
Nejlepší na tom pak je, že slyším, že tohle a támhleto..., ale i kdyby jen tohle. Přijdu si jak u výslechu a to mě - nejen mě vadí. Pochopit, že to co chci říct řeknu a co nechci, neřeknu je asi problém....

A už to tu bylo dneska zase! Maminka přišla sama. Jenže jsem si připadala jak debil, protože jsme měli domluvenou návštěvu, takže přišel kamarád a sotva se usadil, klepání! Bylo to v podstatě o výtahu. Kamarád z něj vyšel, mami si jej přivolala a byla tu vzápětí, jak on. Psychicky jsem to už fakt neunesla a jak jsem otevřela dveře, tak moje slova byly, - no ale mami, tohleto se fakt nedělá!!!
Toho našeho kamaráda sice zná, navíc je on je o pár let mladší, jak mami, ale to je jedno. Byla na ní vidět, že si je vědoma toho, že by chodit neohlášeně fakt neměla, otázka je, jak dlouho si to bude pamatovat. Nevím, zda si uvědomuje, do jaké situace staví nejen nás, tak naši návštěvu a koneckonců i sebe

@veronika.m Tohle je zásadní, ale opravdu ZÁSADNÍ chyba... Sama jsem dala jasně a nesmlouvavě najevo, ještě než jsme se s přítelem nastěhovali do vlastního, že rodiče klíče od bytu mít nebudou...Našim jsem to tedy ani říkat nemusela, protože ti sami mi naopak tenhle postup předem schválili a nemají tu potřebu konat nějaké neohlášené návštěvy. S tchyňkou to tedy bylo trošičku horší, žbrblala něco ve smyslu, že to je snad úplně normální, že mají rodiče klíče od bytu svých dětí, ale já zůstala naštěstí neoblomná. :D Takovým "kdyby něco" to začíná a prohrabanými šuplíky a neohlášenými návštěvami to končí. Mně se potvrdilo již několikrát, že jsem udělala správně, tchyni jsem musela pacifikovat ještě jednou, kdy k nám sice přišla "jen" na návštěvu, ale bez mojí přítomnosti nám tu začala "dělat pořádek" a hrabat se mi ve věcech. Přítel jako správnej chlap v tu chvíli odporovat nedokázal. :D Napsala jsem jí tehdy poměrně ostrý e-mail, že takhle tedy ne... Sice se mnou pak asi měsíc nemluvila, ale nakonec se vyklidnila, vztahy máme bezproblémové, tchánovci naše soukromí respektují. Chce to hned od začátku nastavit co ano a co už ne. I za cenu určitých rozepří a přechodného dusna... Ono se to nakonec vyjasní a budete mít klídek. Věřte mi. 😉

@magdalenax já tohle řešila s manželovými rodiči... spíš problematická tchýně,která měla problém se mnou - že jí beru prvorozeného syna a asi jsem jí zkrátka nesedla, tak dělala zle - ale to že má problém se mnou samozřejmě popřela...každopádně to skončilo na bodu "proč by nemohli navštěvovat vlastního syna, když jedou kolem" - po vysvětlení z naší strany, že se nám to nelíbí, že mohou dát vědět dopředu, protože dopředu musí vědět, že se staví (my z Benátek, oni z Ml.Bolky), přišla odpověď, že nevědí, kdy přesně pojedou, jestli se zastaví a blábla. Takhle tu byla přepadovka několikrát, respektive po hádce s nečekanou návštěvou se pak ohlašovali cca. 10 minut před příjezdem, což bylo taky naprd. Kvůli chladnému vztahu, hádkám atd jsme se s manželovou matkou a tím i jeho otcem nestýkali, nevolali. Až když jsme čekali přírůstek po IVF (načež manželova rodina o IVF neví), tak jsem cca. ve 4.-5.měsíci těhu napsala mail a poslala utz, že se stanou prarodiči. Tchýně se omluvila, i když dodnes neví zač. Ještě musím podotknout, že tchýně během těch dvou let nekomunikace, osočila manžela, že jí nezvedal telefon, když jí umřela "matka" jak sdělila, každopádně se to stalo na Silvestra a manžel si myslel, že to zas na nás zkouší s přáním do Nového roku bez omluvy jakoby nic a tak jí logicky telefon nezvedal. Jakmile se na Silvestra odpolko od svého bratra, který je s maminkou za dobře asi jako manželova sestra (jsou to mladší sourozenci o 8 a 7 let, kteří s rodiči bydleli ještě donedávna při vysoké škole, běžně si berou k ročicům do bytu na víkendy na přespání své partnery - my jsme tohle s manželem nikdy nedělali ) dozvěděl, že babička umřela, ihned matce volal. Takže osočovat mého manžela za něco takového je opravdu odporné a člověk se jen tak mohl přesvědčit jaká je tchýně manipulátorka, generál, všichni musí dělat vše podle ní a když ne, je zle atd. U nich v rodině se tradovalo, že každý člen rodiny se musel o všem poradit na rodinné radě...manžel však už byl na rodinné rady starý a tak se jich logicky na hypotéku, vlastní bydlení, pořízení auta neptal a jen to oznámil...ale to byl oheň na střeše...reakce na hypotéku, že se na to má zeptat svého o 7 let mladšího bratra co vystudoval VŠE, a že ho přeci nevychovala špatně, aby si vzal hypotéku, že bydlení v malé garsonce je dobré, finančně výhodné a bláblá. Opravdu nemilé! Je to příběh na dlouhé povídání. Každopádně tady doporučuji opravdu na tvrdo si stát za svým a poslat rodiče při neohlášené náštěvě domů! Vysvětlit jim to tak, že jim by se to také nelíbilo a pokud ano, tak to je jejich věc. Že máš svůj vlastní život, vlastní pravidla a samozřejmě vlastní program, který ti oni naruší. Oni si poté rozmyslí, přijít na neohlášenou návštěvu. Jednou mi i kamarádka radila, že pokud tchýně neohlášeně přijde, tak jí posadit a dělat, jakoby tam nebyla a jet si svojí práci - žehlení, praní, vaření, mytí oken.... Každopádně to by musel i manžel, ale on si vždy ten čas udělal a on byl ten, který kejvnul, protože měl ze své matky strach, nechtěl jí rozlobit, nechtěl říci NE. Teď už říkat ne umí. Jestli se vztah zlepšil? domnívám se, že ne. Akceptujeme jedna druhou, ale neočekávané návštěvy se již ohlašují! Jinak po manželovi dřív chtěli, aby se u nich doma stavoval v týdnu, když jde z práce na autobus domů. Tak jsem vysvětlovala, že má vlastní rodinu, tak proč by chodil na kafe za rodičema po práci, že se můžeme stavit oba dva někdy o víkendu, třebas jednou za měsíc či dva,..to bylo ještě před prckem. Každopádně bratrovi toto přišlo normální a přikyvoval vlastní matce a poté se přidala i manželova sestra. Rodinné vztahy jsou děs! Držím palce!

Nesnáším neohlášené návštěvy! My i když máme cestu "kolem", tak předem - min. půl hodiny volám - to u ségry, jinak i dřív a ptám se, jestli se to hodí.
Sama nikomu přepadovky nedělám, o to víc mě štvou návštěvy bez ohlášení.
Někdy se mi nechce nic dělat, tak si po práci hodím kopyta nahoru a všude borčus, jindy dělám naopak hloubkový úklid a máš rozeštrachanou celou kuchyň - a jak zákon schválnosti velí - zvonek u dveří a návštěva...
Tchýně dřív přepadovky dělala běžně, teď po sto letech přišla - a hned chytá za kliku - bez zvonění - ale jsem zvyklá zamykat, takže nakonec zvonit musela.
Já bych si nedovolila k nikomu vlézt natvrdo...
A dávat komukoliv klíče "kdyby něco"? Ani omylem. My jezdíme na dovolenou max. na týden - takže kytky mi vydrží a venku mi poklidí soused, takže není třeba. A naopak - já od nikoho klíče nechci, je to pro mě odpovědnost. Když chtěla bývalá sousedka zalít kytky, tak si je vyštrachala na chodbu a já jí je zalila.

Holky, já doufám, že to, co jsem mami řekla bude zase aspoň na chvíli stačit. Tohle opravdu není možné, už jsem ve věku, že si užívám klid a teplo "domácího krbu" a manžel taktéž. Když někomu volám, už jsem zvyklá se nejprve optat, máš chvilku, - neruším a to i když volám rodičům.
Co se týče klíčů, dříve je měli. Jednoho dne telefon..., kdepak jste? My jsme u vás.... , to jsem byla neskutečně nadšená, tak jsem jen zareagovala, že kafe ví, kde máme a cukr je na stole, ať si ho uvaří, že za chvíli přijedeme z nákupu. Naprdnutá jsem byla dost, ale pak to vyřešil přídavný zámek, který požadovala pojišťovna a od toho klíče neměli, tudíž jsem jim nemusela klíče trapně sebrat.
Nejspíš jsem to tu už psala, nejvíc mne dostalo, když jsem taky takhle asi před třemi měsíci otevřela dveře na nečekané klepání, naši tady a já to samé...., jako to jste nemohli zavolat,- a vůbec, máte štěstí, protože tu celý den mluvím o tom, že bychom jeli nakoupit, ale nakonec se mi nechtělo. Dostalo se mi odpovědi,- ale prosímtě, my jsme ani nevěděli, že jsem dojdeme, šli jsme jen na procházku a došli až sem. Hm, dobrý, ale to, že měla s sebou kus buchty, kterou sem nesla, to mamince jaksi uniklo

@brokovich No ja jsem z toho byla na nervy, ale mela jsem hororovy porod, mala nepribirala a ja byla jak chodici mrtvola a nebyla jsem schopna zadne reakce..
Nutno dodat ze intervence me tchyne v dobe meho tehotenstvi a prvniho roku zivota dcery mne spolu s traumatickym porodem dovedli k psycholozce. Porod jsme vyresili behem tri sezeni a od te doby resime tchyni....
Prusvih je pritel ktery ma mamku na stribrnem podnosu a nevidi,neslysi. Teprve kdyz jsme byli na rozchod zacal trochu vnimat a diky terapii zaciname po roce a pul od porodu teprve trochu fungovat jako rodina.
Jeho mati se soustredi na mladsiho syna s ditetem, nase mala ji nestoji za navstevu, prijde sem jen kdyz potrebuje nekde pockat na autobus... Neohlasene samozrejme.
Mne jen kritizuje a shazuje. Jsem neschvalena zena co ji odvedla starsiho syna, kterej se mel starat o ne a ne o vlastni rodinu...
Je to boj a muzu s klidem rict ze jsou veci, co ji nikdy neodpustim..

Pokud nemají klíče od bytu, neřešila bych. Taky pokud máte dobré vztahy, no a co? Mě to přijde náhodou hezké, že přijdou jen tak. Co by jiní za to dali mít rodiče tak blízko, nechovejme se k sobě , jak k cizím. Já teda rodič už jsem, tak to vidím zas jinak. Já už jsem si taky zvykla, že dojodu spousta lidí nejen rodiče jen tak bordel je všude, já neupravená, dřív mě to taky vadilo ale povznesla jsem se nad to, aspoň má někdo zájem.

@laisobel Tak tohle bych zažít nechtěla... Držím pěsti, ať se příteli brzy rozsvítí! I když to asi bude cesta na dlouhou trať.

@nupta diky!
No, castecne si za to muzu sama. Naivne jsem si myslela, ze mu to dojde... Ale do svych 38 let zil od rodicu nejdal ve vedlejsim vchodu a mama mu prala, varila, vsechno... A pak si prijdu ja a vidim veci jinak.
No, lidi mi rikali, ze velky vekovy rozdil a jeho zazemi budou problem... Mne imponoval jeho zapal pro rodinu a rikala jsem si, ze pak plynule prejde k te svoji = nasi.
No, snad jo.
Uz je to lepsi...
A tchyne je furt stejna baba. Ale jak mi rika terapeut - ta se uz nezmeni, takze si mam trvat na svych hranicich a doufat, ze to dojde alespon partnerovi.
Nerikam, ze navstevy jsou spatne, ale nemyslim si ze je problem hodinu dopredu zavolat a zeptat se, jestli jsme doma. A rozhodne si nemyslim ze ma kdokoli pravo rict "mne je jedno ze mate program, stejne prijedu". No, nebyly jsme doma, stala pak venku a byla nakrknuta a ja pak dostala vynadano... Ted kdyz neni schopna zavolat a my nejsme doma, uz pritel rika jo mami, tvoje chyba...
Ale celý ten pristup "my jsme rodice / tchanovci" nebo "my jsme starsi, tak nas musite respektovat a my si muzem delat cokoli" proste nedavam. Respekt si zaslouzi i ta mlada rodina. A soukromi! A je jedno, jestli od rodicu nebo deti...

Vypadá to, že jste na dobré cestě - mám na mysli reakci tvého manžela ke tchýni, když nejste doma. Vydržaj!

Ono to půjde, i když možná jenom chvilku. Včera telefon, co děláme ..., tak povídám, že akorlát dovařím polívku a jedeme se se synem podívat do města, protože potřebuje boty (sice nejsem příznivcem víkendových nákupů, ale když to jinak nejde..), no a mami na to povídá, tak to jo, my se chystáme na procházku, tak jsme si říkali, že bychom se stavěli..., tak nic, no, dobře pořiďte a kdyžtak se potom zastavte vy..... . Tak jen doufám, že už konečně pochopili, že je lepší se předem ohlásit, zeptat se.., než dělat přepadovky, které se nám za prvé nelíbí a oni neváží zbytečnou cestu

Tak já měla tohle s našima taky, ale ty mě teda poslechli a respektovali. Blbý mi teda bylo, když jsem viděla mamku za oknem a nezašla, protože nechtěla udělat přepadovku, šla jenom nakoupit. Je ale jasné, že přepadovky se nedělají a i já volám mamce, jestli můžu přijet.