Jak vysvětlit rodičům, že neohlášené návštěvy ne?

@karlajasmine presne...navic se to da rict jasne strucne a i tak ze je ma rada ale toto ze nechce a ze takhle to nebude...
Moje mamka asi 2x brecela kdyz jsem ji cosi rekla -asi tvrde uz ale ani nevim co jsme resily...ale proste jednam narovinu stuj co stuj. Snazim se slusne...pak jsem mamce psala i kdyz jsem byla si myslim v pravu...a vzdy jsme se domluvily a i vychazime skvele..ted u nas byla tyden a tak jsme se spolu nasmaly a i ja si uvedomila jak moc ji mam rada....a jsem rada ze mame cisty stulspolu...
A bydlime od sebe cca 25km a byly doby ze jsme se vidaly i jen 4x do roka....dnes si skoro denne volame...
Proste chce to se nebat,nebyt sprosty nebo zly,ale zaroven rict veci tak jak mam....

@shine2015 Úplně jsem čekala, kdy padne dotaz na můj věk... . Se radši ani neptej, ale odpovím Ti a to tak, že mezi 45 - 50 lety. Mazec co? Tohle, co mi dělají ale vzalo na intenzitě až v době, kdy se před dvěma lety přestěhovali a bydlí od nás kousek, - já tu cestu ujdu za 30 minut pěšky. Manželova matka, ta si také k nám jezdila jak chtěla, bez ohlášení a paradoxně se tomu naši divili a nelíbilo se jim to, dneska dělají to samé, ale narozdíl od tchyně, která jezdila šestkrát do roka, tak oni poměrně častěji. Nevidím navíc ani příliš velký rozdíl v tom, že se sice ohlásí, ale jsou tu třeba za pět minut, když jedou z města okolo nás.
Jinak manžel má už jen otce, ten má ale léta letoucí jinou rodinu a u nás v životě nebyl, my u nich sice ano, ale o manžela zájem nikdy nejevil, v podstatě se tedy nestýkáme.
Jinak jestli nám rodiče pomáhají? Jakože bych přišla a řekla - nemám peníze? To se v životě nestalo.

@kacca11 Máš pravdu. Taky jsme už byli tzv. zabejčení, nemysli si že ne. Prostě jsem v začarovaném kruhu. Všechno funguje chvíli a pak to začne nanovo.
Jsou v tom třeba i takové kraviny, že táta zavolá, jak to, že jsme mu nezavolali, že mají někde v akci kupř. pivo, nebo cokoli. Oni letáky neberou, mají to na schránce a my jim máme hlídat akce....
Vynadat třeba za to, že jsme jeli do lesa na houby a jemu jsme nezavolali, že by jel s námi (ale on je za hodinu unavený).... . Prostě děs

@magdalenax a proc si je poustis k telu? Neres to.

@magdalenax hholka...chovala bych se k nim slusne ale dala pevne hranice. Pro tebe to je tezke kdyz je to tolik let....ale ver ze to jde. Hlavne se nenech citove vydirat. Pokud vis ze nema smysl nic extra resit a melou si svoji tak se jen stahnete...proste nemas zadnou povinnost byt 24h denne na mobilu....a ani zapnuty zvonek....klidne az dojde na lamani chleba bych rekla ze si zvonek vypiname ze obcas otravuji decka a delaji kraviny a je vikend a chceme mit klid....a i bych jim nebrala tel. Jde jen o zvyk.
Pokud s nimi mluvis po tel a zacne ti mamka rikat jak se mas omluvit tatkovi apod. Jednou bych rekla ze az usoudim za vhodne to udelat tak to udelam ale ze tato situace nebyla a neni k omluve. A pokud bude dal mlet rekla bych ze to resit uz nebudu a kdxz s tim znovu zacne heled mamko musim bezet. Mej se hezky ahoj. Bud nekompromisni. Nedelala bych jim naschvaly ale vikend ma byt odpocinek relax a i kdybys chtela byt sama mas na to plne pravo...i kdyby jsi mela doma 3dny nevetrano a nas.ano v obyvaku a vsude spinave nadobi tak jsi doma a je to tvoje vec...rodicum bych v deset vecer poslala sms ze jsem si vsimla ze volali ale ze jsrm to neslysela tak ze se ozvu po nedeli....a smitec. A zadne pravidelne navstevy. Jake ze zavolaji ze za 5min dorazi? Kdyz uz vezmu tel reknu nejezdete nebudeme doma.....a pak neotevirat.
Pevne nervy a nedej se. Oni to casem pochopi.
Jo a s tema letaka - narovinu bych jim ozbamila ze akce prestavam sledovat tak at mrknou sami ze uz nic hlasit nebudu.

Tak já to mám občas v mírně podobném stylu - tchýně sedí pořád zavřená doma a nudí se tam (na návštěvu nepřijde, ani když ji zveme, že ji vezmeme na chalupu). No a tak telefonuje. Jenže to není telefonát na 15 minut, ale tak na hodinu. Když jí po 30 minutách řeknu, že se omlouvám, že musím už jít, tak se pak dozvím, že jí mám taky někdy zavolat, že ona mě už nevolá, že na ni vůbec nemám čas. Přitom i moji rodiče, když už se chtějí vykecávat, tak je to tak max na 15 minut, ne déle.

Jinak mě rodiče neohlášeně nechodí (mamku by asi kleplo z nepořádku), já jsem na větvi, i když mi zavolala, že by přijeli následující den (a neměla jsem čas uklízet), protože ona zase kouká, že tohle a támhleto a i když uklidím, tak se tváří, že je tam bordel. Nicméně co mají vnoučata a já bydlím u chlapa, tak moc nechodí, ale když jsem bydlela sama a jezdívali, tak většinou dorazili a mamka hned chtěla pomáhat a bylo to super (jen ráno spávala tak o hodinu míň než já, takže jsem po čase zjistila, že ideál je "zapomenout" někde po ruce koš s prádlem na žehlení).

Pokud je automatické, že rodiče chodí k rodičům bez ohlášení, tak bych jako automatické viděla, že rodiče taky dětem pomohou s prací doma - takže bych možná zkusila: "Jé, to je super, že jste tady, zrovna jsem přemýšlela, že by se mi hodil k ruce někdo, kdo by mi pomohl umýt okna." A mít klidně nachystané pro ně i oblečení na převlečení, rukavice, pokud je používá a tak. Ale ideál se hnedka začít hnát k oknu, podávat kytky, že to má odnést do koupelny, začít se sápat po záclonách a tak.

Příště zase: "Jé to je fajn, zrovna začínám mýt nádobí, že mi to utřeš." ...

A když přijdou ohlášení nebo třeba když se budou ohlašovat: "Jéje, zrovna myju nádobí, přijdete za půl hodiny? To už budu mít hotovo a budu mít čas posedět v klidu u kafíčka."

@magdalenax K letákům bych jim oznámila, že si je mají vyzvednout nebo jim je hodíš tehdy a tehdy. Konec, tečka. Víc se tím nezabýv
Mužova mamka také má tendence zkoušet: "Hele, já bych..."
A já na to pravidelně: "No vidíš, mami, a já to dělám takhle..."

@magdalenax No porad je to tim, ze jsi malo asertivni. Kazdy si k tobe dovoli jen to, co ty mu sama dovolis. Staci prece neotevrit, neodpovedet, nezvednout telefon. Pokud se urazi, at jsou urazeni. Tezke to neni.

@karlajasmine ono na prvni pohled je to strasne tezke ale ldyz se k tomu odhodla a zacne delat prvni kroky tak zjisti ze to funguje a zase takova hruza to neni....
Clovek ma primarne uctu k rodicum a jak ho vedli ma k nim i silne citove pouto...nechce jim ublizit atd a na to nekteri rodice hresi....i citove vydiraji...ale ona uz neni mala holka...

Moje maměnka to děla zase skrz dcery, prostě kdykoliv přišla. když se jí to hodilo, odchytla si holky na zahradě a pak jen suše oznámila, že jdou a že neví kdy je přivede...... vr, udělala to asi 4x, pak jem udělala scénu, nemluvila se mnou měsíc, čekala ode mě omluvu, ale ta nepřišla, tak pochopila a od té doby si to nedovolí...

@angel456 jj...holky fakt to jde vyresit i kdyz na chvili je dusno...ale pokud se mate rady - s mamjama tak to proste pochopi..proto ja rikam slusne ale jasne....
Ja teda cim jsem starsi tim vic jsem rada za to jake mam rodice....nekdy se pohadame nekdy me taky naprdnou...ale porad tak nejak uznavaji co reknu...tatka zpocatku kdysi to je cca 10-12let zpet jsem nebyla na tel jak si predstavoval a vynadal mi pokazde kdyz jsem mu nevzala tel nebo se hned neozvala zpet na co ze ten tel mam...od ceho je mobilni a jednou me zase takhle sprdnul a tak jsem mu rekla ze snad nedrzim zadnou prisluzbu na tel a ze nemam povinnost byt 24h denne na tel...ze za to nemam ani priplatky a ze pri mem narocnem povolani na smeny holt nekdy na prijmu nebudu....mi snad dva roky nezavolal.......a mluvil jen ahoj a nic nerikal....a pak to vysumelo....
Dnes se spolu zasmejeme a ani ho nenapadne abych ja byla neustale na prijmu....

A jak jsem psala,miluju je moc. Jak tatu tak mamu a jsem rada ze je mam....a jsem rada ze jsme si to vyrikali...i kdyz me nekdy naprdnou jsem rada ze je mam....a kolikrat jim i reknu ze jsem tak rada ze si pred nimi nemusim na nic hrat nebo se bat cokoliv jim rict.....

@magdalenax
Jestli to tu uz nepadlo-co se chovat nejakou dobu stejne? Neohlasene navstevy,telefonaty kvuli akcim,porusovani jejich pravidel,kecani do zivota...a kdyz se ohradi,takjim rict-vidite? Stejne se chovate i vy k nam.
Aneb,jak se rika-nalit jim vlastni polivcicku 😉

@tifanyt To už mě také napadlo a po včerejším jejich výstupu to hodlám zrealizovat vzápětí, kdy by se mělo něco podobného z jejich strany opakovat. Přijdu, otevřu okno v kuchyni, protože tam mají většinou okno zavřené, pak se podívám na takové ty dřevěné sošky, co mají na zdi a já je absolutně nesnáším, - oni to ví, tak začnu, že by je měla vyhodit a dát si tam něco jiného, můžu přidat třeba to, že nemá v koupelně ručník pouze na ruce, a třeba i takovej manýr, jakej mám já..., proč kupuje do koupelny mýdlo v jiné barvě, než má koupelnu....

@shine2015 Třeba jen to, že když od nás slyšeli, jak manželovo mami k nám chodí jako do houslí, neohlášená, tak táta řekl, že by jí vzal za prdel.... a dneska by nejradši dělali to samé, no dělali, - dělají, prostě alespoň jednou musí přijít neohlášeně, aby asi bylo po jejich... .

@magdalenax prroc cekat az to zopakuji??!

@tifanyt Omlouvám se, já jsem udělala hloupý překlep, nedopsala jsem slovo, manželova mami již není mezi námi

@shine2015 Ono totiž, bůhví, jak to celé nedopadne. Táta prý se mnou skončil (to už tady také bylo a několikrát, ale i u ségry, nebo i u našeho mladýho).
Včera šel mladej babi domů doprovodit a samozřejmě byl u nich, tak právě s tímto přišel...., - že jakmile přijdu, tak táta odchází a k nám už prý nepůjde.....
Vždyť se můžeme klidně nebavit do mých a mámino narozenin..., je mi to jedno, ale tentokrát neustoupím, a to ještě nevíš, co jsem s tátou zažila v tu středu, když jsme tam byli na oslavě, tohle udělat já jemu jednou, tak by mě zbláznil, co mi vyváděl celé odpoledne

@magdalenax nezlob se ale me prijde ze se ho stale bojis...nech ho byt neres ho i kdyby nemluvil a pokud se dopredu neohlasi at nechodi....bez takove navstevy...
Muj tatka kolikrat se dobrovolne nabidl ze v noci doveze meho manzela domu a pres me i manzelovo domlouvani nezustal a jel o pul treti rano domu spat ....at si jsme spolu sami....a min tyden ho dovezl a tu zakoncovala mamka svuj tyden a to se ukecat nechal a hned rano opet pres nase premlouvani odjeli...mamce pak rekl at jsi jsme spolu....
Tvuj tatik to taky musi pochopit...slusne ale jasne....a kdyz k nim prijdes klidne se s nim bav normalne. Kdyz bude nas...tak se zeptej co se deje a utluc ho argumenty - ne krikem ani stiznostmi ale jasne a strucne a bez debat.

@shine2015 Jeho neutlučeš, kdyby ses po..... .
Neměla jsem v úmyslu to psát, ale napíšu a když už, tak hezky, - jak se říká z gruntu. Když mi bylo -náct a chtěla jsem jít na nějakou diskotéku, svolení bylo na tátovi. - Zeptala jsem se třeba v neděli na následující pátek,- no, to ještě nevim, uvidíme, jak se budeš chovat. Pondělí - ok, úterý - ok, středa- ok a ve čtvrtek jsme se potkali v kuchyni, on do mne strčil s tím, že neumím uhnout, byl okamžitě oheň na střeše, jak jinak, než uměle z jeho strany vyvolané a pak následovalo - zítra nikam nejdeš.... ! Tohle jsem prožívala a snášela možná tři roky. V pátek jsem musela za ním do práce ho přemluvit, aby mě pustil - ne, ne- ne- ne, až mu kolegové řekli svoje. Jenže, jeho svolení přišlo v dobu, kdy už to zase byla schválnost. Tenkrát to nebylo jako dneska, že. Takže kapacita lidí a hotovo. Takže kdo nestál u vstupu včas, měl smůlu. Já jsem nemohla za ním do práce přijít upravená, jako že s tím počítám. Takže, když nakonec svolil, měla jsem slušnou honičku, abych se do dané diskotéky prostě dostala.

Jeho despotický přístup mu v životě neodpustím. Domů jsem chodila vždy na daný čas, naopak jsem narozdíl od svých vrstevnic doma musela fungovat a fungovala.

No, a teď ve středu. Seděla jsem vedle něj na malém gauči. Neustále mi šlapal po nohou. Prostě se trochu převelebil a hňáp - jeho noha na mé, né však, že by následně s tou nohou uhnul, ale normálně mi na ni "stál". Když už jsem asi po dvou hodinách řekla, - tati, prosímtě, proč mi pořád stojíš na noze, já tu jen uhýbám....., tak mi řekl, že no...., prostě nic, jenom něco ve smyslu, jako by se mi snažil namluvit, že o tom snad ani neví. Podotýkám, že jsem neměla jinou možnost sezení. Jenže když odešla sestra s dcerou a partnerem, tak jsem si pak přesedla, - na mého oblíbeného bobíka. ...To v zápětí přišlo.., proč si sedáš tam, pojď sem, tak mu říkám, - tati nejdu, okopáváš mě tu celý odpoledne a já si sednu tady. - Pojď sem, já už tě okopávat nebudu....- tak byla to schválnost, nebo ne? Jednoznačná. Celou dobu dělal, že si to neuvědomuje a najednou mi řekne, že už to dělat nebude?
To jako čekal, že vylítnu během toho odpoledne, aby se se mnou mohl rovnou pohádat? Já mám totiž i pocit, že se mu nelíbilo, jaký dostal dárek. Ale doprdele, je mu 74 let, co mu má člověk kupovat... . Má cukrovku, stěžuje si na nohy, že ho bolí nohy, tak jsme mu koupili ty vložky do bot od schollu za 450 korun a flašku Metaxy za 400,- . Jenže se prostě netvářil. Asi neví, kolik ty vložky do těch bot stojí - o akcích mluvit nebudu, protože jsme prostě pořád nevěděli co. Ségra k tomu ještě podotkla, že si je sama chtěla koupit, ale že když viděla cenu, tak se na to vyprdla a ta je proti mne na tom hodně dobře.....
Já si prostě myslím, že to bylo jedno s druhým. On je prostě zvyklej mne usurpovat, leč nárazově, ale asi mu stále nedošlo, že nejsem ta malá holka, která když od něj dostala zaracha, tak byla zavřená doma, a to i přes to, že odjel kupř. někam služebně....

@shine2015 A ještě něco, jak bych se s ním měla normálně bavit, on se prostě se mnou bavit nebude, to už je známo.
Ale je mi to opravdu jedno, klidně se bavit nemusíme, já jsem mu nic neudělala a na mne ohled taky nikdo nebere, za týden jdu na operaci, takže vlastně bych měla být až v karanténě, abych něco nechytla, protože jinak by se musela operace odložit. Ať tedy vůbec nikdo - nemyslím jen rodiče, prostě nikdo nepočítá s moji návštěvou a ani návštěvou u nich

@magdalenax Jenže tohle není naším věkem (nejsme od sebe tak daleko) nebo tehdejší dobou.
To je o konkrétních lidech...
Děda se podobně choval k tetám. Co děda zavelela, cela rodina stála v pozoru.
U mne neuspěl. Nesčetněkrat jsme se dořvali jak koně. Paradoxně mne měl z vnoučat asi nejraději...

@magdalenax sakra, z mobilu to nejde mazat, promiň

@brunetka11 V pohodě, já to duplicidní smáznu.
V mém případě se jedná ale o tátu, což je horší. Těžko vyjít s někým, kdo má určitý věk a nehledě na to, celý život povahu cholerika. Do extrému je schopen vyhrotit i absolutně nepodstatnou blbost - ale vůči druhým, sobě do svědomí nesáhne....

@magdalenax
Hodne mi to v nekterych vecech pripomina meho tatu...jsem na mobilu a to rozepisovani tady je hrozne...
Ve zkratce-tata kdysi vedl docela uspesnou firmu,ale svou aroganci a hlouposti o vsechno temer prisel.
Defakto nebyt rodiny by prisli i o strechu nad hlavou.
Podnikani jsem prevzala ja...nejhorsi vec,co jsem kdy udelala.
Aby vse slapalo,potrebuji,aby i on pracoval a neco delal..
A on dela akorat naschvaly. Proste se jeden den rozhodne,ze se vsim konci a my za nim musime dolezat a prosit ho,aby sel do prace.
Kdyz mu reknu,ze ok-at skonci,ze me to nebavi mu neustale zachranovat zadek,tak mi pak zase vola zhroucena mama,ze to takhle prece nechat nemuzeme a at si s nim promluvim apod...
A ja mam porad pocit,ze jsem jeho rukojmi a ze musime skakat,jak on piska.
V rodine je kvuli nemu hrozne napeti a on vinu svaluje na vsechny okoko...
Okno me pobavilo...
Mivame casto nemocnou dceru s pruduskama.
Doma normalne vetrame,ale kdyz venku mrzne a mam doma holku s horeckama,tak okno dokoran nemam.
Prvni co pronese ve dverich je,jestli mam neco k jidlu a proc si nevyvetrame,ze mame zatuchlo...pokazde mu vysvetluji,ze vetram tak nejak postupne a kdyz se da a ze nebudu na deti otvirat okno...
Sedi 5 minut a pak treba rekne-fuj,u vas se neda bejt,je tu hnusne. A sebere se a beze slova praskne dverma. Ja stojim jak oparena a nechapu,co si tim jako dokazuje...
Moc strucna jsem asi nebyla,ale v podstate jde o jednu z milionu veci,ktere se deji porad dokola.
Ja jsem jako jedina z rodiny uz docela otrla,jeho chovani si nenechavam uplne libit a je to mnohem lepsi nez treba jeho vztah s ostatnimi detmi,jeho sourozenci a i s maminkou. Ktera za mnou chodi a chce abych nejak resila jaky je...ze je na ni sprosty,ma ji za sluzku,nic doma neudela,utrati za sebe vsechny penize...sama se ho boji a nic mu nerekne,ale ja funguju,jako splachovadlo 😞

@tifanyt Jo, to je přesný, ještě řešit spory našich rodičů.... .
Ale já už jsem se zařekla a nic takového, já si k nim taky nechodím stěžovat, sebemenší spor, který po 25 letech máme, tajím. To je za našimi dveřmi, tečka

Tchan mi jezdi sice ohlsene, ale busem o pul hodiny driv, nez nahlasi a odemyka si sam. Uz jsem si takhle holila ve vane nohy. Myslela jsem si, ze jsem si to spatne zapamatovala, ale je to skoro pravidlem. Pak zas prijel o hodinu pozdejs. Ja podle toho planuju, jak dam mimi spat.. nejlepsi bylo, kdyz rikam, malej spi... "tak ja se na nej pujdu kouknout" dup dup dup "uz nespiiii, prave otevřel oci" grrrrrrrrr, dik!

@psya Taky si něco podobného pamatuji, prostě tohle na mašli. Také jsem musela povídat, že malej spí...., ale stejně.... .
Holky, jak jsem ráda za vaše pochopení, za vaše povzbudivé příspěvky. Sice by bylo lepší, kdybychom tohle řešit nemusely., ale jak je vidět, je to nutné

@psya Kromě otevírání okna z mámino iniciativy budu za chvíli ještě řešit stěhování nábytku, ne?

@magdalenax Žiši, ty mé překlepy... :-/
Dědovi bylo přes 70 let, když umřel, dochovala jsem ho do konce. Mrzelo mne, že to nakonec zůstalo na babičce, mně a tetách. Ostatní vnoučata se jaksi neangažovala, děda bojoval s rakem přes dva roky.
Mé tchýni je 77 let. Je úžasná. Ale přijdou vedra a jednáš s rozlobeným dítětem. Tohle počasí ji dělá fakt zle.
Jenže její synové na to nechtějí slyšet, mamka jinak funguje a je výkonnější než leckterá čtyřicítka.
Takže nevíš, co pasit dříve - chce fungovat jako normálně - vyzvedávat děti a jít přes celé město, vařit celé rodině, mít každý měsíc umytá okna ve svém velkém bytě...
A je těžké jim všem vysvětlit, že už to začíná být o pusu pro všechny, pro ni i děti. A nezbývá být také pro všechny za tu zlou - moc "prima" role - děti nešťastné, mamka uražená, muž nasrštvaný... Než se mu takhle jednou na dvoře skácela do náruče.
Pak trochu vzal zpátečku, ale je nutné mu to připomínat. Její popelení a následné odpadání (doslova málem omdlévá, ale jakmile se břiblíží některý ze synů, otřepe se a nasadí úsměv, funguje snad silou vůle) po práci na zahradě beru přes tlak v jejích očích, že by si měla uvědomit, že ny pak si nemohla číst (jak se jí už 2 x stalo).
Dříve jsem se snažila být o krok dva popředu, aby ty věci byly hotové a nemohla je dělat, prakticky jsem se z toho složila. To prostě není reálné v kombinaci dvě malé děti, náročná práce na plný úvazek a dům se zahradou... Normální člověk má co dělat to vůbec nějak pofackovat...
Teď jsem tu měla ve čtvrtek paní na úklid, do toho žehlila v kuchyni mamka - sešla jsem z pracovny dolů - rozhlédla se v té kuchyni, nadechla se a vydechla a raději šla...
Prostě to řeším, jak umím...