icon

Jak vysvětlit rodičům, že neohlášené návštěvy ne?

avatar
magdalenax
22. lis 2015

...Že neohlášené návštěvy opravdu NE? Holky, už mi z toho fakt pomalu hrabe. V dobách minulých jsme s rodiči od sebe bydleli cca deset minut a dostat je na návštěvu byl téměř nadlidský výkon. Jedině o tak o narozeninách, svátku, nebo o Vánocích či Velikonocích. Rodiče se pak odstěhovali a já také. Viděli jsme se třeba jednou, či dvakrát do měsíce. Vrátila jsem se, koupila jsem větší byt, oni bydlí cca na stejném místě, ve výsledku to k sobě nemáme deset minut, ale dvacet, či pětadvacet. Dnes jsem s nimi mluvila po telefonu, - máma se ptá, nestavíte se? Tak jí povídám, že určitě ne, že dělám to a ono a že jsme tam byli v úterý a určitě k nim nebudu lítat třikrát, nebo dvakrát týdně. Ten telefon proběhl ve dvě odpoledne. Ve čtyři klepání na dveře. Volání mám na ně zdarma, ten telefon s tímto operátorem nechávají standartně doma, což mi nevadí, protože mám i nějaké volné minuty na jiné operátory a telefon jim tudíž vůbec nezvedám a volám zpět. Nedokážou pochopit, že nám to vadí. Máme svůj život, přátele atd., jenže oni prostě přišli. Normálně jsem dneska podotkla už, - no to si děláte srandu....!? ... to jste nemohli říct, že se k nám chystáte...? - písnička již omletá,- my jsme to nevěděli, šli jsme na procházku. Táta mezi dveřma uraženě podotkl, že zase můžou jít zpátky. Chápete to? To, že jsme měli návštěvu a oni tady, nebo jeden z nich, - nic neřeší. Dát jim to najevo nejspíš taky ne. Už nevím, co s nimi. Jedeme z obchodu, bylo to asi půl roku zpátky, volá mami... kdepak jste? Já jsem u vás za dveřmi.... , ale nepoučitelní. Samozřejmě, doma komunikujeme, je zima, tak se i svítí, auto u baráku, takže zapřít se nejde, ale jak jim vysvětlit to, že když se je chystáme navštívit my, tak se hlásíme a oni na to kašlou? Jsou to pro mne a nejen pro mne, velice vážené osoby, ale všechno má své meze... . Náznak asi nepomáhá, jak je vidět

Strana
z7
avatar
shine2015
2. říj 2016

Holky ted se na me nezlobte,ale jediny kdo s tim muze neco delat jste vy.....a nelze k tomu pristupovat tak ze s tim nic nejde delat...
Ohledne diskoteky - ano choval se jak debil....o tom zadna...ale ted mu to nemusis dovolit....
Pohadala ses neekdy s rodicema tak ze by jsi bouchla do stolu a byla nekompromisnii?

avatar
shine2015
2. říj 2016

Je dulezite si uvedomit ze uz nejste male holky a uz nejste v roli kterou vam rodice muzou prisuzovat...

avatar
brunetka11
2. říj 2016

@shine2015 Ber to jako klasický stav sendvičové generace.
Nestěžuji si.
Ty situace jsou náročné, ale zatím vždy nějak řešitelné. A to je podstatné.

avatar
evulina77
2. říj 2016

@malibu77 osobně bych vyměnila zámek (klidně i protože jsi ztratila klíče? nebo že se ti klíč ohl, nebo už přímo zalomil v záímku?), a do té doby bych se zamykala a nechávala klíč v zámku. Protože to není normální, aby k vám chodili, to jako kontrolují, jestli jim něco nekradete? No ono záleží ještě na tom, jaké jsi povaha, ale ono takové "načapání" s manželem v posteli při akci, nebo tebe ve vaně, by mohlo posloužit, jako záminka to fakt začít řešit. To by mohlo nadzvednout i manžela a vyprovokovat k akci, ne? Jinak platí, tvůj byt, tvůj hrad a já bych to nedala, aby mi někdo takhle stále narušoval soukromí. Před tím, než jsi se nastěhovala, mohlo to tak fungovat a chlapovi to nemuselo vadit, ale teď je situace jiná a to musí pochopit všichni i manžel...

avatar
evulina77
2. říj 2016

@magdalenax podle toho co tady čtu, tak vaši tebe a tvoji rodinu vůbec nerespektují. Pokud se chovají tak jak se chovají a tobě to vadí, je nutné jednat jasně a stručně. A to tak, že neohlášené návšťevy prostě nebudete přijímat, nikdy. Pokud příjdou a zavolají, že jsou dole, tak jim říct, že jsi s nimi nepočítala, že děláš to a to, že někam jdete, že ti příjde návštěva nebo, že máte návštěvu a že je škoda, že v době mobilních telefonů, aspoň nezavolají, aby si ušetřili cestu. Asi to bude z jejich strany bráno jako křivda a budou naštvaní, ale to není tvůj problém. Nenech se vydírat. Jinak před změnou režimu bych jim ještě jednou a důkladně vysvětlila, že nedomluvené návštěvy nebudete přijímat a pak začít dodržovat. Nic jiného nepomůže, protože vaši to očividně nechápou a nechtějí pochopit. Prostě je potřeba změna i z tvé strany. A možná to bude nepříjemné, ale musí se udělat čistý řez...

avatar
malibu77
2. říj 2016

@evulina77 No prave kdyz sem se nastehovala bydlel manzel s tatou.A nahore bydlela babi .A tata sel na horu a mi s manzelem sme dole.Tady je prave spolecna chodba.Takze je to na houby.Jinac to prave nejde.Zamykat take nemohu kdyz deti behaj za nim kazdou chvily.A schvalne kolikrat jde i doprovodit.Jen aby se tady mohl probehnout
Presne vubec se tu necitim jako doma.
Uz sem to i manzelovi rikala nekolikrat.Ze doma je tam kde se nebojis projit naha.Nedavno mi malwm nacapal nahou kdyz sem se prevlikala s pyzama v obyvaku.Prevlikat se v kuchyni tak me vydel nahou.A to cas od casu spim naha kdyz je hic .A to se pak teprve bojim kdy prijde.A rychle se oblekam kdyz chci na zachod aby sme se nestretli kdyz by otevrel dvere

avatar
martiina_k
2. říj 2016

@malibu77 kdybych na to měla "koule", tak bych se nechala schválně načapat nahá... třeba by mu došlo, že by mohl aspoň zaklepat, nebo z chodby minimálně zavolat.

avatar
malibu77
2. říj 2016

@martiina_k take uz sem nad tim premyslela.Ale asi se odradit by se nenechl.Kdyz treba po ranu kojim a sem jeste v pyzamu mela sem jen jeden knoflicek zapli.Takze pomalu prsa vylizala a jen cucel.A jako by kolikrat delal naschvali vy ze brzy rano tu chodim v pyzamu a prijde

avatar
karlajasmine
2. říj 2016

@malibu77 Proc se nemuzes zamknout? To nechapu... snad pokud chteji deti nahoru tak staci odemknout ne?

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@shine2015 Ptáš se, zda jsem byla někdy nekopromisní. Jéjej, to ani nejde spočítat.
Je to už hodně let zpátky, no nějakých možná dvacet let to bude, přišli (tenkrát se ještě zpravidla ohlásili). Bylo tady všude uklizeno, tak se našlo právě to, co jsem už psala. Seděli jsme v obýváku a máma spustila,- proč máš tuto tam a né tady, proč ...., ale to se tedy v ten moment evidentně nelíbilo i tátovi, něco jí řekl (tím se mi zastal) a já jsem reagovala, že je to moje věc, že to takhle chci. Přesně si fakt nepamatuji, jak a proč to vzniklo. No a jak jsme se začly s mámou dohadovat, tak jsem jí řekla, že je to prostě takhle a takhle a jestli se jí to nelíbí, tak ať si to nechá pro sebe a pokud ne, že může odejít, to nechtěl slyšet táta, sebral se a odešel, sedl si do auta a čekal na mámu. Máma něco ještě zabrblala, řekla jsem jí - dopij to kafe a jdi. Sebrala jsem hrnky ze stolu a šla jsem je do kuchyně umýt. Odešla a od té doby byl klid a dost dlouho, protože jakmile se začalo k něčemu takovému schylovat, stačilo připomenout (vyhodila jsem tě jednou, udělám to klidně podruhý).
Několikrát jsem já odešla od nich, - začali do mne vandrovat, tak jsem se zvedla a šla. To bylo hned - neblázni, sedni si ....., tak jsem řekla, že právě že neblázním, že jsem tam nepřišla tohle poslouchat a byla jsem pryč.
Je to zpátky možná dva měsíce, taky jsem tam přišla - věděli předem, že se zastavím, co Ti budu povídat, ještě jsem nesundala kabelku z ramene a byla jsem pryč, - důvod byl opět v tátovo neurvalém chování.
A asi před rokem, to se tuším něco slavilo, zase se do mne pustili (ono se prostě nemůže najít téma takové, ze kterého by se nedalo začít mě moralizovat). Odešla jsem tzv. po anglicku. Oni mysleli, že jsem šla na záchod, já jsem prostě neřekla nic, a odešla. Za chvíli telefon, kde jsem a ať se vrátím, řekla jsem jen rezolutní "ne" a tím to skončilo.
Takže nekompromisní být umím, i když takhle jednám velice nerada. Já jsem v rámci své práce musela umět jednat s lidmi, ve svém vlastním zájmu a když nastal problém, řešit a hlavně vyřešit v klidu. V případě mých rodičů nepomáhá nic. Já to řešení snad nenajdu. Když je klid, tak jen na chvíli a pak to začne celé znovu.

avatar
shine2015
2. říj 2016

@magdalenax holka proste mazec to je ale musis byt tvrda....ja treba nasim nikdy nerekla vyhodila jsem te jednou...:D heled jsou to rodice. Je to tezke. Obrnit se a odsud podsud a nazdar. Proto jsem i driv i psala - mam vas rada ale tohle takhle nechci to mi nedelej/te...smitec. A kolikrat ve vsech vztazich mi prijde ze roci to jednou max dvakrat a zacit jednat je daleko vic nez dokola opakovani a vysvetlovani atd atd.
Drz se holka!

avatar
malibu77
2. říj 2016

@karlajasmine litaji porad sem tam.

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@shine2015 Já vím, že tenkrát jsem docela přestřelila, teď se mi to vybavilo, jak to bylo. Tátu naštvalo to, že máma řešila prostě totální kravinu a byl na mé straně, já se slušně ohradila, máma pokračovala i přes to, že jí táta řekl, ať toho nechá. Naštvala ho tenkrát spíš máma, než já. A jak právě odešel, máma hodlala pokračovat, tak jsem jí řekla, že táta odešel a že může jít klidně za ním.... , a o tom, že jsem byla v právu svědčí hlavně to, že se nijak neurazili, komunikovali normálně, jakoby se vůbec nic nestalo a opravdu byl hodně dlouho klid.
S odstupem času a růstu jejich věku se však frekvence těchto excesů zvyšuje. Mám pocit, že není řešení, které by to vše změnilo natrvalo. Ani po "dobrém", ani po "zlém", ani s humorem (jako kupř. vytáhnout občanku, - s tím, že se dívám, kolik mi je). Je fakt, že když SI UVĚDOMÍ, ŽE KDYŽ JIM DOJDE, ŽE PŘESTŘELILI, tak je nejlepší se neozývat, počkat až se ozvou oni a to jsou jak miliusové. Jenže jak dlouho.... ? Je to prostě na blázinec.
A víš co už je tom všem to nejhorší? Že když mají přijít, nebo my k nim, tak už se předem bojím, co zase bude dít.

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@malibu77 Také to nemáš jednoduché, že? Nevím, jak máš staré děti, ale rozhodně bych se zamykala a když by lítaly tam a zpět, tak bych to řešila výchovně, jako když jsem byla malá a jednou jsem chtěla míč, za chvíli kočárek s panenkou, nebo cokoliv a když už toho měla ať mami, nebo babi dost, tak prostě ... buď budeš venku a rozmysli si, co chceš, nebo budeš tady, ale nebudeš lítat sem a tam. Nehledě na to, že by se to za chvíli odnaučily, když by musely čekat, až jim přijdeš otevřít. To je zatím to jediné, co mě napadlo

avatar
malibu77
2. říj 2016

@magdalenax to jsem take zkousela mam kluka 4 roky.Kluka 2 roky a holcicku 7 mesicni.Tady by hned udelali pribuzny me za spatnou oznacovali by mi.A nedivila bych se kdyby pak vsude vypraveli hlavne deda ,ze nechci aby videl vnoucata.Obcas i rad rejpe.Tak bych se nedivila nicemu

avatar
karlajasmine
2. říj 2016

@malibu77 No ja bych teda dala svoje soukromi na prvni misto a zamykala, chodilo by se na navstevu za babickou a za dedou nebo deti by proste prisly a zaklepaly a hotovo. Tohle je na tobe, jak si to nastavis, ale pokud ti deti litaji neustale nahoru tak se nemuzes divit, ze babicka s dedou chodi neustale dolu... to proste bydlite vsichni spolu a soukromi takhle nebude. Mas moznost to zmenit tim, ze zacnes zamykat.

avatar
malibu77
2. říj 2016

@karlajasmine on je tam deda sam.Babicku bohuzel deti nepoznali.Oni to tady tak zarizene bohuzel maji a ja bohuzel stim nic neudelam.sou takhle naucene.A nebo ja chci po nich moc.Aspon kdyby knam chodily na dyl jak sem psala treba na kafco a ne jen na paye otocit a jit.

avatar
karlajasmine
2. říj 2016

@malibu77 No tak bud to zmenis nebo si na to nestezuj ;) Jak si naucis deti tak tak to budou mit..

avatar
evulina77
2. říj 2016

@malibu77 podle mě to nechápou a ani je nenapadne, že je nějaký problém, prtoože vaše děti taky chodí nahoru jako by to byl jejich byt. Takže to chce změnit i vás...

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@karlajasmine
@malibu77 Ty děti to snad někdo musel naučit, ne? Ale co, děti jsou malé, nemají z toho takový pojem, ale dospělí by se domluvit mohli, i když já mám tak co kecat....

avatar
shine2015
2. říj 2016

@magdalenax heled deti odmalicka je potreba vest tak jak se ma....dokola vysvetlovat ale pravidla musi mit zazite odjakziva...zadne ted jsou male nemaji rozum...pozdeji pak hur chapou proc neco nesmeji....venku je taky nenechas behat po silnici aniz by se rozhledli nebo meli pravidla...stalo by je to zivot,proto odmalinka vysvetlujes....je dulezite to delat i ve vztazich...a klidne bych zacala i pred tchanovci - pepicku nemuzes tady takhle behat,ja vim,je to dedecek ale potrebuje mit taky svuj klid a soukromi...stejne jako my. Je to neslusne,toto se nedela...musime je/ho respektovat protoze ho mame radi a vazime si ho. Vsak se domluvte,zitra odpolko po skole ??? Na hodku dve? Dedo,jak to vidite?? Hodi se Vam to? Kdyby ne,nic se nedeje,domljvime se na jindy....

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@shine2015 Souhlasím s každým Tvým slovem.
Já tady řeším problém mezi dospělými, ale jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš

avatar
malibu77
2. říj 2016

@evulina77 ja to tak nechtela porad sem tu rikala ze to neni normalni.Ale dedovi to nevadi neni tam sam takhle mi to bylo vysvetleno tenkrat.Tak aspon ma spolecnost.A furt sem to mohla vysvetlovat porad dokola a furt deda deda.Ale furt by mi nevadilo kdyby mi tady litali deti ktere tomu tak tomu moc nerozumi nebo nechtej si to nechat vysvetlit.Nez dospely clovek ktery by mohl pochopit co je slusnost.Nebo vhodne a nevhodne v jakou chvily.

avatar
malibu77
2. říj 2016

@magdalenax Tak deti neresim takhle to dedovi vyhovuje.Tak sem je nechala.Ale tady jde o to ,ze neni zadny soukromý nemam.

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@malibu77 Napíšu Ti něco ze svého dětství. Představ si barák o několika bytech (ty byly pronajaté) a jeden byt sestávající se ze 4 velkých místností. Prostě 2 + 2, mezi nimi byla předsíň a koupelna. Vlevo bydleli prarodiče, vpravo my (rodiče+ já), to jsem byla ještě jedináček.
Naši ještě neměli televizi. Já jsem byla dědovo miláček, - doslova, ale když chtěl prostě ráno spát, tak měli zamčeno a já jsem se nemohla jít na tu televizi dívat (ráno běžely nějaké ty dívánky pro děti). Nezájem, prostě jak jsem byla jeho miláček, tak i přesto bylo prostě zamčeno, nazdar.
Takže bych se na noc zamkla, tím pádem má ráno smůlu, hotovo. Na dveře bych dala klíďo ceduli, - prosím zaklepat a vyčkejte, ráda vám otevřu, tečka. Nebo jakákoliv západka na dveře, přídavný zámek, řetízek, cokoliv. Jestli se nechceš jednoho dne zbláznit, asi nic jiného nezbyde.
A zeptám se, kolik je dědovi let, kolik máte místností s uzamykatelnými dveřmi? Kupř. v koupelně se zamykat nemůžeš, nebo v ložnici?

avatar
malibu77
2. říj 2016

@magdalenax mame uzamykatelne jen 1.prave do koupelny by doufam nesel.Ale musim projit pres tu chodbicku.Ale jednoho dne to asi opravdu udelam a bude to.Hodne mi to pomohlo si znekym takhle promluvit a dalo mi to silu.A nekdo kdo mi rozumi.A ne proc ti to vadi.Vzdyt se zas tak moc nedeje Uz sem si zacinala myslet ,ze prehanim a delam s komara velblouda.
Nebo mi fascinuje kdyz varim jdu do obyvaku za detmi a kdyz jde zas na horu.Varite tady vam neco vari.No si tak vzteky rikam to by mi nenapadlo ze sve rodine delam obed.
Ale koukam ,ze rodine vztahy jsou slozita zalezitost.Nic jednoducheho...

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@malibu77 Víš jak bych začala? Poslala bych toho staršího klučinu pro dědu, že mu něco potřebuješ. Prostě bych tam to dítě poslala. Nešla bych pro něj sama a nečekala, až se objeví on.
Řekla bych mu, - sedni si, nebo jestli mu vykáš, to je jedno, chci s tebou o něčem mluvit. Hele, už to trvá dlouho, navíc situace se trochu změnila, já kojím tady maličkou a přece nejde, abys sem chodil, jako do houslí. Navíc, zeptám se, - přijdeš, kafčo nechceš, nepřijdeš si nic půjčit, tvoje návštěvy jsou tudíž bez cíle, nebo jsou cílené a ty se nakonec snad stydíš říct, co potřebuješ....? Ne, nic, v pohodě? - Tak to jsem tedy ráda, připadala bych si divně, kdyby ses mne bál požádat o pomoc, klidně se na mne s důvěrou obrať, ale prosímtě, nikdy nevíš předem, co dělám, zda nemám zrovna v úmyslu jít si umýt vlasy, či důležitý telefon.
Jo, a pokud jsem dobře pochopila z Tvého příspěvku, tak si vykáte oboustranně. Tohle bych mu při té příležitosti řekla.... - a dědo, nebo tati, či jak ho oslovuješ, když už debatujeme na téma otevřených dveří, byla bych ráda, abyste mi tykal... . Nejspíš Ti řekne, že dobře a nabídne tykání oboustranné, čímž se také hodně vyřeší.... . U nás to bylo jak u blbých na dvorečku, já jsem tchyni tykala, švagr ji vykal, takže prima příležitostné setkání. I tohle je zásadní v lidských mezivztazích. Já třeba považuji tykání vůči nám od tchyně a tchána mé ségry za naprosto neslušné, - automaticky nám začali tykat a to jsme o nějaký ten rok starší, než nejen má ségra, ale i švagr - jejich syn

avatar
malibu77
2. říj 2016

@magdalenax je to ste tak krasne napsala.To mi take beha v myslenkach.Minule se mu nabidlo kafe a nechtel.Kdyz tady malej na nej furt povidal.No ani sednout si nechtel.A kdyz je tady manzel a ja jdu nakoupit nebo kdyz sem byla v nemocnici .To jo to tu sedel zdrzel se tu.Ale jak sem se blizila tak se zvedal a odesel.Me kolikrat prijde kdyz tu obehne cely byt jako by mi hlidal.Kolikrat rikam manzelovi at uz toho spiona odvola.Ze nemam v umyslu delat neco nekaleho.Tady je ssi zvykem ,ze se manzelovo tatovi vyka.Protoze i manzelovo segry jak maj manzele take vykaj.Ale prijde mi to uprime divne.Kdyz mluvim pred nim na deti a chci neco rict tak ze zacatku sem stim mela problemy.
To je neco takhle brat to za samozřejmost.A Vam velke diky za to ,ze si mohu svami popovidat.

avatar
magdalenax
autor
2. říj 2016

@malibu77 Jestli vykáš tchánovi a nepřijde mu to blbé, tak mně prosím nevykej. Jsme v diskuzi ve virtuálním světě a já Ti také nevykám.
Zvyk - nezvyk, na to se vykašli, jak to mají druzí Tě zajímat nemusí, jako mne nezajímalo, že švagr tchyni vyká a je ode mne navíc starší o možná dva roky. Nezájem. - O svatbě zaslechla moje teta - takový to "vy", postavila se a řekla, co to má jako znamenat, že tchyně získává dceru a moje máma syna, tak jaké vykání. Ať je tchyňce lehká zem, ale aby to byla nějak chytrá ženská, či jak to napsat, to ani náhodou. Moji rodiče byli proti ní nahoře. Ona se jen tak uculila, podivně pousmála, ale mne to bylo jedno, normálně jsem jí tykala, chovala se k ní vždy slušně a ona ke mne také, ale vykat? Že jí měl švagr v sám sobě zakázanou, - to byla jeho věc.
Já jsem se prostě chytla toho, co přišlo na svatbě, můj muž mým rodičům normálně tyká s oslovení mami, tati, - tečka.
Tchánovi tedy vykám, vykám i jeho ženě, to i manžel, ale to je jiná situace, manželovo otec se s tchyní rozvedl, když bylo manželovi asi deset let a tchán má jinou rodinu.
Hlavně se ničeho neboj, nemáš co ztratit, maximálně získat, nebo to zůstane tak, jak to je, ale to bych se začala asi ohlížet po jiné variantě bydlení, myslím - co do času

avatar
magdalenax
autor
23. říj 2016

Ahoj děvčata, tak jen pro vaši informaci, s rodiči jsem se od té doby neviděla. S maminou pouze telefonický kontakt, s tátou tedy také - ale telefon mi prý zvedl omylem. Když jsem s mámou mluvila cca hodinu po své operaci, tak jsem jí řekla své, že ať se na mne táta nezlobí, ale že mi neposlal ani blbou sms, ať to dobře dopadne..... . Běda, kdybych se takto zachovala já...
Jo, a před pár dny do telefonu ta samá, obehraná písnička. Je to táta a měla bych si to uvědomit..., . Řekla jsem jednoznačně, že ne, že se omlouvat nebudu, že nemám za co, že už toho za ty roky mám akorát, že to buď přejdeme, jako kdyby nic, a NEBO NIC.
Táta k nám prý nepůjde, ale já k nim také ne. Nepotřebuji, aby odcházel kvůli tomu, že tam přijdu z tepla domova.
Mami bude mít svátek a i narozeniny, jsme schopni jí dárek poslat poštou.

Strana
z7