• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy jste začaly milovat své dítě?

22. března 2017 
@maminkazdenicka Zdeni, ono to fakt může přijít kdykoliv, my měli od začátku vše super, porod, kojení, první měsíce. Až pak v tom 5. , 6. měsíci se objevil ten šílený bojkot, já měla před každým kojením průjem z nervů, tekly mi slzy, byla jsem úplně v pr.... Nakonec jsme skončili v nemocnici, kde nám teda bohužel nepomohli, ale já jsem si řekla, že se musím prostě vzpamatovat a když to nepůjde, bude na UM. Od těhle chvíle se to začalo zlepšovat a bylo fakt stále líp. Milovala jsem ho v tu chvíli, ale tak strašně mě to vytáčelo, že jsem si to neuměla nikdy představit. Jsem příznivce kojení, ale pokud to má maminku rozložit, tak radši přestat. Eli bude mít už 10 měsíců a kojíme pořád a už je to zase radost:slight_smile:
25. kvě 2015 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maminkazdenicka no chlap asi nebude psychiatr specializovany na poporodni depresi, nebo laktacni psychozu, takze jeho nazor muze byt sice v ramci moznosti bran, jako snaha o tvoje povzbuzeni, ale celkove nema zadnou vahu.
Urcite nekam zavolej, objednej se a res to. Pruser je, ze dite to vnima a je to zacarovany kruh, pak uz si jen predavate spatnou energii, jeden z druheho jste vzajemne vystresli.
My prostredni vymazlujeme jeste ted a to je ji sest. Je uzasna, ale trpi akutne uzkostnymi stavy a elektivnim mutismem (take z uzkosti) a ja verim, ze je to proto, jaky mela zacatek do zivota. A to jsem ji nikdy ani ublizit nechtela, jen u ni neprobehl ten bonding...ten okamzik, kdy vite, ze jste naladeni na stejnou vlnu a to navzdy.
S prvni to bylo okamzite a to byla v inkubatoru...druhy porod byl lehci fyziologicky, ale zase vedeny tak, ze jsem ho doted vlastne nezpracovala.

Ten okamzik pro me a dceru nastal v jejich 15. mesicich, od te doby jsme "svoje"...

Ted treti porod byl totalni jatka, ale vedeny lidsky a jsem bez problemu, i presto, ze mala cele prvni 4 mesice vlastne prorvala a nedala se polozit ani na chvilku, prvni mesice na nas i v noci spala, proste byla porad na necim tele. Ona sama z porodu mela problemy a skoncili jsme s ni u chiropraktika, k tomu byla silne refluxova...no proste mnamka...ale celkove to bylo porad fajn a prima a zvladla jsem to v pohode....ne jako tu prostredni kocicku.
25. kvě 2015 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, to je proto,že rodičovství a mateřství je značně idealizované. Nikdo ti nedá dopředu pocítit, že narozením tvého dítěte končí volný čas,svoboda, klid a ticho:slight_smile:. My doma se dvěma dětma každý den od 4:00-21:00 vyčerpávající "šichta", kdy padám na hubu a piju kafe pomalu ze žlabu. Okamžiky,kdy se ti to všechno vrátí v tom dobrém,to jsou malé krásné chviličky- až se na tebe dítě usměje, až ti dá pusu, až tě obejme, až zvládně překážkovou dráhu na hříšti...a spousta takových prkotinek, tě udělá šťastnou a milující mámou. Já mám dítě předčasně narozené a když jsem ho viděla až den po porodu a jen zavřené v inkubátoru, týden jsem se nedotkla (nedovolili mi to,ale myslím,že k tomu nebyl důvod), tak jsem pak pociťovala zvláštní pocity, jako by to nebylo moje dítě, nezažila jsem porod, dotek, pochování... nic... A hned na začátku doma péče o nedonošené dítko- no šílené naprosto! Do toho jsem měla hnisavou angínu. Cvičení vojtovky, u které šíleně plakal, modlení se,aby byl ve vývoji v pořádku, nekonečný strach až do dneška, stres a všechno, to nemluvím o tom,že je živé dítě, neustále zlobí, musím pořád ty dva hlídat,aby se nepřizabili a potlučou se i když stojím vedle nich. Moje maminka ,která mi s dětma defakto nepomáhá se mě pořád zlomyslně ptá-tak sis to nepředstavovala,že? vrátila bys to zpátky,? šla bys do toho,kdyby viděla jak to budeš mít těžký? .... to jsou skvělé takové dotazy.... Dle mého prostě zažíváš jen realitu- mateřství a rodičovský je fakt těžký a náročný a uvidíš, že za pár měsíců-let budeš stejně i přes to vše chtít další dítko, je v nás prostě zakodované,že to zvládneme, hlavu vzhuru!
25. kvě 2015 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@apacheee taky sis zažila své, to je hrozné, ale zase jsi silná, jak si to zvládla a nedala se, malý vypadá jako spokojené miminko a celá Tvoje rodinka je úžasná :-* držím palce, aby to tak vydrželo :wink:
25. kvě 2015 v 10:13  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maminkazdenicka Ještě jestli můžu poradit a jde to, dělej s ním blbinky, i když se ti nechce a chvilkama máš možná pocit, že by ti bez něj bylo líp, dělej aspoň, že ho máš ráda, ať to co nejvíc nepozná. Snaž se zapojit rozum, když srdce momentálně stávkuje:slight_smile: A věř tomu, že se to fakt srovná. Je ještě maličký, tak fakt radši vyhledej odbornou pomoc.
25. kvě 2015 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nonnni není psycholog ani psychiatr, jen se mě snaží povzbudit, což mu nemám za zlé. Je moc hodný.
Na bonding jsem se těšila, zkoušela jsem malého dát kůži na kůži, ale hned začne brečet jak šílený, zrudne jak rajče a vůbec ho nedokážu uklidnit, po kojení na mě občas usne a je to fajn. Ale jakmile ho chci položit do postýlky, jedeme nanovo.
Vůbec Ti nezávidím, čím sis prošla, muselo to být peklo, ty úzkostné stavy - myslíš, že to někdy přejde?
25. kvě 2015 v 10:15  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mmlenka nečtu komentáře, tak nevím zda to tu někdo zmínil....jaký byl porod? byl bonding? kdy ti miminko daly? tohle jsou strašně důležité okamžiky a neříkám to jen tak z plezíru, u první dcery mi byl bonding odepřen, dceru odnesla a já ji viděla až po několika hodinách, vztah si k ní tvořím do ted, hodně jsem se tím natrápila, připadala si jak kdybych děti neměla mít...druhý porod, bonding, okamžité přiložení, dlouho nás nechaly spolu bezprostředně po porodu, bez mytí měření apod., nedokážu ti popsat pocity, dceru miluju od prvního dotyku....nech tomu čas, kojíš? kojení hodně sbližuje, pořid si šátek a nos....a netrap se tím, miminko to cítí a trápí se taky
25. kvě 2015 v 10:16  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maudn jo, tak takovéhle dotazy jsou opravdu na místě, když čas stejně vrátit nejde, že :frowning2:
já třeba nemůžu od porodu vystát tchýni, kdykoliv se někdo zeptá jestli je malý hodný a my s manželem řekneme jak kdy, tak ona hned, ale jak může zlobit, vždyť jenom spí a bla bla, hrozně chytrá, ale ona s ním není 24 hodin denně a ví prd o tom, co je u nás doma, na návštěvu ho beru asi napapanýho a přebalenýho, aby byl v pohodě a spal, řvoucího ho asi nikam nepovezu, už jsem na ní silně alergická a nejradši bych tam vůbec nejezdila.
25. kvě 2015 v 10:17  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@apacheee zkusím to, doma si ještě promluvím s manželem a probereme to, chtěla bych být spokojená rodinka, manžela miluju snad ještě víc, asi lásku k synovi převzal on.
25. kvě 2015 v 10:18  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezas4 Je vidět, že komentáře nečetš, jinak by sis všimla, že autorka, které odpovídáš zakládala téma v roce 2012 a teď se tu řeší problémy úplně jiné maminky:slight_smile:
25. kvě 2015 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@apacheee a já na to odepsala, protože jsem si nevšimla, že to není na mě :slight_smile:
25. kvě 2015 v 10:21  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem výše zmíněné komentáře, ale u mě to taky přišlo později.
Samozřejmě, že hned jak mi ho dali, tak jsem cítila to štěstí, byl nádherný, dokonalý, celé to mi přišlo jako zázrak, byl úžasný a taky moc hodný.
Po příjezdu z porodnice jsem doma často brečela, aniž bych vlastně věděla proč. Měla jsem neustálý pocit, že bych měla něco udělat, ale nebylo co, on spokojeně spinkal. Dost mě stresovaly ty 3hodinové intervaly, protože jsem měla pocit, že nic mezi tím není možné stihnout. :slight_smile:))) Teď mi to přijde úsměvné, ale ty hormony po porodu dělají své. Ale i tohle časem přišlo.
Ale ten okamžik zamilování si moc dobře pamatuju. Bylo to asi tak 14 dní po porodu, malého jsem kojila a najednou jsem se koukla na jeho vlásky, jak mi trčely na šošolce a v tom jsem se zamilovala. Nevím proč, ale prostě to byl ten okamžik, když vím, že jsem si řekla, jak moc ho miluju. :slight_smile:
Chápu, že je těžké milovat to neustále řvoucí miminko, které vás vyčerpává, ale dle mého hodně vycítí, jak se vy cítíte. Když jsem máma nervozní, bude i mimčo. Zkuste se uklidnit, mimčo chovat, nosit a bude líp.
25. kvě 2015 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminkazdenicka Nedokážu říct od kdy přesně, ale z porodnice jsem si odvážela nějaké miminko, ale necítila jsem, že je moje. Půl roku to netrvalo, to ne, ale tak dlouho jsem se já necítila úplně šťastná, měla jsem deprese, takový nepříjemný pocity nepřiměřeného strachu o sebe, o druhý, pořád úzkosti. A z 90 % to u mě bylo porodem (akutní SC).
25. kvě 2015 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminkazdenicka me to prijde kombinace vice faktoru. Respektive toho, ze jsi mela hodne velka ocekavani a vysneny porod a bonding a nakonec jsi z toho nemela nic, jen doslova oci pro plac a jsi k hormonalni bouri jeste strasne zklamana a z vedeni porodu mozna i citis ponizeni vlastni dustojnosti (to jsem treba citila ja).

Je moc fajn, ze mas hodneho muze, o to lepe to zvladnete spolu...klidne mu dej precist tuto diskusi, treba to pomuze...opravdu v tom nejsi sama, akorat se o tom tolik, nebo sis vubec, nemluvi...protoze tu mame prave onu utkvelou predstavu, ze kazda mama se nad mimonkm rozplyne a vsechno vlastne jde samo...
25. kvě 2015 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminkazdenicka myslim, ze to uplne neprejde nikdy, ale snazime se malou naucit s tim pracovat.
25. kvě 2015 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@terezas4 Moje nemilované miminko bude mít už 3 roky :grinning: A teď už mám druhé a osobně myslím, že to není o tom, zda bonding byl nebo ne. Důležité podle mě je, jaké to miminko je (jestli brečí nebo je pohodové), jak se daří vše kolem něj (jestli nehapruje kojení apod.) a taky jak je na to člověk připravený. Syn (kvůli kterému jsem tuhle diskuzi zakládala) řval od rána do večera a v roli matky jsem byla totální tele, takže jsem si nevěděla rady téměř s ničím. Dcera naopak skoro nebrečí, nejsou s ničím problémy a já už vím, "co s ní". Díky tomu jsem jí začala milovat mnohem dřív, u syna mi to trvalo fakt dlouho.
25. kvě 2015 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@maminkazdenicka Já věřím, že se to zlomí. Každá to máme jinak. Navíc hormony dělají divy a po porodu máš teprve chvíli. Jestli jsem to dobře pochopila, rodila jsi SC? Myslím si, že i to může mít částečně vliv. Než když rodíš přirozeně a vidíš ten zázrak narození dítěte.
25. kvě 2015 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prcekverunka asi ano, pořád jsem se s porodem nesrovnala, byl to akutní císař a na bonding a přirozený porod jsem se moc těšila, ale bohužel,... naštěstí mám v manželovi oporu
25. kvě 2015 v 16:32  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminkazdenicka Je dobře, že máš oporu v manželovi. Ale s tou psychologickou pomocí bych neváhala. Není to žádná ostuda a jistě Ti to pomůže. Držím palce...
25. kvě 2015 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maminkazdenicka mozna by to jeste chtelo psychologa, aby t pomohl zpracovat porod.

Vyborna je treba Michaela Mrowetz, mozna by te nasmerovala, i kdyby ti sama nemohla pomoci...hlavne to v sobe nedus a mluv o tom, nejsi v tom sama, moc ti drzim palce!

https://www.facebook.com/michaela.mrowetz.klinicka.psycholozka
25. kvě 2015 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maminkazdenicka Jak píšeš s tím usínáním .. Měla jsem s malou to samé .. Pokaždý usnula jen u prsa a pokaždý, když jsem jí položila SPÍCÍ do postýlky se vzbudila a začla řvát .. :grinning: Od rána do večera jsem jí měla u prsa .. Všichni mi nadávali, ať malý koupim Sunar, že mám slabý mlíko .. No, nevydržela jsem to poslouchat a to mlíko jí fakt koupila a musim říct, že se to razantně zlepšilo .. Doktorka mi potom samozřejmě řekla, že žádný slabý mlíko neexistuje, což jsem jim pořád opakovala, ale nakonec jsem byla ráda, protože, fakt to byl obrat o 180 stupňů .. K tomu porodu, taky jsem měla císařský řez s celkovou narkózou, po probuzení jsem na malou čekala 7 hodin, protože spinkala a nechtěli jí budit a když jsem rozesílala smsky o narození maličký, tak mi od mýho ex (otce) malý, přišla sms se slovy ,,Gratulujeme" .. ale nic nezabránilo tomu, abych v ten den byla nejšťastnější maminka na světě a byla jí už 2 roky .. :slight_smile: Jestli se trápíš s tím kojením, netrap se, není to konec světa, že nebudeš kojit. Navíc nervy pracujou, ty seš nervózní, malej potom taky .. Malej je krásnej, zkus fakt zajít k tomu psychologovi, zkus o tom co nejvíc mluvit, vypovídat se je základ .. Přeju ať se z toho brzo dostaneš a malej bude mít milující maminku. :slight_smile:
25. kvě 2015 v 17:12  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@1kolousek1 tak já mlíko mám, malý přibírá jak blázen, jen prostě máme kloboučky, což není ideální, ale snažíme se s tím něco dělat, umělou mám v záloze, takže když nebude zbytí, přejdeme na ní. Vím od jiných holek, že jim děti pak spinkají a mají pokoj. Tak uvidíme :wink: a moc děkuju
25. kvě 2015 ve 20:25  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nonnni děkuju za odkaz, mrknu na to
@prcekverunka
a děkuju vám oběma za podporu, cením si toho
25. kvě 2015 ve 20:26  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (28. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maminkazdenicka Jen se do toho trochu ještě vmísím, maličká taky normálně přibývala na váze .. Jen to byl malej křiklounek, prostě rady starších, to zná asi každý .. :slight_smile:
25. kvě 2015 ve 21:41  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminkazdenicka hlavne se neupinej na predstavu, ze po UM bude na 100% spat....jestli je to, co moje nejmladsi, tak zarucene nebude...posilen bude poradat uprostred noci mnohahodinove dejchanky :sunglasses:
25. kvě 2015 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
necetla jsem diskuzi tak jen odpovim na uvodni dotaz - ja zacala malou milovat v posteli pri dopolednim kojeni, uplne si pamatuju jak jsem si uvedomila ze ji silene miluju... bylo ji asi 10 dni, lezela malinka a bezbranna na boku a sala mi z prsa, ktere bylo vetsi nez jeji nadherna hlavicka a byla tak odevzdana. uplne mam slzy v ocich jak si tu lasku vybavuji a od te doby je stale silnejsi.

Ale taky to nebylo hned, dokonce jsem po porodu mela chvili depresi a nespavost a malou jsem nechtela... :(
10. čer 2015 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahojte, jsem zoufalá..miminko jsem strašně chtěla, představovala si jak ho budu mít apod. Teď jsem zjistila, že jsem v 5.týdnů a já mám úplnej strach. jestli to zvládnu, jestli mu budu moct dopřát, už si nebudu moct myslet jen sama na sebe, že budu nevyspaná,jak zvládnu k tomu školu..prostě se vůbec netěším :( ...měla to některá z Vás taky? :( je mi z toho mizerně
21. srp 2015 v 19:14  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@donutkaluciferka já dostudovala i s dítětem, druhé jsem měla u státnic v břiše, strach je normální, je to nová etapa života
21. srp 2015 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@donutkaluciferka Ahoj, taky jsem to tak měla. Teda, nezažila jsem ty pocity, jestli mu budu moct dopřát, protože jsem už chodila do práce, vlastní byt, apod. Takže zázemí bylo. Ale taky jsem mimčo chtěla a v momentě, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem se zavřela v koupelně a brečela, že ho ještě nechci, že nejsem připravená. Postupně to zmizelo, jak rostlo bříško, přišly první kopance,... Nezažila jsem žádný instantní mega boom mateřské lásky, kterou tady holky popisovaly, ale učila jsem se syna milovat postupně. Teď má 9,5m a asi měsíc už cítím, že je to dobré. Předtím boj... Chyběl mi spánek, můj život, pohoda,... Ale neboj! Miminko jsi chtěla a všechno, co teď cítíš je normální. Bude to velká změna a uvědomuješ si to pomocí strachu a netěšení. Ale určitě to bude nakonec všechno dobré. A jestli to nepřijde ani s porodem, nelekej se... Někdo si prostě lásku k dítěti musí budovat postupně :slight_smile:
21. srp 2015 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek