• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zbily jste někdy své dítě?

29. července 2016 
V jedný knížce jsem četla..."to, že se vaše dítě chová jako primitiv, neznamená, že se budete chovat stejně". Proto ne, nikdy a nikdy to neudělám. A vím, že můžu říct nikdy. jsem dítě alkoholika, bitá až běda. Takže za mě opravdu nikdy.
11. říj 2013 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (13)
@zazulka to je výborná hláška, pravdivá...mě stačí bohatě představa, že bychom s manželem řešili problémy tím, že si naflákáme. proč to je tak běžné, vztáhnout ruku na dítě, když na dospělého bychom si to nedovolili. jakoby to dítě byl nějaký nižší level nebo cooo. smutný.
11. říj 2013 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@berenika39 přesně tak! Chlapi bijou ženský, ženský děti a děti bijou psy...
11. říj 2013 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@zazulka ted úplně vážně - není to tak dlouho, co jsme viděli po cestě autem u krajnice z dálky pár dětí, měly klacek, mysleli jsme , jestli nemávají, jestli se něco nestalo. mm jel pomalu, že když tak zastavíme. a víš co? děti měly klacek a mlátily do kočky, sražené autem. viděla jsem to před očima ještě dlouho potom.
já vím, že se stane, že máma ulítne a dá dítěti lepáka, že ho plácne, a asi to dokážu i pochopit, je to spontánní reakce na stres. ale názor, že je lepší pár facek než..., že do určitého věku (jakého?) je to ok, když dítě nerozumí, že dřív to bylo běžné a taky žijeme , tak to pro mě tedy není :wink: :wink: . mě přijde fyzický trest jako ohromné ponížení, neumím si představit sebe, jak se cítím po tom, co mě někdo praštil. no nic, je to můj názor, nikomu ho nenutím, jen nabízím k zamyšlení a jako všechno, t si to dělá každý jak chce.
11. říj 2013 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Ne. K babicce, rodicum a jakemukoli dospelakovi bych si to nikdy nedovolila, vzdycky se musim ovladnout - tak proc bych si to mela dovolit k detem? Jen proto, ze jsou male? Nechci moralizovat a vzbuzovat v tobe vycitky, ale jsem presvedcena, ze pokud nekdo tresta ditko tak, ze citi bolest, proste si to pamatuje. Drzim palce, at se tim ty ani mala netrapite, ale priste pocitej do desiti.
11. říj 2013 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@zazulka A občas někdo někomu flákne...zase nic tak hrozného se nestalo, že?
Fascinuje mě ta benevolence k domácímu násilí....
11. říj 2013 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Tohle neberu. Moje dcera byla jako maličká vzteklé dítě, které nespalo a já na ní většinu času byla sama. Taky mi ruply nervy, dokonce třikrát, ale i v tu chvíli má člověk rozum, takže to odnesl odpakový koš, který jsem "nakopala". Já nevím, ale když někdo řekně že mu ujedou nervy, tak si představím, že dá jednu přes zadek a ne že dítě zmlátí :frowning2:
11. říj 2013 ve 23:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Kdos bez viny, hoď kamenem. Zbít dítě lžící na boty zní sice hrozně, ale osobně mi týrání třeba stálým vyčítáním přijde horší. Výprask (ne zrovna lžící) má smysl, když dítě ví, že je to výpraskem vyřízené a že ho rodič má rád. Trest (jakýkoli) provázený řečmi o tom, že dítě zklamalo a už ho nemáme rádi, je mnohem horší utrpení. Tolik můj názor.
11. říj 2013 ve 23:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (12)
Já to tady celé nečetla, ale letmo jsem zahlédla, že tady padlo, že "dospělého bych taky neuhodila, tak proč dítě"- no, asi proto, že dospělého nevychováváte. Dítě ano. Taky tady padlo, že "snad jednou neuhodí ona tebe"- to vidím přesně naopak. Dokud byly děti opravdu vychovávány, měly respekt, poslouchaly, tak se téměř neojevovaly ty zprávy, co se teď dějou pořád častějš- kdy dítě zbilo svou matku, okradlo rodiče, vydírá rodiče.... má to stoupající tendenci a já si teda myslím, že je to tím, že už se děti tolik nevychovávají. Maminky udělaj, co jim na očích vidí, ruku na ně nevztáhnou, nenechají ho plakat, hned ho obskakují- dítě se stává pánem a tím už zůstává. Ví, že si může dovolit absolutně cokoliv. Pak to jde do vyššího levelu, kdy dítě zlobí ve škole, je potrestáno- a co udělají dnešní rodiče? Vynadají učitelce, místo aby vynadali dětem...a tak se to stupňuje. Vím, že to myslí všechny maminky dobře, ale občas mi přijde dnešní (ne)výchova moc krátkozraká.
Znám děti (vrstevníky), které mají respekt a nikdy nebyly bité, u někoho to jde. Ale taky znám plno lidí, se kterými to jinak nejde. Nemluvím tady o žádném týrání, ale výchovných pár facek, nebo na zadek- na tom nevidím vůbec nic špatného.
12. říj 2013 v 00:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (40)
Tak já bych řekla, že přesně tohle vedlo poslance k tomu, že udělali změnu v zákoně a děti se nově nesmí ani plácnout přes zadek... Mimo jiné tedy myslete na to, že sebemenší bití dětí je protizákonné...
Výchova dětí je složitá věc a my matky to nemáme jednoduché a jsou dny, kdy toho opravdu máme dost... My máme doma malého vzteklounka, i když jsme sami s manželem pohodáři. Občas už fakt nemohu! Ale než bít dítě (přece jsem po něm netoužila, nenosila 9 měsíců, nerodila 15 hodin, abych ho teď mlátila...), tak raději pracuji na sobě, na svých emocích a strategii. Snažím se číst různé články v časopisech, knihy... Některé tady zmiňované. Bití stejně nepomůže a může nenávratně poškodit vztah s rodičem. Nejsem zastáncem "jen domlouváníˇ, ale malé plácnutí přes zadek nebo po ruce, pokud malému dítěti hrozí nebezpečí a nechce poslechnout by mělo stačit. Starší děti by už měly umět situaci vyhodnotit. Ale vždy ihned po "plácnutí" by mělo nastat obejmutí maminky a ujištění, že ho máme rády, ale že je to pro něho nebezpečné a proto maminka nechce, aby to dělalo a když nestačila domluva, tak ho plácla. Bití z jiného důvodu je špatné. A nikdy by se nemělo být nějakou věcí nebo dávat facky... (To je špatné i z dobrých důvodů.) A nevím, co zrovna vaše dcera dělala, že bylo nutné ji seřezat. Ale za sebe mohu říct, že mám tatínka cholerika, který často vzplanul, i za blbosti rozdával facky a řval a pouštěl hrůzu... Do života jsem potom vstupovala v dospělosti ustrašená a nervózní při sebemenším zvýšení hlasu... Když poprvé manžel zvýšil při hádce hlas, instinktivně jsem se skrčila a schovala hlavu. Byl v šoku, že si myslím, že by mě uhodil. A do dneška raději v hádkách ustoupím, nemám ráda konflikty. Což např. v práci není vždy ku prospěchu. Takže bití dětí fakt nic neřeší a spíše to všem uškodí!
12. říj 2013 v 06:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lucieandrlova omlouvám se za překlep u "bít", mám "být" - opravil automaticky počítač a já jsem si toho nevšimla...
12. říj 2013 v 06:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lubinkova "výchovných pár facek" mi přijde hrozné... Na fackách nic výchovného nevidím a kdybych řekla svojí mamince, že chci dceru vychovávat fackami, tak mi řekne, ať se stydím... Dle profilu máte zatím malé miminko, tak sem potom později napište, jaký je to pocit, když dáte dítěti facku a ono se na Vás podívá výrazem: "mami, já se tě bojím..."
12. říj 2013 v 06:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
holky,nezlobte se na mě,ale jak to tady pročítám,tak mi přijde,že instituce klokánků a dětských domovů nebudou mít v dohledné době co dělat,protože maminy budou velice osvícené a budou děti vychovávat bez použití fyzických trestů-kéž by to tak bylo-nevěřím,že jak tady píšete že nikdy nikdy svoje dítě neuhodíte,že se vám to podaří i dodržet,ale fandím vám,taky jsem měla tyhle úmysly,ale bohužel stres přinášený z práce,do toho manžel věčně pryč a vytvářející další problémy-prostě taky jsem se občas už neudržela a děti dostaly na zadek,ze své pozice můžu říct,že nejsem na tohle hrdá,ale taky postupem času jsem došla k závěru,že určité věci je zbytečné řešit a naopak některé se řešit musí zavčasu,pro to aby byly děti v pohodě musí mít v pohodě mámu,takže třeba co jsem u prvního dítka řešila důrazněji tím se teď už z míry vyvést nenechám-bohužel autorka otázky nenapsala čím ji dcera tak moc vyvedla z míry,pak by jsme měly možná jiný pohled na věc

a jinak já jsem taky z rodiny alkoholika a bohužel se i z mých partnerů vyklubalo něco takového-první nadělal dluhů až po střechu-o kterou nás připravil a ještě mu i zbylo,a druhý?s tím si užíváme alkoholových dýchánků :frowning2:,naštěstí se blíží den,kdy se budeme moct odstěhovat a budeme mít konečně klid,bití jsem si užila ažaž,nejednu vařečku o mě máma zlámala,prakl rozbila,botky lítaly vzduchem-ale čas dokáže udělat své a člověk takové věci odsune do pozadí,takže přeju všem dětem i maminkám aby měli se sebou navzájem trpělivost a každá maminka pokud už jí ujedou nervy dokázala se sama nad sebou zamyslet a přiznat si chybu kterou už nebude opakovat
12. říj 2013 v 07:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Bití ani "jen plácání" dětí neschvaluji, ALE už se stalo. Je zbytečný brečet nad rozlitým mlékem. Pořád je to lepší, než kdybys takový výprask považovala za normální výchovný prostředek. S dcerou si promluv, vysvětlete se, proč k takové situaci došlo. SAma si promysli, proč došlo k takovému výbuchu hněvu. Nezadržovala jsi dlouho své emoce, netvářila ses před dcerou, že je všechno v pořádku, až došlo k výbuchu? Lepší je své pocity sdělovat hned a ne je nechat vybublat. Jestli chceš nějaké rady, doporučuji již zmiňovanou knížku Respektovat a být respektován, nebo Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, případně další, mám ve fotoblogu celé album knížek o výchově a z některých mám i podrobnější výsledky.
A ještě bych chtěla napsat, že nebít své dítě neznamená s ním sáhodlouze diskutovat o poslušnosti, nebo mu vyhrožovat. Jsou i jiné cesty. Já tyhle způsoby neuznávám a stejně si mysllím, že jsme na holky v některých situacích přísnější, než matky, které plácnutí považují za běžný výchovný prostředek.
12. říj 2013 v 08:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@marecek4 Ja si myslím, ze ti, co triskaj děti, o tom tady diskutovat nebudou. Proste o tom nepremysli.
12. říj 2013 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mělo tam být, že mám ve fotoblogu podrobnější výpisky :slight_smile:
12. říj 2013 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@leni78 právě proto se mi nelíbí,jak se některé tady do sebe naváží-je vidět,že vrtelka z takových maminek není
12. říj 2013 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jelikož je jí rok, tak určitě ne. Já bych to nehrotila. Rozhodně nemíním své dítě mlátit za každou blbost, ale když nepomůže ani domluva a už to fakt bude přehánět, tak jednu na zadek dostane bez naprostých výčitek svědomí.
12. říj 2013 v 08:45  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@lucieandrlova
Protizákonné a podle jakého § ?

Dle profilu máte též teprv miminko, tak nám později napište /cca.za 10-12let/,jaký je to pocit,když se na vás dítě podívá výrazem: "Trhni s lopatkou - mám tě u pr@ele :wink: " .
12. říj 2013 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@vrtelka Já taky, ujely mi nervy a syn 2apůl dotal několikrát vařečkou, procházel obdobím vzdoru a já v 6měsíci těhotenství jsem jeho výlev neustála,beru to jako osobní selhání a od té doby takhle nedostal (max. jednu přes zadek rukou, vařečkou občas hrozím), občas si na to vzpomenu a je mi ze sebe zle, protože sama vím, co to je být mlácená od vl.rodiče(otec).
12. říj 2013 v 11:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alisek Tak to ti věřím. Vareckou je to fakt protizakonne a ve dvouapul letech tuplem. Ale je fajn ze si uvedomujes co se stalo a litujes toho. Jsou rodiče, kteří jsou schopni to obhajovat.
12. říj 2013 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@leni78 on je zákon, že se nesmí bít dítě vařečkou??? o tom teda nevím
12. říj 2013 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@cernalu
No taky čučím,co se tu všechno nedozvím :grinning:
12. říj 2013 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@cernalu No a on není ?
12. říj 2013 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím, že naše generace je právě ta první, která se možná vychovávala v určitých extrémech. Nejedna z vás měla otce surovce, alkoholika, z čehož pak plyne jasné přesvědčení, že dítě nedostane přes zadek nikdy. Je to zdravé? Nevím. Je to extrém druhý? Možná.
Druhý extrém proto nastává v generaci našich dětí, kdy děti rodičů, kteří na ně byli suroví, týrali je, na svoje děti nevztáhnou ruku vůbec a za žádných okolností. Jakýkoli extrém v jakékoli sféře je špatný.
Mám tři bratry a nepamatuju si sice téměř žádnou situaci nebo prohřešek, za který mě rodiče vynadali. Zato si moc dobře doteď pamatuju ty prohřešky, za které jsem dostala na zadek. Stejně tak moji bratři. A vůbec to nepovažuju za něco, co by bylo špatně. Bylo to v tu situaci to nejlepší, co se dalo udělat. A vždycky to bylo až poté, co jsem byla napomenutá slovně. Ale když byste měli dítě s cukrovkou, které vědomě mlsá sladkosti a pak je mu z toho blbě a tisíckrát mu říkali, že to dělat nemá a stejně to dělá, tak jsem holt na ten zadek dostala. A moc dobře jsem časem chápala, že to nebylo proto, že by rodiče byli zlí, ale proto, že mě mají rádi a nechtějí, abych si ublížila. A to je svým způsobem podstata výchovy. Moji rodiče jsou skvělí, mám je moc ráda, můj starší bratr má skvělou rodinu, já jsem také šťastně vdaná s dítětem. A vůbec bych ze svého pohledu po rodičích nechtěla, aby se mi za ty výprasky omlouvali. Byly opodstatněné. Vím, že to nedělali pro své potěšení, ale proto, že to byla nutnost.
Nevyrůstala jsem v žádném extrému a tudíž bych nechtěla uplatňovat extrémní řešení ani jedním směrem ve své výchově.
12. říj 2013 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Myslim si, ze člověk, který tvrdí, ze ho fyzické tresty v rodině nepoškodily, je tím prave poznamenany, aniž by si to uvědomoval.
12. říj 2013 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@leni78 Dík, já tatínkovi vyřídím, že byl strašný surovec :grinning: A že vůbec nezáleží na tom, že ho mám moc ráda, že k nim tak ráda jezdím a beru tam i jejich vnouče, že se s nimi ráda u oběda směju. Ale že mi dal výprask, když jsem si ho zasloužila :wink:
12. říj 2013 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Zákon o rodině, § 31, odst.2:(2) Při výkonu práv a povinností uvedených v odstavci 1 jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

Nikde není napsáno, co lze považovat za přiměřený výchovný prostředek - vezmeme-li rozum do hrsti, tak plácnutí přes zadek či ruku v oprávněných případech určitě ano, mlácení dítěte hlava nehlava i za kraviny tak, že má následně modřiny nebo nedejbože podlitiny, asi určitě není v pořádku a je v rozporu s výše uvedeným, bez diskuze.
Nikde ale není psáno že vařečka ANO x NE (pokud plácnu lehce, že to děcko skoro nezabolí a nemá jelita na zadku, tak i ta vařečka někdy v krajním případě může být přiměřený výchovný prostředek - když už nic jiného opravdu nezabírá a opravdu bylo zkoušeno vše)
12. říj 2013 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
souhlasím s @werumka.

Já jsem od našich dostala tak 2x facku, nikdy vařečkou ... Osobně za to dneska naše obdivuji, že to vydrželi :grinning: Můj muž dostával více - doteďka si pamatuje, jak ho mamka honila po dvoře s plastovým mečem a jak to bolelo :confounded:

Pokud vidím, že holky něco dělají co neměly, řídím se pravidlem 3x a dost. 3x napomenu, pak plesknu po zadku. A ano, když mám den blbec, hoky zlobí do rána, rozvařila jsem rýži, připálila maso, tak pravidlo 3x a dost nedoržím a plesknu hned.

Jo a většinou dávají na zadek matky - 1) jsou s dětmi více času, takže je rozčilují více :slight_smile:, 2) chlap si většinou uvědomuje svou sílu a má strach dítě praštit - aby mu neublížil.

Mě a ségru taťka nikdy nepraštil, u nás dávám na zadek z 99,9% taky já. Ale jen rukou, vařečku jsem nikdy nepoužila.
12. říj 2013 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@werumka a proč si myslíš, že nebít své děti je extrém a je špatný?
Já dřív uvažovala stejně jako ty. Nebyla jsem nijak extrémně mlácená, občas jsem dostala na zadek, nebo v dospívání facku. Říkala jsem si, že rodiče byly v právu a lepší nějaká na zadek, než si nechat dítě skákat po hlavě. Jenže pak jsem si v knížce Respektovat a být respektován přečetla, že si máme vzpomenout, jak jsme se cítily tehdy. Opravdu jsi tehdy cítila, že jsou rodiče v právu, že sis nějakou tu ránu zasloužila? Já tedy ne. Tehdy jsem cítila ponížení, nepochopení, nenávist k rodičům, uvažovala jsem o útěku. To nejsou pocity, které bych přála svým dětem. Proto hledám jinou cestu, bez fyzických trestů, bez ponižování. Ono to jde, ale nikdo nás tomu nenaučil, není to běžné vídat kolem sebe, a proto máme pocit, že děti nebité jsou nevychované.
12. říj 2013 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek