Výchova nebo lakomost?
Byla jsem svědkem situace, kdy byly kamarádky nakupovat v drogerii, jedna sebou měla asi 4-5 letou dceru. Ta máma holčičky si nakoupila nějakou kosmetiku, a ne zrovna levnou. Holčička prosila, jestli jí nekoupí tašku s medvědem (za 20 korun). A máma že ne. Holčička se zeptala smutně proč, a máma na ní vyštěkla, že prostě ne. A já si tak říkám proč, je v tom lakomost, nebo styl výchovy? Neříkám že dítě musí mít vše na co si ukáže, ale kravinu za 20 korun? Bylo mi té holčiny líto...
Stručné shrnutí
- Odmítání koupit drobnou věc v obchodě (např. taška s medvědem za 20 Kč) může být buď výchovný princip, projev minimalistického/ekologického přístupu nebo důsledek únavy rodiče po opakovaném vysvětlování.
- Doporučená řešení zmíněná v diskusi zahrnují předem domluvená pravidla (např. jedna drobnost na nákup), kapesné pro dítě, taktiku „odejít z obchodu / čekat venku“ a vysvětlení rozhodnutí dítěti místo strohého „prostě ne“.
- V diskuzi se objevila i kritika, že odmítnutí bez vysvětlení působí tvrdě, a zároveň připomínka, že rodič, který si koupí drahé zboží (v diskuzi zmíněna kosmetika za 4 000 Kč), může být vnímán jako „lakomý“, pokud dítěti odmítne levnou drobnost.
Nejčastější otázky
Q: Jak naučit dítě nepžadovat drobnosti v každém obchodě?
A: Doporučené postupy v diskuzi jsou domluvit před odchodem do obchodu pravidla (např. „dnes žádné věci navíc“ nebo „můžeš si vybrat jednu drobnost za nákup“), dát dítěti kapesné, nebo vybavit dítě pravidlem, že kdo poruší dohodu, počká venku.
Q: Je v pořádku v obchodě říct dítěti prostě „ne“ bez vysvětlení?
A: Většina diskutujících považuje vysvětlení za vhodnější, ale několik rodičů i přiznalo, že z vyčerpanosti někdy použijí větu „protože prostě ne“ nebo jen „ne“; to je v diskusi chápáno jako běžná reakce při opakovaném nátlaku dítěte.
Q: Pomůže kapesné, aby dítě přestalo žádat drobnosti?
A: Ano; v diskuzi bylo doporučené dát dítěti kapesné, ze kterého si může kupovat drobnosti (uváděno jako metoda učení hospodaření), a tím přenést zodpovědnost za nákupy na dítě.
Q: Jak řešit opakované scénky dětí v obchodech?
A: Navrhované strategie jsou: předem domluvit limit (např. jedna maličkost), neustoupit („ne platí“), posléze odejít z obchodu nebo nechat dítě počkat venku a nepřipouštět, aby každý nákup končil výjimkou; v diskusi byly popsány i situace, kdy dítě opakuje požadavek desetitisíckrát.
Q: Je ekologický/minimalistický přístup legitimním důvodem nekupovat drobnosti?
A: Ano; diskutující uváděli minimalistický přístup a ekologické argumenty jako důvod nekupovat „papírové krávoviny“ a zbytečné věci, přičemž paralelně zmiňovali oprávněné nákupy (např. francouzské krémy pro atopiky za ~1 000 Kč a více).
Q: Může mi cizí člověk nabídnout dítěti věc, když rodič řekl ne?
A: Diskuze naznačila, že ne; několik účastníků uvedlo, že cizí nabízení podkopává autoritu rodiče a že by byli vůči takovému zásahu nepříjemní.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rodiče by měli ideálně dítěti vysvětlit důvod odmítnutí místo strohého „ne“.
- Není vhodné rychle soudit cizí rodiče na základě jedné situace, protože může být mnoho kontextových důvodů.
- Nákup drobností za pár korun (např. taška za 20 Kč) někteří považují za zbytečný a neekologický.
Sporné názory
- Někteří považují odmítnutí drobnosti za projev rozumné výchovy nebo minimalismu, zatímco jiní to interpretují jako lakomost rodiče, zvláště pokud rodič kupuje drahé věci (např. kosmetiku za 4 000 Kč).
- Některé hlasy trvají na tom, že rodič má vždy dítěti věc vysvětlit, zatímco jiní obhajují jednorázové strohé „ne“ jako přijatelnou reakci z vyčerpání.
Otevřené otázky
- Kdy přesně přechází odmítnutí drobnosti z opatrné výchovy do vnímání jako lakomost?
- Jak nastavit konzistentní pravidla pro nákupy tak, aby fungovala v praxi (např. počet obchodů, frekvence)?
- Za jakých okolností by měl cizí pozorovatel zasáhnout nebo dítěti nabídnout věc navzdory rozhodnutí rodiče?
Zmíněné značky a firmy
Lidl, PČR, OSPOD, UP
Zmíněné produkty a metody
taška s medvědem za 20 Kč, kosmetika za 4 000 Kč, krémy francouzské pro atopiky (pod 1 000 Kč), nálepky na plyšáka (Lidl), řasenka, zmrzlina, kapesné, domluva před nákupem (jedna drobnost), odejít z obchodu / čekat venku, minimalistický / low‑waste přístup
Místa a osoby
žádné
V první řadě se starej sama o sebe. Co se dělo tomu dítěti tak strašlivého, že o tom vypisuješ anonymně na netu? Ty tu ženu snad znáš? Víš, jaké měla důvody dceři nevyhovět? V daném okamžiku ti mohlo být holčičky líto, ale to je tak vše. Mohla už mít v kapsičce jinou blbost z jiného obchodu, o kterou po 5 minutách ztratila zájem. Mohla chvíli před tím zlobit a proto byla paní strohá. Mohlo v tom být cokoli.
Já sice neschvaluju štěkavé chování mámy, ale moje dvouletá dokáže jednu věc zopakovat odhadem tak 259x a taky vysvětluju, vysvětluju a pak řeknu “ne” bez dalšího vysvětlování. Nedělám si radost nákupem hovadin, to by mi jako low-waste minimalistovi radost neudělalo. Nekupuju ani kosmetiku z drogerie, nicméně kdyby ano, tak si umím představit, že mi dojde půlka věcí a najednou tam nechám dost peněz. A i přesto bych dceři úplně zbytečnou a nepotřebnou tašku, kterou za pět minut zmuchlá a vyhodí nekoupila. Ale ráda ji koupím třeba něco k snědků, co jsem původně neměla v plánu.
Ale hlavně, od té doby, co mám dceru jsem přestala být poslední spravedlivá, nejchytřejší a největší odborník na rodičovství, který umí drbat cizí rodinu na netu, aniž by chodil v jejich mokasínách🙈🤷♀️
Konkrétně já vysvětluji své milované dceři, že do obchodu jdeme pro tyto konkrétní věci, a že nic navíc se kupovat nebude a pokud spustí zase tu svou a bude mi nosit každou blýskavou blbost, že ji nutně potřebuje, odejde z obchodu a počká na mě venku, znám ji, neumí se absolutně ovládat (10 let). A je jedno, jestli ten den dostala 2 trika a boty... Její povaha je dosti svérázna🤦♀️.
Jen vejdeme do daného obchodu, okamžitě zapomene na dohodu, ztratí se mi z dohledu, jde okukovat regály 😅 a spustí tu svou, že tohle fakt nutně potřebuje, že tohle je fakt naposled, že už nikdy nebude nic chtít, ale bez toho nemůže žít a piští mi tam a málem, že sebou neflákne o zem! V tomto případě už jenom štěkám, na tohle by neměl nervy nikdo, je jako posedlá.
Sledovat nás někdo a vlastně 100% sleduje, musím být za tu největší megeru, protože neustoupím ani o milimetr, i kdyby se lejdy na hlavu stavěla.
Takže doporučuji starat se především o sebe a nesr.t se do ostatních!
@mimco taky bych meustoupila,v deseti letech jevuz velka dost.
Ma treba kapesne ze ktereho si muze drobnosti koupit?Treba by ji to preslo kdyz by videla,ze ji pak zadne penize nezbyly.
Přála bych vám zažít synovce, který je schopný tropit scény v téměř každém obchodě, kde se mu něco zalíbí a nekoupí se to,hlavně auta. A kdyby se mu pokaždé vyhovělo položkou za 20,- tak to denně udělá 200,- a hlavně by byl zvyklý, že všechno dostane. A že maminka vystekla, už toho asi fakt měla dost. Malá mohla koukat smutně, oni jsou ty děti někdy citovymi vyděrači 😊
Náš malý taky občas zkouší a taky řeknu "ne" na vysvětlování je ještě malý, ale nemohu ho nechat , aby bylo vždy po jeho, jinak by mě brzy skákal po hlavě.
@zelenaesmolda jasně, že má, ale ona na svůj věk nechápe vícero věcí, tohle už je zase jiná kapitola její složité povahy...
Nám to dost kazí babi, ta je závislá na nakupování, má doma plné šuplíky a narvané skříně hadrama a botama, fakt blázen. Je schopná skoupit milion blbostí a pak nám to cpát, jsem za tu zlou co to odmítá. I v jejím případě něco vysvětlovat je naprosto zoufalé 😡. Dokáže skoupit naprosté sračky, jako třeba boty z rodinky za 30,- a diví se, že to nechci dát dítěti na nohy.
@zelenaesmolda tohle s dcerou samozřejmě s lékaři řešíme...
U tchýně už je pozdě 🙉😅
Hele tady bych byla opatrná. Nemáme nouzi o finance, ale snažíme se děti učit hospodařit a chovat se ekologicky. Krémy kupuju pouze francouzské, speciálně pro atopiky, pod tisícovku za jeden krém bohužel nejdeme. Je to investice do našeho zdraví. Ale papírové krávoviny? Kterých máme doma kopy od dárečků a od babiček? Věci, které ty děti stejně akorát mrsknou pod stůl a za týden je vyhodíme? Je to ekologické? Učí to děti hospodařit a chránit planetu?
Vážně bych zvážila, jak moc konzumně žijeme. Ano, kdybych věděla, že si s tím ty děti pohrají, nebo to má edukativní hodnotu, nebo to vážně doma nemáme, nebo cokoli...tak ano, ale třeba se mamina domluvila s malou, že nic, krom nutné kosmetiky kupovat nebudou a malá začala kňourat dohodě navzdory. Nevím, nevím ani, jak byla holčička malá, ale nehodnotila bych.
Začněte od sebe, holky, zda mají vaše vlastní děti dost vašeho zájmu, výchovy, kvalitního jídla a společně stráveného času. Pak až hodnoťte, jestli mají cizí holčičky dostatek čínských šuntů z drogerky.
Ja odmitam mit doma kzdou kravinu, co je napadne. Koupim, ma 5 minut radost a doma uz se to bude jen valet.
Tak to je težko soudit 🤷🏻♀️ synovi taky ráda dopřeju, ale ono to nejde v každém obchodě 🤷🏻♀️ odsoudit někoho je snadné, když nevidíme do jejich života 🙂 když potřebuju nakoupit a projdeme velký obchod, kde si vybere mňamku a třeba hračku, pak se jde do drogerky a hned by zase něco chtěl, do papírnictví a zase něco chce a u dalšího obchodu už prostě logicky člověk nemá sílu, vysvětlovat, že už toho dnes dostal dost a že mu nemůžu v každém obchodě něco kupovat 🤦🏻♀️ a doma si na půlku věcí ani nevzpomene, nebo si s tim pohraje a někam to schová a už to nechce 🤣 jako udělat radost jo, ale vše má nějakou hranici....pak to dítě dělá scény všude když něco chce...
Nevíte, kde všude už předtím byli a co vše už ji koupila 🙂 a je jedno, že je to věc za 20,- ....
Spíš nešlo o lakomost, ale o princip. Ideálně se s dítětem domluvit předem, jestli si může něco vybrat a za kolik.
Nechtěla bych být v kůži vaší kamarádky, když veřejné resite tohle, když neznáte kontext situace🤦 mám syna ve věku vaší kamarádky, a není ani rozmazlený ani mu extra neodrikam, ale když s ním zrovna potřebuji obejít více obchodů, a v každém si neco zrovna potřebujete koupit, a ne jednu věc, tak uz někdy taky ztratím nervy a bez vysvětlování řeknu NE, protože po ste to opakovat nebudu🙈 nevím zda máte děti, nebo se jen musíte, když máte potřebu tohle řešit, a když už tedy máte tu potřebu, není lepší se zeptat kamarádky proc tak zareagovala? V očích některých možná někdy působim příliš přísně, ale rozhodně lepší než mít rozmazlené dítě, které dělá scény c obchodě dokud nedostane věc, kterou si zrovna zamanulo (je úplně jedno jestli stojí 5 Kč nebo 500) syn ví, že když jdeme do obchodu, může si koupit jednu zbytečnost (sladkost, dzusik, nanuk) nepočítám do toho oblíbené jídlo nebo potraviny, ty ať si klidně vezme😊. S čistým svědomím můžu říct že díky tomuhle nemusím mít strach jít s ním do obchodu,že mi tam bude dělat scény 👍
@mimco tchýně dělá to stejne, akorát s tím rozdílem, že skupuje vše, a strašně to potřebuje (hlavně oblečení) akorát že nikam nechodí, občas do obchodu nakoupit potraviny (ne pravidelně) do práce nechodí (není v důchodu, je už několik let na UP) žádné záliby nemá, takže opravdu sedí doma nebo na zahradě, další záliba je nakupovani věci do domácnosti, které nutně potřebuje, ale využije jednou, a pak to není už doma kam dávat. A její zájem o vnuka začíná a končí nakupováním ho...din, které mu slavnostně preda, když tam přijedeme, a tím její zájem konci🤷
Podle mě nemuselo vůbec jít o lakomost. Já sama se snažím (důraz na slovo snažím) o minimalistický přístup k nakupování a je to pro ně těžké, protože lákadla jsou všude, ale poslední dobou jsem znechucena z tohoto konzumního způsobu života a chci to změnit alespoň v naší rodině. Jinak sama mám kosmetiku drahou, ale používám ji denně, takže se nejedná o zbytečnost, což taštička za 20 objektivně je. V porovnaní s jinými máme myslím docela málo hraček, protože se snažím syna příliš nezahlcovat, stejně se na to všechno neumí soustředit. Takže taštičku za 20 bych nejspíš taky nekoupila už jen proto, že je to další zbytečný krám do domu, plus je to plýtvání (ne ani tak peněz, ale spíš z pohledu ochrany životního prostředí).
A kde beres (se vsi uctou) tu odvahu rikat, jestli to je ci neni v poradku a dokonce bez znalosti kontextu? Mne zas neprijde v poradku, ze mas o vsech hmed takhle jasno, tech duvodu muze byt milion, ale lakomost bude ta nejmene pravdepodobna
Kdyby si viděla mě po celém dni, tak na mě zrovna voláš sociálku. Ano, kolikrát už jsem tak nasraná tisícím vysvětlováním, že prostě řeknu ne a hotovo. Protože to je tady časopis, tady lízátko, tady tohle a tamhleto a tisícovka f prdeli za ptákoviny ani nevíš jak.
Ja bych na zaklade jednoho nakupu vubec nehodnotila. Ne vsechno vypada, jak je. Ja treba s detmi chodim na nakup, vzdy jim koupim drobnost, ale az na konci nakupu, protoze kdyby zacala u prvniho obchodu, tak by chtely pak koupit v kazdem. Ja si myslim, ze se resi uz zbytecnosti. Pokud ja jako matka reknu NE, plati NE a nikdo o tom nediskutuje.
Reknu ti i z druhe strany: Byla jsem detem nakoupit obleceni, boty i nejake drobnosti. Dcera si mohla vybrat sama, koupila si hodne a mela radost z hodne veci. Na zaver, ze jsme vse zvladly jsme si koupily zmrzku. A na druhy den volala babicce, ze se pochlubi, co nakoupila. Absolutne jedinou vec, co si z nakupu pamatovala byla zmrzlina🙂))
No, tak si priznejme, že jsme si každá občas o některém člověku pomýšlela:"bože, to je krava". Nebo vul. Já se přiznávám, že ano. A to s klidem a bez složité znalosti situace. A jasně, nezakládala jsem kvůli tomu diskusi, ale s kámoškou jsme si zdrbly. A nedělám z jedné situace žádné zásadní závěry, dotyčné bych to neřekla.😌
Tak já jsem asi ta krava co by tašku nakoupila. Stejně tak jako neberu v Lidlu ty pajďuláky a nesbiram žádné nálepky na plyšáka, protože hovadin “za dvacku” máme plný barák.
Ale teda řešit někoho koho jsem viděla par minut v obchodě je slušná blbost.
I na trola blbe 😂
@ee.liska Tak když byly přede mnou tak asi vidím a slyším. Ano, mám dceru. A já i manžel máme na toto chování stejný názor. Ale nemusíš se do mě hned obouvat, jen mě zajímal názor na danou věc.
@janinasm Právě, já když si něco jdu koupit, tak koupím i své dceři. A neříkám, kdyby si to ta holčička chtěla vydupat, kdyby se vztekala. Ale ona jen smutně poprosila. Nechápu, manžel říkal že kdyby mu to nebylo blbý, tu tašku by jí koupil sám 😄
Svet neni jen cernobily, takze soudit z jednoho okamziku nelze...
A z me strany, ja si taky rada behem roku delam radost,koupim si co potrebuji ci se mi "jen" libi (a ano i jsem koupila neco,co mi pak doma lezelo a o veci, co naopak pouzivam muze jiny rict, ze to je "blbost/zbytecnost"), nechci cekat dvakrat do roka na ofiko narozeniny ci Vanoce... Stejne pristupuji i k mym detem, proberu to s nimi, reknu svuj nazor (vetsinou se shodneme, ze pockame, neni potreba, koupime neco jineho...), ale nemam problem jim koupit "blbost", pro ne to muze byt TOP dulezite.
A nemame problem si na narozeniny jen udelat oslavu,neocekavame veledary a ani nase deti. Naopak je vedu k tomu, ze tyhle udalosti jsou o setkani s rodinou a ne "ted konecne dostanes co si prejes a "tady mas toho plysaka, cos tak moooc tehdy chtel a promin, ze uz Te opice neberou" Detsky zivot je v celku hrozne kratky, kaslu na "pockej na Vanoce (snad uz ho to nebude bavit)"