3,5letá dcera ve školce pláče
Ahoj holky, už si nevím rady a proto prosím o radu 😒 Naše dcera chodí od září do školky, prvních 14 dní ráno ve školce plakala, asi jako většina, a pak už dobrý, chodila tam ráda, hráli si, spinkala. Teď po Vánocích, kdy byla školka zavřená 14 dní a předtím byla týden nemocná, každý den tam pláče, s nukým si nechce hrát, s nikým se nechce držet za ruku, když mají jít na procházku, hraje si jen sama. Dnes si vedli ni v šatně sedl chlapeček, se kterým si dřív hrávala s autíčky a ona začala plakat, ptala jsem se ji proč a ona, že nechce,aby vedle ni seděl. Ve školce prý třeba stojí a začne plakat, nikdo neví proč, 10x se ji ptají, proč pláče, co se ji stalo a ona,že neví. Dnes ráno bylo vše s úsměvem, pozdravila, jen se za ni zavřeli dveře, začal pláč, nevím, co ji tam nastartuje, co ji kdo udělal. Je bojácná, už od malinka. Učitelky mi říkají, ať s ní něco děláme, že má hroznou povahu, že máme být přísnější atd. Tak snad si taky mají s ní ve školce poradit ne? Doma je to v klidu. Když k ní jde nějaké dítě, otočí hlavu do boku a bavit se nebude.
Máte s tím někdo zkušenost? Budu ráda, za každou radu. Nebo že by pomohl sourozenec? 🙂
Každé ráno čteme jídelníček, motivuji, pak se ptám, co se ji ve školce líbilo a nelíbilo......nevím, jestli je tohle nějaké přechodné období nebo co. S kámoškou a jejími dětmi se ráda uvidím, jen nevím, co na to naše Julinka, když si nechce s nikým hrát a začne plakat ☹
@maxinkaa Já Ti nevím.. Ona ta úzkost může přicházet ve vlnách - jakože pár týdnů/měsíců je to OK, ale pak to na ni zase začne padat. Vzpomínám si, že jsem to měla ve školce taky. Přepadala mě taková úzkost a stesk, že jsem nebyla schopná si hrát, zkrátka mě to naprosto paralizovalo. Samozřejmě že jsem těm pocitům nerozuměla a často ani neplakala, jen tiše trpěla. A taktéž to zdaleka nebylo v začátcích docházky.
Vím, že se mě učitelky ptaly, proč si nehraju. Odpovědět jsem na to nedokázala, takže nikdo nevěděl, co prožívám..
@maxinkaa Čas, hodně času - a to jsem myslím byla starší než je tvoje dcerka. Jsem přesvědčená o tom, že by bývalo bylo správné nechat mě doma. Prostě jsou úzkostlivější lidé, které nelze nijak utužit či nechat zvyknout. Resp. lze, ale ten prožitý stres si s sebou nesou dál, až do dospělosti. Myslím, že maximum, co lze pro ně udělat, je dopřád jim klid, jistotu, bezpečí.
@maxinkaa Není zač. Prožím ted to podobné se synem, i když tomu už bde 5 let (do školky začal chodit až ve 4,5 letech právě proto, že jsem tušila, že s jeho povahou bude problém). U nás trochu pomohlo to, co většina maminek nedoporučuje - slíbila jsem mu, že když se mu do školky nebude chtít opravdu moc, řekne mi a já jej nechám doma - ale jen třeba jeden den v týdnu (samozřejmě, ne každý si to může dovolit). Řekla bych, že se tímto dost uklidnil, že ví, že tu školku má částečně "ve svých rukách". Nikdy se mi nestalo to, co mnohé maminky píšou, že když jej nechám jednou doma, už jej tam nedostanu. Naopak vždy po takovém dni jde celkem bez odporu, protože ví, že když si příště zase řekne, nechám jej opět ten jeden den doma.
Ale netroufám si to zobecňovat - možná, že u jiného dítěte by tento přístup byl opravdu cestou do pekel.. Nevím.
u nás je to docela podobné. syn nastoupil do školky loni v září, a nebyla to žádná sláva. ze začátku snad probrečel ve školce skoro celé dopoledne. když sem pro něj po obědě přišla měl úplně červené ubrečené oči. bylo mi ho opravdu moc líto. před vánocema už to bylo celkem dobré. učitelky taky říkali že je to už lepší. ale ted po novém roce je to zase docela děs:(. ráno nebrečí, jen trochu fňuká, a do třídy jde taky celkem vpohodě. ale jak pro něj přijdu tak učitelka mi říkala že zase brečel. třeba když jdou na svačinku nebo třeba jdou malovat. nevím vůbec proč:(. .a když se ho ptám tak mi bud řekne že chtěl maminku a nebo že tam nemá rád jednoho kluka protože se na něho škaredě dívá. ach jo fakt mě to dost mrzí když tohle každý den poslouchám ale vůbec nevím co s tím mám dělat.
maxinkaa děkuju moc no pořád doufám že se to zlomí a bude to zase dobré, protože mě to dost trápí ☹ ..to je dobře že je u vás už všechno dobré, a snad vám to tak už i zůstane 😉....každý den to s malým probírám, a vždycky mě slíbí že nebude plakat a stejně vždycky brečí tak fakt už nevím jak mu to ještě říct....je tady ještě někdo kdo má podobný problém? případně co vám pomohlo? budu ráda za každou malou radu 😉
@zanous No já se tím dost natrápila, te´d mám ještě splašené hormony těhotenstvím, tak jsem to brala o to víc tragicky. Ale fakt, z ničehonic to přestalo a chodí tam s úsměvem. Povídá si a hraje s dětmi, je spokojená. U nás učitelky i zkouší, že přiřadí starší dítě k mladšímu, ať si nepříjde samo a třeba jdou spolu i ve dvojici na procházku atd.
@maxinkaa Zdá se, že Vám říká, že do školky nechce.Pokud ji tam chcete dát, buďte o tom přesvědčená hlavně Vy. Potom bych tedy řekla: ??Já jdu do práce, /něco vyřídit,hledat práci,atd. ..../, ty musíš do školky. Víš, že pro tebe po spinkání- po obědě- přijdu jako každý den.Buď tu hodná, můžeš si hrát např. s Kubou...A odešla bych , přičemž bych nedala své vnitřní pocity najevo.Já dávám děti ve 4 letech, předtím to podotýkám, že JÁ těžko snáším. Pak už ale jdou bez podmínek a se sebou srovnaná už nic neřeším. Ona není nenormální, asi to je jen introvert-jako já a spousta dalších lidí. Hodně štěstí. 🙂 🙂 🙂
no dneska zase ráno pláč:(. už dlouho mi tohle neudělal. chodíval do třídy docela statečně ani se neotáčel a tedka zase tohle. nevím čím to může být:(. přitom po obědě když přijdu pro něho tak vypadá vesele a když se ho zeptám jak bylo řekne mi že dobře..asi na něj zase padla nějaká krize:(. navím je tedka nějaký nachlazený a má rýmu tak možná kvůli tomu je takový ukňouraný
@maxinkaa no doufám v to že ho to zase přejde. když sem pro něho po obědě přišla tak vypadal vesele, hezky na mě z jídelny zamával. akorát to ráno teda to je děs. a nebo to může být i tím že tento týden je tam paní učitelka kterou malý nemá rád.
a co vy? doufám že se pořád držíte a malé se ve školce stále líbí 😉
@maxinkaa tak se brzo uzdravte at může malá zase do školky. to je dobře že se tam těší. této věty se snad od malého nedočkám protože u nás každé ráno sotva vstane tak začíná větou: mamko dneska nejdu do školky. 🙂 ..ale pak odpoledne mi říká že tam bylo dobře a že se mu tam líbilo...to hraní na školku mě nenapadlo. no můžu to s ním taky zkusit a třeba se mu to bude líbit 🙂
Mně nejvíc pomáhá děti pozitivně motivovat. Moc se nepatlat v tom špatném, ale brát to pozitivně - před odchodem do školky plánujeme s čím si tam budou hrát, v šatničce čtu jídelní lístek a jásám nad tím, že bude jejich oblíbené jídlo. Když se jim nechce,tak se dohodneme, že mi nakreslí nějaký pěkný obrázek.... Když je vyzvedávám, tak se nezapomenu přivítat, zeptat se jak se měli a nechat si vyprávět detaily ze školky. Všechno patřičně ocenuji a chválím...
Pokud dcerka neví, proč pláče a co se děje, pokud ani učitelky neví o nějakém problému, tak bych zkusila "vyšší ligu" - vysvětlit holčičce, že musí do školky a ty zatím budeš v práci a vyděláš penízky (nebo stihneš doma uděat domácí práce) a že jí pak brzy vyzvedneš a za vydělané penízky (nebo protože máš všechno hotové a máš na ní čas) půjdete po školce na pohár (do kina, na zmrzlinu, koupit omalovánky....). Ona se bude těšit, bude namotivovaná... Mohlo by to pomoct.
Taky by to chtělo aby se víc dostala do kontaktu s dětma - jedna kamarádka bohatě stačí... Není třeba ve školce nějaká sympatická maminka? Že by jste se seznámili a šli s dětma společně na kafe, aby si vyhráli spolu a měli tam pak ve školce nějakou oporu?