Jak pomoci neprůbojné předškolačce v začínající škole?
Dcera půjde letos v září do školy, letos měla odklad, protože byla hravá. Minulý týden jsme byli na předzápisovém setkání a dcera byla nadšená. Já celkem taky, ale překvapila mě její neprůbojnost. Vždy se držela v pozadí, sice se hlásila, ale ostatní děti se překřikovaly, tak se nedostala ke slovu. Když jsem ji pak říkala, že to má taky tak udělat ( vím, není to správné, normálně ji k tomu nevedu), tak říkala, že se to tak nedělá a je jí jedno, že není vyvolana. V jedné hře házeli kostkou, všichni 2x jen dcera ne, raději prohrála než by to řekla učitelce. Já bych jí chtěla nějak pomoct, aby uměla za sebe bojovat. Můžete mi prosím poradit. Mockrát děkuji
V dnešní době je treba "mít ostré lokty" nejen od 1.tridy, ale občas i ve školce...
Radu nemám, myslím že je to povaha dítěte. Syn sice do školy ještě nejde, je narozen v září, ale povahu má stejnou. Je prostě kliďas, nerad jde do konfliktu, neumí se tolik prosadit a raději se stáhne. Bohužel já jsem až do nástupu do práce byla podobná povaha, takže je to jaksi moje dědictví :( Nebude to mít jednoduché, ale za mě pomáhá ho podporovat, zvyšovat sebevědomí. Nutno říct, že syna poměrně "cvičí" jeho mladší sestra, která je přesně ta, která se procpe všude. Jak já říkám na výchovu je to horší na život lepší 🙂 Ale neuděláme s tím nic.
@veruuu_kubesovic to sice ano, ale pokud to v sobě dítě nemá, tak to trvá sakra dlouho, než ty lokty naostří 🙂
Učitelka, kterou bude mít v první třídě si s tím poradí, povzbudí ji, však si s ní můžeš o tom promluvit, první schuzky jsou uz v září. Dceru bych nenutila (aby se necitila tak, ze něco dělá špatně) pochvalila za to, že se hlásí, ze se snaží.
Mluvila bych s ní o tom, ale nechala to na ní. Ještě asi není zralá/tolik jí to nevadí, aby se za sebe sama postavila. Říkala bych jí, co vidím, a co by mohla udělat, kdyby jí to vadilo, ale nenutila...
Je to povahou. Jak kdybych videla sebe. Srovnala jsem se az na vysce. Jestli muzu radit, mne osobne by tenkrat pomohlo vice vystavovani se novym situacim, cimz bych si trochu vybudovala sebevedomi. Kdyz je clovek zaprdeny v tom svem, moc ho to z komfortní zony nezene a sebevedomi neziska. Mluvim ze sve zkusenosti.
@kkaatte ja si myslim tohle. Bud je to proste povahou a je a bude takova. Nebo to muze byt vasi vychovou. Sama jsem vzdy byla takova zakriknuta, nyni me to dost stve a snazim se na tom pracovat. Me mama nikdy nenechala abych si na veci prisla sama, radeji mi vse brala z ruky abych se neuspinila, neublizila nebo zkratka aby to bylo rychlejc. Pak jsem dlouho potrebovala aby za me vse delala, protoze jsem si sama v nicem neverila. Nebyla jsem schopna dojit k pultu a rict prodavacce co chci ani ve 12 letech. Kdyz jsem mela na neco nazor, odbyla me slovy ze jsem jeste mala a nerozumim tomu. Kdyz jsem mela nejake sebemensi prani, treba vzit si to ruzove triko, presvedcila me o tom, ze fialove je lepsi atd. Dospela jsem k tomu ze moje nazory a prani jsou spatne, ze vsichni vse vedi lip a tak se budu drzet u zdi a mlcet. Ted je mi 30 a stale mam pocit, ze na vse potrebuju znat jeji nazor... Ale treba to neni vas pripad 🙂 jen poskytuju jiny pohled na vec. Nekdy si ty zazite vzorce ani neuvedomujeme. Verim ze bych byla driv ve skole a i nyni v dospelosti sebevedomejsi a prubojnejsi kdyby mi dala vic volnosti, mela semnou vic trpelivosti a hlavne me brala vazne. Ta predstava vychovat z dcerky poslusnou holcicku co tise sedi v koutku a na slovo poslechne je pekna, ale pak se za sebe ani nebude umet postavit, protoze prece slusne a hodne holky nevyvolavaji konflikty a ostatni - starsi autority - ucitele, doktori nebo jini dospeli to urcite vedi lip, stejne jako driv mama, tak si nedovolim je opravit.
@veruuu_kubesovic já mu nic nevnucuji, naopak se ho snažím vystavovat takovým situacím, aby vyšel ze své komfortní zóny. Mám dvě děti. Syn je prostě takový, jak píšu a dcera? Absolutní opak, ničeho se nebojí, vecpe se uplně všude, musí být vidět/slyšet. Když si něco usmyslí, tak přes to nejede vlak a "bojuje" tak dlouho, než je po jejím. Oba mají stejné rodiče, stejnou výchovu, ale prostě absolutně jinou povahu. A tak to je.
@alena2109 pak jsou ještě 2 protichůdné povahové rysy...
Pokud má být někdo introvertem, tak s ním prostě nehneš (např já, můj syn), naopak extrovert moje dcera a můj muž...obě děti mám se stejným mužem...
U dcery bych byla ráda, kdyby mlčela, syna podporuju, aby právě nebyl v tom koutě...
@veruuu_kubesovic tak to máme stejné.Kdyby se spojili v jedno dítě, bylo by to super 😅
Stejne tak pokud budete diteti rikat napr. ze prislo zvenci spinave jako prase a ono tu samou vetu pouzije priste na vas, vy ho okriknete at neni drze! Bude mit v hlavicce zmatek proc to nesmi rikat kdyz to same slycha od vas a kdyz je to ale prece pravda, jste zmazana hlinou od hlavy az k pate protoze jste presazovala kytky... V budoucnu nedokaze vyhodnotit co si muze a nemuze dovolit, netroufne si ani konstatovat pravdu, co kdyby to nekoho urazilo. Tyhle zdanlive malickosti pak tvori zakriknute neprubojne deti. Plus k tomu samozrejme prida vrozena povaha ditete.
@kkaatte to všechno se může lety změnit. Z nechápající zakřiknuté holčičky jsem se naučila říkat ne a být taky trochu ostrá. Učitelky pokaždé mámě říkali, že o mě ani neví, že jsem moc tichá. Trvalo to do střední školy. Teď má okolí problém, že držkuju, tak neboj, může se to změnit samo. Sice za dýl, ale může.
Třeba moje jedna z dcer je extrovert a taky jsem s ní chodila na takové setkání a to se dost držela stranou, nehlásila se, nebyla aktivní,i když všechno věděla. Podle mě, to bylo cizím neznámým prostředím. Teď chodí do druhé třídy a všechno v pohodě.
Chápu tě, ale asi taková dcera je. Možná jen potřebuje víc času na seznámení s prostředím a rozkoukáním se, možná fakt taková je. Dovedeš si představit třídu s 28 velmi průbojnými dětmi? To by byla síla! Kolektiv by měl být vyvážený. K pár extrovertům i pár introvertnějších. Nebála bych se, že by nedostávala šanci, tohle si umí pedagog ohlídat a pro ty opačně laděné je to zase příklad, jak se taky dá životem plout.
Jestli videla poprve ty deti i pani ucitelku, mozna jenom potrebuje cas a jeste bych z toho nedelala zavery. Za nejakou dobu muze byt v kolektivu uplne jina.
Až jí o něco půjde, věř, že ty lokty použije. 😉 Na nějaké "já, já" a překřikování s ostatními dětmi jsem nikdy nebyla. Přesto jsem neměla nejmenší problém se prosadit v kolektivu a v dospělosti si poradit, zařídit a prosadit, co potřebuju. Akorát ten hluk ve školce (na táborech, na oslavách) nějak nemám potřebu překřikovat. 😇
@milu_ji Je super, že znáš svůj problém a pracuješ na sobě. To je polovina úspěchu😉
Je to povaha ditete s tim clovek uz nic neudela. Dcera kdyz sla do skoly taky byla neprubojna a stale je ale nezda se ze by ji to nejak vadilo, do skoly se tesi a bavi ji to tam, dokonce bych rekla ze to trochu zlepsilo co nartoupila do skoly. 🙂
Jako bych viděla sebe jako dítě. Já byla hodně velký introvert a neprůbojná povaha až do vejšky. Bohužel prostě povaha, poděděná po obou rodičích, oba též introverti a jako už jako student jsem věděla, že sice jsem docela chytrá, ale protože jsem taková, jaká jsem, nerada vyčnívám, nerada jsme se ve kole hlásila, i když jsem věděla výsledek/postup, prostě šedá myš. Hodně jsem se otevřela až v průběhu té vejšky a pak i v pracovním procesu (povahově introvert jsem pořád, ale mnohem komunikativnější a nebojím se ozvat, život mě tzv. naučil, nikdy ale nebudu mít takovou tu odvahu k razantním krokům, třeba pustit se do podnikání, víc riskovat...prostě se držím zpátky.
Že dcerka nechce překřikovat ostatní děti, nech ji, akorát ji to bude stresovat důležité je, že měla snahu, hlásila se, zkoušela to. Časem se otrká víc, měla by tomu pomoct i učitelka ve škole, pokud bude respektovat individualitu dětí. Děti se snažím vychovat k tomu, aby se ozvat nebály, moje výchova byla ještě dost poznamenaná výchovou rodičů (jak oni sami byli vychovaní) za bejvalýho režimu, kdy byla tendence "hlavně nevyčnívat z davu", nebýt problémový, neupozorňovat na sebe a za každou cenu poslouchat autoritu.
Líbí se mi věta "na výchovu je to horší na život lepší"...je to fakt. Rození extroverti mají prostě do života obrovskou výhodu. Mívají vyšší sebevědomí a i to "prd", co ví a umí, dokáží prodat. Proto často úspěšní byznysmeni byli ve škole problémoví čtyřkaři (do života ale s ostrými lokty, odvahou a často neotřelými nápady)
Zkusila bych možná zabrousit do typologie dětí (Šárka Miková), ono to nemusí být nutně špatně, třeba jen dcerka vyhodnocuje, že jde o situace, kdy ostrá být nemusí. Pokud to ale vnímáš jako problém, přece jen jsi maminka Ty a znáš ji nejlépe ;), tak bych na to upozornila třeba i budoucí paní učitelku. Kamarádka má podobnou holčičku, je hodně nesmělá, má problém navazovat vztahy s cizími lidmi, dlouho třeba trvalo, než se začala bavit se mnou, a to si normálně na hřišti hrála s mými dětmi, viděla, že jsme s maminkou kamarádky. Podle mě nebyla na školu úplně připravená, je narozená v létě, schopnosti na to sice má, ale sociálně by podle mě ještě potřebovala dozrát. Nastoupila do montessoriánské školy, kde pracují ve skupinkách, často ji tam prý trápí jiná holčička, která ji zakazuje hrát si s kamarádkami, takže kolikrát jen stojí a kouká na ostatní. Prý jí dokonce chlapečci nabídli, aby si tedy hrála s nimi, ale to se stydí, takže jen stojí a kouká na ostatní děti. S učitelkou prý nepromluvila nahlas ani slovo, kamarádce to dost vadí, že jí toto nikdo neřekl, na třídních schůzkách bylo zdůrazňováno, jak se všechny děti na školu adaptovaly... Proto bych, pokud bych viděla problém, asi zkusila komunikovat s učitelkou, aby dítě zkusila víc otevřít, aby se neostýchalo, aby pak třeba nebylo zklamané, že ho nikdo nevyvolal, i když všechno umělo... Jinak asi platí netlačit, pokud je to povahou (což bude...), tak bych dítě zbytečně netlačila někam, kde mu to není pohodlné. Možná bych mrkla na tu typologii, tam by mohly být nějaké rady, co s tím ;).
Radu nemám, ale myslím, že nás tohle taky čeká. Jen dodám, že slušnost se hold teď nenosí. My se snažíme dceru vychovávat k ohleduplnosti, empatii a zvažování důsledku. Neco je samozřejmě i vrozené. No a ve střetu s okolím vidím, že na tom asi bude trochu bita...