Vliv kojení na psychiku mámy

s největší pravděpodobností jo. kojení ovlivňuje hormony. hormony ovlivňujou (mimojiné) psychiku. asi to u tebe nešlapalo úplně jak mělo a proto ta psychika.

naštěstí je spousta kojících (včetně mě), který nic takovýho nezaznamenaly🙂

Mě zpusobovalo premrstenou kritiku našeho vztahu takže taky to pocuchalo psychiku jak sem dokojila byl za tejden normal

Naprosto si myslim, ze ano. Zazivam od porodu to samé, s kojenim bych uz davno sekla, ale ta nase holčička nechce flasku

Ano,u 1.jsem si to nechtela připustit,chtěla jsem kojit déle, ale okolí mne přesvědčilo o odstavu. Holce bylo 15.m. zpětně jsrm si uvědomila že mne to kojení snad co hodinu už šíleně vadilo. Dítě běhalo kolem a ja jen kojila a kojila. V noci jsem to utnula v roce, ale ranní kojení se postupně posunulo z 6.h na 4.h.

Myslím že ne, ne kojení jako takové, spíš stres okolo pokud kojení nejde jak bychom chtěli, nedostatek času a spánku, různé dosud neznámé situace atd.

A nenastala v souvislosti s tim i nejaka jina zmena, treba ze mala zacala spat celou noc, takze jsi vyspana a tim padem je svet hned lepsi misto k ziti? (tak jsem to mela ja)

Ale jinak to mozne urcite je, kojeni je propojene s hormony, ktere muzou ovlivnovat ledascos.

Me se treba stavalo,ze jsem v průběhu kojeni pociťovala smutek nebo jak to rict...

@hanafaustyna Mě se stávalo to samé..při kojení takový pocit sevřeného žaludku a smutku, jakmile jsem dokojila, tak zas všechno OK. Přitom šlo vše od začátku úplně bez problému..bylo to zvláštní.

@pavlinakm ano, kojeni za to mohlo, muzou za to nejen hormony, ale taky vysavani zivin, ktere Ti chybely, treba takovy horcik... jakmile je malo horciku jsme ve stresu, jsme neprijemni, vse nam vadi, nekdy se dostavi i deprese.... takze kombinace hormonu a malo zivin pro matku = casovana bomba, ktera co chvili vybouchne. Kojila jsem syna 18m, musela jsem kojeni ukoncit, protoze uz jsem byla se zivinami na dne, krom toho, ze mi bylo psychicky spatne, zaclo mi byt i fyzicky spatne a stupnovalo se to. Po tom, co jsem malem omdlela (nebyla jsem tehu) a pozdeji, kdyz jsem otehotnela a v 6tt jsem o to male prisla, byla s kojenim konecna.

@popelka1984
@dora13
Kojeni jsem mela od začátku bez problémů, mleka dost. V noci jsem kojila co 2h od porodu, mala spala se mnou takze jsem byla i vyspana. Ted i kdyz v noci nekojim, stejne se porad budim pri kazdem otočení. Ted jeste ke vsemu je nachlazena, tak se budi s ucpanym nosrm. Ale psychika uz je ok. Takze spankem to neni a problémy z kojení taky ne

Jj taky to tak mam, jsem nervoznejsi, vice podrazdena, mota se mi casto hlava. U starsiho se dostavil obrovsky pocit ulevy, kdyz jsem prestala kojit - zase jsem to byla ''ja''. Planuju tedy mladsiho taky nejak kolem roka odstavit, chci ho kojit alespon do toho roku, at muze jist normalni stravu potom misto kojeni a at mu dam co nejlepsi zaklad do zivota, ale je to trosku na ukor moji psychicke pohody. Pritom maly pribira naprosto nadstandartne, prospiva vyborne po vsech strankach, koji se bez problemu a v noci spi celou noc, takze je to fakt jenom tim kojenim.. zadny jiny problem okolo toho neni.
I proto me neskutecne stvou matky, ktere odsuzuji kazdou, ktera nekoji do samo-odstavu a vykrikujou do sveta, jak je kojeni ''ta nejkrasnejsi vec na svete'.... kazde, ktera to tak ma, to preju a fandim jim, ale ocenila bych, kdyby i tyto matky uznavaly, ze kojeni skutecne neni pro kazdou ''ta nejkrasnejsi vec na svete'' 🙂. Samozrejme, ze me tesi, ze syn tak krasne pribira a ze ho mam jak uklidnit atd, ale ty hormony se proste nedaji zaprit.