Babička nehlídá
Jak se postavit k situaci, že babička nehlídá? Naposledy u nás byla LONI v červnu se svou sestrou a to ještě jeli výhradně na na nákupy a bydleli v penzionu(aby nás neotravovali). Za poslední rok byl kluk u ní v únoru na 4 dny a minulý rok v létě na víkend a to jsem se musela doslova vnutit a přemlouvat aby tam mohl zůstat, že jsem měla náročné období s dcerou(loni 1 rok) tak jsem chtěla aspoň oddych od jednoho dítěte. Sama nikdy nenabídne že si vezme kluka k sobě. Když jsem u nich, tak stojí celé dopoledne u plotny, po obědě si dá kafe a čte pitomý ženský časopisy, odpoledne většinou peče a uklízí, dětem se téměř nevěnuje, takže veškerá péče zůstává stejně na mě. Že by je třeba vzala na procházku, na zmrzku? ani jednou za 14 dní. S partnerem jsme nebyli sami ani nepamatuju. Teď čekám jak dopadne letošní léto jestli si ho vezmou na pár dní, zatím se k tomu staví dost vyhýbavě. Mají přijet o víkendu na otočku ale jen si nakoupit a domů, ani mě to nepřekvapuje i když jsem naivně myslela, že přijedou na víc dní a my se třeba někde posedíme bez dětí. Màme to k sobě 200km. Z mojí strany hlídání není žádné, takže máme jenom je. Jak se k tomu mám postavit? Smířit se stím a mít svou hrdost? Nebo se doprošovat a . Říct jim to narovinu že mě to štve a přetrhat dobré vztahy? Vím jistě, že by se urazily...
@bbn 😀 to je jako přes kopírák. Jezdíme taky jen když se to hodí jim, všechno je špatně, já se nestarám, měli jsme grilovačku, já se těšila, že se konečně v klidu najím za celý den, malá se pošťuchovala s bráchou a upadla, tchýně na mě vyjela, že je mám hlídat a místo toho tady sedím a piju pivo. Jsem máma, ano, ale znamená to, že musím být 24 hodin v pohotovosti a stát dětem za zadkem?
Koupala jsem se v bazénu se synem, byl rád že má maminku pro sebe, ale naše malá žárlivka řvala a chtěla maminku pro sebe, tak nastoupil tatínek, ale bylo to ještě horší, prostě chtěla mě. Babi seděla u stolu, pořád brblala ať už si laskavě tu malou vezmu, a další narážky. Já argumentovala, že se teď věnuju synovi, má přece tatínka a babičku, ktera se ji muže chvili věnovat. tak to chvilku zvládne. Za celou dobu k té malé nešla, ani si s ní nešla hrát. Takže asi po 5 minutovém koupání jsem musela vylézt, malou si vzít a šla jsem s ní do pokojíčku. Načež zase brečel syn, protože si neměl s kým hrát v bazénu. Nikdo jiný se s ním koupat nešel, protože voda prý byla moc studená. Bylo mi z toho hrozně smutno a ten její pohled si pamatuju do teď. Tam se to zlomilo u nás.
@matkacekatelka upřímně ano, prarodiče nemají povinnost hlídat, ale celkový téměř nezájem by mě taky mrzel... bohužel pokud babička nechce, můžeš si to srovnat jedině v sobě, ale víc nic. Maximálně jí nabídnout svůj pohled. Pokud si vy, jako rodiče, potřebujete oddechnout, tak jedině zkusit placené hlídání. Babičku to dětem nenahradí, ale může to být zpestření pro všechny 🙂
@jajulin Naši tchánovci o ty návštěvy třeba nikdy nestáli, museli jsme se jim "vnutit", což jednoho moc nebaví... Dokud byli při zdraví, snažili jsme se organizovat společné výlety a procházky, odezva byla vždy vlažná, většinou s sebou vzali další vnoučata (takže švagrová měla "volno"), děti se zabavily mezi sebou, příp. prarodiče řešili naše synovce a my ty naše ratolesti. Vzájemná interakce prarodič- vnouče prakticky nulová.
@jajulin no ano, byl by to dlouhý příběh, ale ano, bohužel ty vztahy byly špatné vždy, jen já to tedy úplně pravdivě neviděla až do minulého léta. Pak nastala ta katarze a já procitla ze sna. Když to řeknu je okrajově, tak vlastně celé mé dětství byla jedna velká lež. Oni mě vlastně nikdy nemilovali, jak se dá dítě milovat, byla jsem nechtěné dítě, kvůli které u se museli vzít a celá tahle počáteční tragédie je oba poznamenala na celý život. Jen mně se tedy lhalo, že mě milují apod. Hlavně tedy matka, otec už se mi kdysi v nácti omluvil, že na dítě tehdy nebyl připraven a že “k dětem obecně nemá vztah, nerozumí jim”, matka mi neustále podsouvala, jak mě miluje, že jsem její úžasná dcera, no ale to jednání tomu nikdy neodpovídalo, psychicky mě týrala celé dětství, házela na otce špínu a na mě řvávala, že jsem stejná jako on a nikdo mě nebude mít rád, že jsem blbá, tupá a neschopná ….. když jsem dospěla, někam jsem tyhle vzpomínky zastrčila hodně hluboko, ale události let posledních, kdy se mi narodily děti, tyhle vzpomínky zase připomněly a ukázaly holou pravdu …. Že mě prostě ráda neměla…
@matkacekatelka To se ale nedá nic dělat. My třeba máme babičky co hlídat nechtějí a my zase nechceme (aspoň zatím). Hold se to někdy tak sejde. Třeba to časem bude jiné, až budou děti větší a prarodiče starší - tak třeba prarodiče budou chtít hlídat. Zatím se s tím musíte jen smířit. Jinak opravdu - najděte si hlídačku, ať už placenou, nebo třeba nějakou hodnou sousedku, opuštěnou babičku co naopak vnoučata nemá a pohlídá ráda. Ono jich bývá v okolí poměrně dost, jen to chce na ně natrefit.
@matkacekatelka teda nevim,mas to postavene nejak jinak. Hlidani vnoucat neni povinnost, ale manzelova matka(tchyne), nam ani neuvari kdyz nahodou 1x za rok si vyzada navstevu.. ze by hlidala neexistuje, detem nepreje k svatku, narozkam, vanocum nic neni co slavit..(jeji slova). Takze se k tomu stavim zrovna tak, nema zajem o sva jedinna vnoucata, tak nehrotim. Kdyz se mi chce tak tam jedu, kdyz ne tak tam nejsme.. jezdi tam jen manzel a to jeste cely dny tam jen lita na kole, takze ten cas s ni travi minimalne. Proste rod.vztahy maji takhle nastavene a prijde jim to normalni... moje deti maji jeste moji mamku a ta je zboznuje a oni ji.. je jim 3 a 5.mrzu me to, ale uz davno to neresim
@matkacekatelka možná, kdybyste bydleli blíže, bylo by to jinak. Vy jste se rozhodli bydlet daleko, oni si nevytvořili vztah.
@bbn Z toho si nic nedělej že jsi poznala jak to u vás doopravdy bylo. U mě je to samé... 😕
@priefi nemyslím si, že tohle je vzdáleností. Moje dcera byla dnes na výletě s babičkou, která bydlí více než 600 km daleko. Babička sice bydlí daleko, ale zájem o vnučku má odmalička. Obě babičky máme celkem daleko, ale obě mají zájem, a když u nich jsme, tak si s dcerou hrají, věnují se jí všichni prarodiče. Problém bych opravdu hledala jinde.
Moje babicka, z maminy strany, nas taky nikdy nehlidala, naopak, vsude dulezite oznamovala, jak nesnasi svoje vnoucata. Diky bohu, mamka je hlidaci i pres to, ze chodi do prace. Bud vyzvedava ze skolky, nebo ho rano vodi, s tim, ze u ni spi. Dle situace. Nekdy hlida 3x za mesic, jindy je to treba skoro cely mesic. Je to o lidech, napriklad muj otec syna jeste nevidel, a to bude mit 5 let
@matkacekatelka ona vám možná tou plotnou dává najevo lásku - uvaří vám, napeče, postará se, abyste se u ní měli hezky🙂 my máme babičky fajn na blbnutí, mazlení a tak, ale hlídání za 5 let žádný, ani nikoho jiného a v mém okolí to je celkem běžné. Jak staré máte děti? Třeba to půjde, až budou starší.
přiznám se, že jsem nečetla všechny příspěvky, pouze tak polovinu z nich a chtěla bych za tuto diskusi poděkovat. My máme též oboje prarodiče a ani jedni nejsou hlídací. Vzhledem k tomu, že jsem já sama strávila u své babičky dětství a mamka mě k ní posílala prakticky kdykoliv, kdy to jen šlo, tak jsem trochu doufala, že bude více hlídací. Nicméně není 🙂 Každopádně mě to hrozně dlouho mrzelo, navíc opravdu bez jakéhokoliv přehánění každá jiná rodina v okolí má aspoň jednu hlídací babičku, prarodiče za dětmi jezdí, občas si je vezmou na noc nebo víkend. O to víc to mrzí, když člověk vidí, že v jiných rodinách to funguje. Druhá babička hlídá prakticky jen děti švagrové, takže chápu, že na naše děti již prostor není, ale taky to dost zamrzí, když nám pak posílá video nebo fotky z toho, co dělají když hlídají, anebo když jsou s těma dětma na výletě.. občas nevím co si o tom myslet. Ale je fakt, že děti si člověk udělá sám a sám za ně musí být zodpovědný. A pokud prostě není hlídání v rodině, je nutné se poohlédnout po profi chůvě nebo nějaké hlídací tetě a nebýt z toho mrzutý, protože jak se zopakovalo několikrát - nárok na hlídání prostě nemáme a jsou to naše děti, takže se musíme postarat my rodiče. Občas je to hrozně náročné, je to na hlavu, ale zase se nám to vykrátí tou radostí, kterou nám ty děti dělají.
@matkacekatelka u nas tchyne nehlida vubec ( nase deti, ostatni vnoucata hlidala) jedem tam 1x za 2 mesice na 1h spolecenskou navstevu. Neresim, ani deti by tam byt nechtely. Moje mamka obcas hlida, ale je sama hodne aktivní. A ted uz i stara... vezme si deti par vikendu za rok, obcas je tam odlozim na pulden, kdyz mame doktory v jejim meste.
Nečetla jsem všechny komentáře, jen asi prvních pět, ale za sebe...mám 7 letého kluka. Moje mamka mi pohlídala v celém jeho životě tak 3-4x do roka na 2-3hodiny kdy jsem si potřebovala před moji 3h jízdou autem odpočinout (jsme taky od sebe 200km). A to bylo vše. Nikdy nehlídala celý den, nikdy jsem jí svého syna nedávala na hlídání samotného i když jsem chtěla, ale nenutila. Mají dalších 6 vnoučat a další dvě nevlastní co mají poblíž v okruhu 20km...a stačí jim to. Takže já to chápu, že pak když přijedu jednou za čas já, tak si ze mě nesednou. I když mě to mrzí. Ale nezplodila jsem si dítě proto, aby mi to povinně hlídala. Naštěstí druhá babička (tchýně) funguje dobře, když potřebujeme. Teď mi před 3 týdny řekla do telefonu moje mamka zda bych nechtěla dát kluka na hlídání na týden....nevěděla jsem co říct. Ví už od dubna, že kvůli jeho prvním prázdninám (první třída) jsem scháněla tábory, má nyní celkem 4, do toho naše dovolená, pak babi...a AŽ TEĎ nabídne. Bohužel pozdě a už není "kdy". Docela mě to mrzí. Bylo by to poprvé...tak snad za rok. Je mi to taky líto. Už jim není 60...síly ubývají, ale kluk je celkem hodný...
Já tě taky chápu, i mě mamka umřela a tchýně nefunguje (stáří, zdraví, povaha...). Dědové jsou oba pánové nad 70 let a bez ženské opory si netroufají na víc než vyrazit s kočárkem kolem polikliniky na procházku, když mám doktora (už to je ale pro mě výhra). Prázdniny jsem trávila u prarodičů z obou stran a bylo to moc fajn. Taky mi bylo líto, že to moje děti nepoznají, ale nutit to nejde. Neumím si představit nechat děti někde, kde o ně nestojí. Ber to tak, že v tom nejsi sama. Dá se sehnat placené hlídání nebo domluvit vzájemná výpomoc s nějakou kamarádkou a hlavně on ten čas, kdy jsou děti hodně malé rychle uteče a za pár let nám je třeba pohlídají na táboře nebo školním výletě a my si konečně s manželem vyrazíme na tu večeři 😀.
@matkacekatelka nej bude smirit se stim, nic neocekavat. Proste to tak je, az budes ty babicka, vzpomen si na to a bud jina.
To ano, z nich si určitě příklad brát nebudu a budu akční babička, co bude vnoučata brát na výlety a na procházky. Jsem moc zvědavá jak se změní život za cca 35 let než půjdu do důchodu, jaké budou mezilidské vztahy, protože mi připadá v poslední době, že se lidi víc uzavírají do svých bublin, nejezdí na společné dovolené, celkově méně se navštěvují. Abych nebyla zklamaná, že se mateřství bude odsouvat až na sklonek 40ky a já už za 40 let budu babka a na vnoučata nebudu mít energii.ono se to maluje hezky, ale co přinese budoucnost, neovlivním. Ale to je zase téma úplně jiné, jen mne to tak napadlo
@matkacekatelka S tou dovolenu - právě se balíme, jedeme na tradiční puťák po Evropě, kam nás covid pustí a dítě je totálně zpruzelé, že s námi musí jet, že se musí zabalit.. je mu 9 🙂 A já to chápu - jako děti jsme jezdili naše rodina a známí, všichni s dětmi a ty dovolené nás hodně bavily, děti si hrály spolu, dospělí se mohli bavit o svých věcech.. ale takhle se celá dovolená vždy podřizuje dítěti, aby bylo co nejméně scén, že se nudí, je dost společenský, ale už byl na dvou táborech a to myslím stačí 🙂
@matkacekatelka No to taky hraje velkou roli, jedné babičce bylo 46, když jsem se narodila, druhé bylo 65. To byl obrovský rozdíl...
Chápu, že je ti to líto. Jasně, že babičky nemají povinnost hlídat. Ale člověk tak nějak očekává a doufá, že budou chtít, že budou vnouče milovat a stát o to trávit s ním čas. A to volno, když "hlídají", je prostě taky potřeba, co si budeme. Ale to hlídání si prostě nevykřičíš, žádný nárok na něj nemáš. Sežeň si hlídání, ať nejsi ve stresu z toho, že žádné nemáš. Zjistila jsem, že když nečekám ani si nenárokuju, ochota na druhé straně je najednou větší. Od té doby, co máme placenou chůvu, nám tchyně hlídá častěji než kdy dřív 🙂 Anebo je to možná i tím, že děti povyrostly a není s nimi tolik práce. Každopádně, pokud se pustíš do rozhovoru s babičkou, určitě bych mluvila halvně o tom, že tě mrzí, že tráví s dětmi tak málo času, že bys stála o to, aby měli bližší vztah, aby si spolu užívali a podobně. Nemluv o hlídání, to opravdu může být pro babičku nepříjemná povinnost, na kterou se necítí.
A vůbec se nestyď za to, že tě štve, když jiné babičky hlídají a ta tvoje ne. Klidně i záviď, to je normální a přirozené. Nárok na hlídání nemáš, ale líto ti to být může, to teda že ano!
Mám 3 děti, nejstarší 12 let a tchyně mi nikdy nehlidala 🙂 Už to vůbec neřeším🙂
@rebe jsem hrozně překvapená kolik maminek nemá hlídání a jsou na děti sami. Alespoň jsem si rozšířila obzory a nejsem v tom sama
Žila jsem v přesvědčení, že všichni mají hlídací babičky/dědy(v mém okolí to tak je). Závidět tedy budu kdo hlídání má!!!! To jo! Ale je to závist přející🙂✌️
Já třeba osobně vnímám hlídání dětí prarodiči jako benefit pro všechny strany. Rodiče mají klid na sebe, můžou utužovat vztah, což je taky strašně důležité... Výhoda pro děti je, že mají zase víc rozšířené obzory o aktivity svých prarodičů. S jednou babičkou třeba vaří s druhou babičkou jdou zahradničit, s dědou na ryby apod. Nehledě na to, že vidí i jinde, jak se co dělá. Benefit pro prarodiče je dobrý pocit, že pomáhají svým dětem ke spokojenějšímu životu, že pravnoučatům předávají zkušenosti, že jim zase děti obohacují program o zážitky, které by třeba neměli...
Někde jsem četla "na zplození dítěte stačí dva, ale na výchovu celá vesnice"
Trošku mě to přijde jako mor dnešní doby, že se rodiny až tak moc "osamostatnily" že se nedá v podstatě spolehnout s výpomocí na nikoho. Prarodiče i vzdálenější rodina si každá jede to svoje...
Osobně nechci zacházet do detailu, jak to máme u nás doma, jen napíšu, že jsem celkově zklamaná... Onehdá jsem si nevědomky v duchu pronesla, že dát děti do hracího koutku v obchoďáku mi vlastně pomáhá víc jak babičky, což je fakt strašné!!!! Ale v podstatě je to tak...
Já už jsem se s tím po těch letech smířila. Nenadělám nic. Ale v případě, že by někdy došlo na lámání chleba a na téma jaké měli naši prarodiče ve svých rodičích opěrné berle v době, kdy měli děti (nás) malé, tak mám značné trumfy pro argumenty.
@levandulovy_caj moc hezky jste to napsala! Diky za Vase slova! Ja jsem ve svem prispevku psala, ze ja jsem u babicky byla jako dite velice casto. Mela jsem ji pak jako svoji druhou mamu. Kdyz pak byla starsi a potrebovala pomoct, rada jsem ji pomohla a hlavne jsem k ni casto rada chodila na navstevy. Hrozne moc veci me naucila, hlavne co se tyka domacnosti a jejiho fungovani. Byla pro me vzdy velkym vzorem i co se tyka vychovy deti. Tech zazitku je proste hrozne moc a ve vsem me strasne moc obohatily. Asi jsem si to predstavovala moc idealisticky co se tyka fungovani mych a manzelovych rodicu, cekala jsem, ze si budou chtit se svymi vnuky vybudovat podobny vztah. Kazdopadne to beru ale jako jejich minus, ty deti k nim neziskaji tak silne pouto, nebudou mit chut je navstevovat, bude jim jedno, ze je treba pul roku neuvidi.. a pak uz bude pozde nejake vazby budovat.
@matkacekatelka Ber to tak, že vše má svoje, některé holky tady zase bojují s babičkami, které by si vnouče nejraději přivlastnily a zasahují do výchovy tak, že je to zase druhý extrém. To hlídání je samozřejmě velký bonus, ale hlavně bychom pro děti chtěly ty milující babičky, že...

@matkacekatelka Tak to já mám zlaté rodiče. Dcera je tam skoro pořád. Dědeček hlídá protože je v duchode a je tam velmi ráda. Jsem strašně moc ráda že nám takhle pomáhají. Když potrebuji tak se domluvím. Byla s nimi i na dovolené a teď jede s nimi znovu. Jen od přítele je babička na nic. Zajímá se spíše o cizí děti a vnučku než o vnuka. Na to jsem si zvykla. Prostě mám zlaté rodiče