Dcera chce sourozence, ale další dítě neplánujeme. Co dělat?
Dobrý den. Je to pro mě citlivé téma tak proto anonym. Už dlouhodobě řešíme jeden problém. Dceři je jedenáct a strašně moc si přeje sourozence. Poprvé to zaznělo(že chce sourozence) když jí bylo sedum let. Od té doby nás otravuje že chce sourozence. Problém je v tom,že my s manželem už dítě nechceme. To by nebyl problém. Problém je v tom,že dokáže půlku dne proplakat,protože chce sourozence. Pořád se nám stěžuje,jak je život nespravedlivý,protože nemá sourozence. Říká,že jí je doma nuda,že si nemá s kým hrát. Ona je strašně stidlivá a nemá moc kamarádů. Co máme dělat? Už se nemůžeme koukat jak pláče a poslouchat jak je život nespravedlivý.
@danask88 ❤️
@danask88 ale předpokládám,že tvoje máma s tátou chtěli další dítě, stejně jako ty a tvůj chlap,nikdo vás do toho neuvrtával,nebrečel...takže ty a tvoje dcera jste se narodily z lásky.ale pokdu by tvůj brácha dělal scény a tvoji rodiče by další dítě nechtěli nebo tvůj syn dělal scény a ty a chlap byste další dítě nechtěli,tak by ses nenarodila ty a ani tvoje dcera.z donucení nemá smysl mít děti...
@veronikav31 Však o mučení nic nepíšu, jen o tom, jak jsem to prožívala já a jak můj syn. Pro inspiraci, pohled z druhé strany. Jinak jak to měli naši nevím, protože táta občas tvrdí že nechtěl ani jedno dítě a máma na to odpovídá, že si měl dávat pozor 😂🤷♀️Ale jako fakt. Já s mužem děti chceme, taky teď čekáme třetí a myslím, že né poslední.
@danask88 v pořádku, chcete další děti, budete je mít.ale tazatelka s mužem už další děti nechtějí,jejich dcera sourozence ano,musí to především chtít tazatelka a její muž,nikoliv jen dcera
Mam mezi detmi 9let rozdil syn ma 11let a dcerka 2roky bohuzel drive se nedarilo potom bylo jedno tehotenstvi zamlkle a kdyz se to povedlo byly jsme radi.Syn se tesil moc na sestru jenom nevedel co to obnáší.Preci kluci se nezapojuji jak holky.Jenom hodne se tocime kolem dcery a syn si pripada odstrceny vidi to a dává nam to najevo.I kdyz mu to vysvetlujem.Popravde v necem je vyhoda vetsi věkový rozdil v něčem ne.Je treba to dceři vyscetlit ze je to velká zátěž a uz nebude ona na prvnim miste ale to miminko.Tak preji at se rozhodnete správně.
@veronikav31 V zásadě ani nemusí, vlastně znám spoustu lidí, kteří děti nechtěli ale měli je s nakonec byli za to moc rádi. Jeden známý se například nikdy netajil s tím, že nechce děti ani ženu. Byl umělec, samá milenka.... no když mu bylo skoro 70 tak se dozvěděl, že má syna a dva vnuky a byl bez sebe radostí, najednou z něj byl vzorný děda, kluky bral po památkách, muzeích, modré z nebe by jim snesl. A nejen on, takových mám kolem sebe spoustu, dokonce tchýně byla u potratové komise a kdyby jí to schválili tak tady není ani můj syn nejspíš. Navíc ona už pak děti mít nemohla s manželem, takže za to neschválení byla hodně ráda. Já taky o bratra hodně škemrala a fakt nevím dodnes jak moc ho chtěli i naši. A u nás v rodině se o důležitých věcech radíme i s dětmi, kór takto staršími. Rodina jsme totiž všichni dohromady, né jen já a manžel. Né že uděláme co děti nařídí, ale radíme se všichni. O stěhování, o sourozencích a takových událostech, které změní život nám všem se domlouváme dohromady. To se dětem neoznamuje jako hotová věc.
Tak ji pořiďte psa😊😀
Za pár dnu mi bude 41 let a pořád je mi líto že nemám sourozence .Dnes u sousedky byli dvě ségry i brácha s dětmi. A já im závidím jak se sejdou celá rodina .Proto jsem měla kluky po sobe.Každý mě mel za blázna když jsem po šesti neděli chtěla další díte .A vyšlo to 11 a 12 let a jsou to parťáci.Jedináček je pořád sám.To bych nechtěla.
A kdo tedy doma "velí" - vy jako rodiče nebo vaše dcera?
Myslím si, že u dcery přichází období puberty a to se mimo jiné projevuje i přecitlivělostí a zvýšenou plačtivostí. Mnohem jednodušší je říct "brečím, protože je život nespravedlivý a nemám sourozence," než třeba "mám málo kamarádek a cítím se osamělá".... Když se uvede nějaký objektivní důvod, který dcera sama nemůže nijak ovlivnit, je to pro ni určitě lepší než přiznat si, že s ní děti nechtějí kamarádit/ neumí si najít kamarády. A je i snazší snít o životním parťáctví s někým, kdo vůbec neexistuje (může tedy mít naprosto ideální vlastnosti) než např. s Mařenkou z 5.B. Myslím si, že zakopaný pes bude opravdu spíše v tom, že je citlivá a nemá moc kamarádů, než je vaše rodina postrádá dalšího člena🙂.
Tak mě to taky připadá smutné a neprozíravé mít jedináčka. Neznám jediného dospělého, který by řekl: Jo, jsem fakt rád, že nemám sourozence. Moje máma se stará o nemocnou babičku a kdyby se nemohla vystřídat se svým bráchou tak už by jí asi odvezli...... Na druhou stranu pokud dítě nechcete a víte proč, tak není o čem diskutovat. Dcera by asi chtěla doma spíš živou panenku, za chvíli jí to přejde a budou ji zajímat jiné věci. Vysvětlete jí, že to nejde, řekněte jí proč a jděte dál. Jsem sice zastánce otevřené komunikace s dětmi, ale zrovna tohle je věc, do které nemají co mluvit.
@danask88 upřímně,starší dcerka(nyní 4 roky) by další miminko taky chtěla,máme syna(necelé 2 roky) a víc dětí nechci.nevím,možná by chlap i další chtěl,ale já už ne.na 3 děti se necítím hlavně fyzicky a nebylo by mi to ani doporučeno od doktorky,takže já klidně děti budu brát na výlety,za ostatními dětmi,apd,ale na další dítě se nenechám přesvědčit,to opravdu ne.Ostatně i dcerka by chtěla velkého bílého psa,ale do bytu 3+1 to fakt nepůjde,ani nevím kdo by ho venčil,budu brzo chodit do práce a časově by to ani nešlo
Podle me je hlavni problem v tom ze dcera nema zadnou kamaradku se kterou by travila cas..ale urcite ji nevytrhne mimino, za chvilku bude resit kluky 🙂 uprimne me zarazilo ze si dcera mela hrat v detskem koutku v kavarne? V 11 letech? Mam kolem sebe tahle velke deti a to uz jsou spis pubertaci pro ktery je vsechno.trapas 😀...ten plac je bohuzel citovy vydirani ale asi to budete muset vydrzet..to hlidani mimina od kamaradky jak tiy zaznelo neni uplne spatnej napad 😉
@not_blond tak zrovna můj manžel to říká otevřeně, že mu sourozenec nikdy nechyběl a nikdy po něm netoužil.
@not_blond Já takových dospělých znám celkem dost. A taky znám ty, co jedináčky nebyli, a přesto už sourozence v dospělosti nemají. Třeba moje máma se taky stará o nemocnou babičku a nemůže se vystřídat se svým bráchou ani ségrou, ač je oba měla. O té neprozíravosti bych opravdu pomlčela.
@denny27 Psa už máme.
@ilonne My jako rodiče.
Tak jsi si odpověděla 😉. Netřeba plnit každý rozmar dcery, ta chce spíš živou panenku 😉.
@kata267 A co je na tom divného, že si dcera šla hrát do dětského koutku? Měla už snězeno , a aby se nenudila tak si šla hrát. A jinak. Ona kamarády má ale nevyhledává si nové. S těmi kamarády co má tak normálně komunikuje, ale nové kamarády si nevyhledává. Vždycky si na někoho neznámého musí zvyknout. Dcera před měsícem nám řekla, že by chtěla zrzavou kočičku. Myslíte si, že když jí pořídíme kočku dle jejích představ, tak se situace změní?
Neblazni, vždyť už je dost velká, aby pochopila, že nedostane všechno, co chce. Jestli chcete kočku i vy, tak ji pořiďte, ale jen proto, že si dupne a řekne, že něco chce, bych tedy fakt neskakala.
@mysicka_lb Ano, tak samozřejmě, že stát se může cokoli, ale když si pořizujeme děti, tak předpokládáme, doufáme, že se dožijí dospělosti. Ale když máš jedináčka, tak máš jistotu, že bez sourozence zůstane.
@ilonne My by jsme kočku taky celkem chtěli.
tak si kočku pořiďte.a upřímně, i její sourozenec bude jedináček, 11 letý rozdíl je dost a neznamená to,že až její sourozenec nebude v jejím věku,tak dcera bude dospělá,může jít na školu,najít si partnera a pak její sourozenec bude tesknit,že je sám a zase mu pořídíte dalšího sourozence?
Ještě mě napadlo ji pořídit takove realisticke umělé miminko, pokud by to pro Vás nebylo moc morbidní 😊
Podle mě, když je dítě jedináček musí více fungovat rodiče. Ja mám děti necelé tři roky od sebe a obrovskou výhodu vidím v tom, že se zabaví sami. Zrovna teď jsou zalezle v jednom pokoji a už tři hodiny o nich nevím, jezdí s autodráhu. Být jen jeden tak ho to bavit nebude a bude chtít abych tam byla já nebo manžel. Teď čekám třetí, věkový rozdíl 12 a 9 let. A to bude jednou jedináček. Já touhu Tvoji dcery chápu. Podle me ma pocit, že je sama. Můj bratranec taky celý život chtěl sourozence. Dočkal se když mu bylo 15. V 19 odešel na vysokou a už se domu nevrátil. Cestuje a žije v jiném městě. Takže mají opravdu dva jedináčky. Ale kdyz má přijet domu tak malý na něj kouká jak na boha a prostě už se mají. Vlastně dvě děti blízko u sebe si pořizují pohodlni rodice 😂😂😂
@aneta15 poslední věta mě pobavila,ale je pravdivá.máme děti s rozdílem 2r a 1m a super, když byl syn malý,tak to bylo horší,ale teď mu budou 2 rok a se starší dcerkou si vyhrajou docela v pohoda,že o jich i půl hodiny nevím😀 a je to už víc pohoda než mít malé miminko,zase v noci vstávat,oba si řeknou co chtějí
@denny27 Myslím si, že by jí to miminko nebavilo.
Taky jsem si pořád přála sourozence. No a když mi bylo 11 narodil se brácha. Byl to silný zážitek, ze kterého čerpám dodnes. Strašně jsem prožívala celé mámino těhotenství a když máma porodila, stala se pro mě učiněnou bohyní. O bráchu jsem se pořád starala: přebalovala, koupala, uspávala, a s obrovskou pýchou ho vozila v kočárku. Když mi bylo 14 našla jsem si brigádu a za všechny vydělané peníze jsem kupovala dárky bráchovi. Byl částečně jako moje první dítě. Tím, že jsem chodila na základku když se narodil, tak jsem na něj měla i dost času si ho pořádně užít. A stále se hodně vídáme, teď u mě po rozchodu s přítelkyní dokonce 2 roky bydlel.
Teď jsem vlastně to stejné udělala synovi, v jeho 12ti letech jsem mu porodila sestru a také jí moc miluje, také se stará, přebaluje, nosí. Je to krásné. Teď je mu 14 a pořád je to stejné. Není to rozhodně tak, že by byl v pubertě a ségra ho nezajímala.
Tak jen pro inspiraci jak to funguje u nás.