Dělba práce v rodině. Jaký na to máte názor?

@jirkanovak To, že měla možnost volby jestli chce jít na mateřskou je určitě plus. Ale může si ten čas s dětmi v tomhle "režimu" opravdu užít? Sám píšeš, že manželka neumí moc sdílet svoje pocity, takže jestli je tohle to co si přála ti asi neřekne...Někdy si s dětma užiješ víc srandy a nezapomenutelných okamžiků v bytě, kde naděláte společně nepořádek a není potřeba se stresovat, jestli manžel nebude naštvaný, že to nestihne uklidit než přijde domů...Peníze a dovolené nejsou všechno, i když jste pro okolí asi dokonalá rodina, není to tak trochu i zlatá klec?

@jirkanovak Pokud jsem nějaké komentáře přehlédla, tak jedině dobře, pokud si z té diskuse tady odneseš něco, co Ti pomůže pracovat především sám na sobě.
K té mateřské: tady ještě není tak úplně normální, že muž je na mateřské a žena v práci, myslím to na úrovni společenských názorů. Já si myslím, že je dobré, aby si to "zkusili" oba, protože i ten muž by měl vědět, co vše práce s dětmi obnáší, a žena by měla taky pochopit, že nemůže toho svého drobka donekonečna připoutávat jen k sobě. Fungovat to může, pokud si to rodiče dobře načasují. U nás to byla nutnost, protože můj příjem na plný úvazek je v součtu stejný, jako Tvůj, manžel má teď jako OSVČ díky koroně omezené zakázky, takže já ani nemůžu být full-time na mateřské, protože bychom nevyšli. Nicméně i tak zatím nedělám na full-time, i když to znamená méně peněz, protože nechci vidět děti jen večer. A ano, museli jsme se uskromnit. To ale neznamená, že když nepojedeme na all-inclusive k moři nebo lyžovat do Alp, že budeme méně šťastni. Letošní léto jsme dali low-cost po ČR, a byly to super prázdniny.

@michaela666 Nevím... Dejme pryč ty peníze a vzniká vám problém který tady x žen doma popisovalo... Já bych asi jiný nebyl ani kdybych peníze neměl. S těmi zážitky máte pravdu - i to je asi jedna z věcí - já i jako systémový člověk potřebuji do svého světa trochu chaosu, který mi je nakonec příjemný. I když mám pořád tendenci ten chaos nějak "zkrotit" :D :D

@puhelin
Vy zijete v predstave, ze stastny clovek je ten, ktera ma penize, x dovolenych u more, vzdelani a wellness. Tak to neni.

Tak tphle jsem z ani jednoho prispevku od pana tady nepochopila vubec...!

@jirkanovak Jirko, ty nebudeš špatný chlap. A ani si nemyslím, že by ses měl nějak dramaticky měnit. Jen spíš uber plyn, nekoukej jí přes rameno, nepeskuj jí za hrnek. Nech ji ať si věci uspořádá po svém, pokud ti vadí, že někde není něco uklizeno dle tvých představ, ukliď to ty. A hlavně neřeš pitomosti. Na druhou stranu nevím proč tvá žena není akčnější při baráku, proč obíháš všechno ty?

No nečtu úplně všechno, ale jste jak černá a bílá, manželka bordelar, ty systematik a puntičkář... Žádný odstín šedé dle tvého popisu. Navíc se s tebou žena má jako v bavlnce o luxusu hlídání,volného času a paní na uklid si tu leckterá z nás může nechat na mateřské s dvěmi dětmi leda tak zdát. U tvé ženy bych rodičovskou dovolenou nazvala opravdu DOVOLENOU. Na tohle se zvyká velmi rychle a těžko se takový luxus nicnedělání opouští, zvlášť když chybí primární návyk úklidu a práce z původní rodiny.
Ovšem mít chlapa puntičkáře a externího systematika, který vyžaduje dokonalý pořádek při dětech a k tomu denně teplé večeře (oběd teda pokud má manžel HO vařím nejlépe na dva dny) taky není žádná výhra 😁.
Co mě fascinuje je váš rozvrh a minimum času strávený společně jako rodina i jako partneři. O víkendu, když máte být možnost být spolu všichni jsou děti na noc a celý denní babicce. Já si nedovedu představit, že společně téměř denně nevečeřime (samozrejme v každé rodině to nejde- směny, služby...to je ale jiná kategorie). Ale když má rodina to štětí se večer sejít u stolu...
Další věc je ta jak dlouho jste spolu bydleli než jste se vzali? To jsi si před svatbou nevšiml, že tvá nastávající je bordelar? Ono se to pak po x letech vztahu těžko předělává, respektive to nepůjde vůbec, zvlášť když jí to nicnedělání ještě podpořiš.
Takže za mě je potřeba udělat nějaký kompromis a ústupky od vás obou. A hlavně začněte trávit víc času jako rodina. Jediný celý den kdy jste spolu je neděle, trochu málo ne?

@somalicats A jak to máte doma, pokud tedy o tom chcete napsat... Máte to doma nějak rozdělené nebo fungujete, když někdo něco potřebuje?

@veronicka89 Vzdyt mi to tak sam napsal (misto stastny napsal happy).

V komentáří výš, to pak rozepisuji.

@jirkanovak můj manžel byl s dětmi na rodičáku a bylo to výborné řešení pro obě strany. Ale u nás jsme měli jaksi jiné výchozí podmínky - já nonstop s dětmi sama doma , muž nonstop v práci, přijel domů na jeden den v týdnu, někdy na celý víkend(to jsme zase zabalili-(já) saky paky i děti jeli ven) a někdy přijel sotva na jednu noc za 14 dní. Hrabalo nám oběma. Takže ty dva roky co byl on doma s dětmi a já v práci byly úplně super. Z domácích prací jsme dělali furt každý to svoje (on vaření + základní úklid po vaření, já prádlo + ostatní úklid). Takže můj nástup do práce byl přínosem ve smyslu společně stráveného času, protože já jsem, na rozdíl od manžela, jezdila domů každý večer. Jo a "mohl/a bys po sobě uklidit" jsem v období, kdy jsem nebyla v pohodě, brala jako kritiku a vůbec jsem to neunesla a připadala jsem si jako kus hadru na podlahu , jako nula, jako že vůbec nemusím existovat... Takže nezáleží ani tak na tom co a jak říkáš, ale na tom jak to ten druhý vnímá. Ted jsem už docela v pohodě, takže podobné věty se snažím pouštět jedním uchem tam a druhým ven. Někdy mám kapacitu vyhovět a danou věc vykonat, někdy na to kapacitu nemám. Ale aspoň se z toho nehroutím. Muže to ovšem vytočí jednou za čas úplně stejně.

@jirkanovak Na tvém místě, bych jeden den v týdnu doma udělala bez zbytečné kontroly. My tomu říkali bordelící sobota...Společné vaření, pečení, bunkry, malování,... a uklízet se mohlo až od 17 večer. Tak, aby do večeře byla větší část uklizená. Synovci to milovali. Možná během toho dne začne ženě vadit nějaký nepořádek. Bude vědět, že ty na to ani nesáhneš a začne uklízet sama. Děti jsou malé jenom jednou. Postarej se jim o zážitky, na které si budou pamatovat raději, než to že tatínek doma uklízel a maminka v koupelně brečela, že si přijde neschopná.

@alubif Nedokážu to asi vyjádřit textem. On to není rozvrh, je to spíše okno, které můžete, pokud chcete využít na plánování všeho - nakupování dárků, wellnes, kafíčka, třeba to fitness a další. Ale nemusíte. Často se stává, že já nebo žena jdeme jen na hodku pryč a pak jsme doma, ale znamená to i to, že pokud je to den, kdy má mít žena čas pro sebe, tak já vše obstarávám - večeře, koupání, uspání... Takže trávíme spolu čas pořád, ale je to i prostor pro odpočinek pokud chcete.

Jsme spolu 10 let. Bydlíme spolu od půl roku vztahu a první dítě bylo po cca 6ti letech .
Věděl jsem, že jsme v tomhle odlišní, nicméně ono to začne být horší až s těmi dětmi - protože tam nastává situace, kterou musíte řešit oba a pokud se na tom nějak nedomluvíte, tak každý den jen hasíte a jste unavení - a tak pořád a pořád.

Jít tomusí... 🙂 Máme dvě krásné děti a říkám - svojí ženu miluju a úklid neberu jako středobod vesmíru, ale vadí mi to a snažím se na to najít řešení. Pokud to nebude tak to asi není důvod rozvodu... 🙂

@jirkanovak V tuhle chvíli fungujeme tak, že já jsem 3 dny v práci od rána do večera, takže manžel je doma s nejmladší dcerou a vozí starší děti do školy/školky a vyzvedává. 2 dny jsem doma, kdy pracuju vlastně na HO (přednášky teď děláme on-line). Manžel se stará o nejmladší ve stylu krmení, přebalování, koupání, prostě komplet vše. Já peru, radši i žehlím (on to sice sám od sebe občas udělá, ale já to po něm stejně musím přeskládat). Manžel je bordelář a chaotik 😀, snaží se teda o úklid, myčku vyklidí, nádobí tam už ale naskládá dle mého blbě a já to po něm stejně musím přerovnat. Občas malou oblíkne stylem košilka + polodupačky, takže jí lezou záda. Já když jsem ty 2 dny doma, tak mu ale nechám volnou ruku - už se naučil i lahve sterilizovat, občas jí oblíkne něco ušpiněného, já to nekomentuju.
Já ho za to nepeskuju, neříkám mu to stylem "tady jsi nechal tohle, tady jsi neutřel stůl" a podobně. Co mi vadí, to si udělám sama. Potřeby pro malou a pro děti musím zajistit já, když jsem úkolovala jeho, dopadlo to špatně. Organizace chodu domácnosti je na mně. Manžel je zase řemeslně zručný, takže když je potřeba doma něco opravit, nebo kolem baráku, udělá to. Když po něm chci, aby něco udělal, tak ho o to požádám stylem "miláčku, mohl bys tu dnes prosím všude vytřít, aby to bylo, až přijdu z práce?" Přijdu z práce a je hotovo. Nikdy mu neříkám "tohle jsem musela udělat já, protože Tys to neudělal", nikdy mu neříkám "tohle jsi udělal špatně". Když už, tak mu to řeknu stylem "miláčku, tohle je lepší udělat takto, protože to budeš mít rychleji hotové/nedá Ti to tolik práce". Tohle u nás funguje, za ty dva roky manžel udělal neuvěřitelný pokrok ve svém vnímání nepořádku (ze začátku ten bordel vůbec neviděl). A je to prakticky bez hádek a vyčítání. On se stará o děti, což je pro mě stěžejní, já teď živím rodinu, co se dá dělat, ale jinak to teď nevyřešíme. Na druhou stranu volné chvíle trávíme společně, jezdíme s dětmi po výletech. Hlídání nemáme žádné, co si nezařídíme sami, to nemáme.

@somalicats Pěkné... A jste spolu tedy 2 roky, pochopil sem správně?

@jirkanovak jenže s dětmi vypluje na povrch soustu nepoznaného a je třeba s tím počítat. udržet s dětmi dokonalý pořádek je v podstatě nemožné, pokud nechceš mít z děti putky sedící vzorně na gauči s talírkem pod bradou, aby jim náhodou neupadl drobek Na druhou stranu taky nejsem zastáncem rceni ,,bordel v bytě šťastné dítě". I s dětmi nemusí být dům/byt zapatlany od krupek a přes hromadu hraček, věci na tvoření nejde ani nikam sednout, natož dát kafe...
Jako jestli si věděl jaká je, s tlakem na změnu ženiných uklízecich návyků jsi měl začít před dětmi, nejlépe hned jak jste se sestehovali. Teď už to půjde dost špatně, páč děti ji v tom uklízení v tomto věku moc nepodpoří 😊. Určitě důvod k rozvodu to není, problém je, že tím neustálým upozornovanim začnou vznikat třecí plochy a je možné, že se na to začnou nabalovat výčitky z jiných oblastí vztahu... Jak z toho v tuto chvíli ven - sednout si se ženou a rict si jak si to každý z vás představuje a dojít k nějakému kompromisu.

U nás doma je to v něčem podobné. Oba jsme systematici, ale manžel je na něco hodně puntíčkář a kritik - je to i v jeho povolání, ví o tom a ví, jaké má tahle vlastnost plusy a mínusy. Já mám obecně ráda pořádek (nemyslím jen ten uklízecí, ale řád), ale v nějaké míře už povoluji a nechávám to chaosu, i když chaos ráda nemám - když třeba 6x za večer jdete dítěti nakrájet jablko, tak se mi pošesté ten nůž a prkýnko nechce mýt, když se za čtvrt hodiny dítě třeba zase ozve znovu. Takže nechávám u něčeho provozní bordýlek a uklidím to až "šmahem" najednou. To člověka děti naučí, jinak by jim byl pořád za prdelí a každý drobek sbíral a pomalu ani nestíhal dýchat. Chápu, že tě to štve, zvlášť když pořád uklízíš a máte navíc paní na úklid, ale takhle to v rodinách s dětmi vypadá všude.
Je dobré znát svou a partnerovu povahu a plusy a mínusy z toho plynoucí, vcítit se do něho a nesnažit se ho předělat, protože povahu prostě nepředěláte. Člověk musí pochopit, jak ten druhý "funguje" a tomu se v určité míře přizpůsobit, ne být v opozici. Manžel třeba všechno dělá na poslední chvíli a pod tlakem (což ho štve a vrčí, ale dopředu se neumí přinutit, navíc toho má hodně) - to mě někdy hodně štve, ale přizpůsobila jsem se. Já všechno chci mít udělané hned a mít čistý stůl, jinak nemám klidné spaní, jsem přesný opak. Za měsíc pomalu rodím a ještě nemáme přichystaný pokojík, teprve teď začal z jedné části vyklízet zděděný bordel. Já už mám všechny věci dávno přichystané, ale v pytlích, protože je nemám kam dát.
Já mu někdy vyčiním, že je někde bordel, on většinou odvětí, že se nad tím musí zamyslet (co kam dát, nechce to jen tak zakopnout). Já naopak radši někdy věci zakopnu a udělám větší pořádek později, než o to zakopávat. On mi někdy (někdy až moc) vyčiní za něco a já k tomu mívám většinou taky svůj důvod (třeba okorávající zelenina - holt si ji nechávám na polévku a na tu potřebuji čas a některé dny nestíhám nebo máme jiné akutnější jídlo, a to vařím 2x denně teplá jídla, takže celkem luxus pro někoho).
Některé rozpory pak vznikají jednoduše i tím, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše 🙂 Prostě přemýšlí jinak, berou si některé věci jinak. Ženy na výčitky hodně reagují tím, že se spíš uzavřou (berou to jako svou kritiku, že nejsou dost dobré). Muži často nevidí mezi řádky a podvědomě chtějí chválit (své postavení, genialitu, pomoc v domácnosti...) - sami si to ale neuvědomují a často i oponují, že to tak není. Je to dáno dost výchovou i genetikou a je to hooodně podvědomé, většina lidí si to neuvědomuje, ale do jisté míry je toto (a jiné genderové věci, je jich určitě plno) ovlivňují.

Jak to rozumně nastavit - no, tak jestli jsi ty extra vysazenej na pořádek, tak to, co vidíš, ukliď, neříkej jí to, že jako někde něco zapomněla, nebo se kousni do jazyka 🙂
Nevím, myslím si, že byste si měli vy dva tohle nastavit, co ona na to? Myslím tím, na tvoje požadavky stran nepořádku, rozházených věcí, plného dřezu, atak..?
Můžete tu paní na úklid zapojit na více hodin, co já vím...
U nás je to tak, že to něco uklidí ten, kdo to vidí. Nejdu za mužem, že támhle něco zapomněl uklidit, pro mě naopak je tabu umývání nádobí, to dělá muž. Já vařím, on myje, skládá do skříněk, i když máme myčku. Dřez je čistě jeho : -)

Já jsem byla jako studentka takový ten nesystematický chaotik. Nebyla jsem nikdy úplně bordelar, ale nad uspořádáním domácnosti jsem nepřemýšlela, neměla jsem ty návyky, jak si úklid zorganizovat. Ani jsem si ten chaos neuvědomovala a netrapilo mě to... Je pravda, že jsem často něco hledala, často nestíhala, ale myslela jsem si, že je to tak normální a má to tak každý... Pak jsem potkala mého budoucího manžela a pro oba to byl naprosto střet opačných světů 😁 Samozřejmě jsme si imponovali mnoha jinými vlastnostmi, ale oba jsme měli laťku úklidu úplně jinde. První společné roky soužití byly velmi náročné a často jsem se co se úklidu týká cítila dost frustrovane... Nic podle něho nebylo dost dobré. Byly to pro mne úplně nové věci a nikdy jsem nepoznala někoho, kdo by měl ve všem takový pořádek... Na druhou stranu jsem viděla velké výhody tohoto systému. Náraz jsem netravila čas zoufalým hledáním věcí, dokumentů, oblečení. Kuchyně byla stále pěkně uklizena, jídlo se nekazilo v lednici, v koupelně neklouzala podlaha, nezanaselo se umyvadlo... Manžel mi do života vnesl řád a já se ho postupně učila aplikovat. Nyní spolu žijeme 8let, máme tři děti, v naší domácnosti má každá věc své místo, přes den všichni včetně dětí průběžně uklízíme provozní nepořádek a díky tomu máme mnohem více času na společny čas. Když chceme např. něco tvořit, přesně vím kde najdu nůžky, barevné papíry, lepidlo. Když chceme jít ven, přesně vím, kde děti mají čepice, rukavice... Tohoto systému bych sama nedocílila. Myslím, že o něco takového asi autorovi diskuze šlo. Vůbec si nemyslím, že je pendant na pořádek, ale rád hy zavedl nějaký systém. Pokud žena bude chtít se v tomto od svého muže inspirovat, ušetří jim na spoustu sil a času. Pokud ne, věřím, že je to náročné pro oba a pak chápu i tu zmiňovanou poličku 😅

@jirkanovak Věřím ti, že to nemyslíš nějak povýšeně, ale ono to tak opravdu vyznívá. Žej í vadí, když jsi tak moc doma, protože vidíš, že to dělá špatně, že uklízíš po dětech a chceš, aby uklízela jen a jenom po sobě, že jí chceš pomoct najít systém, že dětem přece taky řekneš, že mají něco uklidit. Ona není dítě, je dospělý člověk, který dělá věci, jak mu vyhovují, a ty tu nejsi od toho, abys ji vychovával. I když ti to tak nepřipadá, je to ponižující. S největší pravděpodobností je totiž tvoje žena přesvědčená, že je naprosto schopná zvládnout děti i domácnost i uklízet po dětech sama. Ne tak, aby to vyhovělo tvým představám a měřítkům, ale je. Myslím, že kdyby jí tvůj systém připadal inspirativní a lepší než ten její, už dávno by se inspirovala, přizpůsobila nebo požádala o pomoc, tak jako to udělaly některé ženy v této diskusi. Protože podle toho, co píšeš, je to schopná, inteligentní žena. Takže to, že se nepřizpůsobila, nejspíš znamená, že jí to tak vyhovuje.
Taky píšeš, že si neváží toho, co vše pro ni a pro rodinu děláš. Ono je samozřejmě možné, že si toho váží, jen o tom nemluvíte. Ale taky je možné, že si toho neváží, protože jí to tak nevyhovuje, nechce to tak, chce si to dělat po svém. Víš, malá nebo špinavá mikina v šuplíku fakt není žádná katastrfa, ani na tom, že neobměníš celou garderobu naráz, ale dokupuješ postupně, my ženy to tak naopak zprabidla děláme radši. Zkus fakt ubrat a dát jí prostor, aby chlap řešil oblečení dětí, to už mi přijde úplně absurdní...

@veronicka89 Gratuluju!!!!!! ❤

@somalicats jo to chapu, ale oni maj uklizecku. A uvarit snad neni problem. Ja vim, ze vzdy jenootreba slyset obe strany, nicmene, prispevek je celkem konkretni a tak tona me pusobiko

@jirkanovak Byla jsem v práci, dost holek ti tu už napsalo.
Vraťme se k tomu tvému příspěvku o OCD a jak vyřešit proces ranního vstávání. Mimochodem, opravdu píšeš jako process analyst ,-) A jednou ze základních vlastností kvalitních procesáků je, že umí kvalitně naslouchat. A tiše mapují. Navrhují řešení, optimalizují. Ale ti fakt dobří si již dokážou nebrat osobně, jestliže druhá strana odmítne jejich návrh a jede dle svého. Když jsi zkušený a součástí většího týmu, pak víš, že se nemusí jít hlavou proti zdi a padající systémy se dají zabezpečit jinak. Kvalitním supportem, vyzdvihováním a chválou už jen toho, že systém pár hodin nespadl. A to díky schopnostem jeho uživatele. A když přestane systém padat často, začíná tu být prostor i na inovace. Nejdřív jemné, designové - které jednoduše zpřehlední a nenápadně vyzdvihnou funkcionality stávající aplikace. A když se uživatel následně vyklidní, sám si začne říkat o seznámení s vychytávkami dané appky / systému.

Když někomu vrazíš do aplikace nevyžádanou funkcionalitu, asi také její uživatelé radostí nejásají. Ti koncoví jsou schopni bojkotovat kvůli nevhodně zbarvené ikonce vpravo na obrazovce, která byla v původní verzi vlevo uprostřed, miliónové investice.

Investice tvé ženy je její energie a čas.

Stačí ti podobná nápověda?

@jirkanovak Ja teda pujdu trochu kontra, ale to se mi tady obcas stava. Necetla jsem celou diskuzi, jen z par prispevku mam pocit, ze te nebylo dostatecne vyslyseno. Nejsem zadna machisticka propagatorka, ale mne prijde fer, ze se zena alespon doma snazi. Protoze z toho, co pises ty, vyzniva, ze se dost snazis sam, ale manzelka to nejak nedava. Volnyho casu jsi ji nabidl tolik, ze by z toho Jirasek napsal Psohlavce. To je nahodou super a je dobre, ze tu moznost ma. Pripada mi,ze je to mozna trochu roboticky prednaataveny, ale citim, ze se snazis byt v rozvrzeni volneho casu spravedlivy. Zarazi me to, ze se tady holky pohorsuji nad tim, ze si dovolis pani rict, ze bys chtel mit doma vic uklizeno. Tak ja nevim, bydlela jsem se spolubydlicima na koleji, na private a ted se snazime fungovat s manzelem a detma. O nejaky komunikaci to bylo vzdycky a neni prece nutny se vzdat nejaky predstavy o idealnim schematu rodinne idylky jen proto, ze bys pani mohlu vyprudit. Manzelka dostala krasnou prilezitost udrzet byt v poradku ve forme pani na uklid. To je hodne nadstandard. Nicmene vim z okoli, ze holky, co maji nekoho jako vypomoc, tak pak hodne vypousti ty bezne ukony, co normalni clovek dela, nebo by je delat mel, pokud to tomu druhemu vadi. A to, ze to nekomu vadi, je podle me normalni. Taky by mi vadil bugr, kteremu jde zabranit. Ze obcas nezvladne vyluxovat, vyzehlit, umyt je normalni a autorovi to asi tolik nevadi, kdyz je to obcas. Ale nepovazuju za normalni, ze to necha neuklizene a v podstate se spoleha na uklid od nekoho jineho.

@jirkanovak Jirko, je faj že se to snažíte nastavit, tak aby byl čas na sebe vzájemně, psychohygienu, děti atd... Ale upřímně? Totálně naklizeno není život.... U nás se s partnerem střídáme úplně prirozene, kdo vidí bordel a štve ho ten ho uklidí a dost často se stává, že tady ten binec prostě jen tak leží, protože se nám nechce ani jednomu a radši si užíváme pohodu. Světě div se nemáme nemoci ani neurozy.... Dokud budou doma děti, péče o ně atd tak ten bordel proste vznikat bude a pokud bude vaší hlavní náplní života řešit to, aby bylo vše dokonale, tak možná budete mít dokonalý byt jako z katalogu, lae vás v ztah bude mít do dokonalosti daleko... Toď můj názor zbavte se ty křeči a nebuzerujte se vzájemně 😉

Jejda, tak u mě byste nepochodil a byla bych také naštvaná....manžel se také snaží mít všechno srovnané, vykolejí ho, že mu někdo nedal tam, kam to patří...toleruji jeho uchylku, ale běda, aby to chtěl po mě...ja jsem zase bordelář a když vidím jak tady lítá s hadrou říkám si, do prdele buď trochu punker a pořád něco neuklízej....když jsme spolu chodili a bydleli 5 let, vůbec takový hnidopich nebyl, o děti se starám podle svých možností více méně jenom já, takže se ani neopovažuje chtít, abych lítala ještě kolem něho...máš hlad, tady je lednička, nebo tady je peněženka a něco si kup, ja jsem vyloženě typ, kterou domácnost vyloženě nebaví, občas mám světlé chvilky a taky gruntuju, vařím a peču, ale většinou je to pro mě spíš za trest, realizuji se spíš prací a zábavou s dětmi, radši budu celý víkend lítat po výletech než dělat sobotní úklid....samozřejmě nejsem prase, když už by se to blížilo katastrofě, tak bych si i výlet odpustila....ale co chci říct...nejvíc mě vadí a je kvuli tomu spoustu hádek, že já nemám ráda, když mě někdo poučuje, nebo mi říká, co mám jít udělat...a aby nedošlo k nedorozumění, nejsem sobecká, on si taky může dělat co chce, já jeho chování nekomentuji, nechám mu prostor a vyžaduju to samé od něj....