Děti vs. prarodiče. Zasahujete do vztahu dětí s prarodiči?
Milé ženy (či muži), usměrňujete chování prarodiče k vašemu dítěti, pokud vám připadá nevhodné nebo až ohrožující?
Začátkem týdne k nám přijela moje matka s přítelem. Syn přišel zrovna ze školky a je zvyklý, že má po příchodu klid na přepnutí, většinou je sám v pokoji a hraje si. Tentokrát tu ovšem byla návštěva a moje matka na něj byla strašně hr. Neustále od něj vyžadovala nějaký kontakt nebo reakci. A ničeho se jí od syna nedostalo, takže mu začala vykládat, že ji nemá rád, a že teda půjde domů. Strašně mě tímto, z mého pohledu vydíráním, vytáčí. Dělala to celý život i mně (a vlastně stále dělá), začala to dělat i synovi a už jsem ji opakovaně upozornila, že si nepřeju, aby toto říkala, protože tím v dítěti vyvolává zmatek a ono má problém pochopit, že to tak vlastně nemyslí. Že je to jen nějaká její úžasná formule, kterou tak ráda používá, aniž by se někdy zamyslela, co tím vlastně říká. Moc dobře si pamatuju, co to vyvolávalo ve mně a byla jsem schopna to zpracovat až ve svých asi 30 letech. Důrazně, ale slušně jsem jí řekla, že pokud chce odejít, ví, kde jsou dveře, a že se mi její chování vůči synovi nelíbí a nepřeju si, aby v tom pokračovala, že už jsem ji o to žádala několikrát.
Spustila na mě, jestli toto říkám i tchánům, načež jsem odvětila, že ne, protože tcháni se k synovi chovají jinak. A na to spustila potoky slz, hysterický záchvat a začala se litovat. Jak jí ho vůbec nepůjčuju (moje matka váží 150 kilo, není fyzicky schopná si ani zavázat boty, natož zvládnout tříleté dítě, syna párkrát hlídala na 2-3hod a vždy to probrečel, nejde s ním z bytu ven, pouze očekává, že si bude hrát dle jejích pokynů a pravidel, neutěší ho, když brečí, tak nad ním stojí a říká, ať ještě přidá, jednou si ho dokonce točila na telefon - v období vzdoru), ale že u tchánů je pořád (tcháni mají velký barák se zahradou, věnují se mu, syn k nim jezdí rád, bývá u nich každou sobotu od rána do večera a dvakrát u nich už spal). Že já jsem studený psí čumák a začala vzpomínat, jak se k ní chovám odtažitě a k ostatním jsem samý med (ano, uznávám, ale těžko mít pěkný vztah s rodičem, který si k vám během dětství žádný vztah nevybudoval, který vás sice zajistil materiálně, ale citově vůbec, který vás stále dokonala s někým srovnával a dával vám pocit, že nejste dost dobří, pokud nejste perfektní). Scéna trvala několik minut, pak se sebrala a odešla. Synovi jsem pak vysvětlila, co se stalo.
Normálně do vztahu moje matka-můj syn nezasahuju, ale bylo to pro mě až příliš za hranicí. Navíc jsem pár týdnů před porodem a mám tendence chránit si své hnízdo a mláďata v něm. Celému výlevu jsem jen přihlížela a nijak jsem nezasahovala, šlo to úplně mimo mě. Přesto mě to celé zpětně hrozně mrzí. Mrzí mě, že čas s ní ztrávený je vždy velmi nevyzpytatelný. Někdy je úplně v pohodě, jindy takto vybouchne a udělá scénu (a nejenom mně, dělává to i jiným členům rodiny). Vím, že to vychází z jejího nepřijetí sama sebe, z nenaplněného života, z toho, že se vždy staví do role oběti a odmítá převzít zodpovědnost za svůj život. Bohužel na sobě vůbec nepracuje.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Vlastně nevím, co od této diskuze očekávám. Možná vaše zkušenosti, pokud někdo řešíte podobnou situaci. Možná jsem se jenom potřebovala vypsat a za chvíli to smažu, sama nevím. Díky předem za komentáře.
snazim se to vetsinou vydrzet, ale nekdy neco reknu. hlavne kdyz je to opakovane nebo nejaka fakt " bota".
jen teda moje poznamka k tomu jak pises, ze mamka ti nedavala najevo lasku, ale ze te materialne zabezpecila.. tak starsi generace prave temi penezi a zabezpecenim dava tu lasku najevo. oni driv nemeli nic tak chteji aby jejich deti tu chudoby nepoznaly. ale jinak s tebou soucitim, maminka asi nebude nejlepsi povaha..
@martiniquest Děti sice zatím bohužel nemám, už 4 roky se nedaří, ale tohle mi dělala moje matka.. Vydírání - citivé, škodolibost, vyvolávání pocitu viny za všechny její výkyvy nálad. A jí to zase dělala máma. Tedy ne v takové míře, jako matka mě. Je to hrozné a když tohle čtu..promiňte, ale otevírá se mi nůž v kapse. Snaží se mi to dělat dodnes, ale před 4 lety jsem konecne sebrala odvahu a odešla jsem. Ona do toho ještě pila a po alkoholu bývala velmi agresivni..takže to dopadalo tak, že jsem se před ni musela zamykat. Tata od ni odešel už když jsem byla a pomáhal mi finančně a psychicky po telefonu, ale tam to bylo složité, nemám mu to za zle. Hodně mě bila a psychicky deptala, sprostě mi nadavala do kur, tlustých sviní, prasat a mohla bych pokračovat. Před par lety vazne onemocněla a hádejte kdo za to muže.. V první radě ja, pak muj tata, její mama atd.. Je to taková celoživotní oběť systému. Žila z mých alimentů, všechno ji vzdy bylo málo a všechno špatně. Kdyz jsem se před ni zamkla, začala šikanovat zvířata, protože to věděla, ze nevydejcham a radsi se nechám zbit ja, poustela mi psa ze zahrady na ulici apod. Tohle trvalo asi 7 let od mých 15. Je velká herečka, takže dokázala to, že vzdy jsem byla za tu špatnou přede všema ja a ona chudinka, kterou tyram. Probíhaly tady hrozne boje, asi v 16ti jsem se začala fyzicky branit, ale to už bylo po incidentech typu..jednou jsem chodila 14 dni s monoklem pod okem, pak mi omlatila hlavu o topení a ještě se tím po x letech opilá chlubila jsem se dozvěděla od jednoho známého. Ja ji odpustila, jezdím za ni, ale je to vztah velmi odmereny a hlavně vím, ze vzdy muzu odjet. Dnes už si na mě nedovolí, bude to znít hrozne, ale řekla jsem ji, protože měla tendence mi vyhrožovat bytim při hadkach a to jemu skoro 30, ze jestli na mě ještě někdy v životě sáhne, ze ji zabiju. Omlouvam se za sloh, ale když slyším tohle, vyvolá to ve mě vzdy hrozny vztek. Tohle se zkratka dětem říkat nesmí a tohle delat moje matka, řekla bych ji, ze ještě jednou a malého videla naposled. Je to hrozny. 😡
@elenes to je mi moc lito 😢 myslim ze asi ani jedna z nas, v teto diskusi, to s nejakym ze svych rodicu nemela jednoduche. Ale v tvem pripade je to opravdu hrozne 😢
@elenes Proboha, tak to uz je opravdove psycho 😞 A naprosto chapu, ze se ti z diskuze otvira kurla v kapse, kdyz se ti to vsechno zpetne vybavuje. Na deuhou stranu, az se zadari a budes mit sve deti, je velmi pravdepodobne, ze se podobnemu chovani budes chtit vyvarovat, protoze jsi to neprijala za normalni. Kdyz jsem tu pred par dny cetla nazory nektery zen, jak jim vychovani jejich rodicu, zahrnujici biti a autoritativni pristup, pripada normalni a hodlaji to dal aplikovat na sve deti, bylo mi dost smutno.
Chvíli jsem měla pocit, že popisuješ moji matku. Soustavná citová manipulace, jakýkoli jiný názor je špatný, pravdu má jedině ona. Když jí něco vytknu, obrátí to proto mě. Nebrečí, to ne. Udělá blbce že mě, protože já jsem to nepochopila, ona to myslí dobře. Rezignovala jsem.
Vdala jsem se na druhý konec republiky a mám "klid". Jezdíme tam 4-5x do roka a i tak se po 3 dnech těšíme pryč (teda, těšíme se pryč ještě než tam dojedeme 😅).
Pořád si opakuju, že musím změnit přístup, že ona už jiná nebude, ona to jinak neumí.
Jo a v těhotenství to bylo peklo.
Mam miminko, takze jeste nemusim resit to co ty, ale uz jsem si parkrat taky dupla. Pamatuj si, ze ty jsi rodic. Bud k lidem slusna, ale nemusis zatnout zuby a zavrit oci. Jako matka chces pro sve dite to nejlepsi a to nekdy znamena slzy u nekoho jineho.
@papousekpaja
@martiniquest Začala jsem na sobě pracovat, chodila jsem po různým duchovních seminářích atd, ač to můžete odsuzovat, mne to velmi pomohlo, pochopila jsem, proč to dělala a odpustila jsem ji, ale samozřejmě nezapomněla. Snažím se na to nemyslet a docela se mi to daří, ale když si na to vzpomenu, vzdy mě popadne vztek a smutek. Z toho důvodu se i vyhýbám alkoholu, protože vím, ze po určitém alkoholu a množství jsem bohužel protivna. Když vidím opilou starší ženu, tak se mi chce zvracet, je mi odporná a muže byt sebevíc v pohodě.. Jakýkoliv náznak k agresi u žen, hlavně opilých, ale i střízlivých snaším velmi špatně, hlavně agresi žen mužům, moje mama se chová k mužům otřesně a celkově se ženám snažím vyhýbat, nevěřím jim a mé kamarády tvoří z 95 % muži. Musím na sobě ještě hodně pracovat.
Možná mě odsoudite, ale představa, ze jednou budu mit dceru mě naprosto děsí, až se mi to hnusí, moc si přeji kluka. Ja vím, ze je to hrozne, ale nemůžu si pomoc s tou myšlenkou se snažím skoro denně pracovat, zatím marně. 😢😢
Nikdy bych nechtela, aby moje dite, zažilo ani ze setiny, co ja, to bych si ruce urazila.
Jsem ráda, že se tady o tom dá s někým mluvit, jste skvěle a určitě jste dobre mámy. 😊 Moc závidím a přeji, ze mate děti.
@elenes Nic si z toho nedelej. Mam syna a dcera se vylihne za dva mesice a mam z toho docela vitr. Na druhou stranu jsem moc vdecna, ze prvni dite je syn, protoze k opacnemu pohlavi mame proste trochu jiny vztah uz od prirody a diky nemu jsem zjistila, co je to materska a bezpodminecna laska. Myslim, ze s holkou by to bylo na zacatek o dost horsi, ale to si samozrejme muzu jen myslet. Mam hlubokou viru v to, ze vse je jak ma byt, takze prijimam vse, co ke mne prichazi a snazim se v tom vzdy najit nejaky vyznam a podnet ke svemu duchovnimu rustu.
@martiniquest No..ja se hrozne bojím, ze bych ji nedokázala dat to, co potřebuje, ze bych ji nemela rada. Když vidím malé kluky, muzu se z nich zbláznít, ale k holkam cítím spis..vím, zní to hrozne, ale odpor. Nechci to a snažím se s tím neco dělat, ale nejde mi to. Připadám si jak zrůda a ničí mě to. 😢 Ja vím, ze to, co napíší, bude hrozny, ale přítel zase chce strašně holku a i jsme se bavili, ze když to bude kluk, budu ho vychovat ja a bude to muj mazel a když holka, tak zase přítele.. Bylo to ve srande, ale ja se bojím, že by to tak dopadlo. 😞
@elenes Ale ono to tak v realu je a je to prirozene. Vrele doporucuji toto video:
Až spustí podobnou stupidní tyrádu příště, s úsměvem se jí zeptej, jestli ji přijde normální takhle reagovat a jestli chce, aby ji takhle vnímal její vnuk. Třeba se chytne za nos, pokud ne, syn má ještě jedny prarodiče. Tohle mi přijde jako hodně nenormální reakce a pokud máš pocit, že se tyhle citové výlevy podepsaly na tobě, je klidně možné, že to tak jednou může vnímat i tvůj syn. A to za matčin pocit, jak je skvělá ženská a babička, fakt nestojí.