Jak často chodíte na jídlo k rodičům?
Ahoj ženy, mám nejeden dotaz do diskuze, co se týče jídla. Jídla u rodičů. Dneska mě jedna známá na sociální síti vysvětlovala, že proč by měla vařit, když může jít na jídlo k rodičům. Já jsem z toho byla docela vyřízená. Copak je to jídlo zadarmo? Rodiče má oba v důchodu, ale přesto tam leze, nevím, zda z nějaké vyčůranosti,- že něco dostane, nebo zda je pozvána, jenže mi napsala, že tam chodí každý den a ještě si občas nosí jídlo domů. Pro mne je to nepředstavitelné. Já se naopak snažím pomoci rodičům, aby mami vařit nemusela. Já se raději zajímám o to, aby mami ve svém věku nemusela běhat kolem plotny a styděla bych se za takovéhle chování. Ano, pozvání dvakrát či třikrát do roka na oběd neodmítneme, a to, i když mám vařeno, protože na pozvání přijít musíme, o tom mami slyšet nechce...
Stručné shrnutí
- Frekvence docházení na jídlo k rodičům se v praxi výrazně liší — v diskusi se uvádělo „každý den“, „4–5× týdně“, „každý víkend“, „každou neděli“ i „jednou za měsíc“.
- Jako kompenzace a formy odvděčení se běžně zmiňovaly nákupy, koupení masa nebo jiných potravin, dárky a příspěvek na lázně, případně pozvání rodičů k sobě domů.
- Postoje se dělí mezi názory, že pravidelné docházení je pro rodiče radost a společenská aktivita, a názory, že pravidelné docházení a nošení jídla domů může být zneužíváním nebo „vyčůraností“.
Q: Jak často je běžné chodit na oběd k rodičům?
A: V praxi se frekvence liší; z příkladů v diskuzi: někteří chodí každý den, jiní 4–5× týdně, někteří každý víkend nebo každou neděli, a někteří pouze jednou za měsíc.
Q: Jak se odvděčit rodičům, kteří pro mě často vaří?
A: Lidé v diskuzi uváděli konkrétní kompenzace: koupit nákupy (např. maso), zařídit něco, co rodiče potřebují, darovat dárky nebo příspěvek na lázně, případně pozvat rodiče k sobě na oběd.
Q: Kdy je chození na jídlo u rodičů považováno za zneužití?
A: V diskuzi bylo uvedeno, že může jít o zneužití, pokud dospělý chodí každý den, bere jídlo domů a rodiče za to nekompenzují; současně byly uvedeny protinázory, že pokud to oběma stranám vyhovuje, není to problém.
Q: Jak se naučit vařit, pokud se spoléhám na jídlo u rodičů?
A: Praktiky zmíněné v diskuzi zahrnují: vařit během delších návštěv (např. prázdniny), učit se recepty u babičky nebo u partnera, a postupně si osvojit techniky (v diskuzi zmíněno i učení kynutého těsta).
Q: Jak nastavit hranice, když mi dochází, že se na nás rodiče „přizivují“?
A: Doporučené přístupy z diskuze jsou: otevřeně to říct (např. „natvrdo“), nabídnout jinou formu pomoci (nákupy, služby), nebo respektovat, že pokud obě strany souhlasí, není konflikt nutný.
Q: Jak řešit, když rodiče nabízejí jídlo, ale já chci být samostatná?
A: Možnosti z praxe jsou přijmout pozvání příležitostně (dvakrát až třikrát do roka), kompenzovat nákupem nebo dárkem, nebo domluvit střídání (pozvat je k sobě, vařit při delších návštěvách).
Závěry z diskuze
Shoda
- Je to primárně otázka rodinných zvyklostí a dohody mezi generacemi.
- Kompenzace formou nákupů, dárků nebo příspěvku na lázně je běžně používané řešení.
Sporné názory
- Někteří považují pravidelné docházení a nošení jídla domů za vyčůranost nebo přizívání; jiní tvrdí, že pokud rodiče rádi vaří a obě strany jsou s tím spokojené, není to problém.
Otevřené otázky
- Kdy přesně přechází péče a pohostinnost do zneužití?
- Jakou konkrétní kompenzaci by měli rodiče přijmout, aby vztah zůstal vyrovnaný?
- Jak efektivně naučit jednu generaci vařit, pokud je dlouhodobě závislá na jídle od rodičů?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
skleničky (dětské příkrmy), příkrmy, nákupy, pozvání na oběd, dárky, příspěvek na lázně, hlídání dětí
Místa a osoby
Praha, Brno
@magdalenax Hm, tak to bys z nás vykvetla - chodíme na oběd k mamce každý víkend v sobotu nebo neděli, mamka nám hlídá děti a v tu dobu už také prakticky nevařím - prostě protože přes všechny mé protesty nosí jídlo i vnučce a ta samozřejmě už z principu chce jídlo od babičky a ne ohříváné od mámy. Bylo velmi těžké prosadit, že se to snažím kompenzovat pak pozváním na oběd na druhý den k nám. Navíc nám mamka žehlí, když malá spí. Když jsem protestovala, jen z toho byla zlá krev a mamka nešťastná, že si přijde nepotřebná.
Takže se snažíme mamce občas nakoupit, hlavně maso a vyhnout se tomu, aby nám ho zaplatila. Ježíšek se jí snaží u nás všechnu tu péči také vynahradit a vyjma dárků dostává i příspěvek na lázně.
Nic není jen černobílé, nevidíš do rodinných zvyklostí cizích lidí.
A také jsme si vyslechli pár domluv do duše o zneužívání starých a unavených lidí. Těžko něco vysvětlovat...
@magdalenax Já mám poměrně mladé rodiče, 50 a 49 let, navíc nás dělí trošku vzdálenost, ( Praha - Brno), ale nějak si nedokážu představit, chodit k někomu každý den na oběd/ večeři. Mám prostě jednou svoji rodinu, o kterou se starám.. ale to je v každé rodině jinak a každý si to řeší po svým. Třeba moje "milovaná" švagrová jezdí každou neděli ke tchýni ( své matce) na oběd s celou rodinu - 4 děti + 2 dospělý, aby prý nemusela vařit... na druhou stranu není vůbec co závidět. tchýně alkoholička pokud navaří a zvládne to dát na stůl, je to katastrofa. 😠 ale jak říkám, to má každá rodina po svým a ať si to dělá každý jak chce, do toho bych se asi vůbec nepletla ani se o to nestarala.
Moji rodiče nás zvou na oběd na každé jejich narozky a na významnější svátky (Velikonoce, Nový rok apod.). Tchýně nás pozvala jednou, a to jsme se vlastně pozvali sami. :-/ Neřeším to, ale já je tím pádem na oběd taky nezvu (pozvala jsme je několikrát, oni nás ani jednou). Jen podotýkám, že tchýni je čerstvých 50, žádná stařenka. Z dětství jsem byla zvyklá, že nás moje babičky hodně na oběd zvaly a vždy jsme se krásně sešli jako rodina. 🙂
@brunetka11 tak takovou babičku bych si pro nás taky přála. 🙂 to vůbec neznám. 🙂 na druhou stranu je to fakt nestandart, asi bych nevěděla, jak se odvděčit. já jsem taková, že bych se pro druhý rozdala a sama přijímat jakoukoliv pomoc neumím. 😒 a maminka chodí do práce nebo je v důchodu? my máme na jedné straně velký podnikatelé ( mí rodiče) pro který je firma vším a na straně druhé - manželové, tchýně alkoholička a tchán pasivní a rezignující k životu, takže nikde nic... tak si to užívejte a babičku odměňujte. 🙂
@luccy.luccy Je v důchodu, ale je ve vyšším věku. Snažím se to nějak uhlídat, ale ona to tak prostě má - žije péčí a starostí o rodinu, tmelí ji svou láskou. Jen je toho občas trochu moc. V jejím věku je ale na pokusy o změny pozdě. A všechna vnoučata ji milují...Prostě vysněná babička 🙂
My chodíme jeden týden k mým rodičům a druhý týden ke tchánovcům - jako rozuměj na nedělní oběd, ale je to hlavně proto, že tam jedeme s vnoučetem. Respektive takhle to bude probíhat teď přes zimu, jinak v létě jezdí vnouče s babičkou a dědou (mojí mámou) na chalupu a když si pro něj přijedeme, tak nám ani nedá šanci se napít, už se žene do auta a honem domů, aby jsme ho tam náhodou nenechali. 😀