Jak přesvědčit manžela, že králík je dobrá volba?
Ahoj,
jelikož se nemám moc komu svěřit, ale potřebuji pohled ostatních lidí, píšu sem...
Jsem vdaná téměř 10 let, máme 5tiletého syna. S manželem upřímě nejsme úplně na jedné vlně. On je technik, mluví o svých koníčcích se zapálením, ale já tomu ani za mák nerozumím. Taky se zlobí, že mi utíká pozornost jinam, když mi o technice povídá, protože o té technice mluví dlouho a já neudržím pozornost u věcí, kterým nerozumím. Má spoustu technických hraček, které stály nemalé peníze a pak se moc nepoužívaly, z čehož nejsem sice úplně nadšená, ale nedělám kvůli tomu dusno. V posledních letech investuje hodně i do své módy, koupil si drahý kožený kabát z pravé kůže, nikdy by nenosil oblečení z druhé ruky. Miluje nakupování nových věcí, užívá si to. Taky má rád lidi, potřebuje chodit s kamarády ven a tak.
Já jsem v tomhle úplně jiná. Nemám potřebu si kupovat nové věci, víceméně vše, oblečení, telefon, atd. mám z druhé ruky, ze sekáče, nebo co mi někdo daroval. Ani se nevyžívám v nakupování, popravdě z návštěvy obchoďáku mám husí kůži. Nicméně nevadí mi to. Nemám potřebu mu závidět, že má nové věci. Jednu věc mu přesto závidím. A to, že má možnost si udělat radost, aniž bych mu kvůli tomu dělala dusno já nebo ostatní z rodiny.
Mě nedělá radost nakupování, popravdě ani pobyt mezi lidma. Být mezi lidma na jakékoliv akci mě velmi vyčerpává, potřebuji si potom lehnout. Popravdě, po svých zkušenostech lidem ani nevěřím. Mám totiž mnohem raději zvířata.
V posledních měsících mě trápí deprese, bylo velmi těžké se vyhrabat z nejhoršího. Kdysi jsem chovala králíka a morče, a to hlazení měkkého tvorečka a péče o něj mi dávala možnost zapomenout na svoje problémy a soustředit se na přímý upřímný vztah, jaký mezi mnou a zvířaty byl. Kdo je taky zvířátkovský typ, tak asi rozumí...
Zkrátím to. Po letech, kdy jsem prakticky nevyjadřovala, že bych něco vůbec chtěla, bych chtěla králíka. Syn už je větší, na mazlení už tak moc není, ale zvířata má rád. Nicméně králíčka chci hlavně pro sebe. Bohužel je z toho oheň na střeše. Že dělá králík nepořádek, smrdí, že mu to nebudu čistit, že mě přestane bavit, že nebudeme moct odjet na dovolenou... Spoustu vyčítavých pohledů. Připadám si, že vůbec nežiju v manželství, ale v jakémsi prapodivném vzahu, kde jsem spíše v roli dítěte, kterému tatínek zakázal chovat domácí zvířátko.
O těch argumentech, které říká samozřejmě vím. Ale nepřijdou mi relevantní. Králíka během dovolené svěřit sousedům, rodině nebo kamarádům není přeci takový problém, jako pes... A to ostatní... Za můj život se pod mýma rukama vystřídalo 20 zvířat včetně divokých venkovních zraněných tvorečků, které jsem dostala z nejhoršího a předala do záchranné stanice. Pečovala jsem o králíka, který žil 13,5 let, z čehož poslední 3 roky mu selhávala nervová soustava a potřeboval ustavičně čistit zadeček... Já samozřejmě ve svém věku už vím, co to je pečovat o zvíře, a to i o staré, nemocné a umírající.
Přesto mě prostě štve ten kontrast, že sám sobě udělá radost bez výčitek svých nebo mých, ale když chci zvířátko, abych s ním mohla trávit čas a dělal mi radost, mám z toho doma peklo a místo, abych se na malého ušáka těšila, je mi akorát do pláče.
Nevím, možná mám sama v hlavě chaos, pořád mám teď pocit, že jsem sobecká, že to zvířátko chci doma mít.
Mám králíka 10 let, je to můj miláček a odmítám tvrzení o tom, že smrdi. Pokud má KVALITNÍ granule, ne tu otřesnou levnou směs, tak nesmrdí. A pokud má dobrou podestýlku, ideálně ty válečky, co se po pocurani rozpadnou na prášek, který vyndate, tak nesmrdí ani to. Ano, je hlučný, ale to vyřeší kobereček v kleci a ostříhané drápky na podlaze. Je to hlodavec, tak logicky hlodá. Existují chrániče na kabely. Máme je v celém bytě a mám klid. Závazek to extra není. Nepotřebuje venčit, jen čistou klec, jídlo, občas se proběhnout po bytě a pohladit. Na dovolenou ho neberu, mamka mi sem každý den dojde dat mu vodu a krmení.
Dvakrát ročně očkování, toť vše.
Kdo říká, že králík smrdí a je náročný, tak buď králíka opravdu nikdy dlouho neměl nebo špatně čistil a měnil!
@jasminek2012 tak ještě jednou, králík není hlodavec, nepatří mezi hlodavce! 😄 A já ho mám teda na hoblinách a nesmrdí ani tak. Hlučný mi teda nepřijde vůbec.
No tohle neni o kralikovi. Osobne vidim hlavni kamen urazu ve vete "Po letech, kdy jsem prakticky nevyjadřovala, že bych něco vůbec chtěla..." Pokud ve vztahu nevyjadrujes, co bys chtela, neni chyba tveho manzela, ze on ma co chce a ty ne. Upozadovat svoje potreby a uprednostnovat cizi potreby na svuj ukor neni spravna ani udrzitelna cesta. Podivej kam te to dovedlo, jsi zahorkla ze manzel si "muze delat radost", ty taky muzes, ale nedelas to, protoze to by sis musela zacit sve potreby uvedomovat a otevrene o nich komunikovat. Ted mas pocit, ze ty roky sebezapreni te nejak opravnuji k tomu, prosadit si neco s cim manzel nesouhlasi, protoze ty jsi prece dlouho nic nechtela a on ti tim padem neco dluzi. To je uplne scestne uvazovani. Rozhodnuti (takovato vetsi, ktera ovlivni vas zpusob zivota) maji byt spolecna. Stezujes si, ze manzel ti zakazuje zvire jako diteti, ale nebyla jsi to i ty, kdo u vas doma vytvoril tuto dynamiku, ze manzel je ten kdo rozhoduje a zarizuje se podle sebe a ty jsi ta ktera to prijima a nic nerekne? Vase potreby jako partneru jsou rovnocenne a meli byste je vzajemne respektovat, ale k tomu patri i druha strana mince, ze je kazdy zodpovedny za to, aby sve potreby druhemu komunikoval a dokazal se za ne (a sam za sebe) zdrave postavit. Toto u vas evidentne nefunguje, a misto abyste si o kralikovi promluvili a ty jsi popsala svuj uhel pohledu a predlozila argumenty, tak ocekavas ze ti manzel prani bez okolku splni, jen proto ze sva prani si plni a ty "jsi dlouho nic nechtela". Ono taky uplne jinak vyzni, kdyz mu jen tak reknes "chci kralika abych se mela s cim mazlit", nebo kdyz ho pozadas, ze bys s nim chtela neco duleziteho probrat, popises mu svuj psychicky stav, jak se citis, jake veci ti dodavaji energii a jake ji naopak berou, a jaky terapeuticky ucinek by na tebe zvire mohlo mit. Verim, ze manzel by taky mel doma radeji zenu spokojenou a vyrovnanou, ale tvoje myslenky cist neumi a nejspis nevi, co vse se odehrava ve tve hlave za prohlasenim "chci kralika". Treba byste rozhovorem zjistili, proc ma problem s kralikem, ale ze by mu nevadilo napr morce nebo neco jineho, co by tvoje touhy taky naplnilo, apod - tohle jen hadam samozrejme, ale proste musite se o tom pobavit otevrene, pak muzete zjistit, jake jsou moznosti kompromisu a co by bylo prijatelne pro oba. A to jsme zase u toho, ze jde hlavne o komunikaci, a ze s nim zrejme o svych potrebach komunikovat neumis...
No, srovnávat pořizování si technických hraček nebo nové bundy s živým tvorem je trochu mimo. Mě by taky vadilo, kdyby mi manžel přinesl domů králíka i přes můj nesouhlas. Kamarádce okousal půlku gauče a z každého společného vikendu na horách musi pospíchat domů, protože králík 🙄 Ale myslim, že máte doma daleko větší problém, než králíka...
Řeknu ti to asi takhle... Já chtěla koně, pořídila jsem si koně, pak jsem doma oznámila, že máme koně 😅 králíka bych asi tak neřešila a normálně bych si ho pořídila 😁
Vždyť o toho 🐇 vůbec nejde 🤦♀️
A jsi dospělá tak si toho králíka kup ne? Manžel chce rybičky, říkala jsem mu, že ani omylem, já totiz nechci doma žádné zvíře od rybiček počínaje po psa konče...
@veruuu_kubesovic To si trochu protirecis, ne? Manzel je taky dospely, tak rybicky koupi i pres tvoje "ani omylem" - a jak bude story pokracovat?
@felixfelicis
Jenže my se umíme domluvit a když muj muz ví, že ani omylem, tak asi ta touha po rybickach není tak extrémní jak u zakladatelky po kralikovi...
@takyjedna tak králík neokouše gauč za 2 minuty, ani nepředpokládám, že by doma měla králíka od Davida Copperfielda, aby ovládal útěky ze zabezpečeného prostoru. To je pak chyba kámošky, že králíka nehlídala. Já mám králíka 8 let a běhá prostě jen pod dozorem. A to nejen proto, abych předešla nepříjemným překvapením při návratu (i když normálně nic nekouše), ale hlavně i proto, že když by si ublížil nebo sežral něco, co neměl, tak těžko by mi někdo pomohl, kdybych ho dovezla na veterinu a moje jediná informace by byla - našla jsem ho ležet polomrtvého. Pořídit si králíka opravdu neznamená, že mi doma zákonitě všechno okouše a zdevastuje. 😉 A že spěchají domů... Tak to spěchá každý, kdo má doma zvíře nebo třeba i kytky, zahradu. Člověk ani nemusí mít králíka, aby řešil zda může odjet na xxx dní nebo jen na x dní. Stačí klidně i úroda na zahradě v létě. To by nesměl mít člověk vůbec nic, aby ho nic neomezovalo a to by byl podle mě smutný život. 🙂
@jasminek2012 Ja se starala o kralika jak rikas a to denodenne a bobky a curani proste smrdi. Jestli to necitis ty, zkus si pozvat nekoho kdo kralika nema a zeptat se😃. To tak vetsinou je, ze ti co chovaji zvire si mysli, ze to “nesmrdi”. A uz sama pises, ze o dovolene musela choditvat mamka krmit a davat vodu, takze omezeni to je a srovnani s kytkama bych to uplne nedelala. Kytka je kytky, zvire je zvire. Mrtva kytka by me nemrzela jako mrtvy kralicek…. je to omezeni a musis neustale resit co s nim, kdyz ty nemuzes.
@no_title Tady dostanes dva nazory, zviratkomilek a nezviratkomilek, a oba sou uplne v poradku...Ja mam 15 let psa, mela sem do lonska dva...vydupala sem si je kdysi, a uz bych nikdy zadnyho nechtela...do bytu nikdy.
Sou/byly to moje mimina, ale tech 15 let sme se jen omezovali, otravovali lidi na hlidani atd atd...
U vas je ten problem UPLNE nekde jinde, nez v kralikovi a myslim, ze to sama vis...
Chtit neco natruc neni spravny x nechat si neco zakazovat, jako male dite, taky ne...
@camelinka já jsem zvířátkomilec, manžel je zvířátkomilec, ale přijde mi že stejně jako u počtu dětí se na zvířatech manželé musí shodnout. Já psa chci, manžel momentálně ne, psa nemáme. Nepochybuju, že si ho jednou pořídíme, ale manželovi argumenty jsou momentálně racionálnější (hlavně moje 24h služby) než moje touha. Psa jsme měli s rodiči 15 let a bylo to prostě třetí dítě, rozhodně s ním bylo víc práce a povinností než s koženou bundou (i když nemůžu soudit 100%, tu jsem nikdy neměla). Nicméně v příkladě zakladatelky je králík jen zástupný problém a řešit musí primárně svůj vztah a svou komunikaci, nikoliv králíka.
@cherie24 my prave z tohohle duvodu nemame ani zahradu ani zvirata a diky cestovani mame naopak zivot velmi vesely👍🙂
"Jenom mi sem mamka kazdy den dojde" je docela usmevne - pred rozhovorem s manzelem bych se konkretne domluvila s nekym, kdo tohle "jenom kazdy den" bude ochotny delat, kdyz budete treba 10 dni nekde pryc, abys mela nejake argumenty v ruce.
@drep Souhlasim s tebou, tady je ten problem nekde jinde a sama se divim, jak tak odlisni lide spolu muzou tak dlouho vydrzet...
S temi zviratkomily sem to napsala blbe, ja sem pejskar, kdyby to slo, mam chovnou stanici a psu milion, ale neni na to cas ani prostor, proto rikam, ze uz zadne zvire nechci ani videt, ikdyz vim, ze mi to bude chybet...
Btw kralika sem mela, ted mame dve morcata a mam jich plny zuby😅🤦
Žiju na vsi obklopená rodinou a zvířaty, když jedeme na dovolenou tak rodina vypomůže, když jedou oni, staráme se o jejich zvířata my. Bereme to od malička uplně samozřejmě, učíme to i deti, naopak se mi to zdá fajn, že chápou, že není dobrá cesta být sobecký a hlavně se ničím a nikým neomezovat. Letos jsem si pořídila i malého psíka domu, prostě jsem se rozhodla, vybrala, oznámila, nikdo neprotestoval, tak ho máme doma a jsme šťastní. Já i děti. Nemáme x desítek tisíc abychom několikrát za rok létali po celém světě, takže ty malé dovolené po Evropě zvládne s námi. Výlety do přírody jezdí s námi, když jedeme do kina či divadla normálně počká bud v domě nebo na zahradě. Jinak mám na zahradě ještě velkého psa, 2 morčata, africké šněky, do minulého týdně 30 ks brojlerů. 🙂 a za zahradou se mi pase 5 koní od švagrové, husy, krůty, koza, děda má slepice, králíky, morče a švagrová 4 psy a 5 koček. Takže u nás by se ti líbilo 🙂 Nějak si nedovedu představit, že by mi manžel něco zakazoval, jsme tak nějak na jedné vlně, tolerujeme své koníčky, pomáháme si. Asi je to ideál, který se těžko hledá. Ale určitě je dobré mluvit mluvit o tom co by si člověk přál, co by chtěl, po čem touží a správný muž by měl chtít ženu udělat šťastnou, takže by se měl snažit splnit její přání. Jinak Jezdíme třeba do kempu pod stan a tam lidi sebou uplně běžně mají třeba klec s morčatama na dovče, takže všechno se dá řešit, jen chtít.
@takyjedna no vidíš a já bych se v paneláku zbláznila po měsíci, tohle byla vždycky moje noční můra - žít a vychovávat děti v paneláku.
@felixfelicis tak každý má nějaké priority. 🙂 Mě třeba přijde pro děti přínosnější, než kdybychom jezdili 2 - 3x ročně po dovolených, když si doma pomazlí králíka a pak vyběhnou ven, nakrmí kuřátka, zaskáčí si na trampolíně nebo si zahrajeme hru venku na dece, ozobou si jahody a jiné ovocné keříky. A když už někam jedeme, vždycky zaskočí rodina, protože my se jim taky staráme o psa a o zahradu, když oni někam jedou, přijde mi to samozřejmost.
@felixfelicis Přesně tak 😛 My se taky staráme tchyni o psa, když chce jet v létě na dovolenou... Mlčím a postarám se, protože mi to velí slušné vychování, ale ve skutečnosti skřipu zubama a otravuje mě to 🤐
@cherie24 ja rozhodne nemam nic proti zviratum ani lidem, kteri je chovaji, aby to nebylo spatne pochopeno. Jen rozvijim pohled jakozto nekoho, kdo zvire domu nechce, protoze pokud se sejdou dohromady lide s rozdilnou predstavou o zivotnim stylu, jak je videt, je to problem. Verim, ze jestli bydli vasi ve vesnici za rohem, radi si navzajem pomuzete. Kdyz mas rodinu 300 km daleko, uz je to o necem jinem. Tak je otazka, jak presne to ma zakladatelka, aby se nespolehala na to, ze kralika "snad" bude nejaky soused nebo kamarad ochotny servisovat, ale aby to mela vyresene konkretne.
@felixfelicis Asi tak, nevidím důvod, proč bych se měla jako soused někomu starat o zvířata a ještě o taková, ke kterým nemám vztah, ještě se mu v té době něco stane a co já s tím.
melo tam byt "rozvijim pohled manzela jakozto nekoho"...
Tak podle odpovědí koukám, že jsem asi sobecká kráva 😁 Vždycky jsem si domů donesla cokoli. Už jako dítě jsem si kolikrát ze školních výletů vozila zvířátka místo suvenýrů. Zůstalo mi to do dospělosti. Samozřejmě bych domů nedotáhla třeba pavouka, když by z nich některý člen rodiny měl fobii. Ale jinak nevidím problém. Autorky zvíře, autorky starost. Králík může být třeba v předsíni nebo u syna v pokojíčku, pouštět po bytě se může když manžel nebude doma, starat se bude autorka...
@j.a.n.i koně sice nezaparkuje v obýváku, ale zrovna kůň udělá do rodinného rozpočtu daleko větší díru než králíček. To už bych se manžela teda zeptala.
Mně teda přijde, že se k tobě chová jak k malému dítěti, vykládá ti o technice a když tě to nebaví, tak tě peskuje za to, že neudržíš pozornost. Mně třeba manžel vykládal o svým koníčku a já jsem mu říkala, že je to super, ale že dneska to nedokážu ocenit, jestli to třeba nechce rozebírat se svým kámošem, který to ocení víc než já :D Někdy se s ním o jeho koníčku bavím, ale někdy mě to prostě netankuje.
Argument, že nebudeš čistit, to je fakt argumentace pro 5 leté dítě. Asi to není v manželství fér, ale kdybych já chtěla zvíře a manžel by proti a já věděla, že ho potřebuji ze zdravotních důvodů, tak si ho pořídím. Prostě bych se ho neptala na schválení, ale oznámila mu kupuji si králíka z terapeutických důvodů. Měla jsem zvíře, vím, co to obnáší, nejsem nesvéprávná.
Já jsem teda nikdy ke králíčkovi na ňuhňání netíhla, mám radši psy a kočky, přijde mi, že je s nimi větší zábava, ale každý má jiný vkus...