Jak se vyrovnat s manželovým rozhodnutím o rozvodu?

@klokanka31 nevím, jeslí tam půjde. Je toho názoru, že on nemá problém. A nemá se komu co zpovídat.

Odpřísáhl ti na život syna, že nikoho nemá? Na toho syna, který je pro něj trnem v oku a od kterého chce utéct, protože s ním je jeho život náročný a nepohodlný? Na toho syna, kterého chce, abys vzala na Slovensko, daleko od něj? Neochota řešit vám bydlení v ČR? Neochota nechat vás v domě? A předmanželská smlouva k tomu? Halóóó, otevři oči. Ten tě potřebuje vypakovat z baráku, aby si tam nastěhoval tvou náhradu. Rozvod bude, i když ty nechceš, půjdete k soudu, bude to sporné řízení, nejspíš proběhne soudem nařízená mediace a pak vás stejně rozvedou. Máš nárok na výživné na nerozvedenou manželku, máš nárok na výživné pro syna a stejně tak máš nárok mu oznámit, že když vás vyhazuje z domu, tak syn má právo zůstat v jeho péči a ty se budeš starat o víkendech a hrát si na toho hodného rodiče, co je pouze pro zábavu. Nevyskakuj, nekřič, že syna neopustíš, ty potřebuješ, aby manžel pochopil, že tak lehké, jak si to připravil, to mít nebude...

Tak si promluv s ním, jak si to v praxi představuje. Tlačit ho do toho, aby byl s tebou smysl nemá, ale jste manželé, máte společné dítě, které je navíc specifické, takže nemůže čekat, že když jeho duše pláče, ty sbalíš kufry a dítě a vezmeš všechny povinnosti na svoje bedra.

Anonym: já bych doporučila toto řešení: protože syn má specifické potřeby, nelze jej stěhovat kamsi, kde to nezná. A protože dle smlouvy je dům Tvého muže, navrhni mu, že tedy bude syn svěřen do jeho péče, Ty si najdeš práci na full-time a budeš mu na syna platit. Syn zůstane ve svém prostředí a tatík se o něj bude starat. Podle jeho reakce hned zjistíš, na čem jsi.

@somalicats to bych mohla kdyžtak jen navrhnout, kvůli reakci.
Rozhodne nechci, aby ho měl on ve své péči a já platit alimenty, co by on měl budu jako tetička má víkendy chodit. Možná by taky vychcane hodil péči na moje bedra, kdyby syn marodil. Abych já brala osetrovacku a ponížila si plat, to jsem si jistá. Protože on nemůže, jemu se nedá. Nebyl na ošetřovnem nikdy.
Ale rozvádět se mi nechce. Já vím, tě v Čechách je to běžné. Tady se mi zdá, že se při snatku jakoby počítá s tím, že se možná rozvedou, ale my se brali v kostele, pro mě to má nějakou cenu, já tam vidím závazek, bojovat a ne utíkat, když je problém.
Dokonce i moje máma mi řekla, že sice je to můj život, ale nikdy si nemyslela, že já se rozvedu. A o kdyby to neřekla, tak já to nedokážu. Vždyť to bude selhání. A vůbec to není kvůli lidem okolo. Na názoru ostatních mi nikdy nezáleželo, ale vnitřně já sama s tím nebudu v pohodě.

@somalicats jinak já práci na full-time už mám, jsem tam dlouho na neurčito, já si hledat nemusím, ale je pravda, že bez auta tu školku neporesim, jestli mě bude vozit, to nevím. Možná natruc ne, abymi to nevycházelo a syn zůstal u něj.

Těžko udržíš někoho, kdo s Tebou být nechce, v manželství. Když bude Tvůj muž chtít, rozvede se a Ty tomu nezabráníš nijak, ani u soudu. To je první věc, kterou doporučuju si v hlavě přenastavit. Stejně tak doporučuju si v hlavě přenastavit tu péči o dítě. Ne, pokud bys měla syna "jen" na víkendy, tak bys opravdu nemusela řešit jeho OČR ani přistupovat na manželovy požadavky, ať si ho vezmeš do péče, když jemu se to zrovna nehodí nebo se mu prostě nechce. Úplně stejně totiž "funguje" řada otců a nikdo se nad tím nepozastavuje. Věř tomu, že kdybys to opravdu udělala, tak máš do měsíce kluka zpátky a chlap bude dělat první poslední, abys nestrádala a nehodila mu ho znova na krk.

To říká každý...Moje kamarádka měla s manželem fakt šílenou krizi, rozvod na spadnutí. Nakonec zkusili manželskou poradnu, a postupem času se začalo všechno zlepšovat.

Tak mu totakhle řekni - že pro tebe je manželství závazek, za který se bojuje a že to snad věděl, když si tě bral. Takže ti je líto, že mu současná situace nevyhovuje, ale že očekáváš, že budete hledat řešení, ne od toho utíkat. Samozřejmě, že ho nepřinutíš s tebou zůstat, pokud nechce, ale můžeš se pokusit to zachránit.

@somalicats možná ano, možná ne
Rozhodne si nemyslím, že by mi kluka hodil na krk. Právě u soudu by říkal, že má auto, veliký barák, syn má zahradu, má tam své hračky, bydli blízko školky, má tam doktory, v baráku má svůj pokojíček, který má uzpůsoben, já budu kdesi v podnájmu, navíc mi přibudou starosti s dojížděním do práce, klukovi bude líp u něj. A já jen víkendy, možná jako bonus pod jeho dohledem + platit alimenty. Tohle ne. Bez kluka bych to nedala. Jen je mi líto, že se tady pohlíží na manželství jako na něco, co se může zrušit, zničit, rozvést. My vlastně nikdy nebudeme rozvedení, my se brali v kostele. Tam to bude bráno jako odluka. To člověk nemá co ničit.

@suzanna123 já si myslím, že se neřeší nic, co by stálo za to rozbít rodinu. Třeba nevěra, nebo čekání levobočka z jeho nebo mojí strany (zdrzte se komentářů, že možná to tak je, to by řekl hned o kdyby), zatajování neceho závažného před svatbou, třeba zdravotního stavu, sexuální orientace, vypočítavost a nevím co všechno.
Já sice byla víc pro to mít i svatbu, chtěla jsem dítě přivést do kompletní rodiny, mít stejné příjmení jako dítě. Jinak by se kluk volal po mně. A to by byla pro něj rána. Jemu nějak moc o svatbu nešlo, ale ani se v zásadě nebránil, většinou holky si to víc vysnili. Byla to malá svatba v rodinném kruhu u nás doma, ale při mě bylo důležité, že jsme rodina.

Myslíš, že on by si ho vzal do plné péče? Řekla bych, že i střídavka by pro něj byla problém, protože by musel řešit víc problémů a organizace než teď když jste manželé.

On se od toho všeho snaží utéct. Ideálně aby vás vůbec nemusel řešit. Proč by jinak zmiňoval to Slovensko?

Zjistil, že s dítětem, které má specifické potřeby to není žádná bezstarostná pohodička jak si maloval a musí mu dávat víc než zdravému. Možná mu nasadila brouka do hlavy nějaká paní, se kterou zatím nic nemá, ale chtěl by.
Poradna není spása, ale dá se tam mluvit a poslouchat bez velkých hádek a řevu.

@michaela666 protože několikrát mi řekl, že by se rozvedl už dávno, ale má strach, že by se odloučil od dítěte. Takže vlastně je se mnou jen kvůli němu, aby ho viděl normálně každý den
A minulou sobotu ještě se mnou řešil druhý dítě, protože si vysnil, že to druhý bude zdravé.

@michaela666 no ta poradna. Ano, jistě, bylo by vhodné poslouchat se bez hádek a revu a vypjatých emocí. protože zas autority on uznává, i když nevím, jak by hodnotil toho poradce.

V tom je jádro pudla - že sis vzala někoho, kdo si vzal tebe jen proto, že tys to chtěla a pro koho evidentně manželství takový význam jako pro tebe nemá. Problém není v tom, že "tady v Česku se manželství nebere vážně", problém je v tom, že ty sis vzala chlapa, který manželství nebere vážně... Moc nevím, co za radu tady čekáš - pokud chceš udržet manželství, tak budeš muset toho svého přesvědčit, aby se aspoň pokusil a budete vy dva muset zapracovat na tom, co je problematické.

Podívej se, on si teď maluje, že čas od času uvidí dítě, ale veškerá péče bude na Tobě (jako je pravděpodobně asi i teď). Věř tomu, že jakmile by spadl do reality, otočil by o minimálně 180°. Vlastní zkušenost, u nás to teda byla "jen" střídavka, na které jsem trvala já. A jakmile zjistil, co obnáší péče o děti, ne jen to si s nima pohrát, mít je na starost třeba na nějakou tu hoďku nebo víkend, ale řešit i lékaře, školku, školu, mít je na starost 50% času, muset jim zajistit jídlo, vyprat i jim, ne jen sobě... tak otočil a od té doby se s ním dá zase normálně mluvit. A to máme děti zdravé.

@suzanna123 nemyslím, že nebere vážně, to by třeba nevěra střídala nevěru, jen ten sobas nějak nepotřeboval, a takových chlapů je. Nakonec se oženil, sám řekl, ze když už čekáme dítě, tak by to asi bylo vhodné. Předtím chodil s holkou 12 let a řekl, že nic nevybudovali. Ani svatba, ani dítě. Jen se asi 5x stěhovali a to bylo všechno.

"Nebere vážně" myšleno, že pokud mu v manželství není příjemně, tak chce rozvod. Pak je v podstatě fuk, jestli jste svoji nebo ne - tím spíš, když si to ještě usnadnil smlouvou.

@suzanna123 fuk to není, aspoň pro mě ne. Já bych svobodnou matkou třeba být nedokázala. Že někdo dokáže, jeho věc, ať si tak je i celý život, pro mě nemyslitelné. Ale tady je ještě jedna důležitá věc, která se mu nelíbí a problém je na moji straně. A nedokážu to vyřešit. Sexuální život.

Zkuste tu poradnu, zvažte i sexuologa, ne nadarmo se říká, že sex je 60% vztahu. A to, že nechceš být svobodná matka, no, svým způsobem budeš, pokud na rozvod dojde a že nechceš nepomůže

@lv byla jsem u několika sexuologů, ještě za svobodna, nic mi to nepomohlo. Dali antidepresiva, rady které jsem věděla i bez nich, tudy cesta nevedla..pak bývalý řekl, že jsem byla jako živá mrtvola nadopována léky, prý ho to sexuálně demotivovalo. Kvůli tomu se mi rozpadlo několik vztahu a žádný sexuolog mi zatím nedokázal normálně poradit a pomoct. Porad by jen cpali antidepresiva horem dolem.

Teď je to na něm jestli chce o manželství bojovat a využije pomoc z venčí - mediaci/ poradnu nebo to všechno hodí do kytek a zažádá o rozvod. Ty s tím moc neuděláš. Je to hrozná situace, ale nepřinutíš ho, aby tě miloval. A bez lásky se podle mě žít nedá.
Jste ještě ve věku, kdy by bylo hrozné zůstat spolu jen z pocitu setrvačnosti a povinnosti bez toho všeho okolo.

Odejít ze vztahu, který nefunguje, rozhodně není selhání. Žijeme jen jednou. Chceš strávit zbytek života s někým, kdo si tě neváží? Vážně?

@mabs tak já radši věci a vztahy opravují, nežli vyhazuji. Dokázala jsem si vybrousit vztah i se svými rodiči. Protoze najít si nové rodiče by asi taky nešlo. Čím to je, že v minulosti bylo rozvodu o tolik min? Že by ty ženy dobrovolně hromadne trpěly?

Jasně, vztah se dá spravit. Ale pouze v případě, že o tobě STOJÍ OBĚ STRANY. Což tvůj případ není.
A ano, představ si, že spousta žen se nerozvedla jen z důvodu "co by tomu řekli lidi".

Čím to asi bylo? Si nastuduj historii rozvodů již od dob starého Řecka a Říma a bude ti to jasné. Ženy zde netrpěly dobrovolně, ženy to byly povinny snášet, protože právo stálo na straně mužů. A i dnes, kdy existuje z hlediska práva rovné postavení obou pohlaví ve vztahu k rozvodům, můžeš stejně v řadách rodin vidět vzorce chování, díky kterým si ženy neváží sebe samých a nechají se doma manželem třískat a ponižovat, hlavně když si na ně nebudou lidé ukazovat prstem.

@mabs a si představ, že ,,co by tomu řekli lidé" je mi u zadku. Ale stejně je mi rozvod proti srsti.

Rozumím ti, taky nejdřív "opravuju a až pak vyhazuju". Mám to tak v životě se vším. Podle toho co popisuješ, ale není co opravovat. Chlapa v manželství neudržíš tím, že nechceš být rozvedená.

Jak to u vás bylo dnes? Mluvíte spolu? Vrátili jste se k tomu co se stalo? Navrh nějaké reálné řešení?

Jenže na manželství musí být dva a vy na něj podle téhle diskuze už dva nejste. Jako každý bych velmi doporučila tu párovou terapii nebo klidně začít u párového terapeuta sama, třeba se přidá. Podle přečtení to na mě působí, i po tvém doplnění, že máte sexuální problémy, že se manžel zamiloval jinde a je proto takový ukvapený. Vím, že se mnou část žen souhlasit nebude, ale já neřešený/neřešitelný problémy v sexu považuju za neslučitelné se šťastným partnerstvím, pokud jeden neprojeví nějakou extrémní míru tolerance a nedovolí druhému realizaci jinde. Sama bych ve vztahu bez naplnění svým potřeb, a že mezi ně sex patří, být nemohla. A to i přesto, že všechno na světě radši opravuju a recykluju, prostě bych s někým, s kým to neklape v posteli, nemohla mít vztah. A on to může mít podobně a pak ho v manželství násilím neudržíš, bez ohledu jak moc proti srsti ti to je. Byť je to rozhodně jeho hlavně chyba, protože jestli tyhle problémy máte od začátku, tak věděl, do čeho jde a měl zhodnotit, jestli je to pro něj akceptovatelné.