Jak se vyrovnat s tím, že si můj budoucí exmanžel našel partnerku?
Jak se vyrovnat s tím, že si můj "budoucí exmanžel" našel partnerku? Ano, byla jsem to já, kdo od něj s dcerou odešel, už to prostě nešlo (domácí násilí)....nejdřív jsem si dělala naděje, že na sobě zapracuje, že nebude chtít ztratit rodinu...mé ultimátum, že se vrátím domů, až bude svou agresivitu řešit s odborníkem, zcela ignoroval a prohlásil náš vztah za ukončený (a to mi do té doby tvrdil, jak nás chce zpět). od té doby dělá peklo mně i mé rodině, mstí se mi přes dceru, vyhrožuje, dělá naschvály a všude rozhlašuje, jak jsem zapříčinila rozpad rodiny. Chce mě psychicky úplně zničit. Nedávno si našel novou partnerku, tráví čas společně i s naší dcerou. Nějak se s tím nemohu srovnat...naše manželství nebylo dlouhé, trvalo 2 roky...předtím jsme spolu byli rok. Milovala jsem ho i s jeho chybami, snažila se být tolerantní, neměl úplně snadné dětství. Rodina pro mě vždy byla to nejdůležitější...brala jsem si ho s tím, že není dokonalý, ale že se prostě máme rádi a všechny těžkosti spolu zvládneme. A nakonec jsem to byla já, kdo pak musel podat žádost o rozvod. Je to půl roku, co jsem odešla (a další dva měsíce doufala). Už jsem myslela, že jsem se s tím nějak srovnala, ale když jsem zjistila, že má novou partnerku, zase mě to úplně položilo. Přitom vím, že s ním se žít nedá...že odchod byl pro mě i dceru to nejlepší co jsem mohla udělat. Ale bolí to...strašně.
Jak z toho ven? Jak se s tím vyrovnat a jít dál? Co pomohlo těm, které jste si prošly něčím podobným?
Domácí násilí, mstí se mi přes dceru = udělala jste nejlepší rozhodnutí. Jste hrozně odvážná a silná, že jste odešla, tím jste sama sobě i dceři nesmírně pomohla. Bude to moc těžké, ale bude lépe. Na 100%. Moc držím palce, ať je následující rok osvobozujícím a ať to brzy přebolí.🍀
nekde jsem četla takovy trefny clanek... ze obcas uvazujeme absurdně. Chcete být s někým, kdo vas miluje a kdo si vas vazi a tento pán to ocividne neni, tak proč chtit byt s někým, kdo nesplňuje vas jednoduchý požadavek? Navic to je fakt magor...dobre, ze jste se ho zbavila. Opravdu si myslíte, že je lepší být s někým, kdo vas nema rad a kdo je schopný vam ublížit nez byt "sama"? Neblaznete a bezte slavit, ze jste to bremeno/stafetu poslala dal...
Cas, dobry rozvodovy pravnik, konicky, prace,
rodina a kamaradi.
@magdanaty Je to normalni reakce. To, ze jste od nej musela odejit, neznamena, ze jste ho nemilovala nebo stale nemilujete. Ja to mela s exmanzelem podobne. Odchazela jsem od nej s dvouletou dcerou po peti letech, ale porad jsem ho hluboce milovala. Jenze kdyz se s nekym zit neda, tak se to proste neda...
Jeho novy vztah jsem nesla velmi tezce, i to, ze jeho soucasti je samozrejme i nase dcera. Kdyz jsem na jeho prste videla snubni prsten, brecela jsem celou noc. I jeho nasledny vztah jsem nenesla nejlepe, natoz pak dalsi dite (neplanovane s milenkou) a v podstate mi jeho dalsi vztahy nejsou lhostejne ani dnes po cca deviti letech, co jsme od sebe.
Kazdopadne Vas aspon uklidnim tim, ze ta prvni znamost po rozchodu boli nejvic a az prekonate toto, tak uz bude lip. Chce to jen cas a treba taky casem rozptyleni myslenek v podobe Vaseho noveho partnera 🙂
Nebudu psat svuj pribeh... Ale ja odesla kvuli tomu ze on si nasel jinou... Ale vse se deje z nejakeho duvodu, chce to cas a ono to nepreboli... Mesice jsem plakala a doufala ze zmeni nazor, ze sam zjisti jake jsou jeho priority a my budeme na prvni miste.. Snazili jsme se to slepit, ale proste se to nedalo...jedine co to chce je cas.. 🙂 ja si pak rikala jak jsem s takovym clovekem mohla byt, ze takovyho chlapa nepotrebuji a ze nekde na nas ceka lepsi.. 🙂 a ono to funguje a prejde to.. 🙂
@mmichaella Ne, to si právě nemyslím a ani s takovým člověkem být nechci, to jsem napsala. Ale bylo to čistě pragmatické rozhodnutí, citová vazba a emoce tam prostě zatím stále jsou...proto je pro mě těžké se s tím srovnat.
Jinak děkuji za reakce. Já se poslední dny vrátila do stádia, že na to pořád myslím a chce se mi brečet...jsem na rodičovské s dcerou, tak mám čas nad tím stále přemýšlt. Je to ubíjející. Ty myšlenky se vrací pořád....potřebovala bych nějak pořádně zaměstnat mozek nebo udělat nějakou velkou změnu v životě, ale to prostě s malou dcerkou nejde...tak se v tom tak plácám a nevím jak z toho ven,
@magdanaty Ty pocity jsou skutečně normální. Někdy v tom - kromě lásky - hraje roli i určitá přirozeně lidská ješitnost. Já tyhle pocity občas u svých ex měla i po letech, a to přestože jsem věděla, že rozchod byl pro nás oba tou nejlepší cestou, že city už dávno vyhasly a že jsme si byla jistá, že bych s takovým chlapem šťastná nebyla.
Ad to domácí násilí - řekla bych, že tihle muži bývají enormně citliví na své ego, též jsem si tím prošla a můj ex, navzdory tomu, jak mě údajně strašně miloval, hledal náhradu velmi aktivně v podstatě už několik dní po rozchodu. Brzy ji našel a od té doby ještě několikrát...co jsem občas slyšela od našich společných známých, tak žádný vztah mu nevydržel déle než rok, to byla totiž maximální doba, kterou trvalo než ho nová partnerka prokoukla. Je to už sedm let a co vím, tak je opět sám a stále hledá...
@magdanaty Neboj, ani tahle druha ho nedokaze zmenit. Po case ho budto opusti stejne jako ty a nebo se bude se smirit s tim, jak se k ni chova. Mozna bude mit nejake pragmaticke duvody, proc s nim setrvat a nebo proste to bude trpet z "lasky". Netrap se kvuli cloveku, ktery neumi mit rad. Od tohoto vztahu se odrazis, srovnas si,jak vypada laskyplny vztah. Pak obcas na materskem foru poradis nekomu, kdo zaziva to same, co kdysi ty.-)
@magdanaty Já myslím, že to chce tak rok až dva než to bude kompletně za vámi. Čím méně ho budete mít na očích a čím méně budete vědět co dělá, tím to pro vás bude lepší. Já si svého Ex blokla na všech sociálních sítích a ke styku se synem využila jeho rodiče. Sem tam se ke mě donese nějaká špatná zpráva, třeba že je na živu a spokojený. Raději bych slyšela že se zavřel do sklepa a trpí. Ale snažím se ty zprávy ignorovat a namlouvat si, že já se mám mnohem lépe než on. Tak a teď jak přežít ty dva roky, než vás váš Ex prakticky přestane zajímat. Je to klišé, ale funguje to: zajděte si do kadeřnictví, kupte si něco hezkého na sebe a vůbec se v rámci svých možností rozmazlujte. Já si například vyrazila na snowboardový kemp se synem, ke kamarádce na chalupu, za sestřenicí do Ostravy.. Jestli jste na mateřské tak máte spoustu času. Hůř to bývá s penězi, ale nemusíte hned na Kanáry. Stačí kamkoli kde je hezky. Vyčistíte si hlavu, poznáte nové lidi. Sedět doma a litovat se je to nejhorší co můžete udělat!
@magdanaty prostě si říkej: "jà màm dneska klidný, hezký večer u televize, nikdo mi nenadává/nebuzeruje mě/nemlátí mě, můžu si dělat co chci, jak chci, dàt si nohy na stůl, vínečko, večeři a neobskakovat toho šmejda, kterej, zatímco jà mám klid a pohodu, už uráží/mlátí/buzeruje tu novou a jsem zvědavá, za jak dlouho zdrhne ona, jestli vydrží víc než já." Jsi ohromně statečná, strašně Ti fandím, jen musíš najit klid, aby se mu nedařilo Tě psychicky rozložit a vykolejit, z toho on mà největší radost a když uvidí, že Ty jsi v pohodě a ne ustrašená, tím mu dáš naprdel. Vím, že pokud si bere malou, je to strašně těžký, ale Ty jsi máma a jsi s ní víc, holčička poroste a spoustu věcí už jí pak vysvětlíš, zvlášť pokud si pamatuje, že se k Tobě manžel hnusně choval. A jinak radím každý styk otce s dcerou zapisovat do deníčku, co bylo špatně, líp se pak brání a na keci okolí, co rozhlašuje, se vy*er, svým znàmým to vysvětlíš a zbytek neřeš, pravda stejně vyleze, zvlášť pokud je agdesivní a nejste jediné rozvádějící se manželství. Hrozně moc držím pěsti pro štěstí a ať se brzo objeví pan úžasný, ať na to nejsi sama.
@magdanaty ja jsem silena ja bych mozna vzala dite a nekam se na nejaky cas odstehovala ...
jinak jste fakt silna chytra zenska
myslim to tak ze bych se traba odstehovala k mori ...nebo proste nekde kde by jsme si to uzily a prisly na jine myslenky ...a ze radsi vy dve a harmonie nez vy dve a idiot
Násilník prostě zůstane násilníkem. Pokud jsi odešla kvůli domácímu násilí, je jen dobře, že jsi ho nevzala zpátky. Já mám za sebou tu zkušenost "vzít zpátky" "zkusit znovu" - je to jen a pouze slepá cesta zaslepené ženy, která doufá a doufá a doufá. Můžeš pozorovat, jak bude vycházet s tou následující partnerkou - podle mě se většina násilníků nezmění, takže chudák holka. Kdyby tě přepadaly chmury, že možná jako znovu a znovu a znovu, tak jen jedno doporučení - vyhledej psychologa a psychoterapii a řeš to. Já to nechala asi 20 let vyhnít, než jsem to řešila a ne, nebyl to moc dobrý nápad.
Jak to vyapda po letech? Už by to snad mělo prebolet a se vším jsi se.snad vyrovnala.👍
Panebože bud šťastná že si našiel inú ten magor čo ťa bil..ja by som viskala od šťastia. Si sa zbavila hrozného človeka. Tak si môžeš nájsť lepšieho. Buď šťastná. Ja som tiež žila v domácom nasili a bitkách ako úžasné by mi bolo kebyže sa ho zbaviť pomocou inej ženy. Ani nelutuj človeka čo ťa bil. Na to nie je žiadna omluva
Nechat to přebolet, půlrok je ještě krátká doba, za rok bude líp. Obecně se kloním k názoru, co říkala B.Nesvadbová - všichni ex patří do klece, ne aby měli ještě nějaký život.