Jak zvládnout život se začínajícím podnikatelem a rodinou?
Dobrý den ve spolek. 👋🏻
Omlouvám se za anonymitu, ale cítím se takto bezpečněji. Prosím, jak se naučit žít se začínajícím podnikatelem? Jsme s manželem spolu 11 let, máme 2 děti (5,5 roku a necelé 2 roky). Celou dobu, co jsme spolu, tak manžel byl vždy zaměstnanec… Práce střídal, to mi nevadilo, ale vždy byl zaměstnanec. Měl jasně stanovené dny práce a v těch dnech jasně danou pracovní dobu. Za tohle všechno mu vždy náležela jasně daná mzda. Od počátku března šel manžel podnikat sám na sebe. Dělá různé věci, staví stánky na výstavy (většinou v zahraničí), montuje světlovody, zapojuje fotovoltaiku, do toho se sem tam mihne v dílně se dřevem, kde „stlouká“ nábytek na zakázku… No zkrátka je toho hodně co zvládá. Takhle to vypadá, že musíme být za vodou, ale opak je pravdou. Najednou mi ze života zmizely všechny ty jeho „pracovní“ jistoty a mě to drtí, ale neskutečně. Třeba dneska… říkal mi, že bude v práci jen dopoledne, že to zapojit bude hračka, ale bylo 14h kdy mi psal omluvnou sms, že to nejde, a že tam jsou komplikace. Bylo 16h, kdy mi volal, že teprve odjíždí z té montáže, a že pospíchá někam za zákazníkem kvůli terase pod bazén, co si u nich pán objednal (o tom jsem věděla, že tam musí), aby si prohlédl terén, ujasnili si s pánem jeho představu, a mohl tak udělat kalkulaci. No a tak mi nabídl, že si vezme děti s sebou, abych mohla být chvilku sama a zrelaxovat se. Jenže když si manžel pro děti přijel, tak starší se šprajcnul, a i když předtím říkal, že pojede s tátou na výlet, tak se mu nakonec nechtělo. No s nechutí jsem ho vytáhla z toho auta a odvlekla ho domů, kde jsem na něj pak šíleně řvala, že jsem chtěla být chvíli sama, abych si odpočinula. A naštvaně jsem odešla do sprchy, kde jsem křičela, brečela a zmlátila sušičku tak, až se promáčkla. Mám v sobě hrozně moc vzteku a nejsem schopná ho zpracovat, ani pustit ven, protože jsem pořád s dětmi, dopoledne s mladší a odpoledne s oběma. Když jsme se bavili o tom, že by šel manžel podnikat, měl jasnou představu se kterou mi to naservíroval, a já souhlasila s tím, ať to zkusí. Teď toho ale strašně lituju. Náš vztah se zhoršil, můj vztah k dětem se zhoršil, prostě všechno je špatně. Manžela miluju a nechci ho opustit, ale poslední dni nevidím jiné východisko. Chci zase nějakou tu jistotu, nechci jen čekat na to, až manžel milostivě bude mít volno a nechá se s dětmi vyhodit ven (protože dobrovolně s nimi nikam sám nepůjde). A když si dovolím projevit nevůli vůči jeho pracovnímu konání, vpálí mi, že to dělá pro nás, abychom my měli kde bydlet, co jíst, do čeho se oblíkat… Takže se pak vlastně ještě cítím špatně, protože on chudáček celý dni dře a já si „užívám“ s dětma. Jenže já si to vůbec neužívám, vlastně dost lituji, že ty děti máme. Ale když je pak vidím večer jak spí, rozbrečím se a říkám si, jaké mám štěstí, že je mám, a že jim nic není. Jiné hlídání pro malou moc nemám. Jednou týdně na dopoledne mám k dispozici manželovu babičku, ale jsem teď s dětmi tak často sama, že mi to očividně nestačí. Jak se naučit žít vedle začínajícího podnikatele? A jak dlouho trvají ty začátky? 🙏 Děkuji všem, kteří dočetli až sem a také těm, které pro mě budou mít „světlo na konci tunelu“. ❤️
@jane46 no, tohle se snadno řekne s tím pracováním pro chlapa, ale dost záleží na tom, jak náročné má děti, domacnost. My jsme se o tom taky bavili, ale starší byla časově dost náročná, nikde se sama nezabavila, nespala vůbec nebo jsem s ní musela houpat v kočaru či ležet v posteli, jinak byla okamžitě vzhůru a protivná jak prdel, že je nevyspalá, večer usíná dlouho a budila se pořád, takže tam nějaká pomoc nepřipadala v úvahu. Teď to chceme zkusit, že bych mu pomáhala s nějakymi fakturami apd, druhá je fakt kliďas a od září jde starší do školky, ale buď to půjde nebo ne. Určitě to není pravidlo, že ženská na mateřské má dost času. Vozíme a vyzvedáváme mu teda materiál, ale vždy to spojím s nějakým výletem, stavíme se na nové hřiště, návštěvu.
@konidana u nás to je to samé, jsem mu už kolikrát řikala, že nějak nechápu proč vůbec nějaké časové údaje dává, když pak dorazí o 4 hodiny jinak, což je ještě přijatelné zpoždění. 😃
@daisymaminka můj si z toho dělá srandu, že jsem aspoň pořád ve střehu, když nikdy nevím, kdy dorazí. 😄 Někdy se třeba doma staví pro materiál, jen na nás koukne, dá nám pusu, zeptá se jak to jde a zas jede, odpo dorazí pokaždé jinak, tak prý aspoň nemůžu doma vymýšlet nekalosti a zvát si tajné návštěvy. 😄
@cherie24 Jj, píšu růžová představa... 😉
Jako manžel podnikatel je těžký pro celou rodinu... Asi jako když tu čtu, jak někdo staví svépomocí a chlap je veškerý volný čas na stavbě. Nevím sama jestli bych na to měla.
Je asi potřeba si promluvit, srovnat si to i u sebe a sebrat zbytky nadhledu, důvěry a trpělivosti.
Když šel můj manžel podnikat, tak se mě zeptal jestli s tím souhlasím. Že bude hodně pryč a na mě bude starost o děti, psa a domácnost. Že nebude mít pravidelnou pracovní dobu a bude pracovat i o víkendech. Teď máme 3 děti, podniká už 4 rokem a já jsem si zvykla. Na druhou stranu v tom vidím pozitivum, že si můžu dělat co chci, vařit co chci. Můžu se ráno zabalit a jít s dětmi na výlet a neřešit, že musím být například ve 3 doma, protože přijde manžel. 🤷♀️🙂 Nemusím řešit, že má být k obědu maso a my si s dětmi dáme něco bez masa. Najdi si na tom něco pozitivního. Jinak začátek cca první rok a půl byl hodně náročný, teď už je to lepší 🙂.
Buď jsi typ, který to sám dá, nebo se bude muset muž vzdát podnikání... Ex mel dve práce, jedna z toho byla taky podnikání (údržba zahrad atd.) a já jsem to nedávala být stále sama s dětma jejichž nejduchaplnější myšlenky jsou "mamí e-e" nebo "a proč?". Navíc "přijdu v 5" znamenalo, že prijde nekdy brzy navečer mezi pátou a devátou... Takže plánovat nic nešlo... Úplne ti rozumím jak se cítíš...
On pak šel na rodičovskou, becgal si jen tu zahradnickou práci a já šla do práce na plný úvazek.. Nejsem typ žena v domácnosti... Teď mám doma muže, který je hodně v práci, ale jako zamestnanec, tak si snadno udelám plány... Navíc starší deti uz jsou parťáci, se kterými se necítím sama, dá se s nimi mluvit..
Radu nemám, jestli on se nechce s tebou bavit o tom jak ss cítíš a odbyde te... To podle me neni dobře 😥
@martinka_33 a pak jsou typy jako muj chlap, na kterém vidím jak strádá, když má být někde od-do. A chodit na určitou hodinu do práce, to vůbec. On dělá, když je co, a nedělá a odpočívá, když práce není nebo je jí míň. Zaměstnaný byl párkrát a nikdy tam nevydržel déle než rok. Teď teda na starý kolena už pokukuje, že by šel někam za peníze sedět na údržbu nebo na ostrahu, už těžkou fyzickou práci moc nezvládá...
Na fotovoltaika má potřebné zkoušky? Živnostenské oprávnění?
@konidana já ho chápu, akorát takový člověk by k sobě měl mít ten správný protějšek, kterému takový život nevadí... Já jsem zase typ, který musí pracovat v terénu, být zavřená v kanclu, fabrice, vance, obchodě (proste v jednom baráku), trefil by mě šlak 😀 Pracovní doba od-do mi nevadí, ale musí to od-do být v pohybu 😅
Podle me tohle nikdy neskonci, musi se s tim clovek smirit nebo se vratit do starych koleji. Neznam kolem sebe podnikatele(remeslnika), ktery dela jen 8hodin denne a neotravuji ho lidi tak, aby fakt byl k dispozici rodine. Svagrove muz to dela k praci, v tydnu je neustale pryc az do pozdnich hodin, odpo byva hodinu doma, ale to spi, je porad podrazdenej, nejsou spolu skoro vubec, ani s detma, ani zenou a vikend je unavenej a vetsinou probendi. Ja osobne bych to nedala, stacilo mi, kdyz manzel se vracel jen na vikendy a to jeste delal na dome a bylo to hrozne obdobi. Deti nevidel, ja ko, ale zase jsme meli svuj rezim a system. Je to cesta do pekel, pokud to jedne strane vadi a druha s tim nic nedela. Promluvte si, jediny reseni je fakt nebrat nic navic(nebo ne hned), ale to je spojene s tim, aby bylo dost prace a lidi spokojeny...a za druhy vypinat tel, kdyz je clovek s rodinou..ale zase prichazi o zakazky. Je to tezke, ale museli jste vedet, do cehi jdete.
Já jen vím, že může být ještě hůř, takhle bych já byla šťastná, jsem sama na tři děti, "tatínka" máme jen na ozdobu krom tak dvou dnů v roce, kdy si vezme jedno dítě někam, mám děti na starosti jen já sama úplně vždy, veškeré rozvážení, dovážení, výchova, škola, starosti, nejmladšího si dokonce denně beru do práce, žádné hlídání, žádná pomoc a dokonce ani peníze, na vše musím sama vydělat, sama zaplatit, takže ještě kolikrát nespím hrůzou jak vyjdu z penězi nebo jak co zaplatím, ono se třema dětma jen na Tvém krku, bez jakékoliv opory a ještě bez peněz a do toho jsem vážně nemocná, bych musela rozbít celý dům a ne jen sušičku...
Noo, a polepšil si manžel aspoň výrazně financemi? Nebo proč chtěl začít podnikat? To tak prostě je, kdo podniká, maká od nevidím do nevidím, alespoň v začátcích, což jsou ale roky. Nechce odmítnout žádný kšeft, aby měl zákazníky, tak to bohužel je. Můj chlap je sice zaměstnanej, ale málokdy přijde po konci pracovní doby, vždycky se mu to protáhne, ale má to zaplacený, a to my potřebujeme. Takže jsem si na samotu s dětmi tak nějak zvykla. Naopak mi to někdy narušuje, když je najednou doma 😁 pokud má v podnikání zůstat, tak se na to musíš začít dívat jinak, nebýt na něm závislá... I když tě vlastně chápu. Ale většinou chlapy našeho věku s malými dětmi mají potřebu co nejvíce vydělávat a zaopatřit nás.
Koukám, jakou jsi od některých dostala sodu. Je to těžké, ale budeš si muset zvyknout. Můj muž je zaměstnanec a po práci ještě podniká. To je teprve jízda 😔. Víkendy téměř volné taky nemá. Když je náhodou doma, je unavený (což chapu). Ale pro mě je to psychicky náročnější, než když tu není. To mě akorát rozcili, ze já furt lítám a on leží. I když vím a chápu, že je unavený. Ale někdy to prostě nedám. Jak jsem taky unavená. Nerad mi říká, kdy přijde, protože v ten čas nikdy nepřijde. Ale já chci vedet, jestli to je práce zhruba na hodinu nebo na 5. Někdy si pro nás ukradne chvilku a jedeme třeba na zmrzlinu. Ale to zase musím popohanet kluky, že jde táta ještě pracovat. Jsme spolu hrozně dlouho, vygradované to je posledních asi 5 let. Ale vlastně nikdy jsem si na to úplně nezvykla. Pak ještě přijde pátek, kamarádi s ním chtějí jít na pivo. No, co ti budu povídat.
@2hanah ano, tohle já si taky vždycky říkám, když mám krizi a mám pocit, jestli by nám nebylo líp, než se trápit věčným čekáním, kdy bude manžel konečně chvíli doma, ale při představě být na všechno sama, od dětí, přes dům po peníze, a vůbec bez chlapa, tak je mi zle. Vás moc obdivuji a přeji hodně štěstí v životě ✊🙂
Klidně napiš sz, kdybys chtěla pokecat.
Mě by zajímalo, co by ti na tohle odpověděl můj muž 🙂. U nás jsem s podnikáním začala já, už je to víc jak 5 měsíců a pořád se v tom v určitých ohledech, hlavně co se týče organizace času, trochu plácám. I když pracuju z domova a s klientama jednám přes internet, tak na něj spadla částečná péče o domácnost, o děti, většinou je hned po návratu z práce převezme (dělá 3 dny a 3 dny je doma a tak pořád dokola) a jede.
Podobné pocity, jako máš teď ty, jsem měla taky, když jsem byla na rodičáku a za mně to bylo tím, že jsem za 1) byla vyhořelá a neměla jsem vůbec žádný čas pro sebe, 2) neměla jsem žádnou životní náplň kromě dětí, 3) nevídala jsem se moc s lidma kolem sebe. Myslím, že to právě bylo i v té době, kdy druhé dítě bylo malé, to je opravdu náročné období a tvoji frustraci chápu. Takže bych si s mužem sedla ke kalendáři a kromě toho dopoledne, kdy má děti prababička, bych si ještě naplánovala nějaký pro vás oba přijatelný časový úsek jednou za týden, za 14 dní, kdy je bude prostě mít na starosti on a ty půjdeš pryč - s kámoškou nebo dělat něco, po čem se ti dlouho stýská. Je ale potřeba, abyste to oba brali jako jasně danej čas, který se pro blaho jeho zákazníků nikam přesouvat nebude (a nebo on si zařídí řešení, pokud by si na tu dobu něco naplánoval).
Na druhou stranu bych se na tvým místě trochu obrnila trpělivostí a snažila se ten čas s dětma nějak udělat takovej, aby mi bylo s nima dobře i bez něj - vymysli takovej program, kterej bude bavit i tebe a to klidně bez ohledu na případné předsudky společnosti. Důležité je, jak se v tom budeš cítit ty. Ani jemu teď není lehko, má toho hodně a potřebuje od tebe hlavně oporu a pochopení tý situace (protože třeba bez toho, jak mě podporuje můj muž bych teď byla totálně v háji).
Nevím co na tohle napsat... Jelikož máme 3 děti, barák a jsem většinou na všechno sama. Chlap je 3 týdny v Německu a 10 dní doma. A takhle to je co jsme se poznali. Hold buď si na to zvyknete a spostu věcí si uděláte sama a naučíte se i být sama nebo to ukončíte. A děti za to nemůžou že jste si je pořídili. Oni na svět nežádali takže vylejvání vzteku na nich není dobré.Zkuste se scházet s kamarádkami apod. Večer když děti spí a manžel je doma tak jděte do kina, na víno.... Trochu vypněte.
@vipeta
@smirda
@blka Holky, právě, že si zatím vůbec nepolepšil finančně s tím, jak se furt zdražuje. Snaží se nám vytvořit nějakou finanční rezervu, ale to taky zatím nejde, protože zvířata taky potřebují žrát, děti potřebují v něčem chodit, auto potřebuje mít pojízdné (když už máme jen jedno a to teď využívá k podnikání, neboť kolegova dodávka „umřela“, jenže kolega nemá dost peněz na opravu toho vraku). Z rodičáku zaplatím školku, rodinnou pojistku a zbyde mi tak na „jeden větší nákup“. Takže pak chodím škemrat o prachy k manželovi. A když vím, že sám má prd a z toho si potřebuje platit obědy (protože jezdí po celé republice) tak si mu ani o peníze říkat nechci, abych vzala děti někam na výlet. Tak chodíme na hřiště, kde už to oba znají, a nic k tomu nepotřebuju, ale zábavný program jim tím nevymyslím. A kdybych chtěla dát mladší do někam na hlídání (dětská skupina, hlídačka, jesle) tak to stojí další prachy navíc, který bych vydělala třeba já na brigádě, a to mi přijde kontraproduktivní.
@biedronka10 K čemu to potřebuješ vědět?
Takže nemá. Nic jen vsuvka, jak se všichni serou do všeho a přitom nemají živnostenské oprávnění na to. Na to už by se taky živnostak měl podívat na tenhle nešvar.
@biedronka10 Nevím, z čeho tak usuzuješ, ale je fajn, že všechno víš. 😉 Když ty neodpovídáš na moje otázky, proč bych já měla odpovídat na ty tvoje?! 🤷🏻♀️
Přemýšlím, jestli má cenu něco psát, protože každý to má jinak. Podle druhu podnikání, povahy a tak. Měla jsem výhodu, že můj muž podnikal už v době, kdy jsme se poznali. Velké pracovní nasazení, plná hlava problémů, práce o víkendu, zákazníci volají kdykoli… Dlouho jsem nechápala, jak to má vlastně s penězi, proč nemá rezervu, jak to, že neví, kolik za ten měsíc vydělal. Dalo mi to zabrat. Taky mám ráda jistotu. Měla jsem ale štěstí, že než jsme se vzali, vytvořili jsme si pasivní příjmy dost velké, abychom v případě, že nevydělá nic, neumřeli hlady a poplatili nejnutnější (hypotéku). Takže odpadl největší stres. Železnou rezervu si buduji na svém účtu. Řekla jsem mu, že bez toho bych nemohla spát a on to respektuje… možná je i rád. On proinvestuje vše, co má. Na druhou stranu… je v tom i adrenalin, napětí a zábava. Když se například podaří dobrá zakázka, vydělá za měsíc, jako já za rok. Co na tom, že to není pořád? 😉 Oba nás baví vymýšlet další projekty, protože když někdo podniká nemusí dělat jen jednu věc, ale může hledat coby třeba bylo ještě lepší. Uvidím, jestli to bude tak, jak si vysnil… že teď zabere, aby pak mohl zvolnit, věnovat se rodině a projet v obytňáku Evropu. 🤩
Odpověď jsi dostala....máš ji v mojí reakci..usuzují z toho že neumíš odpovědět a navíc tvůj chlap litá od jednoho k druhému, takže nema specializací, tudíž nemá oprávnění se hrabat do takové problematiky jakými jsou fotovoltaické panely. Vzhledem k tomu že se teď vyrojilo rádoby řemeslnícku, kteří nemají ani potřebnou odpovídající kvalifikaci, jen vidí rychlý mejdlo a mrvi řemeslo a diskriminují skutečně řemeslníky, kteří si musí pravidelně platit a školit veksera oprávnění a zkoušky, přijde mi tohle dost sprostě a díra, která se zneužívá. Pak musí odborník po nich chodit a dávat do kupy podeoane a zmrvene instalace, hlavně že schrábnou prachy a zákazník pak jen čumí. Už je potřeba aby na to živnostak nebo ticr zaklekl.
@biedronka10 Manžel na to živnost má, má otevřených několik oborů, má smlouvu s jednou konkrétní firmou, která si ho v tom zaškoluje. Sám na montáži ještě nebyl a firma ho samotnýho nepustí, dokud neprojde „závěrečnou zkouškou“ nebo jak to nazvat. Takhle ti to stačí?
Má i zkoušky na elektrikáře?
@biedronka10 A od jednoho k druhýmu lítá, protože chce zjistit co ho bude nejvíc bavit, a to nezjistíš za tejden. 🤷🏻♀️ A taky proto, že všechno to jsou víceméně sezónní práce, a když je sezóna, tak bere cokoliv co mu dá peníze.
@biedronka10 Ne, to po něm firma nechtěla. Ale manžel je vyučený jako autoelektrikář… Což vím, že neni stejný, ale elektrika pro něj není španělská vesnice. A můj táta je elektrikář s 30letou praxí, tak se má na koho obrátit, kdyby nastal problém.
Tím pádem to není řemeslník ani odbornik, do toho má daleko ale hledač sám sebe.. Pokud nemá dodělané zkoušky elektrikáře, spesl paragraf, správně do fotovoltaiky nesmí vůbec hrabat. Holt mnohe firmy si vycurane překrucuji podmínky podle sebe.
Jasne , tak popřemýšlet o jiné náplní času s detma, třeba jak jsem psala, to by ti taky pomohlo.moc na nej nespolehat.