Konflikt mezi manželem a matkou. Jak to vyřešit?
Dobrý den přeji.
Řeším problém, pro někoho asi banalita, pro mě dost neřešitelná věc. Řešitelná teda je, ale ne všichni to přežijí bez újmy. Obětný beránke se najde. Moje máma chce k nám přijet na týden. Bydlí dost daleko, nemá auto, nemá řidičský, takže přijde vlakem a aby se to vyplatilo, tak ten týden, no. Přijet chce primárně za vnukem, teda mým synem. Už ho neviděla skoro rok. A je tu problém. Máme dost veliký dům, čili máma bude mít jeden svůj pokoj pro sebe, ale je pravda, že jí je plný dům. I kdyby to byl zámek Versailles, tak i tam by jí bylo dost. Pusu nezavře, je generál, sice už pochopila, že můj manžel je dominantný, jeho heslo je můj dům - můj hrad, ale stejně. A manžel je proti tomu, aby k nám přišla. Protože není návštěva bez toho, aby se oni nepohádali jako koně. Pořád mě posílá k nim. Já se ale u nich strašně zle cítím, opravdu. Vyzkoušeno. Jednou tam chytím průjem, že beru silná antibiotika, podruhé mi to rozhodí astma, že se dusím, prostě nedokážu tam normálně fungovat. Zlá energie, nebo já nevím. Taky mám dítě autistu a pro něj je lepší být doma, známé prostředí. Taky má poruchu ADHD a smíšenou dysfázii, naši bydlí v malém paneláku, absolutně nevyhovující pro něj, u nás má takovou malou telocvičnu, zahradu a bazén, pískoviště, les před barákem, jen se přejde cesta. Cestování vlakem zvládá, ale musím hodně improvizovat, poslední úsek už jsou záchvaty. Že mi jednou jedna pani řekla, že u autistu se to chápe a dávala rady, co mu dávat, co pomáhá. Ale nic hroznýho to není, jsou horší autisté. A teď babo raď. Bojím se, že když přijde, tak bude zle. Manžel jí nedá, jen ji slyší, tak už to v něm bublá. Já do nějak dám, holt vypnu poslech a budu slyšet každé 50.slovo. Navíc máma se pořád na mě dívá vyčítavě, ona se jinak ani dívat nedokáže. Pohádají se, což je téměř matematická jistota, pak budu vinna ale já. Protože já jsem dcera, ona je moje matka. Máma dost rozkazuje, je generál, je trochu i narcis. Pořád jen mele, mele a mele o blbostech, o lidech, které já neznám, co mě nezajímají, na můj jemný pokyn at nemele, tak začne brečet a vyčítat prvni poslední a vytahovat to i rok potom, jak jsem si já mohla dovolit. je to zložité. A zase, říct jí, aby šla na hotel, to bude divný, protože máme veliký barák, je to zbytečnost. Táta s ní jít nechce, já nejsem jeho dcera, on se mnou skončil a nezná mě. Snad i proto tam nechci chodit. Posledně pri loučení se rozločil jen s vnukem a řekl, že dceru nemá, nezná, je mu putna. Asi tak.
@rejalin No má takou místnost, kde je i televize a tam vlastně rád je po příchodu z práce, takže asi takhle. Máma sice určitě zase řekne, že se cítí jako vetřelec, ale zase ona to tak chtěla, prostě udělám program a uvidí se, možná to zkrátíme na 5 dnů?
Pokud manžel nemůže odjet pryč, dala bych mu na týden "volno". Ať si v práci dodělá, co potřebuje nebo zkusí naddělat hodiny, po práci může jet na výlet, do kina, do přírody, přečíst si knížku v parku, jít na pivo, zajet za kamarády, najít si tunu práce na zahradě. Kdybych se domluvila s manželem na takovém "volnu", tak bych ho viděla jen ráno a večer před spaním, to by se mu líbilo si tak oddychnout...já bych řekla mamce, že jsem ráda, že přijela, že jsem unavená, poslala bych ji se synem na procházku nebo je nechala si hrát na zahradě (aspoň 3x během návštěvy) a šla bych si něco zařídit, na masáž, kosmetiku, jen tak se jít projít, dala bych si s manželem tajné rande v kině. Tooolik možností. Snad zvládá být se svým vnukem aspoň 2-3 hodiny sama.
Fakt je takový problém, aby si na ten týden muž naplánoval více aktivit mimo domov, zůstal v práci déle a doma se snažil uklidit třeba do ložnice, dílny, garáže atd? Je to pár dnů za rok... Je to tvoje maminka. Já mám postiženou sestru, je asociální, taky ji jednou za čas míváme doma, navíc v panelákovém bytě, je to složitější, ale jednou je to moje rodina. I současný partner je obeznámen s tímto stavem.
Zkrátit na 5 dnů pondělí - pátek 😀
Tak jeste můžeš poslat na hotel manžela když by to nedal .. jako za me super ze dům a zahrada - protože to mám pcoit, ze doma nemusíš byt vlastně vůbec - pořad nejaka práce okolo.. tak by si jel po praci svoje … a takovej napad- je blbost aby třeba dva dny byla s malym babička sama? Ze by jste s manzelem podnikli něco po praci, jakoze sami dva a udělali z toho tak trosku výhodu ze přijela ? Pak co, manžel dojde domu okoupe se a ráno jde do práce .. prostor pro konflikt minimální .. polud bude v praci nebo venku prostor pro kontiku minimální .. muže si třeba naddelat nějaký hodiny .. a pak můžete využít spolu, jestli to jde …
@janule0123 Výše psala, že se dohádala s tátou kvůli tomu, že chtěla, aby byla s nimi přítomná na procházce dědy s vnukem, že mu nevěřila, že ho zvládne...tak pochybuju, že babičku nechá s vnukem 2 dny úplně samotnou...když je prý kluk "specifický", autista. Ono to je asi jiné jak hlídat normálního zdravého kluka. Babi sice přijede "za vnukem", ale de facto jede na návštěvu k dceři, kde bude zřejmě očekávat servis a že ta dcera se jí bude věnovat, ne že dcera zdrhne s neoblíbeným zeťem na rande a jí nechá na krku vnuka-autistu. Tak předpokkládám domluva nezněla.
@ninive211 ano, navíc máma má cukrovku, občas jí bývá špatně a to si netroufá, to řekla hned, ty 2 nebo 3 hodinky by snad dala, ale jinak, ne. To by nemuselo dopadnout dobře.
@ninive211 tak píše, ze Tatinek chodí z práce v 17hodin - takže by po praci někam vyrazili dva dny za sebou ..kino, večeře a vrátili se na koupání a spani … s malym by byla babička doma- tak to třeba zvládá … něco jinyho je jít na procházku a něco jinyho když s nim bude par hodin doma,. V jeho prostřední a už po par dnech u nich ..ale neznam ani babičku ani synka … máme v rodině autistu, není to jednoduchý, ale u babicky zvládne i prázdniny, má to teda svoje specifika… ale těší se jak malej, tak babička … myslela jsem dva dny v týdnu po praci- ne odjet na dva dny pryč (to i psala, ze dovolenou manžel nemá )
Když je to tak u vas komplikovane, tak se stridejte v tom kdo bude u vas doma. Jednou manžel jednou vy pryč. Vymyslete s maminkou navstevu, třeba zajdete s malym do muzea, na hřište, do akvaparku atd. At jste co nejvic pryc a manzel ma svaty klid. Pak at on na oplatkunvypadnebz domu. Proste stridacka.
Přesně jak u nás. Fakt. Vždycky všechno moje chyba i kdyby nevim co. Buď přímo, nebo nepřímo, pokazdy si to nějak vymysli.:D klidně mi napis, jestli chceš. Já jalo jezdím k matce, ale na kratší chvíle a jak říkám, odjela jsem taky. Nebo jsme se x měsíců nebavily a to najednou pomalu brecela do telefonu, jak se za sebe omlouvá. Ale pak je to to samy dokola.
Takže prý maminka k nám nesmí. On ji tam nechce. Ať si já odejdu k našim, ať ji tam netaham, protože to skončí špatně. Zatím každá návštěva skončila fiaskem. A řekl, že když malý přežil cestu asi 4x, přežije i 5x. Tam s nimi být nemusím, půjdu s malým na výlet a máma mi řekne, proč jsem chodila, když jsem pořád v tahu. Když nejsem doma. Na velké výlety chodit nezvládne. A být doma s nimi, přijdu o nervy. Ale on prostě nechce. Ani den. A alibisticky říká, že když budou hnusní, tak se sbalim a odejdu. Klidně i na hotel a další den zpátky.
Teda musím říct, že to máš ze dvou stran a chování tveho může by se mě dotklo víc než tvé mámy. Dům kde žijete je pouze jeho, že ti může diktovat kdo tam bude a kdo ne? Vztah má být o komunikaci a ne nařizování. Jinak já bych volila kompromis....ať babička přijede - třeba na dvě noci a pak bych jela na dvě noci s ní k nim. A nebo řekni manželovi ať tobě, babičce a vnukovi zařídí někde dovolenou na pár dní. Když není schopný se na pár dní zatnout. Jinak teda k životu v tomhle prostredi- to musí být "radost". Mmch já mám dvě děti d diagnozou a pokud syn není úplně nezvladatelný autista, tak by si jistě návštěvu užil. Ale s vaším přístupem mám pocit, že prarodiče nejspíš vůbec nezná. Jak fungujete s prarodiči z manž.strany- tak předpokládám problém není ( kdybys byla jako tvůj muz- tak máte odříznutý všechny).
@rnika jeho táta s námi žije a jeho máma tak 3x do roka? Ale říká, že jeho máma se dá přežít maximálně den
Jeden den je v pohodě, pak už je jí dost a potřebuje odpočinout. Svoji mámu by rády taky víc než 2 noci nedal. Spis jednu noc. Dovolenou nám nezaplatí, proč taky, já tam můžu jít kdykoliv budu chtít a podle situace se vrátit. Prý nevěří, že náma bude jen týden, ale když říká, že týden no tak týden, před rokem a půl je dobře že nevolal, a najednou ne, nemůže, nesmí, nesouhlasí, prostě on ji řady nechce, krásné si s ní rozumí, když s ní není a nemusi být. Ze já se budu tahat s děckem, kuframa, to je mu jedno, já to už nějak dám
On chce mít svatý klid. Pritim bude pořád v práci. Ne, on ji tam mít nechce, zase bude jen mlít pusou, zahlizet na něj, ne, to nedá. Jako dost mě to zklamalo.
A nevyděsil ho ten týden? já bych nedala ani svou mámu, víkend by se se zaťatýma zubama přežít dmohl, a mámě nevadí, že tím jejím chováním pak dělá zle, ono je to těžký, tvůj muž je zabejčený, protože má x špatných zkušeností, scén, mámě by se taky nic nestalo, kdyby se krotila a pokud nedokáže chvíli držet pusu, tak ať prostě nejezdí, pokud chtějí nějak udržovat rodinné vztahy musí se krotit oba dva!
Když tedy manžel chce, abys jela k rodičům, proč tě tam aspoň nedoveze? Jako chápu, že ze tchýně není nadšený, ale že Ti zakáže aby přijela, to by mi hodně vadilo.
@radecka1 s tím odvozem mě to taky napadlo, nicméně to neřeší to, že se tam autorce nechce, necítí se tam dobře, pokud by na druhé straně bylo vše v pohodě, předpokládám, že by ani tato diskuze nevznikla
@radecka1 neodveze, je to daleko, nechce se mu, mám vlak, takže musím tak. Maximálně mě zaveze na nádraží, dá kufry do vlaku a to musí stačit.
@moudivlacek no to je kámen úrazu. To cestování moc problém není, když se někam těším a chci, tak prejdu všechno to nepohodlí s tím spojené a jdu do toho. Ale tady se velmi špatně cítím.. jakobych se zablokovala nebo nevím.co. po návratu jsem zralá na antidepresiva nebo se vrátím s něčím
Ještě venku se to jakž takž nějak dá, ale uvnitř u nás, asi vysílání negativní energie, protože rodiče jsou hrozně negativisticky založení lidé. Všechno špatně, všechno zle, celý muj život na prd. A je pravda, že moji máme se věřit nedá
Tím, že by byla jen týden, to ještě ano, to je schopna dodržet, ale před rokem jsem se náhodou (jak se to stalo je nepodstatné) octla doma
A chtěla jsem jít domů po 2 dnech a máma, proč tak brzy, to se nedělá, tak 6 dnů tam být můžu, měla jsem v práci dovolenou tak nebo tak. Nu, dobře. Řekla jsem, že se nesneseme a ona, že bude zticha, nebude útočit, bude se mnou mluvit hezky, bude to krásné. Bylo to krásné jeden den, možná dva? Pak hrůza a děs běs. Vadilo i to, jak dýchám
Na slib, že se bude chovat příjemne, zapomněla. Pořád mě do něčeho nutila, připomínala, křičela, přišla ke mně něj kámoška z mládí mě pozvat na svatbu a před ní řekla, že tam jít nemůžu a ani nepůjdu, rozhodovala za mě, pořád za mnou lezla, těšila se z toho, co se mi nepovedlo, a pořád já jsem tady paní, tohle je moje území a ty moje podřízena. No a pak se tam mám těšit.
Proboha nikam nejezdi. A babicka at taky nejezdi. Vzdyt ti to za to absolutne nestoji.
Když to posloucham … potrebujes rodiče vůbec ve svým životě? Jako je to škaredy … ale když te posloucham, tak mám pocit ze to děláš a chceš dělat spis z povinnosti? Jedna věc je, ze se mamka nesnese s manzelem, ale druhá - ze mas stres tam jet … nebo si dojet k nim do města na týdenní dovolenou… zajít za nima na návštěvu, potkat se s lidma, který chceš vidět … ukázat synovi místa co mas rada ? Zvládl by to malej ? Ze bys byla v klidu ze mas splněno, viděli vnuka, doma klid a vyplnit to tak, ať mas z toho radost i ty ?
Jako přístup jak tvých rodičů, tvého může a potažmo i tvůj....je pro mě k nepochopení. Ještě když dodas, že tě navíc odmítá odvézt. No úplně by se mi zhnusil- promiň za tak silný výraz. Jinak když máš ty sama problém být tak dlouho pohromadě s mámou ( čemuž naprosto rozumim- taky bych týden nedala). Tak prostě týden odmítni, není nic jednoduššího a kyvni třeba na víkend.
Já bych se vykašlala na obě návštevy, jako pokud je problém takový, že ani ty se necítíš u svých rodičů dobře, tak asi nebude problém jen v tvém manželovi, že si nepřeje tchýni vidět, holt někdo je celoživotní energetický upír. Co znamená daleko? Jak dlouho bys tam vlakem jela?
Teď čtu, co si psala dál.. Hele to mi přijde taky na jednu stranu hrozné- je to i tvůj dům, nemůže ti přeci zakázat si ji tam vzít. Jako kdyby to bylo nějak často, ale jeden týden v roce se nemůže zavírat u sebe v pracovně? A ani tě tam není ochotný odvézt?
No nemáš to lehké ani z jedné strany 🙄
Další manžel roku jako
@moudivlacek tak tři hodiny jedním vlakem, 15 minut druhým vlakem, 10 minut taxíkem. Jako žádná hrůza zase. Ale upřímně, horší než cesta je pobyt u rodičů. Daleko horší.
No to opravdu celkem krkolomne, pak je ale otazka, jak by sis ty představovala ideální řešení celé situace, kdyby to bylo pouze na tobě, bez ohledu na názory muže a mámy?
Ono tady se obouvají do tvého muže, jasný, mohl by přivřít obě oči a třeba víkend přežít, na druhou stranu já ho i chápu, si vem, ty se necítíš u rodičů dobře, moc se ti tam nechce a tvůj muž to má ale evidentně stejně. A ty jsi mámu celý ten rok neviděla? Chceš tam jet, nebo opravdu jí chceš u sebe mít, nebo je to z tvé strany jen zdvořilost? Od toho bych se odpíchla.
@rejalin no, pracovně. My máme všechny pokoje průchozí, takže kdyby šla ven, tak by přešla přes jeho pokoj. Slyší ji až ven na zahradu, prijde do svého pokoje a slyší ji z kuchyně, pořád jen, co se musí a co se bude vařit a jak se bude vařit. A když uvaří a nepochvali ji to celá republika 100x, tak se urazí. A táta? Proč teda nechci tam? Řekl mi, že pokud půjdu na svatbu kamarádky, tak mi cituji - vykrouti krk a zláme všechny hnáty v těle. A neřekl to poprvé, ne naposled. Navíc máma řekla, že se budou balit má dovolenou a potřebují moji postel na zavazadla. Ne, nemůže se balit jinde, potřebují moji postel, nemůžu jít na svatbu. Ale dovolí mi vybrat pohlednici ke svatbě, to musí ji i mě stacit. Tak se tam fakt nehrnu. Vrátila jsem se odtud psychicky na dně a mimo. A ukázat synovi místa? To mi zase vyčítají, nač tam chodím, když jsem pořád v tahu? Ale malý v malým paneláku nevydrží. Nebo vydrží, ale nelíbí se mu to. Pak brečí, že ten byt není vhodný pro dítě. A taky se její návštěvy bojím, ze se chytnou. Zatím se vždy chytli, vždy. I když si slíbili, že ne.
Hele jako evidentně není v pořádku ani tvůj otec, jako kolik ti je,abys nemohla kamarádce na svatbu???? nevím, já bych v takovém prostředí nechtěla být, není to tvoje povinnost je navštěvovat, pokud se neumí chovat, ať si kroutí krky s mámou navzájem, oni se budou asi celkem slušně doplňovat, co? jednou jsi dospělá, x návštěv u nich i u vás jste podnikli, vždy se stejným blbým výsledkem, předpokládám, že nejvíc vystreslá a vydeptaná jsi pak ty, zároveň na sebe přes tebe nadávaj, já bych tohle nestrpěla, buď se budou k sobě navzájem i k tobě, samozřejmě, chovat slušně, nebo prostě návštěvy nebudou.
teda to mas taky tezky. Vis co, pozvi mamu jen pres tyden, kdy je manzel v praci.. nikde neni napsane, ze tam musi byt tyden.. at prijede na 4-5 dnu. Pokud uz po 2 dnech je nesnesitelna, tak proste tohle by stacilo. Klidne bych ji rekla, mami nezlob se, ale s manzelem se jen budete hadat, pres tyden je v praci, tak by jsme mely vice klidu, vem ji nejak s malym ven, klidne jen na hriste, ne zahradu, nekam pod strom at si kluk hraje na pisku a ona je tam nekde pobliz. At ma pocit, ze si muze uzit vnuka. Chlapovi rekni at se mic nepotkavaji a zbytecne nejsou konflikty.. at tech par dni si vymysli nejakou aktivitu.. nejsou oba deti, aby se neumeli sobe vyhnout a nedelat dusno. Byt rozhodci uplne nesnasim.. taky mam mamu a nekdy je to vyzivny v kombinaci s chlapem.. Ale mama by mela mit proste respekt, ze je na navsteve a vsechno se netoci jen kolem ni..at si diriguje doma, u vas by se mela trosku zklidnit a zbytecne nedelat dusno chce prijet kvuli vnukovi,tak at si ho uziva a nehroti vse okolo, tak nejak bych ji to klidne podala.
No, chápu tvého manžela. Ale týden v roce by překousnout mohl. Sedněte si a zkuste spolu vymyslet nějaká pravidla - čeho by se měl on vůči matce vyvarovat a naopak, co si on nepřeje, aby dělala. Myslím, že trochu problém je i to, že ty ji z 50% neposloucháš a ty řeči ignoruješ. Upřímně, kdyby mi domů nasáčkoval manžel tchyni, kterou nesnáším, tak by mě docela štvalo, kdyby dělal, že ty její řeči neslyší, namísto aby ji jasné řekl, že takto ne... takže prostě udělat dohodu, že manžel nebude provokovat (mmch nema pracovnu nebo něco, kam by si večer zalezl? Tomu mému by to třeba nevadilo, kdyby si tam mohl v klidu dělat svoje) a ty zase slibis, že dáš matce hranice a budeš ji za nima držet.
A na její citové vydírání bych nereagovala, to oni chtějí.. pokud by si hystericky začala v noci balit, maximálně bych se jí zeptala, jestli chce pomoc.. myslím, že by si to příště rozmyslela 😁