Krach manželství - máte podobné zkušenosti? Co mám dělat?
Ahojte holky,ani nevím kde začít aby to mělo hlavu a patu,ale potřebovala bych se tak trochu vypovídat.Žiji s chlapem 9let z toho jsme manželé rok.Máme dvě děti (6 a 4).
Od prvního dítěte se vlastně nijak moc nezapojoval do chodu domácnosti ani do péče o děti(přebalování,koupání,na procházce nebyl nikdy s holkamam sám,nikdy,nevysál,neuvařil,neuklidl,prostě na vše jsem byla sama,on chodil do práce a na pivo.Pití alkoholu mě v oblibě.Ano byly i krásné chvilky...výlety apod.holky ho zbožňují,doma s nima řádí,mazlí se s nima.Ale mě nikdy nepomohl.Před 2 lety jsem si řekla,že takhle žít nebudu.Odešla jsem od něj a 14 dní byla s holkama u našich.Po 14 dnech co mě přemlouval jsem se k němu vrátila.Chvíli fungoval né nijak razantně,ale byla jsem ráda,alespoň za ten malý pokrok.Takže jsem žila v nadějíi že se trochu změnil.Začal pracovat v zahraničí,takže se vidíme jen o víkendech.Pak přišla žádost o ruku.Já dostala nový smysl do života,vždy jsem se chtěla vdávat,byla jsem na chvíli opravdu šťastná.Pak nastal zlom už při svatbě mě zklamal u obřadu se složil,protože den před tím se šíleně opil.Po obřadu mu nebylo o nic lépe,při hostině pořád fňukal jak mu není dobře,tak se po obědě omluvil,že si jde domu na chvilku lehnout.Přišel asi po 3 hodinách.V tu chvíli jsem nějak nepociťovala zklamání.Prostě jsem se snažila si to užít.Vlastně po celou tu dobu jsme si sebe nějak moc nevšímali,měl tam kamarády.Po svatbě to začalo být ještě horší.Dostavily se u něj deprese,takže bere prášky,děláme byt.Snažila jsem se ho vždy podporovat.Ale... vše je pořád stejné a některé věci ještě horší.Poslední rok tak moc pil,že místo toho aby po 4dnech přijel nejdřív domů,tak šel na ,,dvě´´ a přišel opilý.Stokrát jsem ho žádala aby to nedělal,že mi to ubližuje.Dospělo to do takové fáze,že se za něj stydím,když je opilý.Když jdeme ven vždy to skončí v hospodě,kde se nakulí a takhle jdeme domu s dětma.Doma nepomáhá... s výchovou taky ne,jeho nejčastější věta je ( nezlob nebo se mamka naštvě a naseká ti na prdel) ale sám nic neudělá!!!Sex tak jednou za 4-5 měsíců to trvá už asi 4 roky.Je strašně sobecký...vždy když něco chci,tak se musím doprošovat,řidičák mám po 5letech škemrání jeho názor je takový,že bych pak měla moc volnosti,jezdila bych často za rodičema,nejsou na to peníze apod...Prostě bych na něm nebyla už závislá.Když potřebuju něco koupit ať už jsou to boty třeba pro holky nebo colikv jiného,tak se mě ptá jestli je to teď tak důležité,že nejsou peníze apod.Ale on během 4 let stačil vystřídat 4 motorky.Nikdy nebyla žádná dovolená jeho názor proč je zbytečné teď jezdit k moři je že by si to stejně holky nepamatovaly,že jsou ještě malé.Ani nebyl žádné stanování,dovča třeba v kempu.NIC.Když se chci jít jednou za čas pobavit s kamarádkou,začne takový ten psychická nátlak,že si myslel,že budu s ním doma a že se podíváme na film atd...Nemůžu se sama rozhodnout,že třeba teď pojedu o víkednu za rodiči.Vždy je problém...jestli už to není přehnaný,takhle často tam jezdit (1-2x za měsíc) apod...Taky je dost žárlivý.Jednou a promiňte mi za ty výrazy,ale jinak to popsat nejde.Ležela jsem ve vaně a on zrovna přišel domu z práce přišel ke mě a kecali jsme a na jednou mi z pipiny uniklo trochu výtoku on najednou začal vychylovat co to je a začal to lovit,myslel si,že je to sperma,že jsem měla chlapa.Nevěřila jsem vlastním očím ani uším.Cítila jsem se tak ponížená.Tohle se nedá prostě nikdy zapomenout,jsou to tak 4 roky nazpátek,ale pořád to vě mě zůstalo.
Poslední asi 3 měsíce si promítám svůj život s ním.
-alkohol (sliboval,že přestane)
-neochota pomáhat mi
-sex ( už se mi tak zhnusil,že nechci aby na mě sahal)
-sobecký,žárlivý
-netěším se na něj až přijede domu
-nemiluju ho
-když je pryč cítím se být v pohodě
-když má přijet sevře se mi žaludek a jsem nepříjemná,jsem nepříjemná i na děti
-nechci s ním už chodit do společnosti...No je toho hodně
Minulý týden jsem se rozhodla,že končím.Nebudu s ním už žít.Napsala jsem všechny tyto body na papír a dala mu to přečíst,vše bez ohledu na to jestli ho to raní on taky nebral ohledy na to že mi tím vším ubližuje.Když dočetl,tak jen nevěřícně koukal.Mluvili jsme o tom spolu asi hodinu,brečel,že si nedokáže představit život beze mne a že nebude mít důvod dál žít na to jsem mu odpověděla,že jestli nezapomněl na to že má děti a že může začít žít konečně pořádně pro ně.Že já už o něj nestojím.Nestojím o to aby se už nějak změnil.Nemiluju ho takového jaký je,vadí mi na něm už i to jak si čistí zuby,jak chrápe,jak dýchá.Vše ve mě totálně zabil.Hodinu škemral,že teď dostal pořádně na hubu a že se od základu úplně změní a definitivně.Řekla jsem mu,že co když se on bude snažit,ale moje city se už nikdy nezmění.Na to mi on odpověděl,že pokud se moje city nezmění,tak alespoň bude vědět že do toho dal vše a nechá mě jít.Ač sem nechtěla,tak jsem mu dala 3 šanci.CHYBA!!! Po minulém vékendu co jsem byla u mamky na mě doma čekala od něj kytka(nic to se mnou neudělalo spíš naopak jsem chytla ještě větší nervy.Dřív byla kytka stěží jednou za rok.Ano teď se snaží až moc.Včera mi napsal,jestli bych s ním a s dětma nejela jako kamarádka do Chorvatska,že se vysereme na byt ten počká a nepojedem honem rychle k moři...To jsem chytla ještě větší nervy.Najednou to vše jde,najednou nejsou holky malý na to aby si to nepamatovaly,najednou jsou peníze a já se z toho všeho co teď dělá mám posrat???!!!! Když tohle vše dělá jen víc mě utvrzuje v tom,že s ním nemůžu být ani minutu.Teď má v pátek přijet a mě je špatně.Naštěstí jedu na víkend za kamarádkou.Navrhla jsem mu,že si může udělat s holčičkama výlet.Že se může začít trochu o ně konečně starat.Holky já už mám vůči němu takovou averzi...Už netoužím po tom,aby se snažil už o to nestojím!Stála jsem o to před rokem,teď už ne.
Máte některá podobnou zkušenost?
Jako bys popisovala mého ex, až na ten alkohol, on nepil vůbec, zato prospal veškerý volný čas, budil se jen na jídlo, ani děti ji vůbec nezajímaly. Já si ho nevzala, nedokázala jsem si představit, že s ním budu do konce života, na druhou stranu jsem se strašně bála, že budu s dětmi sama, co na rozchod řeknou rodiče jeho i moji a proto jsem to vydržela devět let, když jsem se s ním rozešla, bylo dětem šest a tři. Přemlouval mě každý den, brečel před dětmi a jak se změní, ale já vydržela a nepovolila jsem, protože toto už sliboval stokrát. Úplně nejhůř mi bylo, když odešel, já byla konečně v pohodě, usmívala se, atd a dcera, které bylo šest se me zeptala: ,Mami a proč jsi s tátou vubec byla? Tím mě teda docela překvapila. Všechny ty roky, co jsem se snažila to zachránit kvůli dětem, byly vlastně k ničemu, jen jim daly špatný model do života. Radím ti, pokud jsi opravdu rozhodnutá odejít, na nic nečekej a odejdi hned, prodlužování to jen zhorší...
@zuzik24 Moje starší dcera (6) nic teda neříká,ale poslední dobou je na mě strašně moc závislá,nemůžu jí nechat nikde samotnou musí být pořád se mnou.Jsou to asi tři týdny kdy jsem jela k rodičům a ona se mi zahleděla do očí,začala plakat a říkám ,,maminko já bych byla radši kdyby jsi ty zůstala a táta šel´´ tím mě úplně rozsekala.Když jen ta spolu ležíme a koukáme jedna na drouhou,jako by mi viděla až do duše.Nic neříká jen mi kouká do očí...hned začneme obě plakat.
Takhle jsem žila 13 let. Taky chlastal, jediný co ho zajímalo byli kamarádi, výlety na motorce. Vadilo mu když jsem jezdila za mámou na víkend. Když jsem šla ke kamarádce na víno, hned měl kecy, hlavně abych zas nepřišla ožralá, to se nikdy nestalo, jen mluvil sám o sobě, protože kolikrát on ani domu nepřišel. Děti ho ani moc nezajímali. Podezříval mě že ho podvadim, přitom on podváděl mě. Až teď jsem se dozvěděla, že to bylo se ženskou, kterou snad poznal ještě předemnou, a vlastně sní byl pravděpodobně v kontaktu celých 13 let, a stýká se s ní až do teď. Jo a taky mě i 3x fyzicky napadl.
Po 13 letech jsem už toho měla dost, protože jsem fakt jen přežívala, a rozhodla se od něj utéct. Taky pak sliboval jak se změní a taky se i snažil, ale já jsem věděla, že už s ním být nechci, tak jsem se nenechala přemluvit. A pak otočil, a choval se zas hrozně, nadával mi a vyhrožoval. Taky vyhrožoval že si něco udělá.
Zítra to bude přesně 6 let co žiju nový život, a vim, že to bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Poznala jsem muže s velkým M, který si mě váží a miluje mě stále stejně i po 5 letech a já jeho. Máme spolu skoro 4 letýho syna. A doopravdy jsem 6 let šťastná a žiju svůj vysněný život.
@monna13 jenom při čtení vašeho příspěvku mi bylo špatně, že někdo může s takovým člověkem žít kvůli dětem!!!!???? vždyť i ta starší dcera to pozná, jaký je a bojí se ho.....nezmeškejte už ani den svého života a mazejte pryč od něj....nedovolte, aby se to ještě zhoršilo a on něco udělal vám nebo dcerám....všude vám bude líp než s ním.....a skoro bych řekla, že vám po rozchodu bude vyhrožovat, že si něco udělá, že je to prostě psychopat....
@monna13 Ona to vycítí z tebe. Opravdu bych nepovolovala a šanci bych nedávala, Jak dlouho to vydrží? Měsíc, rok a pak to budete řešit stále. Navíc, pokud je ti z něj už i fyzicky zle (vím, o čem mluvíš, my měli sex dvakrát do roka a to bez nadsázky a při posledním pokusu o sex jsem se pozvracela ☹ ), tak to už se nespraví...
@kridav Přesně tak, taky jsem začala nový život cca po roce od rozchodu, poznala jsem naprosto úžasnýho chlapa a za tři týdny čekáme malou princeznu. Jen jsem si kolikrát říkala, že mi uteklo deset let života, ale asi to tak mělo být, abych poznala toho muže s velkým M. Jediné, co mě mrzí, je, že současný přítel se o děti zajímá mnohem víc než jejich tatínek, který o ně nejeví moc zájmu a když už je má u sebe, strčí je babičce nebo nové přítelkyni a sám zase spokojeně spí a dětem slibuje výlety, na které potom nejedou. A to mi vyhrožoval po rozchodu, že jsem na rodičovský a že děti mi sebere, protože nebudu mít žádný příjem a skutek utek... Je rád, že se jich zbavil...
Buď se změní nebo ne... teď to možná dělá proto, aby si Tě zase získal zpátky, ale za pár týdnů se vrátíte do starých koleji... mě, co by na tomhle nejvíc štvalo by bylo, kdyby si neustále stěžoval na nedostatek peněz a sám si dotoval koníčky..a že motorka nepatří zrovna mezi levné záležitosti..ale že se musí člověk doprošovat i dětem na boty, tak to je vrchol....ten alkohol by měl taky omezit..
Podle mě není dobrý tah zůstávat v nešťastném manželství jenom kvůli dětem. Děti z toho mají akorát nešťastné rodiče a přenáší se to na ně. Není to dobrý vzor a na psychiku je to taky na nic.
Trauma je to pro ně tak jako jako tak, člověk si nepomůže.
@zuzik24
@monna13
Děvčata já těch 13 let s bývalým vůbec nelituji, i když to kolikrát bylo fakt krušný. Ale naučilo mě to spoustu věcí, hlavně mít samu sebe ráda a stavět sebe na první místo. Mám z toho vztahu 2 báječný děti. Vim, že jsem si to vše měla prožít, abych se dostala tam kde teď jsem.
Taky jsem si kolikrát přála abych se vzbudila a byla jinde, nebo aby se mu něco stalo na motorce, nebo aby si někoho našel. Nic z toho se nestalo, prostě to vše bylo na mně udělat ten první krok a odejít. Ano bylo to těžký, hlavně ty jeho nátlaky. Ale věděla jsem,,že to tak chci a i když jsem kolikrát o sebe měla strach dokázala jsem to.
Vyprdni se na to zůstávat kvůli dětem, moje děti jsou teď spokojený, a hlavně vidí vedle mě člověka, který se ke mně hezky chová, takže mají dobrý vzor. A i kdyby si zůstala s dětmi sama, tak uvidí vedle sebe mámu, která si sama sebe váží a má se ráda a to je kór pro holčičky moc důležitý.
Averzi jsem mela vuci bejvalymu. Jak uz to bylo nesnesitelne tak jsem ho opustila, ale u nas to bylo uplne neco jineho. Nas vztah trval rok a nemeli jsme deti. Takze to bylo jednoduche. Jen chci rict, ze si dokazu predstavit jak Ti je a ja bych to teda nevydrzela. Myslim, ze tohle se uz zachranit neda. Ale ty jsi uz rozhodnuta, fandim Ti, verim, ze najdes nejakeho chlapa, ktery Ti snese modre z nebe. Drzim palce 🍀
@monna13 moc nemá cenu kalkulovat, co by, kdyby...jo, je to škoda, ztracenýho času. ale já za věřim, že všecko je pro něco. a asi sis potřebovala tohle prožít. třeba proto, abys už příště byla ostražitá a nenechala si dělat stejný věci a mohla žít konečně spokojeně🙂 držim palce. vim, že to chce odvahu a e začátku to asi nebude jednoduchý, ale vim, že se ti rozhodně uleví a je fakt velká pravděpodobnost, že si najdeš někoho mnohem lepšího🙂
Včera jsem mu řekla znova vše co mám na srdci,řekla jsem mu,že je konec,že z mé strany je to definitivní.Řekla jsem mu ať se vzchopí a začne pořádně žít pro holčičiky.Samozřejmně prosil,nadával si jaký je to ko..t apod...Je to normální,je to čerstvé,ale se mnou to ani nehlo,žádné výčitky,žádná lítost...Nic
@monna13 to takovy delaji radi, ze se lituji a omlouvaji a slibuji horem dolem. Fakt to nema cenu nenechat se ukecat 😉 pri
prosla sem tim totiz taky a sem stastna ze sem zbalila syna 2 leteho sebe a sla sem. Ze sem se nenechala zvyklat od nikoho vsak mate dite a pod... Melo to pozitivum, zacal se o syna konecne starat a zajimat jak si ho zacal bravat.
Já se jednou k manželovi vrátila kvůli synovi a takovou hloupost už nikdy. Dítě a je jedno jak velké to cítí to napětí.. Teď jsme přátelé a každý máme jiného partnera a všichni jsme šťastní.
Jakmile se zhnusi jeden druhému, už to nikdy nebude dobrý. Nemá cenu zůstávat někde, kde už dávno není láska a štěstí... Je to akorát oddálení rozvodu... 🤔
@evakaspar bývalý muž se také věnuje více synovi po rozvodu než když jsme byli spolu... 😁 Ale jsme za to s mužem rádi, že si ho bere pravidelně a my máme čas i na jiné věci, které s malými dětmi dělat nejdou, připravit se na další přírůstek do rodiny atd.
Alespon si uvědomili, že mají ty děti...
@monna13 nectu prispevky, asi bych odjela na 14 dni zase k rodicum. a pokud dojedes a bude to spatne, ukonci to. proste a jednoduse- treti sance nevysla, odchazim. drzim palce! ja take doufala ve zmenu a stareho kozla novym kouskum nenaucis... jsem sama na ctyri deti a jsem stastna za ostatni dary, ktere zivot prinasi, nez partnerske nestesti a zachranovani druheho 🙂 zachranuj sebe sama 🙂
Jestli stojíš o názor dítěte z rozvedené rodiny - dítě je šťastné, pokud je šťastná jeho matka - i kdyby to mělo znamenat, že prostě už nebudou žít s tatínkem. Děti si většinou přejí, aby rodiče byli spolu - tak si představ, jaký tlak musí zažívat dcera, když je ti schopná říct, že by snad bylo lepší, kdyby tam ten tatínek nebyl. To mně jako matce by se rozblikaly všechny kontrolky.
ahoj, nezlob se, ale nasla jsem tvoji diskuzi z roku 2015 - https://www.modrykonik.cz/forum/rodinne-problemy/zustat-s-pritelem-nebo-ne/ uz TRI ROKY ZPATKY pises, ze UZ DVA ROKY se to v tobe pere. to je PET LET!!! takovy chlap uz se nezmeni, moc te prosim, nenech se ukecat :( vase rodina nefunguje jako rodina a pokud mu to zase odpustis, stane se jenom to, ze 1. on se nepouci, ptz mu to zase projde, 2. holky i nadale uvidi to vsechno spatne, co se u vas deje, a budou to brat jako standard, ptz nic jineho v dospelosti znat nebudou - a je velka sance, ze si najdou presne takove "partnery" jako mas ted ty (ani slovo partner nemuzu napsat bez uvozovek, podle me je to jenom pitomy egoisticky sobec a zadny partner), 3. ty se budes dal trapit a zahazovat vlastni zivot. nemyslim to zle, ale zacni si sebe vic vazit - ty si to zaslouzis, zaslouzis si poradneho chlapa a klid a tvoje holky si zaslouzi videt vzor fungujici rodiny, aby to mohly pak prenest do svych vlastnich rodin :( drzim ti moc palce ❤️😘
podle popisu mi přijde chorobnej, může se chvíli snažit ale nastálo už mu to určitě nevydrží. Pokud si myslíš že to nemá smysl tak ho nech jít rovnou, než mu budeš muset být za něco vděčná...