Mám deprese a uvažuji o konci
je mi 32 a trpím depresemi,nemám práci, nemám kamarády a myslím že by můj odchod ze světa mnoha lidem ulehčil život, Manžel se snaží ale vidím jak se trápí, sestra mě kritizuje za mé stavy a matka to samé... mají mě za blázna. Drží mě jen dcera ale je maličká 3,5 roku a vím že by si zvykla že maminka není...
@arielmore Jo a koukám, že jsi z Prahy 1, blízko máš RIAPS, ten je na Žižkově, schválně si to vygoogli, tam jsou fakt milí a můžeš přijít kdykoliv jen tak z ulice, bez žádanky
@arielmore nevzdávej to, už kvůli manželovi a dceři, jestli máš v manželovi podporu, domluvte se a vyhledej odbornou pomoc. Opravdu věřím, že to není jednoduché, ale s podporou ve vlastní rodině a hlavně pro tu malou to zvládneš !!
Manželova sestřenka před lety spáchala sebevraždu, nechala po sobě dvě malý děti a už jim mámu nikdo nenahradí ☹ Pro ni je to vyřešené, ale oni a manžel museli hodně bojovat, bylo to moc těžký a věřím, že doteď se děti musí ptát PROČ ?? Proč nás maminka nechala napospas. Pro celou rodinu je to hodně smutný a rodiče se taky dlouho z toho vzpamatovávali ☹
@jaya tak to je nějaká novinka, doposud se to dělalo tak, že podle diagnozy se nasadily léky, které nejpravděpodobněji zaberou. Jsou různé typy např. na bázi zpětného vychytávání serotoninu, nebo zlepšování jeho průchodnosti přes membránu, ale pořád se jedná o serotonin. Takže je stejně potřeba zjistit který typ léku sedne lépe způsobem pokus omyl. Já už našla ty své 🙂 které mě sedí, ale je to v mém případě doživotní záležitost. U jiného to tak být nemusí.
ženo, ty woe!!!!! Mazej k doktorovi....jsi mladá, zdravá....a chceš svůj život zahodit??? kolik lidí bojuje s nemocí a třeba dobojovávají......máš malou holčičku, ta potřebuje mámu!!!!! Neser a najdi si odborníka, co ti pomůže.....nebo dojedu k vám a naplácám Ti......jdi si lehnout a ráno začni řešit....přečti si první článek ve vybrali jsme.....!!!! Netrap se.....určitě bude lépe 😵
BYLO MI UŽ LÍP ALE TED JAK NEMŮŽU NAJÍT PRÁCI JE TO NA PRD... ZNOVA DEPRESE, ÚZKOSTI STRACH...
Ženská neblázni! Máš zdravou holčičku a chlapa, který je ti oporou a chce ti pomoct!!! 🙂 to je to nejdůležitější, co teď kolem sebe máš 🙂 copak nechceš malou vidět vyrůstat? Radovat se spolu s ní z jejich úspěchů nejen ve škole, ale i v životě? Navíc nikdo nesetře první slzy zlomeného srdíčka líp, než máma 🙂 holka tě bude ještě moc potřebovat, věř mi 🙂 já si život bez maminky nedovedu představit!!! Je mi vším a mnohému mě naučila!
Chlap ti chce pomoct, uvidíš, že když i on uvidí, že chceš bojovat, tak ti bude oporou ještě víc 🙂 tak si sedněte a proberte spolu možnosti .. a že jich v Praze bude určitě nespočet 🙂
Hlavu vzhůru, život máme jen jeden, nevzdávej to tak snadno, bojuj, zvládnete to!!! 🙂
Jestli ti léčba nepomáhá, tak zkus jiného lékaře a věř, že maminka i sestra by si do smrti vyčítaly, že ti nevěřily a nechaly v tom, i když ted to tak asi nevypadá. To, co prožíváš pochopí asi jenom ten, kdo sám zažil, ale máš skvělého manžela a úžasnou dcerku, nevzdávej to prosím, zkus uvěřit, že se z toho jednou určitě dostaneš a bude zase lépe, být tebou, šla bych ještě dnes na pohotovost, nebo hned zítra ráno a svěřila se jim do péče. Budu na tebe myslet. 😉 A když práce nebude, svět se nezboří, jsou snad horší věci !
@arielmore při tomto onemocnění je normální, že máš období kdy je to dobrý a kdy je hůř. To přijmi jako fakt, momentálně máš zátěžové období, tak je jasný, že se ti přitíží. Zavolej své mudr, řekni, že je hůř, ona třeba zvýší dočasně dávku léků, nebo vymyslí jiné, pokud jsi už na horní hranici dávkování. Zkus psychoterapii, vypovídej se z toho.
@arielmore Neblázni, musíš zabojovat kvůli malé! Víš jak by jí celý život bylo! Mně mamka umřela letos v červnu, dlouho bojovala s těžkou nemocí, je mi 35 a je to bez ní denně strašně těžký, to přeci nemůžes svoji holčičce udělat☹ Máš podporu v manželovi, sestra s mamkou to určitě takhle nemyslí, nikomu by si tím nepomohla, jen všem chyběla!!!! Změn doktora, zajeď do nemocnice a zabojuj bude zase líp! Držím moc palce🙂
Pokud máš takové strašné stavy, musíš urgentně ke svému psychiatrovi, nesedí ti léčba, pokud ses dostala až tak daleko, že uvažuješ o konci. I kdyby tě měli hospitalizovat, strašně se uleví tobě i tvému manželovi a budeš moct normálně žít....A holky tu mají pravdu....Tatínek se dětem nahradit dá....ale maminka ne!...držím ti moc palce, deprese je hrozná!
Nebo zavolej me, proberem to 😉.
Máš zprávu v IP, posílám srdíčko 🙂)
@arielmore jak napsaly holky, určitě bez k lékaři, ale zapamatuj si prosím hlavně to, že myšlenky na sebevraždu jsou jen příznakem deprese, nejsou to reálné myšlenky ale omyl kterýmu přikládás váhu jen a jen kvůli té depresi. Jednou budeš strašně moc ráda,žes to neudělala, věř mi. Zadruhé, odpusť sama sobě. Tohle není tvoje chyba. Řeči typu "jiní se mají hůř " a podobně neřeš, to říkají ti, kteří to nezažili. Zasloužíš si se uzdravit a taky se uzdravis.deprese je černý mrak ale za tím mrakem je porad sluníčko, akorát ty ho teď nevidís. Ale jednou zase vysvitne a na to se vyplatí čekat. Přece když zaleze slunko, tak nebrecime,ze už nevysvitne,protože víme, že vysvitne zas. Tohle je stejne. NejNejtmavsi noc je před rozednenim. To rozedneni přijde, tak vydrz🙂 a mazej k doktorovi,ať ti dá něco co ti uleví 🙂 zvládneš to.
@arielmore Děvče bojuj, koukni kolik lidí stojí o to abys žila dál pro svou rodinu a ani tě vlastně neznáme, ale určitě to stojí za to. I počasí je někdy škaredý ale po dešti vyjde sluníčko a rozzáří kapky na listech tou nejkrásnější duhou 🙂 Určitě chceš vidět maličkou jak roste, musíš kvůli ní, ty jsi její maminka, moc tě ještě bude potřebovat, maminku nenahradíš. To ti dělá ta deprese, ale jde se jí zbavit, jen musíš sama chtít. Půjde to neboj🙂 Možná to ani tvá mamka se sestrou nemyslí zle. Určitě bys všem moc chyběla. Ještě tu máš na světě svoje úkoly, tak to nevzdávej. Práci teď hledá spousta lidí, nezaměstnanost není důvod k opuštění všeho toho krásnýho co tu je. Hledej si to hezký když se cítíš špatně ať tě malá nebo manžel obejme a bude líp🙂 Využij všechnu pomoc co se ti nabízí, prosím bojuj!
Mam pocit, ze zakladatelka hleda jen vymluvy....skolka, prace....pritom se to da vse resit.....holcicky je mi lito...snad to vse dobre dopadne...hodne stesti!
@arielmore vím o čem mluvíš, něčím takovým jsem si taky prošla. Kdybys chtěla můj kamarád je psycholog nebo Ti můžu sehnat kontakt na dobrého psychiatra aby Ti změnil léky. Taky nemám moc kamarádů, protože jsem děsnej introvert a neumím se seznamovat a taky nemám práci a děti mám 2, takže si neumím představit, že mě někdo zaměstná a už teď se toho bojím ☹ Kdybys chtěla můžem na kafe, jsem z Prahy 9. Hlavně to nevzdávej.. 😉
Za mě taky můžu říct ať bojuješ do poslední chvilky,jsem matka polovičního sirotka,protože otec se oběsil a vím jaký je život bez toho druhého a s obrovským balvanem jménem sebevražda.Dcera neměla ještě 3 roky,teď to bylo 5 let co se to stalo a ještě jsem se neodhodlala jí říct jak přesně umřel.Sice je to nemoc,pro lidi v okolí je sebevražda zajímavější a nepřestanu se bát situace,kdyby jí někdo řekl že je oběšencova dcera...Drž se zlato,ochraň dcerušku před traumatem,který by měla po tvojí smrti,MUSÍŠ to zvládnout,skoč si fakticky pro jiné léky,každé zlepšení bude krůček k tomu,že až bude dcerka natahovat obě ručičky,bude moct chytnout taťkovu i tvoji,to moje už nemůže!!
@arielmore snaž se, už v té malé musíš vidět smysl života. Také jsem měla podobné myšlenky, teď mám 5 měsíčního chlapečka a vím, že by se o něj nikdo jiný nepostaral. Kdo by tvou holčičku odvedl do školky, kdo potom do školy? Nemysli na to prosím, je mi úzko kdykoliv něco podobného čtu ☹ kdybys potřebovala, ozvi se. Momentálně vidím smysl života jen v mém dítěti. Nevím, co by se stalo, kdybych jej neměla... ☹ je mi sice lépe než kdysi, ale stále se ty stavy vrací, i když díky bohu v mnohem menší míře...
Prosím, seber zbytky sil a najdi odvahu to pořádně řešit! Mně se před 3mi lety zabila teta kvůli depresi, měla 45 let a celou rodinu to hodně zasáhlo. Děti měla sice už dospělé, ale i tak jim pořád moc chybí, zvlášť prostřednímu synovi, který je nemocný a měl v ní oporu a najednou je na všechno sám, protože na tátu je toho taky moc. Teta se za svou diagnózu styděla, věděla to jen nejbližší rodina, proto ti ostatní, co to nevěděli, se k ní ani nemohli chovat s ohledem na tuto nemoc, protože to prostě netušili, jak je to vážné. Nestyď se, promluv si s mámou i se sestrou a popros je o pomoc. Je hloupé, pokud se lidé smějí nebo říkají, že jsi blázen - většinou je to ale tím, že nevědí, jak to s touto nemocí je, nemají tu zkušenost. Jsem zdr. sestra a měli jsme jednu pacientku, strašně hodnou paní, která dokonce dostala i invalidní důchod kvůli těžkým depresím, mívala horší a lepší období, ale naštěstí měla velkou oporu ve svých rodičích a nakonec se vrátila do práce, pořídila si pejska...je šťastná a já taky když ji vidím - Takže to jde a Ty máš velikou motivaci, kterou je Tvá dcerka! Ať je Ti jakkoli špatně, pořád si opakuj: Tohle svojí holčičce neudělám, kvůli ní budu vždycky bojovat! Dítě si nikdy nezvykne, že ztratilo mámu. Máma je jen jedna a i v dospělosti strašně bolí, když odejde, natož v dětství, když je člověk ještě tak moc zranitelný a v mamince vidí středobod vesmíru. Takže na tohle vůbec nemysli, to je totiž krok, který bys už nikdy nevzala zpátky. Dnešní psychiatrie je už na dostatečně vysoké úrovni, aby Ti dokázala pomoct a pokud Ty budeš chtít, bude zase dobře. Držím Ti pěsti! 😉
Taky trpím depresemi a jediné, co pomáhá je zajít za psychiatrem pro léky antidepresiva. První měsíc se ty stavy můžou lehce zhoršit, ale pak je to pohoda. Dostaneš chuť do života a budeš užívat mateřství, kamarádky si taky najdeš třeba v tělocvičně - cvičení matky s dětmi nebo v dětském klubu. Vyřeš deprese léky a pak se ti uleví, mluvím z vlastní zkušenosti.
Běž se nechat hospitalizovat na psychiatrii a neboj se toho, třeba to bude jen na chvilku vychytáte léky a jejich množství a bude to lepší i Cipralex 20 mg je lepší než odchod - do školy malou dovede manžel, práci si najdeš daleko snáz když budeš v pohodě, dopisy na rozloučenou zahoď. Dopisy nejsou omluva za odchod. Tvoje dítě tě miluje a je na tobě citově závislá, potřebuje tě jako vzor chování a v pubertě jako matku a ochrannou náruč.
Hlavně si uvědom, jak moc jsi pro svou malou dcerušku důležitá. Maminku má jenom jednu a nikdo nikdo jí tě nemůže nahradit. Tvůj odchod by jí samotný mohl natolik ublížit, že by měla sama psychický následky, to přeci nechceš. Je v hodně zranitelném období, jsi její vzor, to nejcennější, co má. Nekoukej se kolem sebe, neohlížej se na ostatní. Rodina jsi ty, tvůj muž a vaše holčička. Muž tě má rád a snaží se, dcerka tě moc potřebuje. Buď tu pro ně. Věř mi, že je spousta žen, co by ti mohla závidět, že máš zdravé dítě - je to dar! Mysli na to, že tvá holčička tě bude potřebovat i v budoucnu - nástup do školky, do školy, puberta, atd... Vždyť jsi hodně užitečná - jsi matka a manželka. Vyhledej odbornou pomoc, je mnohem lepší, když si rodina bez tebe poradí chvilku, než aby o tebe přišla navždy.
jste všechny moc zlaté... opravdu jste mi pomohly. v pondělí si zajdu ke své psychiatričce a pořešíme to. všem ještě jednou ze srdce děkuji.
@melodygirl Mne ted dokonce rikala znama, ze je nejaka progresivni lecba, kdy antidepresiva michaji presne na miru. Z testu se zjisti, ceho m .telo nedostatek, ktery deprese vyvolava. Bylo by dobre zjistit, jestli to dela nejaky psychiatr ve vasem okoli.