Manžel mi vyčítá, že při dítěti denně nevařím a neuklízím

@lebyedlo něco se děje. Nechci strašit, ale pokud se choval jinak a teď takhle otočil. Je možné, že do něho někdoc chytrý rýpe a on má pocit, že to doma musí šlapat jinak. Možná je v tom i ženská, snad ne, ale může to tak být.
Já bych se snažila v rámci možností zlepšit úklid, každý den uklidit něco, a za týden máš uklizený celý byt. To jen aby jsi měla čisté svědomí a věděla, že opravdu není nikde 100 letá špína 🙂 . Vařila bych na dva dny, né na více. Ale toho času na domácnost bude stále míň, malej se začne hýbat víc a začne míň spát. Taky je potřeba zapojit i manžela, aby hlídal, šel s kočárkem, nebo on uklidil nebo uvařil. Takhle se to v normálních rodinách dělá. Možná bude stačit si promluvit, ale taky může během promluvy vyjít najevo něco, co tě vůbec nepotěší.
Taky mě napadla nějaká diverzní akce třeba od tchýně? Jak on chudáček dře a ty se doma válíš? Nebo nějaký chytrý kolega a nebo hůř vše znalá kolegyně...
No a taky bych manžela při příchodu domů, i když malý spí, zahrnula informacemi, co všechno jste s malým dělali, kde jste byli, co malej umí apod., aby věděl, že se doma nekopeš do zadku...
Snad se klid a pohoda vrátí a bude zase dobře!!!

@lebyedlo já jsem toho názoru, že "najednou to nikdy není"... většinou to v člověku hlodá delší dobu...

za mě má buď ženskou 😖

nebo blbne, možná z přemíry práce a ze stereotypu.... znám případ, kdy chlap makal od nevidím do nevidím a rozvedli se, prostě stres a neshody a jedno s druhým a bylo po rodině... je pak otázkou jestli to stojí za dovolenou nebo za auto.... 😔

jinak pokud je syn v 6 měsících schopný si hodinu hrát sám, tak to je paráda! 🙂
zkusila bych zapřemýšlet o tom balancu mezi rolí matky/manželky a svým životem....
- vaření a úklid by mělo být v nějaké základní variantě hotové.... pokud nechodí na obědy, tak holt musíš vařit častěji... teplé večeře ale fakt nejsou nutné 😉 úklid taky, aby bylo uklizené to velké (vyluxovat, umýt nádobí).
Přijde mi tedy hodně divné, že ho nenapadá nic pozitivního, to je hodně varovné....
Otázka pro Tebe: chválíš Ty jeho? Pokud ano a on Tebe ne, tak je možná špatně naučený ze své původní rodiny. Zkusila bych ale chválit, třeba se chytne (já se to učila taky pár let od manžela).

- Ty a Tvůj život... zkusila bych si zařídit, abych přes den měla i chvíli na sebe - když malej spí nebo ho vzít s sebou, někde to jde třeba na cvičení apod.... rozhodně se doma moc neuvazuj 😉 pokud máš muže, který Tě najednou začal takhle kritizovat, tak je potřeba počítat s jakoukoli variantou a pak se Ti bude hodit sebevědomí a peníze stranou...

jinak bych ještě zvážila jestli nemůže blbnout z nedostatku sexu a vozit se pak po Tobě kvůli tomu... jestli je hodně na sex, tak může i sám hledat ženskou na netu nebo jít někam s kámošema apod...

@sisstin souhlasím s tím, že vytrestávat nemá smysl, není mu 5, aby dostával trest a je toho plný koník, jak trestat děti nemá smysl 😅 ..rozumná domluva, rozebrat to, ne naschvály typu neuvařit, dám ti dítě na krk a tak..mě to nepřijde správný.
..a o co je levnější uvařit na 3dny, než uvařit každej den? přece na 3dny potřebuješ určitý množství, na 1 den menší..mě by to chlap nejedl, ani děti a ani já../eh já mu vařím i do práce, a nebude tam jíst, co měl doma, takže vařím 2 jídla, nebo různě obměňuju, zamražuju/..taky šetříme, tak to znám.

S manželem jsem se parkrat chytla ohledně péče o malou. Jednoho krásného večera, kdy jsme přijeli z výletu, jsem doma letěla hned do sprchy a manžel chvíli hlídal malou, jenže on nebyl schopen ji utišit (řvala), když jsem vylezla z koupelny měl na mě jízlivé poznámky (Eliška má hlad a ty si jdeš do sprchy). Na to jsem mu řekla, když jsi tak chytrý proč jsi jí nenakrmil sám. A on na to, že ja jsem tu od toho, abych se o malou starala že já chodím do práce, potřebuji odpočívat apod. Takový pokrytec, na druhý den znova jsme se chytli a najednou změna, začal mi pomáhat. Zřejmě pochopil, že toho mám hodně. Ale do teď není schopen malé připravit mléko, přebalit ji do látkových plen. Všechno musím dělat sama. On se stará tak, že to nejdůležitější nechává na mě. Nevím co bude dělat až se mi něco stane (např. budu muset do nemocnice). Nebude vědět jak připravit mléko. (hlavně kolik odměrek).

@lv souhlasim, jidlo na tri dny je nesmysl a kolikrat o zdravi, kdyz pominu chut a atraktivity stejneho jidla cely den.

Zacala bych u sebe, zlepsila ten uklid (kazdy den uklidit neco), bezne veci delat hned (odnest nadobi do mycky hned apod.(, varit jednodussi jidla, ale stridat je. Jestli ma pracovni vikendy a chodi domu vecer, je potreba, aby domacnost byla z 90% na tobe.

no ono to nechat dítě s tátou není jen o vytrestání, ale přece jen je to jeho dítě a taky by spolu měli být občas sami, aby spolu navázali vztah 🙂

mého muže jsem k prvnímu dítěti musela setsakra přistrkovat.... pak se to překlopilo natolik, že mu dával přednost, ale mně to ani nevadilo, říkala jsem si, že se to pak srovná (a taky srovnalo)....
dneska spolu mají super vztah a až nedávno jsem mužovi přiznala, že jsem ho leckdy někam s dítětem poslala nebo jsem někam šla jen jako, aby spolu s se synem byli třeba hodinku sami bez mého "dozoru" 😉
někdy byl pak muž vyřízený, jindy hlásil jak to bylo super a že si od té práce s dítětem oddychl, když ho třeba rozesmál nebo mu zpíval apod. 🙂

určitě bych nejela ve stylu "namaž si chleba" protože to vypadá, že muž je hodně naštvaný, ale v 6 měsících by už táta měl být se synem sem tam sám... udělat si takové "chlapi sobě" 🙂
a ať klidně udělají i trochu bordel, ten vztah je přednější!

@aklin ja si nedovedu predstavit, ze by muz nedokazal zenu plne zastoupit, jak v domacnosti, tak v peci o dite. Pokud neco sam od sebe neumi, proste mu to ukaz, priste to zkusi a bude vedet. Vim, ze to neni tak jednoduche, ale kolikrat muzi tyhle veci neumi z domova a v partnerstvi je k tomu zena taky nepusti.

@aklin tak utištění dítěte může být někdy hodně náročné a to i pro maminku... ale mléko by určitě měl být schopen udělat 😉

ono to zastoupení nikdy není 100 % - nejen kvůli vůli toho muže, ale prostě já to vidím i u 7,5 letého syna - nedávno si hodně poškrábal kůži na noze, já byla ještě v práci a muž mu postříkal sprej, který měl stejné logo jako jeden krém co používám pro děti.... no užil si řev, protože to byl osvěžující sprej na nohy s alkoholem!
a takových příhod mám mraky!... muž je velmi inteligentní, umí leccos včetně opravy motorky nebo pilotování letadla, ale když dětem cokoli je, i malého tak neví, zmatkuje a dělá blbosti....
po 7,5 letech jsem pochopila, že to je jako s mým parkováním auta, tohle je prostě nad jeho možnosti... takže vždycky kladu na srdce že mi má volat... a starší jak teď už čte tak jsem mu znova opakovala ať si přečte co se tam píše na tom co mu táta dává....

ale základní věci musí ten táta umět nebo najít kompromis... muž třeba neumí copy, učil se to xkrát, ale dcerce to z kratších vlasů prostě neudělá a ona mu od toho uteče, nevydrží déle sedět... tak jí holt musí dělat aspoň culíky, jinak by v tom vedru byla totál zpocená.... musí se nějak domluvit, když tam někdy nejsem...

a souhlas s Kacca11 - chlapi k tomu pouštět, ať to třeba i zkazí... až když jim to nejde podvacáté a vidím, že se fakt snaží a nejde mu to, tak to prostě ošetřit jinak... jako oni mají jiné plusy, jiné dovednosti zase...

a chválit !!!! aby nebyli demotivovaní, oni si pak připadají jak školáci, které někdo pořád kritizuje....

@lu777 no já nemyslim, že se někdo může změnit, ale prostě dokud není dítě, tak to nevypluje na povrch 😉 že je třeba chlap škrt na prachy nezjistíš, dokud chodíš do práce a nepotřebuješ od něj něco platit, že se na to bě bude vozit nezjistíš, dokud ty peníze nemáš atd. Ono někdy člověka nepoznáš ani za 10let, pokud ty situace prostě nenastanou...bohužel.... 😉

hodně chlapů dítě chce, představuje si miminko, které spí, směje se a papá, a nečekaj vůbec to, že to může být ukřičená zrůdička, manželka nervozní z toho atd.

@sisstin dite ale neni jesinou zkouskou vztahu, ktera ho proveri.

Kazdopadne ja dite zatim nemam a vim, ze muj muz neni skrt - financne me podporoval pri studiu, pak nez jsem nasla praci. Ani jednou jedinkrat se nestalo, ze by mi neco nekoupil nebo mi neco nedopral a to i nad ramec nutnych vydaju. My jedeme jako tym, ja bych pro nej delala uplne to same a i jsem delala. Ano, clovek muze prekvapit i po letech, ale je to vzdycky o vztahu a komunikaci.

@sisstin s tím 100 % souhlas... já jsem si vzala velmi loajálního muže, štědrého... ale po letech na MD kdy přišel o práci jsem zírala co dokáže.... málem jsme se rozvedli, už jsme byli i rozestěhovaní...

takže každému radím hodně komunikovat a nečekat až je pozdě, jít k manž. poradci klidně dřív a sama...

a cvičit 😀 to tak čistí hlavu, že mě ani ty děti nedokážou vytočit 😅

jako fakt dokud člověk nemá děti tak neví o čem to je, to je prostě realita.... a já už nikoho nesoudím, hrábli jsme si řádně na dno, několikrát nezaměstnanost, hrozící exekuce, manž. krize jako hrom....
takže když někdo říká, že se mu to nemůže stát, tak raději nekomentuju... u nás okolí nevěřilo co muž naprováděl, protože ho znali z doby kdy bylo peněz dost, děti nebyly, práce byla atd...
ve stresu reaguje člověk někdy úplně jinak! já jsem zažila takový obrat u extrémně loajálního člověka že mi fakt padla brada.... všechno to je o okolnostech.... člověk těžko může hodnotit někoho, když nešel v jeho botách jak se říkává....

a hlavně taky není jedno dítě rovná se jedno dítě... některé děti jsou velmi náročné a navíc spolu třeba nevycházejí se sourozencem... to pak stačí jen ty děti, ani nemusí být fin. krize apod. a je to řádná zkouška vztahu,když chlap přijde domů, žena má chuť utéct na druhý konec světa a mít deset minut klidu a muž je hotový z práce a očekává teplou večeři, rodinnou a manželskou pohodu.... těžké to mají oba, ale je potřeba si pomáhat, chválit se a uvědomit si, že to je DOČASNÉ....

@lu777 mně ted přítel řekl, že kdyby mělo být ještě někdy další mimi, že by se hodně rozhodoval, že už jenom to moje těhu je masakr pro nás vztah 😉

Holky, tak celé dopo uklízím (bohužel teď na úkor malýho, který si hubuje ☹) ještě dovytřu, dodělám jídlo a jedu s malým k našim, nebo se tady z toho zblázním. Čekat jestli přijde, nepřijde.... Udělám všechno co chtěl ať mi nemá co vyčítat a napíšu mu, ať večer přijde, že si promluvíme... Snad nedělám chybu, že plním přesně to, co on si navymýšlel... Já jsem nehádavej typ, takže mě tohle ubíjí... Moc vám všem děkuju za názory a rady... Pak sem napíšu, jak jsme dopadli, nebo nedopadli... ☹ Tak držtě pěstičky...

@sisstin to přežije, co bys měla říkat Ty? 😅
u nás teda byla zabíračka první těhotenství... po dvou letech snažení, operací a velkých výdajů, pěkný stres... pak potíže v těhu po lécích z IVF, několikrát jsme o prcka málem přišli, já byla doma a musela jsem fakt jen ležet... za pár měsíců jsem myslela, že mi hrábne a muž jen trnul, aby to dobře dopadlo, protože měl už jednu velmi špatnou zkušenost z předch. manželství s potratem v sedmém měsíci 😔
takže taky žádná hitparáda, byly dny kdy jsme se snažili na sebe moc nemluvit, abysme se zbytečně nepohádali, byli jsme oba dost ve stresu... a mně bývalo tak blbě do 6. měsíce, že jsem si říkala díky bohu, že jsem to dítě tak chtěla 😅 😝

@lu777 u nás je problém, že jsem doma na PN, není mi dobře...on nechápe, že prostě nejsem v sedmý měsící schopná jít na výlet a ujíž 20km, od začátku těhu mám nějaký zdravotní problémy. Do toho se rekonstruuje barák, mám se za 14dnís těhovat, není nic hotovýho, syn má jít do školy, já jsem nervní jak pes.

U nás je problém v komunikaci, s nim se to prostě nedá, takže já držim hubu a krok třeba tři týdny, pak to ve mně bouchne, vyčtu mu všechno na světe a on nechápe, že jsem ze dne na den o 100% jiná. Pak se zas usmíříme, vše super dva dny, a znova mám nervy, který kontroluju a bouchnu a takhle furt dokola. Samozřejmě do těhu vše růžový a ideální, žádnej mráček 😝

@lu777 a taky má pocit, že on vlastně každej den dře na baráku a já sedim doma a nic nedělám 😝

já upřímně závidim tady holkám, kterých si jejich partner váží, že nosí jejich dítě, dávaj dárky, chápou, že jako v těhu asi není každá schopná lítat po horách a dělat výkony...kteří sami přijdou z práce a rádi si vezmou děti atd. Já si myslim, že prostě někdo to v sobě má a někdo nemá, a není to tím, jak si ho ženská "naučila", já prostě takovýhle partnery si vybírat neumím no. Jako přítel je hodnej, o tom žádná, snaží se...ale chybí mu právě takovýhle nějaký základní pochopení, vše bere automaticky atd. No mám docela obavy, jak to bude po porodu, ale třeba mám jenom hormon 😅

@sisstin jj, to chápu... no ale těžko mu vysvětlovat jak je člověku v těhu, tam mi přijde, že buď to chlap chápe nebo bohužel ne a co pak s tím, to nevím... jedině to nějak přetlouct do toho porodu...

u nás teda hodně pomohlo, že k 2. porodu jsem měla dulu a ta se mě na vše vyptala a když zjistila jak muž plno věcem nerozuměl a měl takový jako šok po narození dítěte, tak mi nabídla, že se s ním setká...
muž z toho byl trochu nervní, ale ona je velmi příjemná a pohodová a empatická... pokecali a musím říct, že po druhém porodu se muž maximálně snažil a plno věcí jsem už nemusela vůbec vysvětlovat.... byly to nejlíp investované peníze 😅

ono ten začátek vztahu a začátek s dítětem, to je náročné - je tam milion věcí, hodně i podvědomých, které se musí vykomunikovat....
navíc se lidi mění, takže si něco vykomunikují ale po pár letech už to tak úplně nemusí být....

já jsem paradoxně za tu velkou krizi hrozně vděčná.... naprosto natvrdo jsme si vše vyříkali... a ono je dobrý vědět, že toho druhého nemám jistého

já třeba makala v prvním těhu až do 25tt 16hodin denně, předtím jsem měla dvě práce, kdy jsem spala třeba 3hodiny, jinak furt v práci....a zdaleka to pro mě nebylo tak náročný, jako po porodu být doma s dítětem...a myslim si, že prostě vím, co to je fakt furt chodit do práce a nemít volnej čas 😕 a právě chlapi nemaj šanci většinou si tohle vyzkoušet, oni vidí, že je člověk celej den doma, tak co se asi může dít...ale třeba jenom ta izolace od lidí dělá hodně, člověk žije v totálním stereotypu, do toho třeba nemoci, dítě uřvaný atd, a chlap přijde domů a místo nějakýho uznání vás ještě sjede na tři doby, že zas není co žrát a on je unavenej, živí vás a potřebuje odpočinek no 😝

@sisstin jenze to je prave v tom prvotnim vyberu....ja bych treba nikdy nemela dite s clovekem, jakeho popisujes. Vztah se nejak nastavi od zacatku a pokud je nastaveny jednostranne nevyhodne, tak pak se neni cemu divit. Ja proste nepochopim, ze lide resi finance az po otehotneni. Nebo sestehovani. Jako chapu, ze kdyz se otehotni neplanovane, tak clovek dela co umi a muze a zbyva mu jen doufat, ze to nejak dopadne....ac casto nedopadne, ale jit cilene do deti v takovem vztahu, kdy toho cloveka vlastne vubec neznam v zatezovych situacich...a finance a narozeni ditete jsou sakra zatezovky, tak to mi prjde dost zvlastni.

Jasne, ze k tomu vyberu jsou potreba jiste povahove predpoklady, nejake zazite kulturni i socialni a rodinne vzorce...ale nikdy se neprestanu divit, jak nizko lide nasazuji latku a pak se divi...

@nonnni jako určitě máš pravdu, já měla první dítě po dlouholetým vztahu na dálku, syn se prostě přihodil neplánovaně, tak se nějak dělalo....ted jsem do toho šla po hlavě, prostě totál růžové brýle, zamilovaná jak nikdy....přítel mě ujištoval, že vše bude, na vše je atd, taky mě tlačil čas už docela, já jsem nechtěla mít druhý dítě třeba v 35letech no.... ale byl to takovej hormon, nečekala jsem, že otěhotnim druhej měsíc např. Jsem to brala, že jsem v kuse 8 let papala HAK, že už jsem starší atd, že ted nemůže otěhotnět skoro nikdo, tak že to bude určitě trvat, že mezitím se hezky zabydlíme atd, no a hups, druhej měsíc těhotná že 😝 ale jo, jako je to moje blbost, o tom žádná.....

@lebyedlo jsem úplně ve stejné situaci, včera byl tak protivnej že jsme se chytli, že nemá vůbec čas na sebe, že jsem líná, nic nedělám, na staršího syna jestli náhodou nechce ještě na týden jít k dědečkovi aby měl klid, a dneska mi vyčetl že jsem klukum chtěla koupit granko(přej jim to udělá doma za levněji) a vyčetl mi že jsem klukum koupila ochucený bobík mlíčka za 8 kč a že na co jim je kupuju když doma mlíko je a že b to zas udělal levněji

@sisstin no ja jen doufam, ze to ustojite, psalas uz parkrat, jak jsi to mela po prvnim slozite a bylo by smutne, aby se to opakovalo...

A nemyslim, to nijak zle, ale tebou popasany pristup ke komunikaci je dost problematicky, pokud je tvuj pritel neco na zpusob treba me...nehodla nikomu cist myslenky, nehodlam se zaobirat tim, zda se dokaze ozvat, nebo ne...je dospely, tak at se vyzvejkne...muj manzel mel podobne tendence, jako ty...pekne si to syslit a pak delat dusno. Na zabiti. Nastesti jsme si veci zahy vysvetlili a on pochopil, ze budto se ozve hned a budeme to v klidu resit, nebo at mlci, kdyz to vyhodnoti, ze to za to nestoji, ale pak jeho problem a at tim neotravuje nikomu zivot...

Jestli ti to stoji za to, aby ses tim dva tydny uzirala, tak to rekni hned...nebo to nech byt a zapomen na to....ale nest si to v sobe, nic nerict a pak vybuchnout...fakt dost destruktivni pristup ke komunikaci.

@lebyedlo Možná ti to přijde postavené na hlavu, ale v tuhle chvíli bych si právě vybrala pár volných večerů pro sebe. Aby se musel právě o dítě starat sám, když se probudí.
A ty si orazíš, bude se ti lépe snášet ty jeho akce.
Protože to vypadá, že je prachobyčejně přetažený z práce - je šílené vedro, on jede nepřetržitě, možná má trotla šéfa, takže muž se "potřebuje ventilovat".
Ty se očividně staráš, jedeš jak pérko, ale místo, abys ho poslala za ty scénky tam, kde slunce nesvítí, ještě se pak trápíš, jestli hoch náhodou nemá pravdu, že je "o něj špatně postaráno".
Není. Ale neváží si toho.

Tak se seber, oraž si a jeho řeči si neber osobně.

P.S.
A nic ve zlém - nechci tě strašit - pokud vyhrožuje, že nedorazí domů, vymýšlí podobné nesmysly, že není navařeno u večeře na stole, byla bych obezřetnější, zda se v okolí nevyskytla nějaká "kráska", která je "dokonalejší" než dokonalá a hodná žena doma...

@sisstin to máš pravdu, je to občas peklo z obou stran! 😉 😉

za mě je fakt zakopaný pes v děkování.... chlap dojde domů, dovalí peníze a bere se to jako samozřejmost.... ženská celej den doma zavřená s dítětem, co udělala v domácnosti je už zase fuč a není to vidět a taky se to bere jako samozřejmost.... to člověka logicky frustruje a naštve a má chuť toho druhého sjet na tři doby! 😠
je to naprosto pochopitelný z obou stran

já neumím moc děkovat osobně, tak jsem se naučila poslat aspoň jednu pozitivní sms denně... poděkování třeba za něco co se zdá jako samozřejmost (vynesení koše), někdy to i ráda napíšu nějak vtipně, mužovi to dojde uprostřed dne a říká jak ho to potěší... postupně se chytl a tak mi chodí sms během dne jak mi to ráno slušelo nebo jak je třeba teď o prázdninách s dětmi a jak si uvědomil, že to je pořád náročný a nebo že jsem je něco naučila a jeho to potěšilo apod.... je to fakt o cíleném hledání za co pochválit 🙂
nedávno jsem teda fakt nemohla vůbec nic odhalit, den Blbec (znáš písničku Blow me (One last kiss) od Pink?

😉 takovej debilní den má někdy každý pár....
no ale nakonec jsem napsala,něco vymyslela a ještě jsme se tomu zasmáli....
občas člověk musí zapomenout na to, že dotyčný je otec nebo živitel a že zase nechal špinavé prádlo na zemi nebo zase vzbudil děti v pět ráno a prostě si představit jaké to bylo, když jsme spolu začali chodit....
co se mi na něm líbilo a že možná potřebuje plácnout po zadku 😅 😉
protože jsme oba tak vážní a zažraní do toho "dospělého" života, že nám fakt chybí trošku té lehkosti a užít si toho, že jsme naživu a víceméně zdraví a nic podstatného nám nechybí..... 🙂

@nonnni on prave komunikovat odmita, rekne mi, ze tomu nerozumim, neni to moje vec, nemam si delat hlavu atd. 😉 Veskery nejaky reseni vseho skonci tak, ze se urazi a ze kdyz je teda debil a neschopa (nikdy nic takovyho nerikam), ze nema cenu to rssit vubec 😉 takze veskery moje snahy o komunikaci o problemech zazdi no 😒

jinak bezva věc je udělat si karty.... na ty se dá napsat co člověk nejvíc potřebuje apod... např. Potřebuju obejmout..... Jsem unavený, potřebuju být chvíli sám.... Promiň, je toho moc, mohli bysme to probrat zítra? apod...

dá se to udělat i jako erotické karty samozřejmě... ale mužovi jsem tu sadu udělala a nejvíc vytahuje to obejmutí, někdy se jen zeptám proč ho potřebuje a už jsem slyšela tolika důvodů, že mi došlo, že prostě má mnohem větší potřebu objímání než já.... a tohle bysme nikdy nevykomunikovali bez těch karet, já to vidím až teď fakt

ale fakt doporučuju to Respektovat a být respektován.... ono to ze začátku zní divně, ale já když teď už doma zahlásím třeba Tohle mi hodně vadí, tak nemusím ani zvýšit hlas a mám víc pozornosti než kdy dřív když bych se rozčilovala a xkrát vysvětlovala.... ta knížka je taková hůř stravitelnější ale obecné zásady jsou jednoduché....

@sisstin tak to bych ho byt tedy nenechala a rozebrala na prvosoucastky...samonasiraci lidi mam obzvlast "rada"...a jeste takovy pasivne agresivni, ublizenecky ton. No na me, jak rudy hadr na byka...ale to je prave to, ze ja takove lidi eliminuji, protoze vim, ze se s nimi nesnesu. Ale byt tebou, tak ho nenecham byt, ale samo to nepujde....otazkou je, zda se ti do toho chce...je dulezite se naucit ve vztahu komunikovat, je dulezite se umet "pohadat"...nejhorsi jsou vztahy, kde nikdy nic a najednou pruser, konec a fatalni rozhodnuti ze dne na den.... ale kula bych zelezo, dokud jsi jeste tehotna necekala bych az po narozeni...at se pak nedivi dvojnasob...

@nonnni no nechci vic resit verejne, bo se tu zas najde nejaka dobra duse, ktera mu to za tepla vyprdeli 😝 kazdopadne proste problem mame a z obou stran, on vse bere jako utok na sebe z my strany, je typ "at si zenska keca, co chce, stejne si to udelam, jak chci ja". Takze ja bud reseni vzdavam, nebo mam pocit, ze proste to musim vyresit ted hned a nevyresi se stejne nic, evidentne nejsem typ pro vztah a muj vyber je vzdycky mimo 😝 Nic, at ti tu neplevelim zakladatelce 🙂