Manželovi je všechno jedno
Dobrý den,
jdu si sem vypsat všechny své strasti z nefunkčního manželství. Známe se 11 let... Manželé jsme 5 let. Máme dvě děti 2 a 4.
Od narození druhého dítěte jsme si přestali naprosto rozumět. Ve výchově, v domácnosti ... Nespíme spolu ...
Manžel o ničem nekomunikuje, udělá si kafe a jde ven, za celou dobu co je druhé děcko na světě jsme si spolu nesedli. Dělá za mě "ženské" práce... luxuje, vytírá ... neustále je v kuchyni s utěrkou v ruce ... On si myslí, že mi tím pomáhá..... Jenže nechápe, nedá si vysvětlit, že to nechci, že si to chci dělat sama.... Že pomoc pro mě je ta, že si bude např. hrát s dětmi.....
Absolutně mě ne zrušuje jako muž, když mi po baráku šůruje.....
Nejvíc mě dostávají jeho odpovědi, když já bouchnu a padám na ústa ne únavou fyzickou, ale psychickou, protože s tak malými dětmi být na plném úvazku, je opravdu psychický nátlak. A když si potřebuji popovídat o běžných denních věcech okolo děti atd a cítím, že manžel není napojen na stejnou vlnu (což není nikdy, nebo málokdy), tak mě to ubíjí. A za čas bouchnu.
On mi odpoví, jestli se ti to nelíbí, tak se rozvedeme, tak se odstěhuj, tak si najdi jiného, tak půjdeme od sebe .... Nic jiného se mi nedostává....
Nejsem pak v rozpoložení dobrém a starší to už vnímá.
Že maminka s tatínkem se jen míjí kolem sebe.
Teď jsem na rodičovské a co se dozvím je to, že až si nejdu práci, tak půjdeme od sebe a budeme to řešit.
Jak se nám v takovém manželství cítit...
Je to pořád dokola.
Abych nepsala jsem negativa, manžel nekupuje co je potřeba i to co potřeba není, hlavně jídlo a prostředky do domácnosti. Mě kupuje vína, abych si mohla dát sklenku sama...
Děti si bere ven, tak mám čas uvařit, uklidit atd... Klasika...
Ale ve výchově jsme každý jinde, straší ho nechce, nespolupracuje s ním a pořád volá maminku ke všemu. Oblíkání, čištění zubů atd... Všude musím být já. Jakmile začne dělat manželovi scény, tak ten náš něj křičí a pak odchází... Menší dítě to kopíruje... Chtějí oba jen mě.
Jsem se rozepsala, je toho daleko víc, situace se opakujícíí a nabalující. Nelíbí se mi jak se podbízí dětem vůbec nemá respekt. Když po nich něco chce, netrvá na tom, celkem mi připadá nudný, žádný vtip, emoce, sranda ... Nic
Potřebuji názory na věc? Děkuji
@leonardova jee manžel, co doma suruje a nakupuje, to neznám 😲
Ale doopravdy.. Jeho reakce jsou hnusné. Ale spíš bych viděla problém z Tebe.. Něco jako vyhoření? Co Te dělá šťastnou? Máš čas na sebe?
Děti pryč a víkend pro dva 😍
@leonardova
Nema jinou?Ocividne ho moc nezajimas kdyz uz planuje jak pujdete od sebe.
Ty chodíš do prace na plny uvazek???
Pokud uklizi, bere deti ven, nakupuje... Nedivim se, ze ma toho take plne zuby a jedine reseni je pro nej rozvod. Asi dela maximum co dokaze a jeste se na nej steka. Hodne zenskych tohle nezna. Tvl a jeste ti kupuje vino... Chlap snu!
Cekala jsem na konci vetu "A ted se mi ozval kamarad a ja citim, ze s nim by mi bylo lip..."
Zkuste poradnu
@leonardova No, původně jsem mela pocit, ze je problem v tom, ze neni s detmi, ale pises, ze si bere ven, doma se zapojuje, penize mate, tak nechapu, kde je ve smeru k nemu problem. Problem bude v tve hlave, jo, ja chapu, ze ne každý zvladne byt s detmi x let doma, ale do haje, to neni jeho problem, ale tvuj, tak ho zacni resit a nehazej vinu na nej. Sezen skolku i pro mensi a vypadni alespon na castecny uvazek do prace, prijdes na jine myslenky, deti si taky zvyknou na jine osoby ave vysledku se na sebe budete vic tesit.
Asi vím jak to myslíš...Nedělá to z tebe “špatnou “manželku...Neznamená, že když je muž snů pro někoho jiného, musí být zákonitě i pro tebe...Chápu, že prostě k sobě do života potřebuješ oporu a chlapa co umí a chce řešit problémy a i chápu že tě nevzrušuje chlap co je hospodyňka a asi i tak trochu bačkora...Myslím, že pokud chcete zůstat spolu OBA musíte se navzájem umět vyslyšet...Vypadá to jako klišé ale je to velká pravda, že základem vztahu je komunikace...Mluvím z vlastní zkušenosti ...vdaná jsem 22 let🙂...Držím palce
Když je pro tebe všechno co dělá/nedělá špatně, pročti vadí myšlenka rozvodu? Vždyť by to bylo ideálni řešení pro vás oba?! 🤷🏻♀️ Zatím se dohodněte na volném manželství a nějak to „přežijete“ ten rok, dva, než půjdeš do práce.
Mít malé děti je velká zkouška vztahu, měli jsme to podobně a to máme zatím jen jedno. Manžel taky říkal, že půjdeme od sebe, já bych ho teda tady kolikrát nejradši vyhodila, ale vážně to nikdy nemyslel. Myslím, že toho máte oba plný zuby, únava, vyhoření a navzájem "se neslysite". Můžete dát děti někomu hlídat a být chvíli spolu? Nic extra neplánovat, chlapi to nemají rádi, jen si spolu sednout k televizi a obejmout se, zacit se zase vnímat jako partneři, ne jen rodiče.
Hele já si myslím, že jsi ho prostě přestala milovat, přestal ti jako chlap imponovat a hledáš si důvody, proč to tak je. Házíš to na něj, aby ses necítila provinile. Je těžký přiznat si, že pro to žádný důvod není, že se to prostě stalo. Možná jsi nespokojená celkově s Vaším životem, nebo sis prostě vybrala typ chlapa, který k tobě nepasuje. Není to tvoje chyba, ale ani jeho. Tak jestli to chceš ještě zkusit zachránit, nebo se alespoň rozejít v klidu, podívej se sama do sebe a najdi ten problém v sobě, ne v něm, ale nedělej z něj idiota, protože doma moc uklízí a neříká vtipy.
Já se ani nedivím, že ti odpovídá, na tvoje stížnosti, že jestli se ti to nelíbí, že se rozvedete. Upřímně řekni, když s ním komunikuješ, a říkáš mu, co se ti nelíbí, jednáš s ním jako s rovnocenným partnerem nebo jako s blbečkem a kritizuješ ho, co všechno dělá špatně.
V knížce Pět jazyků lásky jsem četla, že láska má různé jazyky, jeden z nich jsou skutky a služby, to dělá tvůj manžel, to je jeho jazyk lásky. On ti tím říká, že tě má rád, ale ty to neslyšíš, ty máš jiný jazyk lásky, ty chceš slova a společné chvíle, kdy si budete povídat a on bude naslouchat, to je tvůj jazyk lásky. Jedním z uměním vztahu je umět porozumět jazyku tomu druhému a komunikovat s ním jeho jazykem. Nemyslím si, že jste zralí na rozvod podle toho, co píšeš, spíš na manželskou poradnu, kde vám pomůžou najít vhodný komunikační styl.
Já nevím, jaký styl ve výchově preferuješ ty a jaký on, ale asi by bylo dobré to probrat a některé věci sjednotit, aby jeden z vás nepovoloval dětem, co druhý zakáže. Jako pokud starší začne dělat scény, že chce maminku, tak já bych jí v klidu řekla, že má smůlu, maminka si uvařila kafe a dá si nohy na stůl a bude odpočívat. Může se obléct sama nebo jí s tím pomůže tatínek. Jako ona se bude vztekat, protože doteď to fungovalo dobře, se vztekla a dostala, co chtěla. Možná se on dětem podbízí, ale jestli ty ihned letíš zachraňovat situaci, když to otec "nezvládá", tak tě má taky pěkně omotanou kolem prstíku😉
Já si myslím, že vás normálně doběhl stereotyp mateřský, chtě nechtě je to náročný a kór v téhle době, člověk je unavenej a kolikrát precitlivelej, i když ten druhý jen dýchá. Je blbý, že není možný s ním o tom v klidu třeba u toho vína promluvit. Podle toho, co píšeš, je chyba na obou stranách. Jeho v tom, že on nekomunikuje a hned všechno řeší větou, tak se rozejdeme a tvoje v tom, že ho prostě neocenis a hledáš podle mě problémy tam, kde nejsou (viz umyta kuchyň). Taky je chyba v tom, že vám ze vztahu zmizela intimita. Podle mě jste prostě vyhořeli, což vůbec neznamená, že je potřeba to hned řešit radikálně, nejste první ani poslední. Pokud manžel není komunikativní, tak bych začala u sebe. Zkus překonat svou nechuť, když přijde z práce, obejmi ho, dej mu pusu aspoň na tvář. Udělej společnou večeři, klidně i s dětmi, nalij při ní víno i pro něj. Povídejte si jen tak o něčem, nic neřešte, prostě si jen povídejte. Když půjde s dětma ven, jdi s nimi, chyť ho za ruku a povídejte si. Vím, že to ze začátku možná bude na sílu, ale nějak začít musíte. Pokud by nechtěl jít do manželské poradny, zašla bych tam sama s zkusila se poradit, jak na to.
@leonardova si protirecite píšete že nepomáhá nic neudělá s dětmi si nehraje a pak zase píšete,že je bere ven aby jste uvařila,že suruje a tak.Tak to je spíš o tom,že vy máte komplex nějaký a chlap se jen snaží ale Vám je to zřejmě pořád málo....Takže problém bude u Vás a ne u manžela...
@leonardova Já tě moc nechápu. Co by jiná žena dala za to že jí chlap s domácností pomůže. Jestli na něj za to štěkáš tak se nedivím že s tebou nechce trávit čas. A že ho děti neberou a chtějí jen tebe, to taky může být tím jak to s dětmi máte od malička.
Můj manžel mi doma klidně pomůže s nádobím, s vyluxováním... Ale když jsem půl dne s malou sama, a on přijde domů a chce mýt nádobí, tak mu řeknu ať jde raději za malou. Tak si hrajou, přebalí jí, pak nám nachystá vaničku na koupání... A malá s ním má díky tomu krásný vztah.
@zelenaesmolda Tak jestli mu vyčítá že jí chce pomáhat s úklidem, to bych taky asi neměla lepší reakce.
Všem vám děkuji za odpovědi. Tohle jsem potřebovala!
@leonardova Nežiju s váma, ale buď ráda co máš doma. Nebo bys chtěla chlapa co by tě sice přitahoval, ale doma na nic nesahnul, vše by bylo na tobě, visel by na počítači a děti by ignoroval, chodil by do hospody, za milenkama, chlastal by, apod?
Upřímně se manželovi nedivím, to co dělá je pro tebe špatné, chceš aby dělal jiné věci,. Možná chce vypít kafe sám, abys ho furt nebuzerovala. Nechce s tebou bavit, aby měl svůj klid.
Když ti tolik vadí tak buď ráda za rozvod, on určitě rád bude.
Tvůj muž ztra til tvůj respekt, obdiv a úctu. Nebo spíš jsi to ztraila ty. Těžko říct. Ale z tvého popisu je jasné, že je to chyba, protože i když si na něj v celém příspěvku stěžuješ, přesto popisuješ chlapa, který je pracovitý, spolehlivý, starostlivý a láskyplný. Nemusíš ho milovat, ale emůže být těžké cítit k němu respekt a úctu. I sama kvůli sobě, zkus to najít. Vypni se a svoji nespokojenost a zkus ho chvilku prostě jenom pozorovat. Všímej si jeho rukou, jak se při práci dotýkají věcí a pečují o ně, všímej si výrazu jeho tváře, když tráví čas s děmi, všímej si jeho pocitů, když kupuje víno jenom pro tebe. Zamkni v sobě veškeruo nespokojenost a začni mluvit o čemkoli pozitivním: poděkuj za to víno a řekni, že je to od něj pozorné. Všimni si uklizených věcí a přiznej, že je to pěkné. A hlavně, dej mu důvěru a prostor ve výchově: nemusíš s jeho stylem souhlasit, ale uznej, že je rodič stejně jako ty a má právo rozhodovat o výchově stejně jako ty. Podpoř ho, nenech děti utíkat za tebou jen proto, že se jim něco nelíbí, děti se ím hodně naučí a hodně to prospěje i jejich vztahu s tátou.
Netvrdím, že vám to zachrání manželství, možná se fakt hned po rodičovské rozvedete. Ale do té doby spolu můžete žít hezky, klidně a spokojeně jako rodina. Jste rodina a i podle tvého popisu rodina krásná a funkční. Nekaz si to.
Základem fungujícího vztahu je komunikace a zase komunikace (oboustranná). On si myslí, že když ti pomáhá s domácností, že pak máš přece důvod být spokojená, ty přesto nejsi. Chceš něco jiného. Tak mu to ŘEKNI. Zároveň se ale ptej JEHO, co chce ON, jak si představuje, aby to fungovalo (otázka je, jestli vůbec chce, aby to fungovalo, když už teď mluví každou chvíli o rozvodu...nemá třeba na tajňačku jinou a jen čeká, až nebudeš na RD a finančně na něm závislá, aby odešel?).
Jak už i bylo zmíněno výše, očividně máte každý jiný "jazyk lásky", on má jazyk činů, ty si potřebuješ povídat a více trávit čas spolu.
Že děti visí více na tobě než na manželovi, bych neviděla jako tragické, to je hodně časté ve spoustě rodin a je to dané prostě tím, že matky jsou s dětmi mnohem častěji jak otcové, více se jim věnují. To neznamená, že se s tím nedá pracovat a nedá se s tím něco dělat...je potřeba ale chtít (od manžela, aby se víc zapojit do výchovy dětí, aby nepřehazoval řešení problémů na tebe - kdykoliv je konflikt s dětmi, utíkal od toho a posílal děti za mámou, ať to nějak vyřeší ona, on se s nima musí též naučit vycházet...ty ho ale musíš taky nechat a neřešit věci za něj)
Než rozseknete téma "rozvod", viděla bych to na manželskou poradnu. Předně pokud byste spolu chtěli zůstat, musíte k sobě nalézt opět vzájemný respekt (tvůj manžel ten respekt u tebe očividně nemá, jen ho shazuješ a vše, co udělá, je vlastně špatně...on to už předem taky vzdává a jako světlo na konci tunelu vidí rozvod), potřebujete (oba) vidět pohled na váš vztah ze třetí (nezávislé) strany, která navrhne řešení, co a jak zlepšit a pak už bude jen na vás, jak se k tomu postavíte. Jestli má smysl vztah ještě "zachraňovat" anebo bude opravdu lepší pro všechny strany jít od sebe...
@leonardova zkus si za každou to činnosti, která tě tak štve, říct: dělá to proto, abych to nemusela dělá já, protože mě má rád. Nebo pokud je opravdu pro tebe nějaká z těch činností tak zásadní a chceš si ji udělat sama, tak ho obejmi a hezky mu rekni: lásko, tohle si udělám radši sama. Já chápu, že tě na něm některé věci štvou, koho z nás manžel někdy neštve, ale ta komunikace je hrozně důležitá. On je velký rozdíly, když řekneš: můžeš mi říct, proč to zase děláš, kdyz víš, že si to chci udělat sama. Než když mu řekneš, lásko, to nemusíš, já si to udělám sama. A i strašně záleží, jestli to říkáš klidně a s úsměvem nebo jsi prvoplánově nás*aná a říkáš mu to zvýšenými hlasem. Já bych fakt začala s tím, že obnovíte intimitu. Nemyslím hned sex, ale to pohlazení, obejmutí, pusu, hezké slovo,když třeba uklízí linku, tak ho obejmi ze zadu a řekni mu, že děkuješ, že to udělal za tebe. Uvidíš, jak na to zareaguje. Nebo když si vezme kafe ven, udělej si taky a jdi ven za ním a začni mu něco vyprávět (ne o dětech, něco, cokoliv neutrálního, prostě buď jen s ním.) Proč jste spolu vlastně přestali spát? Bylo to z tvé strany nebo z jeho?
@leonardova Úplne ta chápem. Máš asi manžela, o ktorom každý z okolia a z rodiny povie aký je dobrák, ale len ty vieš, že to nie dobractvo v pravom zmysle slova, ale chýbajúca mužnosť, esprit? Niečo, čo by neubijalo, nedávalo dole, ale naopak, motivovalo, povzbudzovalo?
Myslím, že by ti pomohlo jít do práce, aspoň na částečný úvazek. Tvůj muž pracuje?
@leonardova je to zajímavý, muj manžel doma nehne prstem...nechá zadělanou linku, všude se válí jeho bordel, všechny chlapské práce dělám jíá, nebo musím půl roku čekat, než se k tomu přes moje pruzení dokope...víno mi nepřinesl ani nepamatuju, to spíš vyklopí víno/lahev sám a ani nenabídne...co je horší? chápu, že si ho jako uklízečky nevážíš, ale jako prasete, co nic nedělá by jsi si ho vážila???to by byl ten sex lepší, kdybys celý den šůrovala, starala se o děti a večer padala na hubu?? jo hraje si s malou, ale způsobem, že to často skončí křikem a řevem...rada je, dej děti do školky, najdi si práci/částečný, brigádu.., kde se budeš realizovat psychicky, z rodičáku plať soukr školku a bude líp...
Já bych ještě připsala to, že děti ho nechtějí ze tří důvodů: a) V tomto věku to děti normálně dělají, že si vyberou jednoho z rodičů a toho druhého "odmítají". Moje to dělaly také. Někdy jsme vyhověli, jindy to nešlo a tatínek se staral i přes řev. Věkem je to samo přešlo. b) Děti jsou nesmírně citlivé na to, kdo je v domácnosti dominantní a kdo je otloukánek. Pokud s manželem jednáš s despektem, děti se přidají na tvou stranu. Budou ho odmítat. c) Manžel je pro ně nudný, neumí je zaujmout. S tím se dá dělat jen to, že ho to naučíš. Ale ne teď, když spolu nevycházíte. Já jsem z počátku fakt manžela musela naučit, že se na dítě musí vstřícně usmát, když po něm něco chce. Mluvit s ním ne monotónně, ale pro dítě zajímavě, vesele, aby se pro společnou činnost nadchlo. Když se to naučil, najednou koukal, jak to perfektně funguje.
Já tak nějak z popisu tvého muže cítím, že má pocit, že jste se proti němu spikli. Vidí to beznadějně. Děti ho nechtějí, tobě se nelíbí, co a jak dělá....
@leonardova Nemuzu si pomoct, ale zda se, ze vam vadi, ze je hodny. Pokud mu porad neco vycitate, nedivim se jeho reakcim.