Negativní až nepřátelské reakce na neurčení pohlaví
Ahojte,
jdu se spíš vyvztekat, než hledat radu, protože na tohle prostě rada není. 😠 Čekáme s manželem prvorozeného potomka a nenechali jsme si říct pohlaví. Nejprve nechtěl manžel, pak si to začal rozmýšlet u druhého ultrazvuku, ale to už jsem nechtěla ani já, když jsme to vydrželi do té doby, tak co. No, ale to jsem netušila, jaké reakce rodiny a okolí to spustí! Pohlaví dítěte je očividně věc veřejná jako úřední spis a každý, kdo odpírá takovouto informaci veřejnosti, je zbytečně důležitý a nedělá dobře apod. 🙄 Asi těhotenské hormony nebo co, ale mě to vyzvídání a přemlouvání příšerně vytáčí! A nejhorší jsou ti, kteří to vyzvídají jenom proto, aby mohli roznášet drby. Používají přímého i nepřímého nátlaku a přemoudřelých rad typu - "můžeš to v břiše oslovovat", " "a to kluk bude nosit růžovou?", "blbě se na to nakupuje" a nestálá otázka "A proooč?" a takový ten pohled, že se snažím být důležitá 🙄
Už tak mě strašně štve, že moje těhotenství, je tématem číslo jedna v rodině! Já nechci, aby moje děloha byla tématem číslo jedna, chci, aby mě nechali na pokoji, ale všechny najednou straaaašně zajímám. Vyptávají se a shánějí po bližších příbuzných informace o mé graviditě. Jsem z toho unavená a otrávená.
Také vás to tak štvalo? Jaké máte zkušenosti?
@olga_ no právě... U nás doma to používáme spíš s humorem, ale fakt můžu vyletět z kůže když mi tak řekne někdo kdo mě všehovšudy viděl 5x v životě... A i od blizkejch znamejch mi to přijde divný... A když se proti tomu ohradim,tak mě zasype spousta argumentů, že si jako mám zvykat že už jsem máma (podotýkám že jsem ještě mládě, ale dítě je chtěné ,žádný omyl ani náhoda) takže o to víc mi to drásá nervy...
Taky jsme si to nenechali říct, ale nikomu z okolí to nevadilo. Dítě jsme oslovovali neutrálně a oblečení se nakoupilo žluté, bílé, zelené atd. Stejně je to oblečení jen na chvilku a zbytek se dá dokoupit, až je prcek na světě. U porodu bylo to nejkrásnější dozvědět se, že máme holčičku. Mně bylo celkem jedno, zda to bude chlapeček nebo holčička, vůbec jsem to neřešila a příště do toho jdeme znovu a nenecháme si to říct. Manželovi i mně to přijde takové divné, když víme, že čekáme třeba Aničku, ví to všichni kolem a pak je to stylem "tak Anička je na světě..", ale je to bez toho úžasného překvapení. Navíc je člověk připravenej na obě varianty a nehroutí se, když celou dobu podle UZ vycházela holčička a on je to chlapeček.. Takové statusy tady někdy taky zaznamenám, že lidi nemůžou rozdýchat pohlaví miminka.. A kašlete na rodinu. Nikomu do toho nic není. Ani do pohlaví, ani do jména a vůbec ne do výchovy. 🙂 A přeju vám jen to nejlepší!
@ppejskova ja byvh asi zezacatku ani nepochopila, ze ti lide mluvi ke mne, kdyby mi nekdo rekl "mamco" 😕
My si nenechali říct ani u jednoho a nikdy to nikomu divný nepřišlo. Prostě, kdy jindy si užít takový překvapení, když je jisté, že to bude miminko 🙂. Prostě kašlat na to 🙂
@koordinatorka_odboje často jsem jediná ženská v tom daném rozhovoru a ještě s bříškem 😀 takže je to jasné ale i tak mi přijde že takhle mi má říkat prostě maximálně moje dítě... Ne že bych necítila změny, jasně uvažuju o některých věcech jinak...Ale ve společnosti se chovám stále stejně,dítě řešíme jen doma nebo případně když se někdo sám optá...
@dannyblakely Ja jsem dokonce svým nadšením pro nezjišťování pohlaví nakazila hodně kamarádek 🙂
@koordinatorka_odboje To si bohužel nevybereš, já jsem pohlaví vědět chtěla - a naopak se našlo spousta lidí, podle kterých to bylo úplně, ale úplně špatně, a moje důvody vůbec nechtěli pochopit...
Jinak taky nesnáším všechno to vyzvídání, intimní otázky, do kterých vůbec nikomu nic není, chytré komentáře a poznámky lidí, kteří mají naprosto jasno, jaké to bude a jak si to s manželem zařídíme...(soudě podle toho, jak to oni dělali před třiceti lety). Takže ti rozumím a cítím to úplně stejně...asi se ale holt musíme obrnit a prostě to vydržet (já se třeba z tohohle důvodu hrozně těším na mateřskou, protože ty největší otravný drbny jsou u nás v práci 🙂 ).
Moje kamarádka nechtěla vědět pohlaví u žádného ze svých dvou dětí a ani na vteřinu jsem se nad tím nepozastavila.. Asi proto, že vím, jak by to vadilo mně, kdyby mi to někdo začal chytrácky a udiveně a nechápavě a prostě nějakým iritujícím způsobem komentovat. Vždycky jsem si říkala, je to její dítě, má svaté právo si to užívat po svém a když k tomu patří nevědět pohlaví, v pořádku. Myslím, že by si nikdo neměl hrát na soudce a znepříjemňovat těhotné její krásné období, to není fér. A takové "No to já bych..." To je tak protivné.... 😖
Holky, otravný to je, nicméně z vlastních zkušeností varuji předem, že pokud Vás rozčilují řeči o určování pohlaví, tak se hoooodně obrňte trpělivostí na příštích pár let 😀.
Začne to podrobným rozebíráním Vašeho porodu, otázek ohledně kojení - dle mého, věci výsostně soukromé! Pokračuje to tím, že jakmile s miminem oslavíte šestinedělí, KAŽDÝ DRUHÝ se Vás začne ptát - á kdypak bude bratříček/sestřička?
Otázky ohledně kojení budou pokračovat dále, prvních 6 měsíců budete nejhorší matky, pokud z nějakého důvodu kojit nebudete. Jak se dítěti přiblíží rok, budete zase naopak - ty divné, pokud ještě kojit budete.
Budete nosit mimino v šátku? - jste divné 😀. Chuďátko maličký je tam celý zmačkaný a nic nevid!!
Pozor, otázky ohledně potenciálního sourozence nekončí.
Pokud splníte v očích širé veřejnosti svou mateřskou povinnost a otěhotníte podruhé, pak už se otázek na pohlaví druhého mimča vůbec nezbavíte! Protože až teď budou všichni úplně nutně potřebovat vědět, jestli je to konečně ten kluk! nebo konečně ta holčička!
S druhým porodem nastává opět koloběh otázek - porod, kojení, nošení, uspávání, příkrmy atd. Pokud náhodou nemáte kluka i holku, okolí Vás bude bombardovat dotazy, na třetí dítě. Pokud máte kluka i holku, v očích ostatních, s okamžitou platností ztrácíte nárok na třetí dítě, protože přece, co byste ještě chtěli..................................
Je to komický, ale je to tak 🙂.
@michaela_2 😀 😀 😀 lip bych to nenapsala.
@michaela_2 Krásně napsáno 😀 😀
Jsem nastávající babička - takže druhá strana barikády. 🙂 Dost mě překvapuje, že Vám zájem vadí. Kdybychom se nestaraly o nic, bylo by to lepší? Já totiž taky chtěla vědět, jestli moje prvorozená dcera čeká holčičku či chlapečka, jak se bude jmenovat /nechtěli to říct, ale přišla jsem na to/. 🙂 My taky máme právo si to hezky užít, těšíme se, protože Vás milujeme, svoje děti a přirozeně pak taky Vaše děti! Chceme Vám nakoupit a ulehčit, dneska je všechno drahé a my už, většinou, ty peníze na to máme. A taky máme zkušenosti. Kdybychom neměly zájem, určitě by Vás to mrzelo a nastávající maminky, jednou, až budete unavené a nevyspalé a máma řekne, jdi si odpočinout a já se postarám, budete neskutečně rády! To mi věřte.
@babanci Ale i milující babičky a dědečkové by přeci měli respektovat rozhodnutí budoucích rodičů ohledně prozrazení pohlaví. Moji rodiče to, ze pohlaví znát nechceme, prostě přijali jako fakt a rozhodně si nemyslím, že bych jim tím nějak zkazila teseni se na vnoučátko. Nějaký ten obleček a základní vybavička se pořídila neutrální, alespoň jsem si vše pak mohla schovat na druhé a věděla jsem, ze vše užiju znova. Za každou pomoc a zájem mé maminky jsem vděčná, ale vždy musí být vše založeno na vzájemném respektu a toleranci.
@bartovka83 Určitě ano. Musíme se to teprve naučit. Se svou dcerou mám úžasný vztah, byla dlouho svobodná a tak jsem se užily, dnes už má svou rodinu a na to si musíme zvyknout. To všechno si rozumem zdůvodním, ale když jsem se zeptala, jestli to tedy bude Adinka / o které jsme dlouho snily/, překvapila mě svou reakcí, že oni jsou rodiče a rozhodnou se. To samozřejmě respektuji, ale... dotklo se mi to.
@koordinatorka_odboje Zkuste se nad jejich řeči povznést.. My jsme s manželem pohlaví věděli, ale jen my dva. Ostatním jsme neřekli a bylo to super- nejlepší byly ty neustálé dohady, tipování, sázení se a "nenápadné intriky" jak to z nás dostat 😀 Ale všichni byli víceméně v pohodě, jen tchýně to všelijak zkoušela, pokaždé prosila, když jsme nedali na prosby, začala se zlobit, když nepomohlo ani to, uraženě řekla, ať si to necháme 😎 , neoblomila nás ničím a bylo to super, mít své malé tajemství, stejně tak jako všichni věděli, že jméno bude na M, ale nikdo ho neznal.. Dokonce tchýně udělala tipovací soutěž o bublinky, kdo se trefí nejblíž 😉
Také jsme si nenechali říct pohlaví a bylo to docela náročné..hlavně tchýně mě vytáčela, prostě nevěřila, že to fakt nevíme a pořád se mě snažila nachytávat abych se prořekla... nesnášela jsem to.. později mě to začalo dělat radost ji tím vytáčet... a hlavně jedno vnouče už měli od švagrové (kluka) a tak začala takový to, že to musí být holka, že kluka už mají..strašný a hlavně se furt ptala na jméno a to jsme taky neřekli... a dovršil to manžel, který jim z porodního sálu poslal fotku zabaleného miminka se slovy, že je na světě a více informací osobně 🙂 🙂 🙂 ta musela puknout..dorazil k nim za cca 3 hodiny po porodu 🙂 prostě si je za to vychutnal... a navíc já byla v porodnici na vyvolaní dva dny předtim než se narodil a oni to nevěděli a ten den co jsem rodila mám svátek a tchýně mi volala cca kolem 14 hodin že večer přijdou popřát a já že v pohodě a ať přijdou 🙂 a malý se narodil v půl 4 a nechápala 🙂 a pokud bude nějaký příště, tak to bude stejné..a nic neřekneme
@babanci Já si myslím, že není potřeba se stahovat, jen prostě respektovat přání dcery a zetě a užívat si těšení na vnoučátko. Přece není důležité co to bude a jak se bude jmenovat, na výbavu se dá přispět i bez této informace a zájem se dá projevovat mnohem lépe, než dolováním pohlaví a jména z rodičů a "zlobit" se, že to nechtějí říct. Vždyť není nic lehčího, než se dcery ptát jak se cítí, jestli nepotřebuje s něčím pomoct, jak se má miminko atd. Mimochodem mě od našich nejvíce těšily právě otázky na miminko "Co zrovna dělá" "Jak se dneska má"...
My meli podobnr lapalie. Nechteli jsme rict rodine a znamym pohlavi naseho miminka dokud to nevime jiste, prvotni odhady se muzou vzdycky zmenit. Reakce mych rodicu byla v pohodr, hlavne at je to zdrave, ale rodina manzela tohle nemohla rozdychat, ze nechapou proc delame tajnosti, se svagrova to taky rekla a proc my musime byt vyjimka a ze jsme trapni. Tak to me dostala o dost mrzelo. Rodice manzela obcas porad zapominaji, ze neni maly kluk a ze za chvilku uz bude mit svou rodinu:'(
@kessa Já ale pohlaví vím, i jméno vím. 🙂 Jen, když jsem si přečetla diskuzi, byla jsem překvapená, že náš zájem, nás ,nastávajících babiček a dědečků, je někomu nepříjemný a obtěžující. Jsme pro děti obrovským přínosem, vím, o čem mluvím, protože mám vnučku od dcery, která před 4 lety zemřela a o jejíž dítě se starám. Kdybychom na sebe nebyly tak zvyklé, nebyl by ten náš vztah tak pevný,nevím, jak bych to dneska dávala.
@cattus uplne me vytaci, ze tchyne nakupuje vsechno modre, takze citim s tebou a jsem rada, ze i nekdo jiny tuto barvu pro kluka nepreferuje! 🙂
@serrena my jsme rekli nase pracovni jmeno - Evzen - a mamku temer kleplo :D
Také jsme si s manželem nenechali říct pohlaví miminka. Široko daleko jsme byli pomalu za exota, nikdo nechápal, proč jsme si to nenechali říct, když je dnes ta možnost, že se nám musí děsně blbě nakupovat, že snad ani nemůžeme vybrat jméno (to jsem si fakt ťukala na čelo, však se stejně musí uvést do papírů v porodnici jména pro obě pohlaví). Rodina nás podezřívala, že jsme si to určitě nechali říct, ale nikomu to nechceme povědět.
Já nevím, nijak mě nevadilo, že neznám pohlaví miminka a rozhodně to nepovažuji za směrodatné kvůli nákupu oblečení nebo výbavičky. My byli s manželem v klidu, ale všichni okolo nás to děsně řešili 😀
Po dobu mého těhotenství jsem se setkala s případem, kdy známé od mé kamarádky bylo nejprve řečeno, že bude mít kluka - začala nakupovat v klučičích barvách. Při dalším utz to byla holka. Nakoupené klučičí prodala, začala nakupovat holčičí... a nakonec se narodil kluk 😀
Před pár lety to měli podobné sousedi u našich, doktor řekl, že to bude holčička, nakoupili vše v holčičích barvách včetně růžového a ne docela levného kočárku... a hádejte, kdo nakonec z toho načančaného kočárku vykukoval 😀
