Nepojedu na pohřeb manželovy babičky, mám mít výčitky?
Ahoj ženy, založila jsem diskuzi, nikoliv otázku, ale doufám, že tu nebudou zbytečné dohady. Manžel se včera po telefonu dozvěděl, že mu umřela babička, v nemocnici a byla již ve věku. Několik posledních let života bydlela téměř společně s jednou z dcer, - manželovo tetou, která se o ni starala. Prostě prodali babiččin byt, protože měli to štěstí, že věděli o jiném u nich v paneláku, aby babi měla své soukromí a přitom byla pod patřičným dohledem. V pořádku. A teď kousek toho, co je ve mne. Když jsme se s manželem vzali, je tomu taková řádka let, že radši ani nevzpomínat, tak jsme za tou jeho babičkou jeli přes půl Čech, sice asi rok po svatbě, ale měli jsme co dělat... finance, bydlení a prostě se řešili věci do budoucna. Babička na svatbu nepřijela. Když jsme tedy přijeli my za ní, aby mne vůbec manžel babičce představil, tak to probíhalo asi v takovém stylu, jako jo..., dáme si tady oběd, (už ani nevím, jestli upekla kuře, nebo co, fakt si to nepamatuji), protože další věta mne zarazila ...a pak půjdeme na procházku. Fajn. Takže také tak. Po procházce jsem měla pocit, že jsme tam už dlouho a že můžeme zase vypadnout. Podotýkám, že spoj, kterým jsme jeli a nebylo jiné vyhnutí, bylo na dva autobusové přestupy. Nicméně, přenocovali jsme, dalo by se říct na vlastní žádost. Od rána do dopoledne po autobusech a .... a nic, to si domyslíte snadno. Od té doby jsem manželovo babičku neviděla.
Byla stále vitální, plná síly, narodil se nám prcek, mobilní jsme nebyli, ale přijet nikdy nepřijela, i přes to, že byla pozvaná. Za celá léta jsme neviděli ani blbou stovku na punčocháče pro pravnouče, které chtěla tááák vidět, že už je stará .... . Nešlo mi nikdy, a ani nikdy nepůjde o nějakou materiální stránku, ale o princip. Ona mohla klidně přijet, tchýně jí k sobě zvala stále, ale marně. ... Jak to kdysi tchýňka řekla, - babka je prostě líná. Já jsem si dovolila říct, že prostě tisíc korun - a to minimálně, jen za benzín prostě z okna vyhodit nemůžeme, kde je kytka či něco na hrob a další. Manžel je na přísné dietě a nějaké stravování po hospodách opravdu nehrozí. To jen tak mimochodem.
No, a dneska jsem to slízla u našich v plné polní. Že jsem já - generál rozhodla, a že a že a že.... . Nic takového. Manžel se k přítomnosti na pohřbu sám příliš nehrne, je tam polovina rodiny natolik rozvrtaná, že se mu ani nedivím, ale odnesla jsem to já tak, že mu to snad zakazuji, či co. Já jsem nic nerozhodovala, já jsem prostě jen řekla, že na pohřeb nepojedu. Za prvé, jsem v prácí čerstvá jak zázvor, navíc zatím na dohodu a jde mi o HPP a i kdyby jen na dohodu, nikdo z nich nás živit nebude.
Nicméně, považujete za nějakou troufalost v neúčasti na pohřbu - pro mne v podstatě cizí paní, která za několik let, kdy byla ještě vitální, se nepřijela podívat ke svému vnukovi domů, jak vlastně žije, ..bydlí..., a o pravnoučeti ani nemluvím?
Paní, pardon, babička a prababička, která se nechala slyšet, že by ráda viděla pravnuka, než umře, že už je stará, abychom přijeli... ?
Ať je jí lehká zem, ale opravdu se pohřbu neúčastním. Mám mít výčitky?
@verdos Ano, souhlasím s tebou 🙂
Jinak tomu jídlu - píšu svou zkušenost, řeším to opravdu často, takže jen přispívám pohledem, že najíst se jinak a s omezením se lze i jinde než v Praze, situace se stále zlepšuje. Respektuju, že lidé mohou mít různé zkušenosti, i negativní oproti mým pozitivním, ale oproti dřívějšku jsme teď o velký kus vepředu.
@somalicats Krkonoše jsou ale turistická lokalita a hlavně pro lidi z Prahy (i když nejen). To je pořád rozdíl oproti tomu, když přijedeš třeba někde, teď plácnu - do Hustopečí na jižní Moravě. A jak už jsem uvedla, není stravovací omezení jako stravovací omezení. Já mám takové, že z běžných surovin pro mě moc jídla vykouzlit nejde, abych neměla reakci nebo zdravotní obtíže. Pokud máš "jen" těhotenskou cukrovku (nechci to zlehčovat, někdy to člověka fakt omezuje hrozně), tak si myslím, že se bavíme trošku o něčem jiném. Ale o tom tato diskuze není.
Myslím, že není potřeba, abych argumenty ohledně jídla pak ještě opakovala a aby tu kvůli tomu vznikaly nějaké rozbroje - prostě každý může mít jiné omezení a každý má jinou zkušenost (a tedy záleží i na místě, na restauraci, potažmo kuchaři - kde se to koná, ne každý je tak schopný). A chápat to buď můžete, nebo nemusíte 🙂. Ale připadá mi zbytečné kolem toho vířit diskuzi.
@magdalenax
ahoj,
tazko ti niekto poradi ci mas mat vycitky alebo nie, tie bud mas alebo nemas. podla vsetkeho to nie je take uplne jednoznacne, kedze sa pytas.
asi najlepsie sa je o tom porozpravat doma.
kazda rodina ma nejaku historiu a kedze je to o ludoch tak su tam i krivdy a take tie pletky - co sa koho dotklo, co kto povedal alebo nepovedal, co kto urobil alebo neurobil.
ono je to niekedy tazke.
mas tu vela holiek, ktorym vadi ze je tam babka furt a potom take ktore smutia ze nik nepride. mas ludi co irituje akykolvek dar, lebo im pride ze je lacny, ze je zbytocny, ze je navyse....potom mas takych, ktori su nestastni lebo nedostali nic.
z precitaneho nemam pocit, ze by v tych krivdach bolo cosi velke - ono to mozno cele bolo len nedorozumenie - ty si nieco ocakavala ked ste za babkou sli a ona urobila cosi inak ako si chcela - mozno sa menej zaujimala ako si chcela ty, mozno miesto prechadzky si chcela byt u nej. Mozno miesto peceneho kurata si chcela nieco ine alebo ti to bolo malo.
mozno....to uz nikdy nezistis kedze zomrela.
na druhu stranu pises, ze ty mas novu pracu a ty nemozes, ty nemas dost penazi a tak nemozes, vy ste nemali dost penazi a tak ste tam nemohli
je to zvlastne - obcas clovek nevidi, ze druha strana moze mat take iste vyhovorky alebo i realne dovody....mozno to pre manzelovu babku bolo daleko, mozno bolo prilis velke teplo a clovek sa chrani, nechce skoncit v nemocnici, mozno tiez nemala korunky, mozno ich davala niekomu inemu kto sa o nu staral...mozno tiez cakala ze pridete, ze sa docka vnucika, vas, ze vam za to bude stat....to uz tiez nezistis prave preto ze zomrela.
co ale mozes urobit je mat a dat si sancu dostojne sa rozlucit - ci uz pojdete alebo nie, pohrebne sluzby robia i take veci ze za vas moze byt kupeny veniec ci kvety, ktore sa pridaju k ostatnym pri obrade, mozno tam manzel chce ist ale nevie ako ti to povedat ( po prvom prispevku si tak tajnostkarsky pridala vetu, ze o tom ako je to u vas s peniazmi napises potom, teda ak ty drzis kasu, ty si ten co zaraba alebo zarobi viac, tak potom si asi nepovie ze by tam chcel ist)
to zas vies len ty - ak je tomu tak, tak je to tvoja posledna sanca to aspon takto napravit a ak nie ist spolu tak aspon nechat ist partnera.
obcas mi pomaha v situacii rozhodnut sa jednoduche zrkadlo, ludia to robia malo....ludia vidia kedy a kde a kto by mal mat ohlady pre nich...ale malokedy si to prehodia a snazia sa vzit do koze toho druheho...ako by tebe bolo ako starej pani, ktora sa ma teperit niekam dialku za mladymi ktori su jednoducho mladi a tym pruznejsi - nemali ste Auto, tak neverim ze nik v okoli ho nemal kto by vam pozical ci vas odniesol....a o predstave ist niekam vlakom ako 20-30rocna a 50-60-70rocna ti asi pisat nemusim....i male dieta vie, komu sa bude cestovat lepsie...kto to lepsie a lahsie zvladne..komu asi trpnu ci opuchaju nohy, koho moze boliet chrbat....komu to vytrasenie cestou necestou neprida a kto to teoreticky zvladne.
je koniec roka, zapalte sviecku doma, dajte si caj ci kavu, porozpravajte sa...i doma mozes dat najavo manzelovi uprimnu sustrast a on alebo spolu ju i na dialku mozete tlmocit dalej.
drz sa, opatruj seba, manzela i dieta a nech sa rozhodnes akokolvek radim neziv to....skus pozriet radosinske naivne divadlo ...maju videa i na nete, na cdckach....toto co trapilo teba trapi kdekoho a obcas je potreba na to vziat nadhlad, lahkost...ale i skusit chvilku chodit v botach toho druheho aby si pochopila preco pani robila co robila.
vsetko dobre!
@verdos No, mě skoro přišlo, že zakladatelka se zatvářila nějak jako ve stylu: "Hm, umřela, ani nepřijela a normálně si umře. Ty bys ses táhl takovou dálku na pohřeb za takový prachy?" Pokud je chlap jenom trošku flegmatické či submisivnější povahy, tak si ani netroufne říct, že by možná i jel a rád.
No každopádně výmluva okolo jídla mě pobavila, protože to si muže vzít manžel klidně s sebou připravené z domova. Jinak se nerada do takových diskuzí vrtám, ale tohle se fakt nedá. Nejdřív zhodnotit cestu jako finančně a fyzicky náročnou a pak jí chtít po staré paní, to mi příjde opravdu dost. Napsat, že ji sice nevídáme, ale mohla by poslat stovku na punčochy, to je vrchol. Jestli na pohřeb pojede pisatelka nebo jen manžel nebo nikdo, to je každého věc, ale ty argumenty jsou znakem sebestřednosti, nevychovanosti, sobeckosti a nevím čeho ještě. Doufám, že až budete stará, vaše vnoučata vám stejně oplatí.
Myslím, že se jedná o rozdíl ve zvyklostech. Jestli jste přijeli na návštěvu a babička počítala s obědem, ale nakonec jste se jí nakvartýrovali na noc, tak od ní bylo pěkné, že vás nechala přespat. Já takové návštěvy ráda nemám a odmítám je, navíc v Praze je hotelů spousta (i levnějších a při tom slušných). Každopádně nemá smysl řešit kdo je na vině. Nechala bych rozhodnutí na manželovi, vždyť může jet sám. Chováš se jako jeho maminka a ne manželka...
@verdos Tak rozhodně není vše co se stravování týče všude ideál. Já žila léta na malé vesnici mimo turistické lokality, a kupodivu i tam se nabídka za posledních pár let zlepšila (a nejen pro diabetiky, ale i pro celiaky). Ale to, že pokroky jsou, je vidět, souhlasím s @kacca. Jinak máš pravdu, že pokud zakladatelky manžel ví, že se tam nenají, tak si může vzít jídlo s sebou, takže i tento problém padá...
Já si myslím,že na pohřeb jet je minimálně slušnost ,at už vztahy byli jakékoliv.Ona babička už to nevidí...Pokud chce jet tvůj muž,jako jeho žena bych neřekla ani popel,podpořila bych ho a jela s ním. O tom nerozhoduješ ty, ale tvůj manžel.Výmluvy že má dietu a nesmí se stravovat po restauracích neberu.Pokud nesmí ,at tedy nejí, at si vezme jídlo své,nebo tedy když je to takový problém,co se zúčastnit jen pohřbu a následný pohřební kar vynechat?
Jinak ale nechápu ty tvé důvody.Že babička za vámi nejezdila,že vy jste nemohli jet za ní. Myslím si o tom raději své.
Asi Tvůj příspěvěk taky moc nechápu... Nechápu z něho, co bylo na té návštěvě u babičky špatně, co je špatného na tom, že s Váma chtěla jít na procházku? Mojí babiččce je teď 86, na svatbě letos byla, ale jen díky tomu, že jsme jí zajistili odvoz a to si myslím, že je taky vitální stále dost, ale nikdy by mě nenapadlo jí nechat jet samotnou. Na návštěvu za náma taky nikdy nepřijede, musíme my za ní, ale nikdy by mě nenapadlo jí to vyčítat.
Ano, peníze mi k narozeninám dává, ale já se s ní vždycky hádám, ať mi nic nedává, protože je mi to trapné. Vydělávám a ona má chudák jen důchod, ze kterého platí poměrně vysoký nájem...
Myslím, že by ses měla zamyslet spíš nad sebou a nebo příspěvěk trochu upravit, protože podle toho, cos napsala, rozhodně nevyjdeš jako ta, která by měla být naštvaná a pohřbu se neúčastnit.
Jinak souhlasím s tím, co se píše výše. Rozhodnout o účasti by se měl spíš Tvůj manžel, na Tobě asi teď až tak moc nezáleží, protože jsi babičku téměř neznala a je to tedy pro tebe víceméně cizí člověk.
@magdalenax Nechala bych rozhodnutí na manželovi - byla to jeho babička, on at rozhodne zda pojede, ci nepojede. Ty by jsi mí v jeho rozhodnutí měla být především oporou a stát za ním. A ne rozhodovat zda tam může nebo nesmí jet.
Děvčata, napsala jsem více, ale příspěvek zmizel, nevím, jestli jsem ho neodeslala, či co. Takže znovu, i když to už nebude asi ono.
Sice není podstatné, jak to bylo či nebylo s naší návštěvou babičky, všechny důvody, proč jsme tam jeli rok po svatbě atd. , vyjádřím se jen k tomu nocování. Cesta k babičce byla záležitost se dvěma autobusovými přestupy, takže trvala šest hodin, tudíž s tím, že tam budeme spát babička počítala, protože bychom těžko ještě tentýž den jeli zpátky, protože by nebylo čím. Babičce byl švagrem nejednou nabízen odvoz sem, - babička by nenavštívila jen nás, ale i dceru, další vnoučata a pravnoučata, přesto prostě nikdy nepřijela.
Manželova dieta je jen špička ledovce, je totiž nemocný a to tak, že jediná možnost, jak se dostat na pohřeb je - odvoz. Jenže, nikdo nevíme, zda na pohřeb pojedou jeho další sourozenci, o místě v autě ani nemluvím a hlavně..., oni ví, že jiná možnost není, než že by ho vzali s sebou. Iniciativa bude na manželovi, to je jasné. Podstatné je, že moje rodina, která o poměrech na druhé straně v podstatě nic neví, tak mi přisuzují, že jsem to manželovi zakázala, což vůbec není pravda, ale co je pravda, i když to bude znít krutě, manžel se doteď nevyjádřil, zda se vůbec pohřbu zúčastnit chce, nebo ne.
Naopak, já jsem začala přemýšlet na alternativou, jak tam dopravit alespoň květiny.
Mimochodem, se sourozenci se manžel nestýká, né, že bychom se nebavili, ale nedochází k žádným návštěvám atd. Je to opravdu složité a jen bych ještě napsala, že nejsem ani zlá, ani sobecká, to opravdu nejsou moje vlastnosti.
@magdalenax To tak bývá - slova psaná často vyzní úplně jinak než byla původně myšlena. Nech rozhodnutí na manželovi.
@magdalenax a když teda tvá rodina má s tím evidentně problém, tak tam by se nenašel někdo, kdo by byl ochoten vám třeba udělat řidiče? taky možnost
@magdalenax Udělej to tak jak to cítíš, ty nebo manžel. Určitě se na nikoho neohlížejte, je to jen vaše věc, jestli pojedete, nebo ne! 😉
Pokud to zdravotní a finanční situace neumožní, tak bych byla doma. Jiné by to bylo, pokud by jste měli
s babičkou úzký vztah.
@ajka198 To je právě to, že také není....
@magdalenax tohle všechno je naprosto pochopitelné, ale jaksi to nevysvětluje tvá vyjádření vůči babičce v úvodním příspěvku. Zde popisujes rýže praktické důvody, které vasi volbu ovlivňují, ale v úvodním příspěvku jsi v podstatě jen na babičku házela špínu a řešila sebe a své malicherné problémy s ní. To, zda na pohřeb pojedete je čistě Vaše věc, respektive věc tvého muže jak to on citi a vnímá.
Tak ted už je to asi jasné. On totiž ten první příspěvek vyšel navenek úplně jinak.
Asi tedy není co řešit,vyplývá mi z toho,že tedy nepojedete..nemocný manžel,problém s dopravou..to se možná dá pochopit.
Nicméně s tvými výčitkami,pokud nějaké mít budeš,ti tu asi nikdo nepomůže.
@magdalenax A není to, že se manžel nevyjádřil, právě to, že by i docela rád jel, ale nemoc mu to neumožňuje komfortně a neví, jak to řešit? Nedá se z něj dostat nějaká přijatelná odpověď? Protože v tu chvíli můžeš přijít právě i za tou svou rodinou s tím odvozem - případně zkusit obvolat příbuzné, on by se určitě někdo našel.
@merope No, jediný, kdo by mohl manžela na pohřeb odvézt z rodiny, - myslím tedy z mé strany, tak sestřenice, která od nás bydlí 250 km daleko....
@magdalenax Ale tady nejde o tvou stranu, ale snad o jeho stranu - ti, co na ten pohřeb (předpokládám) tak jako tak pojedou, jen je možná potřeba sehnat telefonní číslo a zkusit zavolat.
Podle mě si tuhle diskuzi zakládala s tím umyslem a přáním, aby sis ulevila svýmu svědomí, abychom tě tady ujistili, že je všechno v pořádku a že se vlastně zase tak nic moc nestalo. Já to asi neudělám. Nějak jsem to celý nepochopila..jakože co ti na té babičce vlastně tak hrozně vadilo nebo co udělala strašnýho, že ti tak hnula žlučí. A teda promin o mrtvých jen v dobrým a ten tvuj dodatek o líné babce je trochu přeš čáru na můj vkus.
Co jste to za rodinu, která vlastním autem nedojedete na pohřeb a řešíte 1000Kč benzín a kytku?? 😒
@big_el Jestli umíš číst, a to hlavně pořádně číst, tak to - o líné babce, nebylo z mých písmen, ani z mých úst, to řekla její dcera = tchýně. Tak mi nepřisuzuj slova, která ani ze mne, ani z mého příspěvku, mnou napsaným, nevzešla! Děkuji
Ja si myslim, ze na pohrby se ma jezdit kvuli pozustalym.Tem,co zemreli,je to uz fuk,na ty si muzu vzpomenou doma,zapalit svicku...pokud chci potesit pozustale v jejich zarmutku a vyjadrit uctu, jela bych na pohreb. Jestlize se cela rodina nestykate doted, tohle take zrejme nebude prvni "rodinna seslost"-at uz poheb,svatba,narozeni ditete....tak sbych se zaridila podle toho.Zda vam zalezi na babibccinych dcerach a chcete je potesit...
@ivcan124 Považ si, že jsme naprosto normální a slušná rodina!
@magdalenax tak proč to sem uvádíš, když si to nemyslíš?
@kacca11 Já jsem ale napsala, že s tím souhlasím, že to je výmluva 🙂.
A jinak - že ty s tím problém nemáš neznamená, že jiný s tím problém mít nemůže (to je z principu špatný pohled na věc, uvědom si, že lidé i jejich životy i zkušenosti jsou prostě různé). Možná ti pomůže informace, že dost hodně záleží na tom, jaké to dietní omezení je.
A jinak si myslím, že zakladatelka manželovi v účasti na pohřbu vyloženě nebrání, mně to z toho teda nijak neplyne. Ale možná špatně čtu. Takže vlastně i v tomto jsme za jedno a tvou reakci můžu chápat jako tvůj souhlas se mnou...? 🙂