Nevěrný manžel. Máte rady, tipy, zkušenosti?
Ahoj holky, sem tady s vámi už dlouho, ale na todle téma sem si založila nový účet
S manželem jsme spolu přes 10 let, před 3 lety jsme se vzali a začali stavět barák, pak sem otěhotněla, mám 15 měsíčního prcka.Loni po Vánocích mi manža řekl, že mě nemiluje(ani ne měsíc po přestěhování) a začaly výčitky, že sem ho do všeho donutila atd. Od ledna má ženskou a přerostlo to ve vztah, říká o ní, že je to přítelkyně. Ona má 2 děti ve střídavce a je to takovej hospodskej typ.
Mám pocit, že muž má hroznej bordel v hlavě, pokaždý tvrdí něco jinýho, např v minulou neděli mi řekl, že už sem bude jezdit jenom za malou a pracovat, že je doma tam a tady nebude, v pondělí odpo přijel a byl tady v podstatě celý týden. Včera zase přijel až večer, takže za mnou a řešili jsme co a jak uděláme okolo baráku, on neustále věty typu já to chci takhle, udělám si to tady takhle apod.
s mužem spolu spíme a spí většinou v ložnici
Nevim, co si o tom mám myslet a zajímalo by mě, jestli s tím máte některá zkušenost.
zatím sem zvolila taktiku, že sem super hospodyňka, matka a milenka a vyhazovat ho nechci (zatím), nějak si nedokážu představit že budu sama a mám ho ráda a vidím, jak ho to ničí a stává se z něj alkoholická troska
doufám, že je to srozumitelný, mám toho plnou hlavu a nedokážu to utřídit
Máte nějaký rady, typy zkušenosti?
@elu jisteze mam. Podvadela jsem a zkusila si to, jake to je na druhe strane, byti podvadena...nic moc ani jedno, kazdopadne to byla lekce do zivota....take za sebou mam 15. lety vztah s manzelem a 12. lete manzelstvi a vim dost dobre, ze stat se muze cokoliv a ruku do ohne nemuze clovek dat ani za sebe, natoz za druheho...ale minimalne vim, kde mam sve hranice, co v zivote chci a hlavne, co nechci...
@m21elis - já si zase myslím, že rozvést se můžeš vždycky...jedna věc je hrdost, druhá věc je zajistit dítě finančně, což se v této situaci asi vylučuje, každopádně neusnadlila bych té jeho tzv. přítelkyni, protože proč bych měla žít s dítětem na hranici chudoby, není to moje povinnost a tvůj manžel mohl všechno říct kdykoli dřív, než jsi otěhotněla, než jste se vzali, než jste postavili, neměl na to koule??? no každopádně si myslím, že sex bys s ním mít neměla, dokud se nerozhodne, kterou z vás chce, jinak si na hodnou skvělou ženušku hrát můžeš...myslím si ale, že pokud ho vyhraješ zpět, nebudeš ho chtít, protože si uvědomíš, že tě velmi zklamal a přes to nepojede vlak, najdeš si někoho jiného a budeš to ty, co požádá o rozvod...myslím, že žádný vztah se není schopný z takových věcí vzpamatovat...
@anetka1701 - ze zvědavosti - nemáš strach, že se tak zamiluješ, že spálíš s mužem mosty?že ti prostě začne vadit, jaký je? Dokážeš na něj nežárlit?
Vzhledem k různým situacím, které tak různě kolem mě prochází mě to zajímá, ale pokud nechceš odpovídat, tak beru. 😉
@elvira klidně odpovím, nevadí mi to. Jistá chemie tam v těch vztazích být musí, to je jasný, ale není to nic šílenýho - jiskření vzrušení jo, ale už z podstaty věci, jaký chlapi si vybírám tam o nějaké velké lásce nemůže být řeč... Navíc, kde jinde bych se měla tak skvěle jako doma? :oD Že bych si mohla dělat co chci... Můj manžel cvičí, posiluje, má pěknou postavu a dbá o sebe - myslím že to je z části kvůli jeho vlastním bokovkám, zčásti, aby se trošku vyrovnal mejm zajdům a z části proto, že má víc času a prostoru :oD Když nemá doma protivnou a frustrovanou ženskou, má čas a energii chodit do fitka. Takže nehrozí, že se mi přestane líbit - naopak, je čím dál přitažlivější (a platí to i obráceně). Co se žárlivosti týká, tak nežárlím :o) K tomu mám svoje důvody, ale ty si z dovolením nechám pro sebe...
Zamilovat a pálit mosty může každý, paradoxně, v mém vztahu si myslím, že to je méně pravděpodobné než v jiném - právě z toho důvodu, že mám tu volnost, tu možnost experimentovat a tu svobodu dělat si co chci - díky tomu fakt nemám důvod hledat větší štěstí někde jinde :o)
@anetka1701 a jak dlouho uz to takhle provozujete, ze dokazes s jistotou rict ze ti to zachranilo manzelstvi... ono treba za par let budes mluvit jinak nez ted, pokud je to kratce tak je jasny ze si z toho nadsena a libi se ti to (i kdyz to teda nechapu). a pokud se skutecne s manelem snazite o dite, tak bych se obavala chlapsky jesitnosti a toho ze jednou u nej prijde pochybnost jestli kdyz mate to volne manzelstvi tak jestli je dite opravdu jeho. ale kazdy at si to udela jak chce, ja jsem treba se svym prvnim, je mi 30 a nepocitiju potrebu zkusit neco jineho.
Ahoj,
precitala som si celu diskusiu vratane toho co ti holky zde uz poradili a za mna.
Pises ze si chytra a mas predstavu o tom, co chces - resp. urcite vies ze ho nechces hned vyhodit a mas ho stale rada - to je uplne v poriadku a s ohladom na vas vztah vcelku normalne a legitimne.
Pises ze stojis o rady a tipy ci skusenosti a zaroven ale hovoris ze ti to je vcelku jedno co ti tu kto pise - myslim ze mozno len to chcelo formulovat v style ako alebo cim ho este udrzat...alebo ako ho nestratit...neviem, skusaj si to ty sama, ono obcas i sameho cloveka potom udrie do oka to, co si inak nevsimne.
Za mna na tychto 4stranach si mala aspon 4fajn prispevky, ktore si skus precitat este raz...kazdy ti dava iny uhol pohladu, mozno vdaka nim mozes a budes schopna vyskladat i tu vasu mozaiku toho ako sa dari resp. teraz skor nedari a co by slo este urobit..alebo zas nerobit...niekedy svet funguje paradoxne, ides sa potrhat a nejde to a potom sa ani nesnazis a ide to samo, v situacii ako mate teraz doma, by som skusila obe moznosti nechat bojovat za seba, predsa len sil v krizovej situacii nema nikto nazvys.
Tu mas tie jednotlive prispevky
osra - str. 3 Včera ve 14:59
monalis - str. 3 Včera ve 14:28
evulina77 - str 1 Včera v 10:08
carrie_b - str1 Včera v 08:49
Dalsia vec je psychologicka pomoc alebo partnerske vztahove poradenstvo, to funguje obvykle ak sa snazia obaja partneri, teda obaja chcu na vztahu pracovat - ano na zaciatku moze ist do poradne i len jeden alebo aj poradenstvo ci terapia moze byt vztiahnuta i len na jednoho clena...ale myslim ze je dobre to vediet...ono ti to da spravu o tom, ci to spolocne chcete obaja alebo len ty.
V neposlednom rade je dobre si stanovit aj nejaku hranicu za ktoru nejdes a tiez casovu liniu toho co sa aktualne deje a da sa nazvat ako krizovy stav, ktory ano zas je legitimny, a psychologmi popisany, ak vezmes akukolvek ucebnicu parovej terapie tak ste aktualne aj ciselne v hre - prva je po prvom roku, dalsia 6-7 a dalsia po dalsich 6-7 teda 13-14rokoch vztahu. U vas iste rolu moze zohrat i to ze je to prvy vztah, urcite a tiez alkohol ten nepodcenuj tiez je to mocny pan a zas knihy od Nespora, Csemyho pisuce o alkoholikoch by ti dali nazriet do toho z inej strany.
Casova hranica je dobra jak pre teba, tak pre dieta, psychosomatiku tiez nepodcenuj...ono jedna vec je vydrzat druha vec je vydrzat za aku cenu....aj rodinne problemy sa vedia u deti i dospelych objavit rozne - dnes uz su zname spojitosti s onkoproblematikou, s RS ako velkou temou a pod. teda cas dokedy toto chcete drzat si isto dajte a kedze spolu komunikujte skuste tieto dve veci spolocne:
- chceme vztah udrzat ? kludne si i napiste, kazdy sam, precitajte si to bud sami alebo v poradni ci jo a ak za akych podmienok resp. aky vztah to chcete udrzat dalej pre seba pre dieta
- toto zas i len tebe samotnej pomoze si ujasnit co je to vlastne TO co chces
- k tomu uz v ramci poradne lze nabalit dalsie ulohy typu co pre to ktory z vas a dokedy urobit...ako a co sa budete snazit robit spolu..ako a na com kto z vas zapracuje..zas ramcovo dla roznych knih podla vlastneho citenia a podla vlastnej rodinnej harmonie mozete skusat i sami bez nejakeho sprievodcu ci poradcu.
A ak by si si to pisala sama pre seba tak je dobre si na zaciatku na necisto len tak pre seba na ferovku urobit 2x zoznam 2x Astvorka zohnuta na polovicu - jedna sa tyka partnera plusy a minusy, co na nom ocenujem co mi vadi, kludne si tam daj vsetko co ta napadne, nelustruj si to, pis si to pre seba...niekedy tie zoznamy vedia prekvapit aj tych co vravia ze maju co ocenovat a tazko najdu jedno dve pluska alebo naopak aj hundrosov co vravia ze je toho megazoznam a nakoniec ich sokuje kolko plusov im neudrie denne do oka a pritom su tam, len ich nevidia, nechcu vidiet alebo to oko maju vycvicene skor na to minus, aj ked je mikroskopicke. Taku istu A4 si urob pre vas vztah, co bolo to mile, plusove, dobre, krasne, uzasne a co je tam ako nedostatok.
Uvidis - verim, ze sa z toho da zobrat vela. Co sa tyka diskusii tohto typu tak nie som ich velky fanusik, jednak preto, ze net je priestor kde kazdy pise nejak - niekto useckovo, niekto nejak sa prezentujuc, niekto hanlivo...a na druhej strane je clovek zraneny, kto si to ako v pohode fungujuci vie vyfiltrovat ale ako clovek v krize nemusi vzdy. Tak to ber len na margo prispevkov, ktore ti nepridali, myslim ze hodnotit ta nema pravo nik, kedze nik nie je uplne v tvojich botach a v tvojom zivote, aj ked ano dala si to tu sama, teda niekto diskutuje, niekto sa bavi, niekto sa ventiluje na inych...s tym tiez pocitat musis, bohuzial.
Prajem nech sa vam podari to, co si prajete - teraz aktualne skor ty a tvoje ditko. Vela energie k tomu zelam 😉
@tulikiss já bych nezahlcovala tuto diskusi zpovídáním mojí osoby :o) Jsem vyzrálá osobnost a vím co chci a díky tomu jsem si schopná připustit i tohle. Každý člověk je holt jiný a má jiné potřeby a touhy - já mám potřebu se "realizovat" takto. Mám kolem sebe přátele kterým to funguje a vidím to i do budoucna. Myslím, že časem nadšení opadne a pomalu to ustoupí do pozadí a nebudu už mít takovou potřebu si hledat sex jinde.
tak já tu potřebu chápu, ono po třeba deseti patnácti letech je prostě přirozené, že se člověk trochu nudí - obzvlášť na MD, kde valná část činností je rutinní a člověk se nemůže moc svobodně nadechnout 😔
jakákoli volnost s tak malými dětmi je úžasná - pamatuju jak jsem na deset dní odjela do zahraničí a v autobuse jsem po té zátěži brečela štěstím...
volné manželství si přesto nedokážu představit...
bála bych se, že se zamiluju.... neumím takhle oddělit fyzickou a duševní blízkost...
a bála bych se i toho, že mi dotyčný lže a je třeba zasnoubený nebo má přítelkyni co čeká mimčo apod...
nemluvě o nemocech, ani s kondomem není stopro spoleh...
ale nejhorší by pro mě byl ten zmatek uvnitř....
jinak mám za sebou taky velkou manželskou krizi a jak tu od někoho padlo, je to komunikaci, komunikaci a komunikaci... každodenní makačka... pojmenovat věci tak jak jsou, postavit se tomu čelem, i když člověk riskuje, že druhého navždy ztratí.... ale pojmenovat i to dobré, přiznat si, v čem mu třeba nesahám po kotníky - i když momentálně mi hodně ublížil apod...
jinak je to hodně o sobě samém... když je člověk v pohodě, tzn. dělá to co ho baví, tak je víc podporující a milující pro okolí, cítí se naplněný, učí se něco, postupuje a je pro ostatní inspirací...
proto neuznávám nějaké velké oběti pro děti (kromě opravdu velmi malých), protože buď to vede ke krizi u té maminky a nebo je s tím souzněná ale pak se kolikrát stane, že nemá vlastní život a jakmile děti odrostou, tak zjistí, že si s maminkou kromě základních věcí nemají o čem popovídat....
pokládám za velmi důležité, aby ženy měly koníčka 😉
@anetka1701 Jakkoli je mi trapné takové téma vůbec zmínit... jsi si jistá, že to bude manželovo? Jsi si jistá, že ses nenakazila nějakou pohl. chorobou a neohrožuješ dítko? Jsi si jistá, že do takovéhoto schématu je dobré přivádět další děti? A hlavně, jsi si jistá, že chlap, který dovolí, abys souložila s mnoha jiným muži splňuje definici "milující manžel" 😅?
Na druhou stranu: klobouk dolů za upřímnost a odvahu sdílet tento příběh. Neobdivuji, ale neodsuzuji. Otázky neber jako rýpavé - je to pro mě zkrátka zajímavé, až nepochopitelné a neuchopitelné...
@orchidis jistota? ta není nikdy stoprocentní :o) I kdybych žila v pevném vztahu, nikdy bych si nemohla být na 100% jistá, že žádnou nemoc muž třeba nepřinese. Na druhou stranu, muže si vybírám opatrně a dost z nich je mými přáteli už delší dobu - známe se. Co jsme se rozhodli pořídit si třetí mimčo, dávám si sakra majzla a dost milence omezuji. (scházíme se jen těsně po konci MS, když vím že těnotná nejsem). Jakmile otěhotním, tak konec - to je přeci jasné. Co se týká dětí, tak ty nemají tušení a mít ho nebudou :o) Jsou šťastné a spokojené a do sexuálních věcí rodičů jim není NIC.
@m21elis jojo, bez dětí by se tohle řešilo jinak a snadněji
@anetka1701 ty jsi to tady rozsekla 😎 taky způsob jak udržet manželství, ale to asi není příklad zakladatelky(ikdyž napsala že má taky muže..),
tak tomu moc nerozumim, co jí vadí na nevěrnym manželovi, spíš jí vadí celkově jak se chová.
@anetka1701 Jasný, chápu, respektuju. Jen podotknu jednu věc - životnost spermií, i časnost ovulace jsou velmi individuální a mohou se měnit i během jednotlivých cyklů u dané ženy. Je všeobecně známo, že z různých příčin může u ženy nastat ovulace klidně dříve, než je zvyklá a pokud má partner spermie, které mají dlouhou životnost, můžeš mít dítko s klidem od milence. Sama mám takto dceru (ne od milence, od manžela 😀), ze sexu první den po MS, pak manžel odjel na služebku na tři týdny do USA a nic dalšího v oné pauze pochopitelně nebylo 🙂. To, že s nimi sexuješ po MS tedy bohužel vůbec nic nezaručuje 🙂. Ale to jistě dobře víš.
@anetka1701 ale jinak promiň, příjdeš mi jako ště...ale samozřejmě je to vaše věc ikdyž pro mě nepochopitelná.
@poupe já sem měla pár aférek pod vlivem, většinou na nějaké akci a byly to jednorázové záležitosti, proč bych nemohla?ale těžko se to vysvětluje, občas mám chuť si zařádit a ne furt čumět doma na telku, byla sem věrná přes 10 let, teď mám relativní volnost, tak proč toho nevyužít, ale nehodlám se zamilovat a manžela chci rozhodně zpátky
@atinkaa děkuju za rozsáhlý příspěvek, ve spoustě věcí máš pravdu, seznam sem si už dělala a vyšlo mi víc plusů 🙂 na terapii by určitě nešel ani před tím a já vlastně asi taky ne, byla sem na poradě u kartářky (klidně se mi vysmějte) a dost mi to pomohlo si utřídit myšlenky a dalo mi to sílu todle všechno ustát, ale rozhodně nad všema příspěvkama přemýšlím, ať nad těma fuj, tak pozitivníma
@m21elis nemas vobec za co, a uprimne nemam dovod preco sa z teba smiat 😉 niekto terapiu - iny kartarku - dalsi knaza...kazdemu pomaha cosi ine a myslim ze je v pohode vybrat si ten smer, ktory je pre teba uzitocny..to ze by nebol zaujimavy pre niekoho dalsieho myslim ze nie je dolezite, kedze ide o vas o vasu rodinu a potazmo o teba.
Je fajn ked si vies vytiahnut to dolezite...myslim ze to najdolezitejsie sa i tak musi udiat u vas doma, bez ohladu na smer diskusie zde.
kazdopadne nech sa dari a nech si z toho vyuzijes pre seba maximum. pekny vecer holky 🙂
@m21elis doporučuju zajít k manž. poradkyni a to sama... můžete si promluvit naprosto v klidu a otevřeně bez skákání do řeči a emocí apod...
mnoho ženských čeká když mají potíže a říkají, že partner nechce... já šla sama a pomohlo to hodně... muž se později přidal, šli jsme tam s naprosto nesmiřitelnými stanovisky, ale dobrý poradce umí hodně.... byly to setsakra nepříjemné otázky a sezení, vždycky mi nasadila brouka do hlavy na týdny...
jinak je to ale o komunikaci a o tom co člověk v životě OPRAVDU chce...
každému vyhovuje něco jiného, důležité je, aby to ve vztahu vyhovovalo oběma....
jinak takové vyřádění chápu, ale dlouhodobě si pak myslím, že to ztratí ten nádech zakázaného a fakt to opadne 😉
Take jsemsi timto prosla a dost te chapu. Take jsem se dlouho snazila byt "perfektni". Bohuzel to bylo k nicemu. Chvile, kdy manzel otevrel oci, nastala az ve chvili, kdy jsem si po roce rekla a dost a nasla si pritele. Najednou se zacli dit veci! Jenze ja uz byla jinde a uz jsem o to nestala. Dnes jsme rozvedeni, oba mame nove partnery, ale oboum je nam lito, ze se manzestvi nepodarilo zachranit. Teprve ted zpetne oba vidime vsechny nase chyby. Moje rada? Mozna bych zkusila byt dal ta "super zena" jen ten servis bych vuci nemu trochu omezila, dbej o sebe, zapoj manzela do pece o prcka a pravidelne ho nech hlidat a ty si nekam vyraz. Netvrdim, ze si musis nekoho najit, ale staci, kdyz on si treba nebude jisty, jestli nahodou nekoho nemas. Mozna pak zacne zarlit a uvedomi si, ze by vse co ma u tebe mohl ztratit.
Tahle diskuze mi přijde k smíchu. Je to fakt tragikomedie. Dělat ze sebe služku a matračku... prosím... ale proč teda žádat o rady? když vlastně víte, jak si to sama uděláte? Mě manžel podvádět, tak se sbalím i malého a jdu. Nazdar. Nebudu ze sebe dělat krávu a držet mu... za co vlastně bojujete? ten chlap by mi nestál pak ani za pozdrav. Fakt to nechápu. hnusila bych se sama sobě. to je jako když chlap zbije babu a ta pak řekne: ale on za to nemůže, má to těžké. Všichni to máme těžké, každý má nějaké problémy, ale to neznamená šukat tam i onam, chodit si žrát k oboum podle nálady atd. no jako nezlobte se na mě (jen napíšu jeden komentář a odejdu, protože tohle číst... přijde mi ubohé, že jsou ženské, které jsou tak pitomé), ale tohle je tak uhozené, že potkat takovou holku, tak ji zprava zleva zliskám a o toho chlapa si neopřu ani kolo. Pěkný večer přeji.
@m21elis rodinná konstelace je taková terapie kdy člověk přijde s nějakým problémem a terapeut podle toho vybere zástupce z lidí co jsou ve skupině (další co přišli na tu terapii) a ti zastupují lidi v těch situacích - a to včetně toho kdo si přišel vyřešit ten problém a staví si konstelaci... těžko se to vysvětluje, ale něco se tam stane, že ti lidi se fakt chovají jako lidi z tvé rodiny (někdy až neskutečně přesné).... řeší se jak se kdo cítí a proč, cíl je odhadlit kořen toho problému, např. otec tam nechce být, nikdy vlastně nechtěl, protože třeba jeho otec se taky rozvedl a on to opakuje apod...
ta situace se dořeší s těmi zástupci a pak když jsou všichni v pohodě, tak se pošle pryč ten co zastupuje toho kdo si staví konstelaci a buď se cítí dobře a porovná se to v něm a nebo se mu něco nelíbí a ještě se dořešuje co a jak....
zní to asi trochu zvláštně, ale může to hodně pomoci s harmonizací vztahů v rodině....
každopádně doporučuju jít ne na konstelaci, která je hotová za hodinu, ale na minimálně celodenní, ideálně několik dní pobytu (např ten Bhagat), protože se v člověku rozhýbá toho vícero a je důležité u toho taky mít pohyb, v člověku se to nějak "porovná" a hodně se to hne v hlavě 😉
je to výborné když jsou potíže v manželství nebo se sourozenci nebo třeba s prarodiči, při velkých stresech, strachu atd...
tady je asi lepší popis:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodinné_konstelace
já byla dvakrát a moc mi to pomohlo s věcmi, které se těžko řeší hlavou - člověk ví co by asi měl dělat, ale nejde mu to, necítí to tak.... hodně si to pak sedlo, leccos člověk akceptuje, u něčeho zjistí proč mu to tak vadí apod.
@alenaz88 samozřejmě máš do určité míry pravdu, ale ono jedna věc je tohle teoreticky hlásat a druhá je když pak na to dojde - protože jednak je nevěra velmi častá bohužel, druhak je to rozhodnutí, které člověk dělá i za děti a je to rozhodnutí velmi závažné....
nemluvě o tom, že člověk je tak zraněný, že vzteky nemůže ani přemýšlet a v té chvíli se velmi těžko řeší věci jako z čeho člověk zaplatí nájem, elektřinu, vodu atd... protože alimenty člověk nemá přiznané hned.... a když je má přiznané, tak je leckdy jen tak neuvidí... bohužel realita, zažila jsem to a hrdostí člověk za bydlení nezaplatí 😖
hlavně ale člověk (a někdy bohužel) by měl udělat co je možné pro záchranu vztahu, protože jde o rodiče dětí a ty se dříve nebo později zeptají a bohužel děti po letech pak nechápou leckdy ty důvody, chtějí oba rodiče a mají za to, že rodiče by to měli vyřešit...
takže odchod by si měl člověk opravdu důkladně rozmyslet.... dobré je mít ovšem peníze stranou, práci na částečný úvazek aspoň apod... není dobré, když je žena na MD úplně závislá na partnerovi a zapomene, že je samostatný dospělý, leckdy se to vymstí, protože do té péče o děti vloží vše, ale nikdo nezaručuje, že se jí to vrátí...ženy by měly víc myslet na sebe, to není nic sobeckého, ale jako má člověk rád jiné, tak by měl mít rád sebe 🙂
tím neříkám nechat si vše líbit, to vůbec ne....ale lidí co říkají jak prásknou okamžitě dveřmi a půjdou je hodně, v reálu to mnoho lidí nedělá, protože kromě toho, že to není tak jednoduché po letech společného soužití, tak si taky uvědomují, že (většinou, ne vždy), se k tomu schylovalo delší dobu a vinu na tom nesou oba, protože se o vztah dostatečně nestarali.... vidím to kolem sebe, párů, které si na sebe udělají opravdu pravidelně čas a rozumí si, podporují se atd. je málo...
@anetka1701 nesoudím jen mám své zásady a byla jsem v něčem vychovávána a asi by mi bylo ze sebe hodně špatně žít takový život. Pokud vám, ale vyhovuje tak je to každého věc.
@m21elis osobně jsem člověk co se má rád a cením si svých hodnot a názorů a taky si vážím sama sebe. To je něco, co hodně lidí dnes neumí a učit se nechce. Proto pokud by se ke mě někdo zachoval jako Váš muž, nedokázala bych s tímto člověkem nadále být, natož se tvářit jako hospodyňka a ještě s ním normálně spát (to už bych si rovnou za to nechala platit) atd. Pokud si mě někdo neváží, tak si mě nezaslouží. Pokud bych s takovýmto člověkem byla nadále, přestala bych si vážit sama sebe a nevím co bych potom byla, ale rozhodně bych to nebyla já. Jsem osobnost a ne hadřík na podlahu a žiji pouze jednou. To, že si někoho vezmu a nebo s ním žiji v partnerském životě znamená, že si jej musím vážit, stejně jako sebe a mít hranice za které se prostě chodit nesmí on ani já. Propo představa, že v tomto "svazku" vychovávám potomka...co následně vkládáme do osobnosti potomka? Stejný model a jestli si někdo myslí, že děti se to nedozví....ví mnohem více než si myslíme 🙂 Je to tristní a takových maminkách si nic moc dobrého nemyslím co vychovávají dítko se vícero partnery a dítě potom vidí příklad toho, že je to vlastně normální mít paralelní vztahy. Mě máma ukázala, že i když jsou životní problémy a krize je vždy na nás jak hluboko klesneme a jak moc dokážeme zabojovat.