Odlišná příjmení po svatbě - máte zkušenosti?
Ahoj holky.. první vás uvedu do mé situace - s přítelem čekáme mimčo, chtěli jsme se první brát, ale pak přišlo hned po prvním pokusu těhotenství a já se nechtěla vdávat se špekem, ale pak až s pupíkem. Takže teď už mám pupík, a přítel přišel najednou s tím, že má termín svatby (za necelých 14 dní). OK, super! Ale.. už dříve jsem narážela na to, že chci mít své příjmení, to on vůbec nechtěl slyšet, a už vůbec ne že děti budou po mě nebo že by se měl přejmenovat on, bral to jako dobře mířený vtip. Prostě to zůstalo otevřené.. teď jsem tuto otázku otevřela znovu, zase o tom nechtěl nic slyšet a myslel si asi, že jenom tak žvaním, abych ho ve sradně vytočila. Ale - 1) mám moc ráda své příjmení, je hezké, 2) jeho příjmení není ani z poloviny tak hezké jako moje, 3) mám (svůj vlastní vnitřní) problém s tchýní a přišlo by mi strašně protivné se jmenovat jak ona (při vyslovení jejího příjmení si vybavím největší drbnu na světě, která se se*e do všeho, po čem je jí houby atd.. znáte ty tchýně).. Pročítala jsem diskuze, 1. část holek si zvykla na nové, 2. část toho dodnes lituje. Obávám se, že bych byla 2. skupina.
Dnes jsme byli na úřadě vyplnit dopředu papíry a já se při podepisování, že budu po partnerovi, rozbrečela a nešlo to zastavit... nakonec to skončilo tak, že si nechám zatím své, a případně někdy v budoucnu si ho změním na příjmení zbytku rodiny, ale bylo to za dost silného skřípání zubů partnera (nečekal, stejně jako já, že z toho vznikne tak trapná situace, kdy se nás ptali, jestli se opravdu chceme vzít, když nejsme dohodnutí na jméně)..
Nemám zrovna práci, ve které bych měla velké jméno, s otcem (nositelem mého příjmení) se nevídám, mamka se jmenuje po novém manželovi (dokonce se těšila, až se zbavím příjmení po mém otci), sestry se jednou taky vdají a nikdo nebude jak mé rodné.. ale mě je ta změna z výše uvedených důvodů prostě strašně proti srsti.. vím, že budou drobné komplikace s rozdílným příjmením ve vztahu matka-dítě (každé jinak) + kecy od přítelovy rodiny + okolí, ale s tím počítám a dle mého nikdo z nich do toho nemá co mluvit .. svatba (pouze se svědky) bude za víc jak týden, takže čas na změnu tam ještě je, ale já si to prostě nedovedu představit..
Chci se zeptat, zda jste byla některá v mé situaci (ostatní situace, kdy je to ženě jedno nebo se těší na manželovo příjmení - to je situace jiná!! a na ně se neptám) a jak to nakonec u vás dopadlo, zda jste zůstaly s rodným, zda toho litujete, nebo litujete toho, že jste nakonec podlehli všem jen ne svému přání.. moc děkuji za vaše zkušenosti!!
Myslim,ze v dnesni dobe neni nic divneho na tom si nechat svoje prijmeni. Prijde mi to lepsi varianta,nez mit dve prijmeni. Mame v praci 2 takove kolegyne a delame si z nich kvuli tomu srandu... 🙂 chapu u lidi,kteri jsou slavni diky puvodnimu jmenu,ale u obycejnych lidi mi to prijde zbytecne.
Ja uprimne mela taky lepsi prijmeni za svovodna,partnerovo je lehce usmevne... Ale zase to beru tak,ze kdyz si me chce vzit,tak proste budeme rodina a rodina se ma jmenovat stejne. Ale beru to tak,ze je to trochu zastaraly model 🙂
Takze byt Tebou,necham si svoje prijmeni,ale pritele chapej,dotkla ses jeho ega 😀
Jo a taky se priprav na to,ze treba ve skolce a ve skole Ti stejne budou rikat tak, jak se jmenujou tvoje deti 🙂
@maru9 řešila jsem něco podobného.
1. své příjmení miluju, je v ČR hodně vzácné a přitom ne žádný jazykolam
2. nechtěla jsem se jmenovat jako tchýně.
Vyřešili jsme to tak, že jsem si vzala manželovo v mužském tvaru + nechala svoje. Ano, mám dvě příjmení, ale obě jsou krátké a nikdo s tím nemá nejmenší problém.
Děti mají naše společné příjmení. Dcera opět v mužském tvaru 🙂
@dzogobela Díky za názor. To ego samo chápu, ale já sama celý den prořvala jak mi to celé bylo líto, že jsem to nezvládla podepsat (líto i za něj, chápu i jak se musel cítit na úřadě jako vůl) ale myslím, že to začal s(z?)kousávat ve chvíli, kdy ho úřednice začaly přemlouvat, ať si tedy vezme moje jméno a samy mu pak řekly: aspoň vidíte, jak je to těžké pro ni.. den na to už to bral tak, jak to je, že prostě zůstanu, jak jsem..
S tím na mě budou volat po manželovi kvůli dětem - s tím počítám a je možné, že si pak na to tak zvyknu, že pro mě přejmenování se na jméno rodiny nebude třeba už problém. Ale teď to prostě asi neskousnu.
My jsme se před svatbou dohodli, že si necháme každý své příjmení a aby se nepletly dětem příjmení, budou se jmenovat po mě. Mám totiž syna za svobodna, tak aby jeho sourozenci pak měly stejné příjmení. Deset minut před obřadem šel manžel ža oddávající, že by chtěl změnit příjmení, že si vezme to moje, abychom se všichni jmenovali stejně 🙂 . Překvapil všechny přítomné i mě samotnou. Jeho rodina nic proti neměla, bylo to jeho rozhodnutí 🙂
@maru9 zkusnost s tim nemam ale je to kazdeho vec, jen pocitej s par drobnyma komplikacema.. vsude ti stejne budou rika prijmenim ditete...u doktoru ve skole, pocitej s tim ze kdyoliv te bude manzel predstavovat a rekne to je moje zena tak ti kazdy odpovi tesi me pani a jeho prijmeni a pokud ho opravis ze ty si jinak tak se bude vetsinou divne divat, proste to tu neni zvykem. ale to jsou drobnosti a na tom zivot nestoji.....
Řešila jsem totéž, nakonec jsem zvolila kompromis. Jméno manžela nepřechýlené a za ním své rodné. Představuju se svým rodným. Zároveň je výhoda, že když přijde nějaká zásilka na celou rodinu (-ovi), mohu podepisovat a přebírat. Počítám s tím, že mi bude někdo říkat společným příjmením přechýleně. Ale to, že jsem netrvala na ponechání svého původního jména, mě tu a tam štve, ať už z lehčích či závažnějších důvodů. Manžel je rád, že jsem jeho příjmení přijala. Tak si zatím užívám výhod... A co se dětí týče, lékaři se mě dokonce po porodu ptali, zda bude mít dcerka také dvě příjmení nebo které z nich (s čímž jsem ani nepočítala). Myslím si, že je to tvoje věc, jak se budeš jmenovat! Naši manželé mají holt jiný pocit. Držím ti pěsti, ať se dobře rozhodneš.
@brokovich
@patrusa
je to křesťaňská tradice, že si ženy sňatkem berou manželovo příjmení. U muslimu zase žádné oficiální příjmení neexistuje, tam se ke jménu automaticky přebírají 2 jména po předcích (otcích), oni sami si pamatují a používají až 6 jmen, ženy si jména nemění. Ale to je zase jiná tradice. Já se hlásím spíše ke křesťanským kořenům... 😀 😀 😀 😀
tak my sezdani nejsme -deti se jmenuji po otci a kdybychom se vzali, nechala bych si sve prijmeni - proste se mi libi a neumela bych si predstavit jmenovatse jinak -to uz bych nebyla ja - navic jsem s tim karmicky szita, treba by se mi novym prijmenim zmenila i karma 🙂)) takze zustanu takto.......jinak -jsem ucitelka a skutecne se snazim (po te, co se obeznamim se situaci) -oslovovat matky jejich skutecnymi prijmenimi -nemam s tim problem - proste neoslovuji je prijmenim ditete -mi to taky vadi -chapu u lidi, kteri nas vidi poprve....ale sestricka u lekare, ucitelka - tak to jsou snad osoby, se kterymi se vidame casteji, no ne? ty by to vedet mohly........
@drzticka81 Já tedy nevím, ale naše pediatrička i dětská sestřička, jsou úplně zlaté, nicméně tím příjmením oslovují skutečně spíš automaticky, podle dětí - aby si pamatovaly všechny děti jménem + příjmením + ještě navíc odlišná příjmení maminek? 🙂 to asi ne.
U paní učitelek je to věc jiná, tam mají + - 20 dětí po celý rok, takže nějaká ta příjmení navíc, se zapamatovat dá.
Ale ten názor byl asi myšlen obecně, že to u nás není tak úplně obvyklé, takže jakékoliv seznamování přes manžela a do budoucna přes děti, bude znamenat, že ji lidé automaticky budou jmenovat jejich příjmením. Mě osobně by asi vadilo, pořád a v každé situaci je opravovat 🙂. Přeci jen, pokud lidé nejsou manželé, je to jiné, ale představování ve stylu : toto je moje manželka...........těší mě paní xy............ne, promiňte já nejsem xy, jmenuji se xx...........
Ale jak už někdo psal, život ani manželství na tom určitě nestojí 🙂 a zase než se jmenovat tak, aby mi to vyloženě bylo protivné, lepší nechat si to svoje příjmení......
Já se mám letos vdávat a když o tom tak přemýšlím, taky bych si raději nechala svoje příjmení...ale to asi proto, že jsem na něj zvyklá a že mám svou původní rodinu ráda, takže nemám důvod se chtít svého příjmení zbavit - i když není nijak libozvučné a třeba na základce jsem ho nesnášela, protože ho každý komolil (někdy i naschvál). Přítel má naopak příjmení hezky znějící a myslím, že se jen tak zkomolit nedá a díky jedné zpěvačce je to příjmení dost známé. Syn se jmenuje po něm, protože jsme se svatbou už v době jeho narození počítali a nechtěli jsme v tom zbytečně dělat zmatky. A mně bylo už v porodnici dost nepříjemné, když mě každý oslovoval jinak a potom na první prohlídce u pediatra když se doktor přítele zeptal, kdy si mě vezme a my na sebe hleděli jak z jara. Takže určitě si ho vezmu i s jeho příjmením - prostě budeme rodina a k tomu (alespoň podle mě) i to společné příjmení tak nějak patří.
Ale moje sestřenice si po svatbě nechala i své příjmení i manželovo a nějaké problémy s tím nemá - jenomže její manžel má příjmení krátké, takže to zní docela dobře, zato já kdybych si chtěla nechat obě, tak by mi trvalo půl hodiny než bych se představila 😀 (moje příjmení je 4slabičné a přítelovo 5tislabičné). No prostě i když mám svoje příjmení ráda a po novém nijak zvlášť netoužím, nebudu to komplikovat 🙂 Ale pokud Ty s tím máš nějaký větší problém, v dnešní době není už nic neobvyklého udělat to jakkoli jinak - nechat si příjmení své nebo obě, přejmenovat manžela po sobě...záleží jen na tom jak se dohodnete a cizím lidem je po tom houby 😉
@lucyp13 nevím, kdyby šel k lékaři s dítětem manžel - měl by stejný problém. Já mám obě příjmení, ale v ústním kontaktu používám své rodné a děti jsou pojmenovány po našem společném příjmení a doposud s tím problém nemám. Buď u lékaře vyvolávají jméno dítěte nebo jeho matky - takže vždy víme co a jak....
Asi už to není aktuální, ale přidám názor. 🙂
Měla jsem hrozný problém jako ty, číslo 3, nemohla jsem se přes to přenést! Výsledkem je, že já mám své, děti mé příjmení a manžel své. Jeho rodina to neskousla, má to nakonec nechala na mě i když občas se snažili, abych si vzala jeho příjmení.
Problémy žádné nejsou, s dětmi chodím k dr. stejně já. Prakticky vše zařizuji já.
@ladie "Děti mají naše společné příjmení." Chápu správně že mají obě příjmení, tvoje i po tatínkovi? Dcera až se vdá bude mít tři?
@maru9 Tak podle mě je svatba o rodině. Tvoříte novou rodinu a k tomu patří, že se jmenují všichni stejně a důvody, které jsi uvedla jsou podle mě malicherné. Já si vzala manželovo příjmení a ani po rozvodu a tom všem hnusném, co mi provedl, jsem si ho nezměnila zpět. Ne snesla bych, aby se dcera jmenovala jinak než já. To je můj názor. Je to prostě o vzniku nové rodiny. Pro mě moc důležité.
@brokovich Tak to je hloupost. Jako člen jedné církve absolutní nesouhlasím. Naopak, lidé, kteří jsou členy církve a opravdu věřící, nemají problém se o tom bavit a považuji je za velmi slušné lidi a někteří jsou velmi vysoce postavení a společností uznávání lidé. Je to součást člověka a to velmi významná. Spíš se o tom nebaví pokrytci. Ale to je OT, tak to nebudu rozmazávat.
@espada děkuju za názor, chápu, že někdo prostě ctí tradice (to by asi ani neskousl naši svatbu).. Já se zase naopak občas proti tradicím a takovému tomu stádovému chování bráním, když mám důvod nebo je mi něco moc proti srsti, a nedělám vše jen proto, že "se to má" 😕
Zajímaly mě především zkušenosti, ne názory - ale i tak děkuji za ten tvůj 🙂
@espada Nevšimla jsem si, že bych tě jakkoliv oslovovala, ale anonymy miluju. Asi takhle. Nikdo ti snad tvoji viru nebere, tak se zase uklidni .Možná si zkus přečíst něco o etiketě, tam se dozvíš, která témata jsou mezi cizími lidmi nevhodna. No, ale abych ukojila tvoji touhu po konfliktu, pokusím se ti vysvětlit to, co tys zjevne nepochopila, a to, že Evulina77 proti sobe ve svem příspěvku postavila dvě náboženství a vykladem opaku naznačila, že kdo nepřijme jméno svého muže, tihne někam na východ k islamu. Ono říkat někomu s vysmechem, že je vlastně muslim, jen proto, že má jiný názor na tuto vec, je opravdu trochu na hrane, a tvoje slavna církev na tom fakt nic nezmění. Jinak jsem ráda, že už to, jak píses, nechces rozmazávat, a nebudeš tedy nijak reagovat. Proto jen recnicka otazka. Kolik peněz vydelavas, jaka je tvoje politicka prislusnost a kolik jsi mela sexuálních partnerů? A hezky nepokryte. 😀
@espada hloupost je myslet si, že když jsem věřící, musí to někoho zajímat a je to automaticky vhodné téma společenského hovoru mezi lidmi, kteří se náhodně setkají. Není. A nezlob se, tomu co si napsala nevěřím. Nedovedu si představit, že nějaký vysoce postavený člověk přijde třeba na raut a bude rozvíjet debatu o své víře... To dělají obvykle jen lidé, kteří svůj společenský kredit zdědili a nabyli mylného dojmu, že někoho zajímají v celé své šířce a délce... Nebo pak ortodoxní pološílenci, kteří se najdou, bohužel, ve všech vrstvách... @brokovich má pravdu. Bez ohledu na vyznání, nebo nevyznání je na místě zvládnou aspoň základ etikety. Osobně když se ve společnosti setkám s neomalencem, který vytahuje nevhodná témata, tak radši odcházím na toaletu. Ta mě obohatí víc... Ale naštěstí se to stává jen výjimečně.
@zuzineckah Já to myslela jinak. Nemyslím tím vlézt do společnosti a říct Dobrý den, Já jsem katolík. Ale pokud se mě někdo zeptá, jestli jdu v neděli ráno na procházku, řeknu, že ne, protože jdu do kostela...například. Jestli se mě pak někdo zeptá jakého jsem vyznání a co si myslím např. o interrupci, řeknu mu to. A rozhodně to není neetické. Já mám docela postavení a účastním se i významných společenských událostí a vím o čem mluvím. Náboženství je součást života. Neoddělitelná. A proto nechápu, pro by měla byt tabu. Abych to ukončila, @brokovich nemá pravdu. Tady se to zminilo navíc jako součást tradice a nevidím na tom nic špatného. A bacha, abys tím neomalencem nebyla ty, když si dovoluješ určovat, co je a co není nevhodné a odejdeš na toaletu 🙂
@zuzineckah Btw. Koukla jsem na tvůj profil a ten tvůj příspěvek týkající se ISIS z července... je podle tvého etický? Ne, že bych nesouhlasila, ale věřím, že někdo by to bral, podle toho, co jsi napsala, jako velmi neetické.
hehe, tak ja jsem si vzala manzelovo prijmeni, bydlime v holandsku, kde je normalni mit po svatbe dve prijmeni nebo si nechat rodne (jen tak mimochodem, je hodne mist na svete, kde je krajne neobvykle si menit prijmeni po svatbe)
Po vyrizeni vsech formalit v cesku na matrice a s novymi doklady v ruce jsem sla na urad/banku/do prace nahlasit zmenu. Jako nechapal to nikdo - pry jak je mozny, ze jsem se uplne prejmenovala 😀 jen na urade me preregistrovali spravne, v bance mi "udelali" dve prijmeni (pry to jinak nejde) a v praci me registrujou porad pod starym. Proste bordel 😀
@maru9 Vždyť jo 🙂 Ať tím argumentují obě strany, je to pravda. Je jedno, jestli máte stejné jméno nebo každý jiné, jste prostě rodina 🙂