Rodina od manžela.
Ahojky , už si opravdu nevím rady, vře to ve mě. Budu se to snažit zkrátit. Já svoji rodinu nemám a přistěhovala jsem se k manželovi do jiného města takže žádný kamarádky ,prostě tady mám jen jeho a jeho rodinu . Než jsem otěhotněla , tak to celkem šlo ,až na téměř každodenní návštěvy jeho rodičů a to bez ohlášení a rovnou šli dovnitř . (Kolikrát nás malém nachytali při sexu a podobně ) jak jsem otěhotněla , začal mírný teror ,tchýně chodila každý den se slovy zase spíš ? Přinesla jsem ti hroznové víno .jsem ti
Ahoj, tak a teď moje rady.
1. V klidu si sednout s mužem, říci si, jak si oba domácnost představujete. Že rodina jste teď vy a vaše dítě, že se nechceš hádat kvůli jeho mamce, že ona to s ním myslí určitě dobře a on ji má určitě rád, ale že jste už dospělí a je na čase pracovat na tom, abyste byli spolu ve svém domově spokojení. Že tě mrzí, že si tam nepřipadáš jako doma, když ti tam každou chvilku někdo vletí, strká ti něco do ledničky, hodnotí co děláš, že se necítíš příjemně a nemůžeš se uvolnit. Buď asertivní, je důležité, abys byla spokojená a na tvém názoru záleží, ať si tvoje tchýně myslí cokoliv.
2. Dokud nevrátí klíče, zamknout a nechat klíč v zámku. Pokud bude zvonit, nemusíš otvírat, záleží na tobě, jestli ji budeš chtít vidět, slyšet nebo si nechat něco strkat do mrazáku. Doma jsi tam ty a můžeš si tam dělat, co chceš.
3. Nerozčiluj se, když ti donese něco k jídlu, i když jí jasně řekneš, že to nechceš. Je to zbytečné. Až ti to podstrčí nebo to doveze muž, tak jí řekni, že jsi to nechtěla a vyhodila jsi to. Jsi dospělá, můžeš jíst, co chceš, nemusíš jíst to, co ti donese ona. Ale bylo by fajn, kdybys jí naopak řekla, co máš ráda a co by tě potěšilo, kdyby ti donesla. Ale jinak souhlasím s babičkou, v domácích jahodách je spousty vitamínů, je škoda je nejíst 😉 Ale jestli se po tom ty nebo tvé dítě osypáváš, nebo ti prostě nechutnají, tak je samozřejmě nejez 🙂
4. Tvoje dítě = tvoje zodpovědnost. Já jsem ráda, když se mým dětem někdo věnuje. Za vození v kočárku bych byla ráda, klidně každý všední den na dopolední procházku, zatímco budeš vařit. Ale pokud má dítě zdravotní problémy a umíš je vyřešit jen ty, tak má být u tebe, o tom žádná.
Jinak souhlasím se všem, srovnat svou rodinu by si měl syn. Pokud to neudělá on, nastav jim hranice sama, oni si k tobě dovolí jen to, co si ty necháš líbit. Nebo se chceš celý zbytek života snažit ze sebe dělat hodnou snachu, který vždy vyhoví tchýni, ale uvnitř se bude užírat a bude nespokojená?
Tchýně jsou prostě tchýně, ony to myslí dobře, ale kolikrát by to svou láskou a péčí člověka udusily ☹ Ta moje mě taky pěkně vytáčela, ovšem do doby, kdy umřela a děti přišly o babičku, kterou měly moc rády ☹
@petranaty dokud jsem kojila, dítě bylo se mnou. Maximálně dvacet minut procházka s kočárkem po okolí. S tím ostatním co tu píšeš, trvej si na svém, manžel musí být na tvé straně, jinak opravdu budeš jen to jídlo pro malého. Dokud se nenaučí zvonit, nebo úplně nejlíp, volat dopředu, jestli může přijít, tak klíč do zámku. Zvonek můžeš vypnout, "aby se malý nevzbudil" 😉
Fakt nedokážu pochopit, jak si někdo dobrovolně zařídí bydlení v takovéhle blízkosti rodičů. Zjevně tvůj miláček nedokázal přestřihnout pupeční šňůru a ty budeš vždycky ta zlá, on nechápe, co je špatně, on to tak zná od dětství, vyrůstal v tom, jemu to všechno připadá normální, jen ty vyšiluješ. Chápeš? On nemá nadhled a nikdy ho mít nebude, protože bydlí v podstatě pořád v blízkosti rodičů. Nikdy tě nepochopí, dokud budete bydlet v dosahu jeho maminky. Kdybyste se odstěhovali do bezpečné vzdálenosti, konečně bys byla ty ta první a jediná, takhle nikdy nebudeš, jsi stále až ta druhá a v takové vzdálenosti od tchyně prostě vždycky budeš. Ta druhá. Nůž na krk, můj dům - moje pravidla, konec hodné holky. Nebo stěhování, barák prodat, koupit jinde. Chceš si nechat ničit život? Jak dlouho?
@knuffel to ale neni o vzdalenosti, ale o tom jestli jsou rodice normalni. nasi bydli ob ulici a nenapadlo by je prijit bez ohlaseni nebo si dokonce jen tak odemknout a to klice maji. (uz se to i hodilo, kdyz me decka omylem zamkly na zahrade a neumely otevrit dvere) znama ma rodice 40km a stejne jsou schopni zvonit i dvakrat denne, ze se doma nudily a tak jdou na pokec. ono to totiz neni o vzdalenosti ale o tom jestli je clovek normalni. ☹
@tulikiss když jsme se přestěhovali, tcháni a spol. první den, co manžel byl v práci, tu zvonili a něco chtěli 5x! A vždy v době kojení... Pak, jak přišel manžel, tak je sprdnul na dvě doby. Výsledek? Tak když bude kojit, ať nechodí otvírat dveře, my to zkusíme pozdeji. Wtf... A mimochodem, zvonili jen díky tomu, že manžel vyměnil zámek a nedal jim klíče, jinak by si na férovku otvírali sami. Začátky tady byly mega těžké a já byla za semetriku. Hranice se postupem času začaly nastavovat a nastavily. Jak před svatbou jsme měli spolu vážně dobré vztahy, tak po narození 1. dítěte markantně ochladly. Ono je nejtěžší udělat ten první krok k prvním hranicím, pak už to je lehčí. Ale ten začátek je mega těžký, tcháni urážení až na půdu, snacha ve stavu, že nemá daleko do blázince...
@tulikiss
rodice nemaji telefon? :D
@zelenaesmolda to sem se ptala taky proc nevolali.. vsak jste rikali, ze prijedete, tak na co volat 😀 😀
@knuffel tak asi porad lepsi, kdyz jsou prasteny timhle smerem 😀 navic oni jezdi tak jednou rocne, vetsinou jezdime my.
@tulikiss
ja to myslela na ty rodice,ze proc nezavolaji kdyz si chteji pokecat a nudi se :D
@zelenaesmolda no protoze prece technika 😀 oni jsou uz starsi, kamosku mely az po 40 , tak uz jsou v duchodu, tak maji hromadu casu.
@petranaty bydlime sice ve vedlejsi vesnici, ale taky si mysleli ze muzou prijit a privest neco kdykoliv. Takze jsem sla do teorie nebrat telefon, coz i tak se kolikrat objevili u dveri, takze jsem vypla zvonek a klice nemaj. Pokud jo, nechala bych je v zamku 🤫 vypla zvonek zatahla a nazdar. Od te doby pokud se nedomluvime neprijedou. Ale podpora chlapa je dulezita
@mariegroth děkuji za podporu ... Nemám tady žádné zastání , manžel je do 18h v práci a upřímně se mu prostě do sporů s rodinou nechce ....