Rozvod "bez důvodu". Jak jste to ustály?
Ahoj.
Včera jsem konečně řekla manželovi, že chci rozvod. Nemám k tomu žádný "racionální" důvod. On je skvělej člověk i táta, z žádné strany nevěry ani nic podobného. Já nikoho bokem nemám. Když byly děti malé, bylo to peklo, byly náročné a na nás nezbýval čas. Když se to zlepšilo a byl prostor spolu víc být, zjistila jsem, že už o to nestojím. Naprosto se míjíme snad ve všem. On chce utrácet za věci kolem domu, večer si sednem k vínu a on řeší furt jenom praktický věci ze všech stran, třeba zastřešení terasy je jeho oblíbený tema k řešení. Šest let jsem na mateřské seděla doma a pracovala a těšila se, že si pak zase budeme blíž, budeme cestovat, mluvit spolu. Místo toho dřepíme doma a když jednou za čas vyjedu se ségrou nebo kamarádkou, poslouchám jenom to, kolik to stálo. Několikrát jsme mluvili o tom, že jsem nešťastná, ale k ničemu to nebylo. Jako poslední záchranné gesto jsem koupila letenky na prodloužený víkend a bylo to hrozný. Každý jsme chtěli úplně něco jiného a já celou dobu myslela na to, jak bych tam raději byla sama. Připadá mi, že z nás obou nás vztah vytahuje to nejhorší, že bysme oba mohli být ještě šťastní a nemuseli žít v tomhle až do smrti. No ale manžel mi tvrdí, že on je takhle spokojenej a já bych měla taky a jestli bude rozvod, tak mi to osladí. Mimo jiné všem řekne, že za to můžu já, i dětem. Nevím, co mám dělat, jak to ustát, ale jsem fakt nešťastná a nevidím z mnoha důvodů cestu, jak by to mohlo fungovat. Měla to některá z vás podobně? Jedinej důvod k rozvodu ,že není šťastná, ale stejně do toho šla? Jak jste to zvládly? Litujete teď?
Asi mne tu pár žen odsoudí, ale co si najít nějakého milence? Za mne by to bylo řešení toho, aby jsi byla šťastná a přitom nerozbila rodinu. Nemyslím si, že toto řešení je někdy až tak špatné a pak mnohdy uvidíš svého muže i v lepší podobě. Za mne toto může spíš pomoct, než uškodit. Ale vím, že toto tu není moc populární.
Manželství je závazek v dobrém i zlém...teď máte horší období, ale vše se dá zvrátit.
V případě rozvodu se připrav na to, že spojení jste už navěky, ale zůstane to zlé a to zlé ti bude naplňovat dny. Děti to šeredně odskáčou, on se bude někde sám utápět v zoufalství....bez dětí, domova...nebude to sranda. Nebude to to štěstí a volnost, po které toužíš.
Zkusila bych víc, mnohem víc... žádat ho o poradnu opakovaně. A nebo prostě žila pro sebe a své děti a tu volnost měla jako plán, až vyrostou.
a já bych zas netvrdila, že to štěstí a volnost tam nebude. Jsem taky rozvedená a zpětně si mylsím, že exmanžel nebyl dobrý člověk, ale já teda ty naše situace neřešila zrovna dobře, mladá a blbá no. Máme společné dítě a v minulosti mi připravil pěkné peklo ze života díky tomu... Nicméně, asi právě proto, že to nebyl dobrý člověk, tak já teda po odchodu pocítila dost úlevu a celkově to vnímám jako že jsem se odrazila ode dna. Taky jsem si vlastníma hloupýma krokama připravila pěkná další dna, ale celkově se cítím líp. A teda myslím si že ten kdo i přes opravdu všechny snahy jen obviňuje druhého z té nespokojenosti, není dobrý člověk..
@blondynka400 Mojí kamarádce takhle milenec zachránil manželství 😊
Resila jsem neco podobneho, absolutni odcizeni. Z me strany snaha, on jen cekal. On se mnou problem nemel. Rok jsem chodila k psych a brala a dodnes beru AD. Bydleli jsme v byte po jeho rodicich, staveli dum s jeho rodici. Vsechno si chtel delat ex sam, ale nebylo kdy. Deti, nemocni jeho rodice a jeho starost o ne. 6 let premlouvani ze najmeme firmu a dostavime. Ne, penize byly. Pak covid, pak vse zdrazilo. Rozhovor on, jeho mama a ja...byla jsem tam jak 5 kolo u vozu. Na vsechny se bral ohled ale na muj nazor moc ne. Proste to neslo, nemohla jsem si zvelebovat moc byt, dum a zahradu uz vubec ne. To Vas proste ubije. Partner do poradny nesel. Jeho věta...tak promin ze se z rozchodu nehroutim,,me zaskocila. Cekala jsem aspon naznak snahy o zachranu. V podstate to na me cele hodil. Jeho mama me uplne orizla a dodnes ignoruje. Pomohla jsem se stavbou jejich domu, pomahala s péčí o rodice a odchazela s holym zadkem. Ani me nevyplatil, at si vse odvezu. To jsem nemohla udelat kvuli detem. A i kdyz tata vyborny jako partneri se k sobe nehodime. A to jak se ke me zachovala jeho rodina...nastesti nam funguje stridava péče. Bydlime kousek od sebe. Jo financne to neni zadna sláva, musela jsem do pronájmu a mam vycitky o rozbiti rodiny, fakt neni den, kdy by se me nejak styskalo po ex. My se rozešli z rozumu. Me by ta jeho rodina úplně zadupala do země...
Máme to asi hodně podobně. Manželovo téma číslo 1 je barák a vše, co je potřeba udělat - ideální víkend v jeho podání je celodenní práce na zahradě a poté za odměnu večerní výlet do Hornbachu🙂 Já chci cestovat, sportovat, číst si, učit se a poznávat, chodit za kulturou. Pro něho je sport ztráta času a peněz, protože práce na zahradě a štípání dřeva je zadarmo a stejně je to potřeba udělat. Dovolený a výlety jsou taky ztráta času a peněz, divadlo, knížky atd. ho nebavily nikdy. Měli jsme kvůli tomu už nejednu krizovou vlnu, ale vždycky jsme to ustáli. Je ale fakt, že manžel asi ze mě vždy vycítí, kdy už jde do tuhého a kdy je potřeba, aby zabral taky jako manžel a ne jen jako správce domu. A navíc mě je schopen saturovat láskou, když už ne společnou náplní času. Tvůj manžel je v tomhle asi trochu větší balvan. Na to, že se nechce rozvádět, by teda mohl zabrat víc. Když teď koupil ty lístky do divadla, tak nedělej Zagorku a běž tam, zkus si to užít, zažehnout zase jiskru…a rovnou se zkuste domluvit na další rande, dejte pak večer sex, vínko, naplánujte dovolenou. Já už jsem loni v létě taky měla pocit totálního zmaru, fakt už se mi nechtělo s ním ani být ani se snažit, ale zamakali jsme na tom spolu, ustáli jsme to a teď jsme s drobnýma výhradama zase spokojení oba, manžel víc, já trochu míň, ale určitě to nechci nechat dojít k rozvodu a dělení dětí a majetku. Nejhůř by to totiž odnesly ty děti, to vidím profesně dnes a denně. Takže moje rada je - pokud to jde a manžel chce manželství zachránit, dej mu šanci, snaž se i sama, podpoř i ty jeho, udělejte si hezkej čas jen sami pro sebe. Každej vztah jede ve vlnàch, dneska jste úplně dole, ale za pár týdnů nebo měsíců můžete být zase nahoře a může to být zase pěkný. A hlavně nedělej žádná ukvapená rozhodnutí v premenstruační době, to se cítíme na rozvod všechny. A nepřemýšlela bych ani nad milencem, zvlášť když vám to v posteli funguje, na tom se dá taky stavět. Nevěra by tu spirálu roztočila zade jiným směrem, kterým předpokládám nechceš jít.
Přijde mi to jako malicherný důvod k rozvodu. Není v tom nikdo třetí, jako táta je skvělej, snaží se zvelebovat váš domov...že o tom mluví? No chlapi často rádi něco budují, tvoří, opravují, zřejmě je takový i ten tvúj...pro ně je to třeba i forma relaxuju a zas nechápou ženy, že ony jako relax pàr dní bez dětí, vypadnout že stereotypu, nemuset vaŕit, uklízet...
Že se míjíte v zájmech, to je dlouhodobé nebo až poslední dobou? Za mě tohle opravdu není situace na rozvod, ale na terapeuta, kde o svých potřebách budete mluvit a třeba si uvědomíte, že he třeba se v něčem přizpůsobit tomu druhému. Manželství je o kompromisem a ne o utkání před prvními "problémy" ( které já tady ani moc nevidím, teda ne žádné závažně, aby to byl důvod k rozvodu)
Jinak na jednu stranu když čtu diskuzi dál, některé věci vidím v našem vztahu podobně, vím, že máme spoustu oblastí, na čem pracovat - manžel taky teď poté, co jsme koupili auto - za hotově, půjčky, dluhy nemáme a úplně nadoraz nejedeme), prohlásil, že no to teď tak dalších X let žádná dovolená v zahraničí (byli jsme loni autem v Chorvatsku v apartmánu, poprvé po 6 letech!), já naopak dlouhodobě sním fakt dost o tom, že k těm čtyřicátinám, co budeme mít oba příští rok, chci něco lepšího, letecky někam do hotelu, kde nebudu vaŕit a budu mít full servis a relax. Myslím, že si člověk zaslouží žít, pokud má aspon nějaké peníze. Dělám pro to maximum, dávám bokem z každé výplaty.
Jsou tu i jiné drobnosti a ideàl to není, přesto si nedokážu představit, že bych to zahodila kvůli svému sobecké přesvědčení, že to není úplně tak, jak jsem si to vysnila a jak to lidi vidí ve filmech, že bych rozbila rodinu jen proto, že mám někdy jiné představy o trávení volného času.
Já jsem si v prvním manželství zažila nevěru, nezájem, každý druhý víkend byl manžel v háji, měl velmi drahý koníček za který utratil hromadu peněz, přitom jsem tenkrát na rozhazování úplně neměli, kamarádku manžel sexuálně týral, podváděl, další kamarádku chlap neskutečně zadlužil, další se nezajímá o děti a tráví čas hlavně s kamarádama a v hospodě... takže i když mám v některých ohledech teď to samé, co ty, manžela, co je nejradši na zahradě nebo kutí v garáži, tak jsem za něj hrozně vděčná... Taky bych ráda víc cestovala, manžel má raději jen výlety po Čechách, ale beru to tak, jak to je a plánuju dovolenou se ségrou.. divadlo mám taky ráda, on na to moc není, i když jednou za uherský rok by šel, tak já prostě vytáhnu kamarádku nebo chodím už s dcerama... Máme každý své záliby, ale umíme trávit čas i spolu, umíme si povídat, i když i jeho oblíbeným tématem je rekonstrukce čehokoliv, to poslouchám jen na půl ucha 😂.. každopádně je to milující manžel, úžasný táta, který se o nás stará, takže i když taky někdy prskám, že už nechci zase něco opravovat, plánovat další rekonstrukce a chci je ta nějakou pěknou dovolenou, tak bych ho stejně nikdy nevyměnila... Možná, že u tebe už je to za tou hranicí únosnosti, chápu, že už se ti nechce na to pracovat, ale pro mě by tohle důvod k odchodu od chlapa, který jak sama píšeš je lepší než 99% v tvém okolí, dobrý chlap a skvělý otec, nebyl...
Ty blaho.. na jednu stranu to absolutně chápu, když člověk prostě není stastnej a zamilovanej proč by měl trpět a ve vztahu zůstávat. Máme to v něčem dost podobně.. s tím pohledem na život jaký máš ty a tvůj manžel. Každopádně máš odvahu jít proti všem, určitě si zvazila všechna pro a proti a jestli ti to za to tak stojí tak do toho jdi. Ja bych takovou odvahu neměla. Jsem přesně ten tip, že tu jsou děti, dům, jsme spolu dlouho q jsme z rodin, kde rozvod proste nepřipadá v úvahu. Ikdyz myslím si, že to prostě k životu i patří, že nikdo není zamilovaný celý život, člověk si na druhého prostě zvykne, něco spolu vybudovali atd a buď jsou spolu v pohodě nebo ne. Kdyz vidim mohe rodice v 60ti jak se hadaj, nechápu, jak moje máma mohla s tátou vydržet, protože ji vadí uplne vsechno, ale prostě byly vychovavany tak, že prostě rozvod neprichazi v uvahu, tak si rikam co je to za zivot s nekxm takhle zit, kdyz ti vadi uplne vse 😄🙈Treba by vám prospělo se domluvit třeba na nějaké pauze? Vyzkoušet si být od sebe?
Řekla bych, že budete mít velký problém v komunikaci. Jak už tu padlo, řešením je poradna. Pokud nechce manžel, začni chodit sama. Třeba se přidá.
@codal Tak nějak, málokdy žijeme s ideální polovičku, puclíkem do naší skládačky, vždy se najdou nějaké ty třecí plochy, kdy se dva spolu neshodnou. Autorka sama připouští, že její chlap je lepší jak 99%chlapů v okolí (možná to nadsazuje), přesto není šťastná s tím, co má. Otázkou je, zda by byla šťastnà, když by se rozvedla, bylo by logicky méně peněz než teď, možná jako samoživitelka by na to vysněné cestování a koníčky zas naopak neměla peníze. Nebo jo, nevíme. Plus vliv rozvodu na děti, na ty bych myslela především. Co se týká výletů s kamarádkami, se sestrou, za mě v pořádku, pokud se mnou na ty výlety není ochoten jezdit manžel, ale kamarádka ano, zas není nikde psáno, že musí manželé trávit 100% dovolených jen spolu, takže pokud nejde o dovolenou na Maledivech, v Karibiku či Řecku v all in za 80 000, ale jde o víkend s wellnesem (pokud to teda není každý měsíc), tak proč ne, pokud dotyčná chodí do práce a na ten relax si sama vydělá (tj.pokud ji neživí manžel, pak bych případné připomínky ohledně toho, co to zas stalo, brala jako relevantní)
My ženský jsme stejně nevděčné 😃 Když se chlap nestará, doma se jen válí a nehne prstem, tak si stěžujeme. Když se stará a lítá kolem baráku, zvelebuje to, tak si taky stěžujeme. Tak co vlastně chceme? 😄
@klokanka31 aby se ten chlap zajímal taky trochu o nás, aby pro něj společně trávený čas nebyl sprosté slovo, aby mu nebylo jedno, že ten druhý se trápí, aby dokázal vykročit z komfortní zóny, aby nevyčítal a nevyhrožoval..?
Popravdě tam kde není zájem, tam vztah žádná společná dovolená nezachrání a bude to spíš utrpení.
1. Myslím si, že se manžel domu nevzdá, když je to jeho největší hobby
2. Proč chceš dům, když tě nebaví se o něj starat, kdo to bude pak dělat?
3. Děti budou chtít zůstat v obci, kde jsou zvyklé a jestliže mají skvělého otce, je dost možné, že budou chtít zůstat v domečku s ním. Navíc jsi psala, že tam mají babičku, takže pravděpodobně to budeš ty, kdo odejde a ještě dost možná bez dětí.
4. Proč prostě do toho divadla nechodíš s kamaradkou, v mém okolí úplně běžný model, stejně tak na tu dovču si jezdi sama s dětma, nebo s kamarádkama
@evik19 Hezky napsané. Někdy je hůř, někdy lépe, někdo hledá celý život a nenajde, někdo se jen otočí a najde. Někdy manželovo povídání poslouchám, ale neslyším, totéž určitě je i naopak a někdy je lepší jít si na chvilku z očí a dělat si každý to co ho baví. Jistota, že jinde bude líp prostě není a únava z každodenní rutiny se dostaví ve větší či menší míře pokaždé. Nikdo z nás nechodí v botách toho druhého takže těžko radit a soudit .
@klokanka31 Pozornost, lásku, pochopení, společný čas, něhu…
@skarol Proč nejezdím s kamarádkama? Protože jemu připadá, že to není normální, protože jeho máma to taky nedělá. 😀 Prostě že bych měla jezdit s ním nebo vůbec. A protože s ním a s dětmi jedem na nějakou kompromisní dovolenou jednou za rok, mám to prostě vybraný a cokoliv nad rámec je nepřijatelná rozmazlenost. Letos jsem jela s kamarádkou na pět dní a byl to vrchol všeho. Přitom když měl on nějakou akci, kamarád rozlučku se svobodou nebo já nevím co, neřekla jsem nikdy ani popel.
@skarol Jak jsem psala, já dům nechci (ale postarat se o něj umím a netvrdím, že mě to nebaví, jen to neprožívám jako on). Vím, že by mě od dětí neodříznul, jsou na mě mnohem fixovanější než na něj, a on by jim to nikdy neudělal, ani by to nezvládal, starám se já, pracuju tak, abych je stíhala vodit do školy, vyzvedávat, převážet na kroužky, dělat s nimi úkoly.
@fresshinka Moji rodiče, ač k nim mám různé výhrady, jsou pro mě vzor, co se vztahu týče. A když vidím, že je u nich po skoro 40 letech mnohem větší chemie než máme doma my, smějou se spolu, laškují, každý je jiný, ale ladí jim to spolu... tak je mi z toho pokaždé docela smutno, protože k tomu my nemáme šanci dorůst.
Mysliš ,že Ti někde samotné bude líp? Převážet děti sem- tam.Řešit s kým budou na Vánoce.....atd .
A jestli by si měla další vztah,tak si nemyslím ,že jinej chlap by byl lepší.....
Ja bych s rozvodem počkala.Na rozvod je vždy času dost( pokud Tě nemlátí atd.).Zkus se věnovat sama sebe.Naplanuj si divadlo,party, welness víkend s kamarádkou a uvidíš co bude dál....
Nevím jestli to tu někdo neuvedl....
Takhle náhodou upřímně....Neshledla ses nejde v zelenější trávě?
No, já tě od rozchodu úplně odrazovat nebudu. Sama jsem ukončila vztah po 11 letech, dvou dětech, krátce po třicítce. Leckdo se divil, protože z vnějšku okolí houby ví,jak to funguje v domácnosti a ve vztahu. My jsme nakonec i do poradny šli,ale už to bylo pozdě. Když už se ti druhý protiví, cítíš lhostejnost, ukřivděnost, a nevěříš mu, tak už není na čem stavět. Čeho lituju tak jedině toho,že jsem to neudělá dřív. Na lásku a manželství jsem nezanevřela, mám skoro 10 let jiného partnera, oba jsme prošli rozvodem a ano, i my už jsme začali pociťovat únavu materiálu, a nějaké konflikty se objeví,ale rozhodně nemůžu říct,že je to jedno, že jsou všichni chlapi stejní a člověk si změnou nepomůže. Ne, někdy se takový restart vyplatí.
Jediné co musím upozornit,tak je nutné, aby sis byla jistá. Mně se ulevilo,když jsem se na první rozhodla a začala řešit konkrétní kroky. Mockrát jsem si musela obhájit proč, anebo dokázat se nad kecy ostatních povznést. Z rodiny mě podržela jen sestra. A dneska? Moje mamka zetě miluje, obdivuje, pomáhá nám. Kdežto kdysi k nám nechtěla ani chodit,když byl tehdejší manžel doma. Každý chlap je jiný. Některý se chová jako egoistický buran,a jiný ne. S tím druhým pak je soužití mnohem lepší.
@sedouana Ne, to vůbec. Široko daleko žádnej chlap. A upřímně mě jejich zájem třeba na ulici nebo flirtující klient spíš odpuzuje, jsem z celého toho pokolení teď tak rozčarovaná, že se mi zdá nereálné si s někým v dohledné době začínat.
@andelka Tak to určitě, ale někdy mám pocit že některé mají přehnané nároky...
@klokanka31 ono je to oboustranné. Někteří chlapi mají na ženy taky nereálné nebo přehnané nároky.
Teda to je jak u me přes kopírák. Řeším úplně to samé. Akorát ja s manželem nespim už cca 3/4 roku. Proste už nedokážu. Naprosto se mi odcizil pravé tím přístupem co píše autorka. Vim a počítám s tím, ze budu cerna ovce, ale nikdo nežije náš život. Ja ho už nemiluji, zkoušela jsem kde co, chodím na psychoterapie, ale on vše odmítá a všechno je jen a jen ma vina. No jo, ale žít život ve zlaté kleci, ale bez lásky. To raději skromný život, ale s někým, kdo me bude mít skutečně rad, bude mu na me záležet, bude mi oporou… A o tom to přeci taky ma být.