S přítelem se neustále hádáme. Jsem moc náročná?
Ani nevím, kde začít je toho poslední dobou opravdu moc. S přítelem jsme 2,5 roku a máme 5 měsíční holčičku. Od porodu se doma, ale neustále hádáme. Já jsem se porodem změnila a přehodnotila pohled na výchovu, spíš inklinuju ke kontaktnímu rodičovství, kojím na požádání, malou mám v noci v posteli.. Malá byla dost plačtivé miminko a ještě teď dost pláče a hlavně neumí sama usnout, což je první z důvodů naších hádek. Protože jsem jí nenaučila spát, usne až tak kolem půlnoci a to jen na rukách nebo v šátku. V noci se budí tak co 2-3h, k ránu každou chvíli hledá prso. Když sem si postěžovala, že sem unavená, tak mi řekl, že je to moje vinna, že malá neumí spát a že brečí. Možná má pravdu, nemáme žádný pevný režim a když sme jí přinesli z porodnice, tak sem byla hodně ve stresu a malou kdykoliv zaplakala nosila na rukách. On má náročnou práci (pracuje jako číšník, chodí domů až v noci) a já sem doma a můžu si to zařídit, tak abych se vyspala. Ale co mě hlavně mrzí je, že teď nemůžu pořádně chodit, mám plastiku nehtu na palci u nohy. A včera malá ne a ne zabrat, o půlnoci sem jí uspávala vestoje v podstatě na jedné noze, tak sem poprosila přítele, ať jí uspí a on mi řekl, že nemůže, protože ráno vstává (v 8h). Tak nevím jestli sem sobecká a chci toho moc. Doma mi s ničím nepomůže, s malou si hraje, má k ní krásnej vztah, pohlídá mi jí, když musím k lékaři, nebo sem byla i 2krát na masáži. Ale nemáme tu babičky a nikoho, kdo by nám pomáhal. S kočárkem mi jde moje mamka, tak jednou měsíčně na 2h (bydlí daleko), jinak nikdo, takže sem s ní skoro pořád. Snažím se na sobě pracovat, abych nebyla protivná, bylo tu uklizeno, navařeno (to teda není moje silná stránka). Je toho daleko víc, co mě trápí. Ale hlavně mám pocit, že mě prostě nikdy nezaskočí, a o tom snad partnerství je, že si dva pomáhají. Když sem v šestinedělí nestíhala, malá plakala, tak tu prostě byl bordel tak mi to v hádce vždycky vyčetl.. Co myslíte asi jsem moc náročná že? Mám být ráda, že se mi netahá někde po hospodách, má rád mě i malou, nosí domů peníze? Věděla sem, že to bude náročný, ale nedokázala sem si představit jak moc..
po narození dítěte je v hodně manželství "krize", je to nové ale když budete spolu mluvit tak se to časem zklidní a b ude líp, první rok je asi nejnáročnější 😉. osobně bych zapracovala na usínání malé, jestli ti usíná o půlnoci a s pláčem tak je hodně přetažená, chtělo by to zavést večerní rituál, včasné koupání, masáž, kojení a usínání ..a mohlo by to zabrat ale chce to pravidelnost
@marketa233 ano
@alisek Děkuju. Já se snažím uspávat pravidelně v šátku. Ale dřív jak v deset to ani nemá cenu, ona sice usne, ale za chvíli je vzhůru a má energie do dvou 🙂 a díky šátku už to ani není s nějakým velkým pláčem.
@mrkvicka88 vynechala bych ten večerní spánek..chce to začít třeba v 7 a od půl 9 aby spinkala..jde to..takhle budeš uspávat ještě v roce a půl, vidím to u kamarádky
včera sme ho vynechali a stejně šla o půlnoci.. akorát teď nemůžu nosit v šatku. Jenže ona sama prostě neusne, jedině by se k tomu prořvala a to nechci.. a kdykoliv během dne
@mrkvicka88 hele tohle můj chlap říkal taky, že kdyby byl doma na MD tak by po mě nic nechtěl...
haha! pak přišel o práci a já šla do práce... byl doma 1 měsíc... a? měl naprosto stejný řeči jako já - jak na mě tak na děti... 😉 😉 😅 😀 😲
na druhou stranu já si zkusila co to je být celý den v práci a pak přijít domů a zas mít požadavky a nemoct vypnout... taky to není jednoduchý 😉 člověk chce aby ho doma někdo přivítal příjemně a taky ocenil, že byl v práci a platí účty atd.. 😉 oběma nám to MOC prospělo, dokonce si oba myslíme, že by to mělo být na čas povinné 😀 že by si partneři víc pomáhali a taky by víc oceňovali co ten druhý dělá... protože velmi často bere chlap jako samozřejmost, že ženská obstará malé dítě, uvaří, vypere, uklidi... a ženská bere jako samozřejmost, že přistanou peníze na účtě nebo je opravené auto apod...
fakt nám to dost otevřelo oči 😉
od té doby i když máme třeba přechodně oblačno když jsme přetažení, tak i tak si poděkujeme - i kdyby jen přes sms...
jinak můj muž často nevěděl KDY A JAK PŘESNĚ má pomoct... takže pak se mě zeptal co má dělat když přijde domů, já unavená, dítě řvoucí a on neví z kterého konce začít (a přitom by si třeba potřeboval pokecat že v práci je průšvih apod.)... zavedl to, že mi napíše sms (abysme se u toho nechytli zbytečně kvůli tónu)
"jak Ti můžu pomoct?"....
já pak i když jsem totálně vytočená když zlobí děti nebo mi je zle, tak napíšu co a jak, mnohem víc k věci... kdybych s ním mluvila tak se nejdřív rozohním co a jak provedly děti a co dalšího se mi událo a už by následovalo A co myslíš já v práci, že tam odpočívám? 😅
takhle já vidím, že on se snaží, je mi to jasný a i když jsem naštvaná tak místo toho napíšu prostě sms... tohle nám fakt funguje... tón nebo gesto často člověka když je unavený a vyčerpaný dokáže úplně zbytečně vytočit... 😉
@mrkvicka88 a spí hodně přes den? mně malý spal hodně přes den a v noci chtěl být vzhůru a jíst... no dlouhodobě se to nedalo, takže ač nerada jsem ho pak přes den budila a v noci omezila pití (to už byl větší a měl UM)... dělala jsem to nerada, ale byla jsem po únav. syndromu a byla jsem hrozně vyčerpaná, takže jsem se bála, že budu mít relaps a to pak nevím kdo by se o něj staral...
jo, s dětma je to někdy náročný... já jsem fakt ráda, že mám děti větší (skoro 5 a 7), dneska třeba jsem nemocná a hlavu mám mimo a děti mi připomněly několik dost zásadních věcí... uteče to a budeš mít pomocnici 😉 😵
@mrkvicka88 tak tam je neco spatne,vim,ze chlapi mimina neberou.Manzel mi pomahal protoze videl ze padam na hubu.Kdyz na to kouka z pohledu,kdybych ja byl doma tak si s nim promluv.Dite je prace na 24hodin ne na 16 a pak mam volno,to si musite ujasnit a zacni co nejdriv,pak uz se s tim nezjije.Seber se s mimcem na tyden a jedte treba k mamine nebo proste neuklizej.Driv jsem uklizela kazdy vikend,ted uz mam jiny starosti 🙂 jit s malou na prochazku a tak.Bordelem se nezatezuj,byl je a bude.Ale s chlapem si rozdelte prace,at ti fakt pomaha.Ja uz treba k maly cca rok nevstavam,proste ji neslysim,musi chodit manzel.Presly hormony,kojeni a ja si vychrupuju 😀
@mrkvicka88 Začala bych miminko učit trošku samostatnosti.. ať na tebe stále vidí, ale neutíkat hned, jak zabrečí. Já osobně nejsem ani zastáncem spaní s dítětem v posteli a uspáváním na rukou, to se pak nemůže nikdo divit, že jsi hodně unavená. Chápu pak tvého přítele, že nechce hopsat o půlnoci s miminkem v náručí, když s tím nesouhlasí. Jde o to, shodnout se s přítelem na "výchově", pokud děláš něco jinak, pak na to budeš asi sama.
haha haha no to jsem se fakt zasmála...toto mi totiž taky manžel tvrdí... tak mu to na víkend dopřej, ten luxus být doma sám s dítětem 🙂...ale chce to fakt pár dní, ne odpoledne- a pokud možno mu nic nechystat....u nás trochu pomohlo, když jsem nastoupila do porodnice s druhým a tatínek se musel starat ....to bylo telefonátů...ale pochopil, jak to může být náročný 🙂
@wenduliks Uspávat roční dítě nošením na rukou?? No, je to každého věc. Jen jsem chtěla napsat něco k tomu, že jsi jejího přítele nazvala sobcem.. Já si myslím, že chlap se samozřejmě musí zapojit do všeho, co s miminkem souvisí.. miminko opravdu vyžaduje péči 24 hodin a je to dítě obou (ne jen té maminky). Na druhou stranu si ale myslím, že pokud mají rozdílný pohled na výchovu, třeba právě uspávání nošením, pokud s tím přítel nesouhlasí a autorka to po něm chce, pak se nedivím, že on to dělat nebude a nepřijde mi to nijak sobecké. Je potřeba se domluvit s partnerem na společném postupu a když jeden vybočí a dělá si to po svém, tak se zkrátka nedivím, že ho v tom ten druhý nepodpoří..
@primaska. To mas naprostou pravdu,s tim souhlasim. Je to kazdeho vec,proto mne udivuje,ze mas potrebu to komentovat. Jen pro tve snazsi spani,na rukou ho nenosim,usina v Manduce. Mozna,ze sis me spletla se zakladatelkou diskuze,ja se na nazory ohledne usinani naseho syna neptala,proto nechapu,proc na to reagujes. Ja taky nekomentuji,co si myslim o tvem zpusobu vychovy. Kazdopadne bych te zaradila do skupinky "Cvicitele deti" 😉 pekny den.
@primaska Ano nesouhlasí s tím, taky to po něm nechci, ale když mám zdrav. problém, tak by mi pomoct mohl ne? a taky k ní nehopsám hned, ale taky nevidím nějaký účel v tom nechat jí plakat... hlavně mi hodně pláče už od porodnice, takže i když sem si to tak nepředstavovala okolnosti mě k tomu nutí.. a uspávám v šatku..
@nyna87 já bych třeba neuklízela, radši bych se vyspala 😀 ale nikdo jiný to neudělá..
@primaska a on ji umí uspat i jinak, sedne si s ní a zpívá jí a ona usne. hlavně ještě před měsícem s tím takový problém neměl a když je s ní sám, tak jí taky nosí, aby neplakala.... ale máš pravdu, že se nedokážeme shodnout a já nedokážu ustoupit... prostě je to proti tomu jak to cítím
@lu777 to si myslím, že je super! taky bychom to potřebovali..
@mytuska já kojim, takže max 2-3h ho můžu nechat a to není podle mě dost 😀
V uspáváni o půlnoci nevidím problém, o to déle vydrží dítě spát ráno. Kdyby vstávalo místo v devět třeba v pět, tak by mě kleplo🙂 Spíš se pokusit zrušit to nošení. U nás zabíralo houpaní na nohou: sednout si do postele, opřít si záda, pokrčit nohy, položit dítě na svoje stehna a pohupovat ze strany na stranu. Můžete s dítětem komunikovat, povidat si s mužem, případně koukat na televizi.. Efekt to má stejný jako nošení, ale nezničíte si záda🙂
@mrkvicka88 nikdo,me uklidila mama se segrou,kdyz jsem byla v porodnici a pak ja jednou za cas.Nejhorsi bylo obdobi,kdy dite lezlo,to jsem jen tydne luxuvala a vysavala.Nesmis to prehanet,ja zacala nenavidet nas byt,mame 120m2 a nikde neni koberec,takze luxuvani a potom vytirani.Ten bordel ti nikam neutece 😀 trosku zvolni.Jinak zastavam Spi dite spi taky
@mrkvicka88 no to je opravdu velmi málo...to to dítě prospí a on bude gerój, jak to zvládl....a co tak to odsát a nechat v lednici? ať aspoň jednou nakrmí? ...asi to budeš muset holt ještě nějakou dobu vydržet, ale stejně bych během řeči důsledně mluvila o NAŠEM dítěti :D já své první mimi taky nosila...a pak jsem nemohla na záda...teď , když malej nechce zabrat, položím ho na bok a kolíbám ho a za chvilku spí 🙂 je to všechno o výdrži 🙂
tedy o tvé výdrži 🙂
@japona zkošela sem v sedě (2krát se zadařilo), v lehátku, v autosedačce... nic.. po chvíli řev.. když si stoupnu tak klid a usne
No, řeknu to takhle. Každé dítě je jiné a chápu, že někomu pláče víc, někomu méně, nicméně v 5 měsících by jakýs takýs režim už mít dle mého názoru měla. Minimálně na večerní usínání. Neříkám, abyste ji nechala řvát, ale pokud si fňukne, tak za ní hned neletět. My to praktikovali tak, že jsme ji dali do postýlky a pokud začala trošičku fňukat, chvilenku jsme ji nechali, pak jsme za ní přišli, pohladili, vrátili dudlík a mazlíka a odešli. Toto jsme dělali jeden večer asi pětkrát. Upozorňuji, že opravdu jen pár minutek plakala a ně nijak srdceryvně.. Od té doby usíná sama, ve své postýlce. Režim se poupravil jak šel čas, ale denně koupeme, dáme mlíčko, ještě si chvilenku pohraje a jak začne být protivná, tak šup do postýlky, opusinkovat, pohladit, dát ovečku (muchláčka), dudýnek a spinká. A když si chvilečku povídá, tak ji necháme. Na pláč reagujeme ihned, protože občas potřebuje zvednout a odbrknout si. U nás třeba chování na uspání vůbec, ale vůbec nezabíralo. Chtěla prostě klid a my na to taky museli přijít, ale tento režim, jak vám píšu, má od konce šestinedělí. Předtím jsem ji nechávala usínat u nás v posteli, byla jsem u ní a měly jsme puštěný bílý šum, takže jsme často vytuhly obě. Já s chováním souhlasím a přes den jsem s malou trsala po bytě, když plakala, klidně celý den, ale večer, pokud ji nebolelo bříško, tak usínala vždy v posteli. V tomto bych dala za pravdu partnerovi, ale na druhou stranu, on by se rozhodně měl více zapojit. Nedokážu si představit, co já bych bez manžela v těch samých začátcích dělala, protože jsem byla celkem hodně rozhozená. A on byl ten, kdo mě naučil, jak nachystat UM, když nám nešlo kojení, ale i s kojením bojoval se mnou a snažil se dát malé bradavku správně do pusy, přebaloval ji klidně i on a stane se výjimečně, že nestihne přijet domů včas a koupu ji sama. Jinak koupeme vždycky oba. A můj muž pracuje téměř neustále, chodí spát ve 2 ráno a vstává o půl osmé, ale je mi maximální oporou a malé úžasným tatínkem. Takže si myslím, že je co zlepšovat na obou stranách u vás. Toť můj názor. Nemyslím to nějak ve zlém.
@mytuska nechci používat láhev, bojovala sem s kojením, tak se bojim
Špatně spící miminko je prostě boj o přežití! Měli jsme vééélmi nespavého a véééélmi uplakaného syna (plakal až 18 hodin denně, prakticky nespal... a trvalo to hóóódně dlouho), takže vím, o čem mluvím.
Pokud mohou radit, soustředila bych veškeré úsilí na to, abych se vyspala. Ať už za tu cenu, že se třeba na víkend odstěhuju k rodičům (svým, či manželovým, pokud máš třeba i fajn tchýni)... nebo je k sobě. Aby mohli trošku kočárkovat a já se vyspala. Nebo bych zkusila najít nějakou milou "babičku" v okolí, sousedku, kamarádku... kohokoliv, kdo třeba aspoň dvakrát týdně povozí. Moje tchýně (je skvělá) je v invalidním důchodu a takhle si přivydělávala víc jak 15 let. Třeba se i Vás v okolí někdo takový najde, stačí se pozeptat.
Kontaktní rodičovství Ti rozmlouvat nebudu, každý to musí dělat tak, jak sám cítí, že je to nejlepší. Ale miminko potřebuje odpočatou maminku. Jenže miminko je taky sobec (nemyslím to zle, je to ale fakt), který je schopen maminku naprosto vycucnout. Možná bych zkusila se nad tím zamyslet. Jestli se vlastně nenechávám pod dobrou myšlenkou být dítěti k disopozici tlačit někam, kde už prostě nemůžu dál... protože... prostě jde o přežití.
Držím pěsti.
@kacca11 No já chodila do školy + do práce a on do práce. To často vařil a i doma něco poklidil. A vždycky říkal, jak mi bude s malou pomáhat.. Ale spíš než ta domacnost mě víc vadí ty věčné hádky o tom, že malá nespí dost a že sem jí za 5m nic nenaučila.. Přitom mi příjde, že spinká dost hodin, jen to má posunutý. Spí tak od půlnoci do 9h, pak hodinku během poledne a 2-3h v kočárku a ještě tak 30min večer...