Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

dludli
29. led 2007

Zdravim všechny,
sice se mi kapanek prici, zakladat toto tema v sekci rodina, no ale kde jinde, ze? Je tedy jasne ze se svou tchyni nemam dobre vztahy a tak trochu doufam (ale nikomu to nepreju) ze na tom nejsem tak sama a ze se nekdo najde s kym bych mohla o tomto zivocisnem druhu 🙂 pohovorit.
Dneska me zase nastvala a potrebovala jsem to ze sebe dostat, no takze to zase "odnesl" konik 🙂

Tak co kocky, je tu nekdo kdo take s tchyni nevychazi? Jak to resite? Jelikoz u tchyne s manzelem bydlime, tak to resit musime :-/

elvira
29. říj 2012

@vladla - to musela být sranda. 😀
Já jsem tu teď měla kámošky, probírali jsme tchýně - pobavily jsme se, aj jsme si zanadávaly. Super. Vidím, že je to ve více rodinách stejné, nebo podobné. 😀
Ale krásně jsme se vykecaly.

hudala
29. říj 2012

Jsem strašně ráda za toto téma. Pomalu u každého příspěvku si říkám: jo jo, to znám ... nebo tak něco. Já mám skvělou tchýni. Neměnila bych jí, to opravdu ne, ale... bydlíme v jednom baráku, když jsem byla těhotná, tak se o mě nezajímala a viděly jsme se max. 1 týdně. Pamatuju si, jak jsem se bála aby malá až se narodí a bude brečet jak to budou zvládat oni nahoře. Bylo mi řečeno, že mám malou nechat vyřvat a neřešit to (né hodiny, ale třeba 5 minut neřešit), atd. Po narození malý je to ale děs. Je u nás minimálně 1 denně (jednou jsme napočítali i 8x). Jakmile malá začne brečet přiběží dolů s tím, co chudákovi děláme že brečí. Problém je ten, že jí nemůžeme nic říct. Když jí třeba řeknu ať jí netahá (když se začala koulet) tak řekne že jí tahat nebude a do minuty už jí chová. Nebo přijde když jí držím a sedne si vedle mě a začne na ní mluvit (jestli prý půjde k babičce, atd.). Místo toho aby mi řekla jestli si jí může vzít. Pokaždé když něco říkám, tak mě nevnímá (i když mluvím o tom, jak jsme dopadli u doktora, místo toho mi skočí do řeči s nějakou blbostí a tím to hasne), nikdy neřekla, že je malá po mě (vždycky jen po manželovi, tetě, či po jiných příbuzných-jen né po mě). Mám pocit, že bych tady vůbec nemusela být. Přitom nemám pocit, že by mě neměla ráda. Manžel stojí vždycky při mě, přestěhovat se nemůžeme (z finančních důvodů - navíc splácíme půjčku kterou jsme si vzali aby jsme to tady mohli přebudovat). Nemáte někdo nějakou radu? Já se z toho buďto zblázním, nebo začnu chlastat nebo se přestěhuju na nedaleký hřbitov.

vladla
29. říj 2012

@monyliny Přesně!!! 😀 😀

elvira
29. říj 2012

@hudala - pocit desátého kola u vozu znám taky. 😀
Dělat se nic nedá, jen vydržet... Až malá půjde do školky, tak tchýni nezbude tolik prostoru k tomu, aby k vám celý den vtrhávala. A jestli vtrhne, až přijdeš z práce a malá ze školky, tak ji přijde stopnout a udělat pravidla. Půjde to těžko, ale musí.

vladla
29. říj 2012

@hudala Když jsme my bydleli u tchánovců....už jsem to tu psala...
taky jsem měla pocit,že já tam být nemusím.Taky tchyně na holky...půjdeme ven,jděte se oblékat.
A já koukala jak z jara,protože mě se třeba vůbec nezeptala..

hudala
29. říj 2012

@elvira jak se to dá zvládat? Ten pocit, že by tady pro ni ten člověk vůbec nemusel být? Malá je na světě chvilku a já mám pocit, že to dlouho nevydržím. Manžel se snaží, kolikrát před ní řekl, že neví co by beze mě dělal. Nebo že je malá celá po mě. Ona ale dělá že neslyší.
Tchýně chodí do práce a i přes to, že přijíždí domů až ve tři tak zvládne k nám přijít i 8x za den. Když se jí něco řekne, tak se urazí. Jelikož je ale "splachovací" tak za dva dny je vše zase při starým.

hudala
29. říj 2012

@vladla a jak jste to zvládla?

sarkar
29. říj 2012

@hudala držím palce ať to zvládneš...Radu ale nemám...já bydlím u tchýně od května a doufám, že do porodu (na konci února) už budeme pryč. A to jsem plánovala že to zmáknu tak 3 roky. Do tý doby, než jsme se přestěhovali k ní, byla v pohodě, ale pak...má nějaký problémy, ale za 99% z nich si může sama, pak je protivná na nás a jak jednou ztratíš dobrý mínění o člověku jako je třeba tchýně, tak už si tu reputaci nikdy nenapraví, takže teď mě štve už jen když vyleze z pokoje a pozdraví ☹ Štve mě to, je to hodně nepříjemný, ale já za to nemůžu. Už se těším, až budeme pryč od ní...

hudala
29. říj 2012

@sarkar Tiše závidím. My se odstěhovat nemůžeme, ale tak ráda bych byla sama jen se svojí rodinou. Ale přes to všechno bych jí neměnila. Snaží se, nemá to jednoduchý. Je pořád sama (tchán jezdí kamionem a je doma cca 5 dní a pak na 14 dní zase odjede) a tak chodí k nám. Ale my chceme taky soukromý a žít si po svým. Bohužel to ona nechápe. Jé a ty stavy mám taky (to že jen přijde a pozdraví a mě už jen taková "blbost" naštve). Kolikrát mám chuť si dát panáka, ale přece nezačnu chlastat je kvůli tchýni, ne?

sarkar
29. říj 2012

@hudala Možná, že si za čas zvykneš a vadit ti to přestane...

elvira
29. říj 2012

@hudala - zvyknout se dá dost blbě, ale když píšeš, že jiné bydlení není, tak bohužel nic jiného nezbude.
S tím soukromím naprosto chápu. Člověk si chce tu svoji rodinu užít, být s nimi, zažít ty krásné okamžiky s dětma... a do toho vpadne několikrát denně tchýně...
Tipuju, že ti to bude vadit víc a víc. Ponorka je ponorka. Jedině si udělat na odpol program, ale kvůli ní přece nebudeš po celých odpolednech pryč, že?
A vy máte zvlášť vchod, nebo společný?

hudala
29. říj 2012

@elvira Já taky tipuju že mi to bude vadit čím dál víc. Když už se to nedá, nechám jí být a jdu do ložnice nebo koupelny a uklidňuju se 🙂 máme každý jeden svůj vchod a přední máme společný (z chodby se pak dá jít k nim nahoru nebo k nám dolů). Jezdit pryč jen kvůli ní se mi nechce (při dnešní ceně benzínu), navíc máme jen jedno auto, pak nemám kam pořád jezdit a ani se mi nechce. Doma je doma. A malá má taky ráda svůj klid, přeci jenom je jí 7 měsíců. navíc cvičíme Vojtovu metodu tak je lepší když jsme doma a můžeme pravidelně cvičit.
Zatím to zvládám tak, že si dám čas od času panáka, nebo se jdu projít s kočárkem ven (podle počasí).
Abych jí nekřivdila, asi bude chyba i ve mě. Vím, že ona to nemyslí špatně, že je pořád sama a tak chce být s námi. Kdybych se nad tím uměla povznést asi by se to dalo, ale já opravdu strašně toužím být alespoň jeden den jen se svojí rodinou.
Bylo by fajn, kdyby měl někdo recept, jak se z toho nezbláznit, začít to brát s nadhledem.

vladla
29. říj 2012

@hudala bylo to naštěstí jen přechodné bydliště než jsme si opravili domeček,ale tři roky u nich mi fakt stačily.Už nikdy více!! 😀

vladla
29. říj 2012

@hudala Jo a buď ráda,že manžel stojí na tvé straně.Bohužel já ten pocit neměla a o to to bylo horší. 😒

monyliny
30. říj 2012

@hudala Děvče nezávidím ti to.Všichni,co jsme tady,máme stejnou averzi na tchýni 😝 Buď máme to štěstí a nemusíme bydlet s tchyní-jako třeba já-těsně před nastěhováním mě osvítil duch svatý 🙂 Ale od té doby s tchyní nevycházím a pak začalo peklo,protože jsem si dovolila udělat něco proti její vůli 😅 Já nevím,jak ti poradit,je to těžký.Asi vám nic jiného nezbyde,než si všichni sednout ke stolu a zkusit si s ní rozumně promluvit-jestli to půjde 😖 Jinak fakt jít pryč.Dá se to zvládnout.My splácíme půjčku,kterou si vzal manžel na opravu patra u ní v domě a do toho půjčka na byt-díky bohu,už je splacený 🙂 Jo a s tím,že je malá po všech jen ne po tobě,to znám. Malej má taky všechno po příbuzných z rodiny ,přitom má rysy po mě a po manželovi je světlý typ.Taky jsem myslela,že se neudržím a když jsme odjížděli,bylo mi do breku a naštvaná jsem ještě teď 😠

hudala
30. říj 2012

@vladla Já vím, bez manžela bych to nezvládla tuplem. A hlavně je pro mě lepší že když je něco co nám vadí, on mě do toho netahá a řekne jí to sám. Ono líp se to říká svojí vlastní mamce než tchýni, když mě tady berou jako takovýho vetřelce.

vladla
30. říj 2012

@hudala Jo jo s tím souhlasím.A je dobře,že když něco,tak si to s ní vyřídí.
Můj manžel to má jinak.Celý život s nimi žil(i se svojí první manželkou),tedy s nimi v baráku...
takže,když jsem mu řekla něco co se mi nelíbí,vůbec nechápal nebo spíš nechtěl(přece není tak natvrdlý ) co mi vadí nebo co ce mi nelíbí.
Takže nehnul ani brvou,aby něco řekl. 😒 A jelo se vesele dál.Pořád jsem slyšela,že můžu být ráda,že mám kde bydlet! 😠 Svůj byt jsem pronajímala,aby nám to pomohlo při splácení hypotéky! 😒

hudala
30. říj 2012

@monyliny Já bych brala nějakou radu jak to brát s nadhledem, protože tady je spousta jiných kladných věcí (máme dvě kočky a tady můžou v klidu chodit ven, nemusí být zavřený. Máme krásnou velkou zahradu kde si můžu pěstovat všechno co chci). Nejhorší je, že já jí tak trošku chápu. Ona je pořád sama, na druhou stranu my jsme rodina a taky chceme být sami... je to takový půl na půl. Když potřebuju tak mi poradí, pomůže, půjčí na druhou stranu mám pocit, že bych tady vůbec nemusela být. Když mi radila co mám a nemám dělat. Když jsem řekla něco já tak mě ignorovala. Má první vnouče a víš jaká byla reakce když se to dozvěděla? Žádná. Pospíchali na nákupy než jim zavřou. Moje mamča to obrečela a byla šťastná. Celý těhotenství se o mě moje mamča zajímala, jak mi je a jak jsem dopadla u doktora. Tchýně ne a to jsme v jednom baráku. To co se týká mě jí prostě nezajímá. Ale neřekla bych, že by mě neměla ráda, jen je asi taková.
Na dceři je vidět že je taky po mě, má stejně kulatou hlavičku 🙂 manžel ten má pořádně oválnou. Ale prostě kulatou hlavu má po dědovi (nezájem že má i něco z genů z mí strany). Hodně to zamrzí, hlavně když to říká před jejíma známýma. Dokonce jsem jí zkoušela ukazovat moje fotky z dětství (byla jsem světlovlasá s kulatou hlavou a vykulenýma kukadlama) ale bezvýsledně. Ale tohle už asi nezměním.

vladla
30. říj 2012

@hudala A měla jsem stavy,že už jsem nevěděla kudy kam.Prořvala jsem třeba týden.Ale zaplaťbánbůh,že jsme ve svém.Splátky kam se podíváme,ale jsme fungující rodina,která si každý večer sedne k večeři u jednoho stolu a brebentí!!!To bych nevyměnila ani za nic!!! 😀
Dá se to utáhnout,nežijeme ne vysoké noze,ale máme zdravé(ťuk ťuk) děti a ty také nestrádají. 😉

vladla
30. říj 2012

@hudala Na koho je nebo není podobná,tím se netrap!! 😉 Děti se hrozně mění a já podobu na sebe nevidím u žádně mé dcery! 😀 Já je porodila,takže moje být musí!! 😀 😀
A ty to máš taky tak ne?! 😀
A jak moje máma vzala,že čekáme třetí?! První co řekla bylo: tak a teď jste se odsoudili k chudobě! 😠
Nechápu do dnes.

hudala
30. říj 2012

@vladla Kdyby za mnou manžel nestál, tak už tady dávno nejsem. Vzala bych malou a šupala bych k našim. Manžel má ale svatou trpělivost. Když slyším že někdo jde po schodech tak už vím že je to babi a jde k nám. Pak jsem akorát strašně podrážděná.
Když my máme půjčku na byt (docela velikou, nebyla tady funkční koupelna, vůbec nic) a další půjčku na auto. Už takhle když pak musíme vydat o třeba 3 tisíce navíc (když se třeba něco rozbije či tak) tak ke konci měsíce se musíme krotit. A to zbytečně neutrácíme. Když nejhorší je to, že vím co by nám pomohlo. Kdyby tchán měl práci v Čechách a byl každý den doma (jenže kvůli hypotéce a leasingu chce jezdit co nejdéle aby to měli brzy splacený a až budou starý nemuseli se kvůli tomu honit) tak by to bylo naprosto super. Ona se totiž takhle doma nudí a proto chodí tak často k nám.

hudala
30. říj 2012

@vladla tak takovouhle reakci bych asi nečekala ani od své tchýně 🙂

monyliny
30. říj 2012

@vladla Ta tvá mamina je pěkný číslo 😝 Já teda taky neměla od své rodiny krásné reakce na těhotenství.U dcery se mě máma zeptala,jestli půjdu na potrat a u syna,řekla:No,nepovídej 😒 Paradox je,že tchyně měla krásnou reakci,objímala,plakala a pak si u mého bříška zapálila cigaretu😝 😀 Teď je to tak,že má mamka k nám chodí aspoň jednou týdně a snaží se trochu pomáhat a tchyně nikdy nic a ticho po pěšině 😢

monyliny
30. říj 2012

@hudala Na tom něco bude,chtělo by jí nějak zabavit-zaplatit cvičení nebo tak,ale kde na to vzít a nekrást 😖 Je to těžký.Taky jsem jeden čas uvažovala,že by jsme to ve městě zabalili a šli ke tchánovcům na vesnici-už jen kvůli dětem-lepší ovzduší a atd.,ale pak si uvědomím,že by nastalo peklo a smutně koukám z paneláku na panelák 😒 Fakt zkuste si sní promluvit a určit nějaké meze. 😅 Ještě,že je tvůj muž tak chápavý a máš v něm oporu,můj to nezvládal a nezvládá do teď 😒 S tím přehlížením jsme na tom obě stejně,ale i když se budeme kvůli tomu zlobit a smutnit,nic s tím bohužel neuděláme.Podle mě je problém v tom,že mi jsme v určitém směru pro matky našich manželů sokyně,nástupkyně a nedej bože,když jsme dobrý ne-li lepší maminy,pečovatelky,kuchařky a hospodyňky-to třeba mojí tchyni děsně štve ☹ Je to škoda,že s nimi nejde rozumně vyjít.Tak místo občasnýho panáka si dej čokoládu 😀 Jenže to budeš vypadat jako já,tak to není dobrý nápad 😀

ija1
30. říj 2012

@monyliny - u nas taky, moje mamina k nam chodi taky jednou tydne, a muj tata je pro me fakt velka pomoc, pac mi malou tydne na dve hodky pohlida, abych si mohla jit zacvicit......... a je to pro me hroznej relax...... myslite, ze tchyne nekdy nabidne pomoc? neeeeeeeee...... takze ja ji neresim, ale vadi mi pak to zarleni na moje rodice............
jo, je pravda, oni bydlej kousek u Prahy, v dostupnosti MHD, ale predstava, ze bysme meli bydlet s nima, tak jsem do tydne pryc......... ale nastesti v tomhle je muj chlap rozumnej, vi, ze by to byla cesta k rozchodu........... ale ted zacinam sledovat, ze celou dobu do nej tchyne zrejme hucela, a ted on se postavil za me, a rekl ji asi i to co mi vadi.......... a asi se nafoukla............. meli jsme tam o vikendu jet, a ja kraaaaaaa....... ji minulej tyden rekla at v utery prijde, chtela jsem nejak to proste treba srovnat a rikam ji na hodku, hodku a pul...........a ona odchazela po 3,5, naprostej nezajem kdyz jsem rikala ze mala chodi spat, proste ji to netankovalo...... tak jsem to pak rekla mymu chlapovi a on souhlasil a vynadal ji a ona mu odpovedela, ze chtela jen videt jak mala tancuje..... ????? no proste duvod jak...... a o vikendu jsem mu rekla ze tam nepojedem a on souhlasil............. a rekl ji to............. ze si za to muze sama, no a o vikendu mel od ni telefonat, ve kterym byla naprdnuta, urazena, ze doufala ze dorazime, tak ji rekl ze jsme ji rekli ze ne............ no a od ty doby s ni moc asi nechce mluvit, pac ho ty urazeny reci nebavi...................... tak si rikam jak ho chudaka musi asi masirovat kdyz u toho nejsem.......... a je mi ho strasne lito.........

holky, ja jsem tak rada ze se aspon tady muzu vykecat, jinak by mi asi jeblo, ono se o tomhle s nikym moc neda bavit........ ja vim ze ona neni takova ta typicka "mrcha", ale proste mne i takhle narusuje tu nasi rodinku.........

monyliny
30. říj 2012

@ija1 Teď jsem ti dvakrát ohodnotila příspěvek-platí to-líbí se mi to 🙂 Tady si můžeš ulevit beztrestně 🙂 Co na to říct? Všude je něco,bohužel.Taky máš oporu u svého muže,to je fajn 🙂 Ty brďo,jestli já budu taky taková jedu baba,tak si nafackuju sama 😉

ija1
30. říj 2012

@monyliny - oporu u manzela mam asi poprve za ty roky.......proti ni.......... jinak byl vzdycky proti me..........

monyliny
30. říj 2012

@ija1 Tak aspoň,že se konečně rozhodl stát na tvé straně,asi nakonec prohlédl 🙂 Lépe někdy,než nikdy.

anetka1701
30. říj 2012

@hudala musim říct, že máš můj nejhlubší obdiv. Já bydlela s tchýní tři roky jako svobodná a bezdětná a doteďka na to s hrůzou v očích vzpomínám :o( při představě, že jsme tam ještě teď, když mám malou, je mi fakt špatně :o( je to přesně tak, že člověk chce dělat věci jak chce a kdy chce - a ne mít pořád za zadkem někoho, kdo tě kontroluje, poučuje a vysvětluje, co všechno děláš špatně a jak by to šlo líp... Nemluvě o tom, že mít aspoň nějakou kontrolu nad tím, kdy by trávila s malou čas je naprosto nemožný... Jako tchýně je dobrá babička, malou miluje a ona jí - k tomu nemůžu říct křivýho slova. Sice mně některý její návyky doháněj k šílenství, ale už jsem se přesto přenesla a naučila se s tim žít... Ale nejlepší způsob, jak trávit s tchýní čas, je dovézt tam dítě, předat, v jedný větě říct kdy jí má dát najíst a spát a pak honem rychle zdrhat... Takhle to funguje, dokonce jsem se už i vyrovnala s tím, že jí tam jednou tejdně odvezu prakticky na celej den (ruku na srdce, je to fakt pomoc se dráčete takhle zbavit :o) ale trvalo mi to fakt dlouho...

evena
31. říj 2012

@hudala Ahoj, tvé příspěvky mi dost připomínají situace u nás doma před pár lety... nevím teda, jak dlouho s tchýní žiješ, ale tipuji, že ne moc dlouho ... já už teď asi 10 let, začátky byly velice podobné jako u vás, holka, radím ti, utíkejte, jestli je to aspoň malinko možné... byly i světlé chvilky za ty leta, kdy to člověk nevzdával a říkal si, že to zvládne, že to není až takový problém, ale nyní jsem ve fázi, kdy to absolutně nedávám, mám pocit, že mě ten barák a to soužití tady jednou zabije, a to přesto, že tchýni už téměř nevidívám, zkrátka mi stačí i to, že vím, že tu dole podemnou je... vrátila jsem se dřív do práce i z důvodu, abych nebyla tak často doma, když nejsem v práci, tak jsem zalezlá přes den doma a večery, i přesto, že mám rodinu, trávím s kamarády, byla doba, kdy jsem se bez piva po ránu nemohla ani probrat, teď už doma nepiju, ale piju zas v práci, příčinu svých problémů znám, tchýně mi rozbila vztah, sice spolu s přítelem žijeme, ale spíš jako spolubydlící