• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Týrá mě přítel psychicky? Poradíte prosím?

25. února 2015 
Ahoj maminky,
už nevím kudy kam. S přítelem žiji 9 let, je starší o 8 let a poznal mě jako mladou studentku. První rok našeho vztahu byl docela hezký, i když si zpětně říkám, jestli jsme do něj vůbec kdy byla zamilovaná. Po roce to začalo. Nevím už jak se to stalo, ale najednou jsem u něj bydlela. V té době bydlel s maminkou. Začal chodit hodně do hospod beze mě, flirtoval s každou servírkou a vůbec s každou hezkou slečnou, která kdy byla na blízku. Pochopitelně mi to vadilo a bouřila jsem se. On měl vždycky po ruce nějakou arogantní odpověď. Po nějaké době jsem se chtěla odstěhovat, že takovýho kluka nepotřebuju. On do mě ale vidí a ví, kde mám slabiny. Do těch začal rýpat a já neodešla. Bála jsem se vrátit domů k máme, nechtěla jsem být sama, bála jsem se toho, že si už nikoho nenajdu. Moje sebevědomí bylo na bodu mrazu. Přesto jsem po čase spolu koupili byt a měli děti. Hádky ale byly pořád a pokaždé končili tak, že on byl ten správný a já ta špatná, co si vymyšlí, nenormální, blázen, měla jsem si dojít k psychoušovi pro léky, urážel vždy mou rodinu a že se není čemu divit, že jsem stejná atd. Před časem jsme se přestěhovali do domečku, aby měly děti zahradu. Bydlíme teď na vesnici, kde bydlí i jeho máma. Do města je to kousek a já tam s dětmi tak max 3x v týdnu jsem, nákupy, návštěvy mé rodiny, kamarádek. Za to mě také komanduje. Pořád poslouchám, jak jsem hrozná, neschopná, co celý den dělám, že nic nezvládám, že jsem pořád utahaná a že si jen stěžuju. On je totiž od rána do večera v práci, děti ho nevidí a o víkendu se najde vždy nějaká práce kolem baráku a děti potom pláčou, že chtějí tatínka, ale on stejně raději seká trávu. Když mu řeknu, ať jde za dětmi, že zahrada počká, nechápu to, protože jsem fiflena z města. Dalším velkým problémem je jeho spolehlivost, něco slíbí, nesplní a když se na něj naštvu, že to nesplnil, tak se to nakonec otočí vždy proti mě, protože on chodí do práce, takže on má nárok na to být nespolehlivý. Dálé peníze. Od začátku to máme špatně vyřešené. Hypotéka odchází z mého účtu, i teď co jsem na mateřské. Vždy jsem si musela říkat o peníze jemu. Jednotlivé nákupy si musím nejdřív propočítat, pak dostanu peníze a většinou s kecama. Je pravda, že by se dalo říct, že nám nic nechybí. Máme peněz dost, on nakonec vždy peníze dá, ať je to na jídlo, na oblečení pro děti, pro mě, na kadeřnici a poslední dobou i na mojí zábavu (jednou za měsíc si vyrazím s kamarádkama). Ale pořád se ho musím ptát, pořád má nede mnou kontrolu, ví o každém mém pohybu a mě to příjde jako omezování. Přála bych si, aby mi na začátku měsíce dal určitý obnos peněz na domácnost a já si mohla hospodařit. Ale když mu toto řeknu, je oheň na střeše, bere to, že ty peníze chci jen pro sebe. A poslouchám, že nejsem důvěrihodná, že bych to rozfofrovala...Je toho samozřejmě mnohem víc, jeho rádoby vtípky na mé nedostatky před kamarádama. Děbilní sexuální urážky na mou osobu, rádobyvtipné, jeho namachrovanost a neomylnost...
Já už jsem z našeho vztahu znechucená, kdyby nebylo dětí, odešla bych hned. I tak chci ale odejít, ale nevím, jestli je opravdový důvod. Jestli nejde jen o můj rozmar. Musím si být jistá, nechci riskovat kvůli dětem. Proto Vás prosím o názor či radu.
18. čer 2013 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 pane jo, k tomu nejde říct nic jiného, než odejdi co nejdřív to půjde, nebo to jednou zajde ještě dál... Nikdo nemá právo aby tě takhle ponižoval :( A ani kvůli dětem nemá cenu ve vztahu setrvávat, ve finále jim totiž žití v takovém vztahu ubližuje mnohem více, než rozchod rodičů.
18. čer 2013 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (13)
neber to jako obhajobu tvého manžela, ale někteří chlapi bohužel takoví jsou.. a málokterá ženská si přizná, že to doopravdy není v pořádku... je dobře, že si to uvědomuješ a chceš tuhle situaci řešit :wink: pokud to s tebou nechce řešit, řekni mu na rovinu, jak to ty cítíš, a jestli by se mohl víc snažit.. pokud na to nebude brát ohled, tak bude asi lepší, abyste se odstěhovali od sebe
18. čer 2013 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Uteč co to jen půjde, zbal se, nebo zbal jeho a jdi. Přece nemůžeš dávat dětem příklad, že je to takto v pořádku. Že to takhle má v rodinách fungovat.6e je to vlastně normální, ponižovat ženu a vše házet na ní. Svoje neúspěchy, svoje mindráky. ...
18. čer 2013 v 15:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Udělala bych poslední pokus - dobře si rozmysli, co kdy kde a za kolik, domluv hlídání, sedni s ním, řekni mu /napiš/ co tě trápí, vadí, co po něm chceš, co si představuješ a pokud nebude ani náznak spolupráce, případně snahy o řešení, tak k tomu a tomu dni odcházím s dětmi pryč. Tečka.
Úplně nejlepší by byla asi manželská poradna, ale jak čtu, tak toho tvého kápa asi ani nenapadne, aby tam šel "není přece cvok..." :angry:
18. čer 2013 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Elvira ma pravdu, posledny pokus a dovi...keby sme mali rozum terajsi před rokmi tak s takym chlapom by si nikdy neostala. Ten strach so samoty ta k nemu prilepil a tie jeho triky ako na teba pomohli. On sa nikdy nezmeni. Nikto sa nezmeni!!!! Moze sa snazit ale nezmeni sa. Bude par dni klud ale potom sa to vrati a zase par dni klud a tak stále dokola. Chces takto zit? Život je prikratky na to aby si sa takto trapila a ani deti za to nestoja aby si ostavala s takym chlapom. Deti vyrastu a pojdu z domu ...ty s nim ale budes zit dalej .... Ak mas prostreidky a kam ist vykasli sa na toho chlapa lebo ten ma ocividne najradsej sam seba. A ako pise sarkabou .... nekteri taky bozuzel jsou ..... moja odpověď ... TAK NECH SU TAKI MUZI RADSEJ SAMI!! Niesme v dobře spred 50 rokmi kedy boli zeny totalne na chlapa odkazane! V dnesnej době sa vsetko da. Vela sil Ti prajem a spravne rozhodnutie
18. čer 2013 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zewa87 zivot mame jenom jeden a na takovyhle zachazeni je kur*a kratkej! rid se svym instiktem, kterej ti naprosto spravne rika, ze tohle neni v poradku. partnerstvi je pravej opak toho, co pises. chapu, ze udelat prvni krok musi bejt strasne tezky, tak bych zacala tim, ze bych vyhledala nejakou externi pomoc jako je manzelska poradna. pomuzou ti ujasnit si, co vlastne chces a zodpovedet si vsechny otazky. jedine tak budes moct udelat rozhodnuti, kteryho nebudes v budoucnu litovat. drzim palce!!!
tvuj manzel nefunguje ani jako manzel, ani jako otec. souhlasim s miroslava1984 - takovej chlap se nikdy nezmeni:(
18. čer 2013 v 16:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
moc vám děkuji. uklidnilo mě to,že to vidíte taky tak....ve čtvrtek máme jít do poradny, přišel s tím on, já to pak domluvila. doufám, že to dopadne, už jsme tam měli jít kolikrát. každopádně bych šla sama a uvidím, doufám, že mi tam poradí a pomůžou mi ujasnit co dělat. prostředky moc nemám. on chtěl abych si s druhým dítětem dala rodičák na 2 roky, tak jsem to udělala, předem jsme byli domluvení, že doma budu celkem ale ty 3 roky, ale teď pokud odejde, budu bez příjmu...zkouším si najít práci ale zatím nic. do mé minulé práce mě nechtějí právě kvůli 2 dětem.:frowning2: no, už se těším na čt, snad budu mít potom jasněji a nebudu to vidět tak černě...a ještě jednou vám moc děkuji. :slight_smile:
18. čer 2013 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@zewa87 strasne moc drzim palce!!!
18. čer 2013 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nechápu to proč s takovým chlapem vubec po tom všem ještě jsi. Zustavat s ním jen kvuli dětem nemá cenu, budeš takto nešťastná a děti časem taky, možná to ještě nechápou, ale nejsou zase hloupí..a uměj vycítit, že se něco děje. Být tebou bych nechala tohohle manžela manželem a odešla. Držím pěsti.
18. čer 2013 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ta poradna je dobrý nápad, asi by bylo fajn chodit pravidleně a né jen jednou a zkusit na tom pracovat tak nějak v klidu a bez hádek, pokud uvídíš, že od manžeola se nic nemění apod. taky bych uvažovala o odchodu...na druhou stranu chápu, že tohle je velmi těžké rozhodnutí, obvzlášť když si ho poznala tak mladá...no držím palce
18. čer 2013 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
... takové ponižování a urážky musí moc bolet, zvlášť od člověka, o kterém si myslíme, že je nám nejblíž... Na druhou stranu není snadnější terč, než ženská, která má sebevědomí na bodu mrazu nebo ještě níž (mluvím o vlastní zkušenosti, prošla jsem si tím...).
Nikdo asi nemůže s klidným svědomím říct, aby ses zabalila a odešla, takové rozhodnutí budeš muset udělat sama... Chci Ti jen poradit jednu věc, musíš mít sama sebe ráda a vážit si sebe jako člověka, teprve potom si Tě bude vážit i Tvé okolí... Hlavu nahoru, vypnout prsa, každá z nás je královna, když se tak cítí a Ty to určitě zvládneš...
Moc Ti držím palce, zázraky se dějí a andělé poletují nadosah...
Pěkné a lepší letní dny a DRŽ SE!
18. čer 2013 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
autor
moc vám všem děkuji za rady a upřímná slova. moc to pro mě znamená, protože já mám v hlavě zmatek. díky vám vidím, že jsem opravdu byla moc hloupá, když jsem tohle všechno dovolila. těším se do té poradny a doufám, že mě to pomůže. popravdě se mi ale na tom vztahu už pracovat moc nechce. už toho ošklivého bylo příliš. spíš potřebuju další ujištění, že mám odejít.
je pravda, že dneska už jsem sebejistější, a sebevědomí mám, řekla bych, vyšší...ale tento týden je to u nás doma jak v nějakém špatném snu. mám pocit, že se zase propadám zpátky. myslela jsem si, že to mám už za sebou, ale evidentně nemám.
18. čer 2013 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 Pokud jdete do manželské poradny, asi Ti tam nikdo neřekne, co přesně dělat. Možná nedostaneš ani to ujištění, protože jde o velké rozhodnutí, které je prostě jenom na Tobě. Spíš Ti tam dají prostor srovnat si to v hlavě. Je ale fakt, že pokud opravdu nemáš chuť na vztahu pracovat, pak není moc co řešit a vlastně sis odpověděla sama. Mimochodem v nadpisu se ptáš, jestli jde o psychické týrání. Podle toho, co píšeš, asi ano. Proto je možná tak těžké odejít, protože takoví domácí tyrani jsou přeborníci ve snižování sebevědomí a umí si k sobě ženskou připoutat. To jen, abys na to kdyžtak dávala pozor. Můžeš si třeba někdy všimnout, jak tyhle věci vlastně dělá, do čeho se umí tak dobře trefit, aby to na Tebe mělo ten správný účinek. Každopádně moc držím palce, aby se Ti povedlo tu situaci co nejlíp vyřešit.
18. čer 2013 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@zewa87 Spravnie tvojho muza je fakt divne, ale po precitani niektorych casti ti aj zavidim. Co sa tyka penazi, ten moj mi nedava vobec ziadne, ani ked si vypytam..a take veci ako kadernicka... to uz nepoznam nejaky ten rok, neda mi anilen na farbu na vlasy. Ja nepracujem lebo som tehotna, jediny moj prijem su pridavky na syna. Moj chlap presne vie, kedy mi chodia na ucet, a vtedy nekupi domov absolutne nic, ziadne jedlo.. Mam predsa pridavky, tak naco by kupoval :frowning2: je pravda, ze na nakupy chodi on, ale ja by som rada mala plany ze co ideme varit, co chuti synovi a pod. to nehrozi. on proste kupi cocku, ktoru syn neje, a kym sa nezje, nekupi nic ine. A co sa tyka vztahu so synom (5r.)... Absolutny nezaujem. Vzdy mu nieco naslubuje, nikdy mu nic nesplni a jed maly place, tak po nom steka alebo mu da po zadku. chudak maly, ma ocina tak rad, ked vie, ze uz ma prist z prace, tak stoji v okne a caka ho. a chlap sa s nim kolkokrat ani nerozprava ak ma zlu naladu. o spravani ku mne ani nemoze byt rec, nadavky su na dennom poriadku, a aj teraz ked som tehotna, nerobi mu problem zbit ma. a s kamartkami von? to som nebola uz odkedy som s nim (6rokov). som z takehoto zivota na prasky, naozaj uz nevladzem dalej, ale nemam na vyber. za mesiac sa mi narodi miminko, rodicov nemam, ani ziadnu rodinu ktora by mi nejako pomohla. kamaratky mam mozno maximalne dve, a tie su na slovensku, ja zijem v cr. moj chlap vie, ze som od neho zavisla a zrejme mu to robi dobre, bavi sa somnou ako s najposlednejsou handrou z ulice. takze....aj ked to nemas vo vtomto vztahu ruzove, ver tomu, ze su aj horsie pripady. co by som dala ja za to, aby som sa mohla od neho odstahovat k rodicom... :frowning2:
18. čer 2013 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adrianka1712 To je příšerné....:frowning2:A to opravdu nemáš jak a kam odejít?Myslím,že cokoliv by bylo lepší,než tohle...
18. čer 2013 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@titanie Naozaj nemam, keby som mala aspon nejaku moznost, nevahala by som ani minutu.
18. čer 2013 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adrianka1712 A co takové ty domy pro matky s dětmi v tísni...Nebude to asi žádný luxus,ale mohli by Ti pomot postavit se na vlastní nohy...S malým miminem to nic jednoduchého nebude(já zůstala s dcerou sama,když jí byl měsíc),ale zvládnout se to dá...On na děti bude muset platit,budeš mít zase nějaké peníze navíc...
18. čer 2013 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adrianka1712 ale rozhodně jsou i lepší vztahy než má zewa a určitě ne Ty.. je to špatné, mít takového chlapa, to bych raději byla sama někde s dětma na ubytovně, nebo v pidi garsonce.. vždycky se dá něco dělat.. jít na sociálku, do domova pro matky s dětmi, atp... tak neváhej a změň to, je to Tvůj život, resp Tvůj a Tvých dĚtí..
18. čer 2013 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kay @titanie To mozno ano, ten domov pre matky s detmi by bola mozno nadej, ale tam tiez nemozem prist len tak, uplne bez penazi. z coho by som so synom zila? a riskovat, ze pridem o deti z dovodu, ze nemam s nimi kde byvat a nemozem sa o ne postarat? to radsej budem trpiet, aj ked viem, ze to riesenie nieje, ale deti su pre mna moj zivot. Berem to tak, ze takto mame aspon strechu nad hlavou, ale ked sa zamestnam a budem sa vediet o nas postarat sama, neostanem pri nom navyse ani o jeden den. vztah, ktory ma zewa rozhodne neni dobry vztah, ale nemyslim si, ze ide o tyranie, kedze jej manzel dava volnost a neobmedzuje ju, nebije ju, dava jej a detom vsetko co potrebuju. Poznam vela mamiciek, pre ktore je toto len nesplnitelny sen. tu ide len o nadavanie a ponizovanie, ale to mozd byt len v povahe chlapa, je vela takych, ktory si takto len liecia ego.
18. čer 2013 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@adrianka1712 asi máš pravdu...asi to není přímo týrání. jde o to, že já mám nízké sebevědomí, ikdyž se snažím se cítít jistější, porád to není tak jak by mělo být. on si asi léčí nějaké mindráky a já to pak vše vidím černěji. každopádně ať je to jak chce, mě to moc trápí. jsem z toho opravdu špatná a nevím si rady. vím, že takhle žít nechci. chci odejít, ale stejně jako ty, mám strach, že mi vezme děti. už teď se hádám s jeho matkou, protože ze mě dělá špatnou matku, prý se jim nevěnuji, nečtu jim a td. což mimochodem není pravda. usuzuje podle toho, že malá ma horší výslovnost, když rychle mluví, a že prý neumí básničku a tak, jsou ji 3,5 a básničky i písničky umí, ale jen když s ní říkám já, sama nechce, stydí se. když ji ale pak slyším jak si hraje v pokojíčku s mladším bráškou sama od sebe si tam básničku říká, nebo si vezme něco jako mikrofon a zpívá...je to hrozný, pořád se před ní a před mým partnerem musím ospravedlňovat, když se ozvu, že se mi něco nelíbí, tak mi hned vše vyčítá, nadává, vydírá, že mi vezme děti, že jsem špatná matka a tak. takže mám taky strach, že mi je vezme. žít bez nich si vůbec nedovedu. myslím, že se o ně starám dobře, jako každá matka co své děti miluje. taky nemám peníze. teď budu doma rok bez peněz. měla jsem rodičák na 2 roky, a tenhle 3. budu doma. s partnerem jsme s tím počitali, ale kdybych teď odešla tak co? Navíc malou vzali do školky tady na vesnici, ve městě by místo nedostala, tím bych ani já nemohla do práce a neměla bych peníze na bydlení ani na nic. říkala jsem si, že počkám, až půjdou děti do školy, a pak se odstěhuju, že budu mít nějaký čas v péči děti jen já a až by byly větší, tak by si řekly samy, jestli chtějí střídavě žít u mě a u svého otce, ale poslední dobou to nabralo takové otáčky, že se bojím, jestli tu budu moct zůstat další 3 roky.
19. čer 2013 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 Rozhodne, spravanie tvojho manzela nieje v poriadku, ale myslim, ze som tu citala, ze sam prisiel s navrhom, aby ste sli do poradne. To svedci o tom, ze vie o tom, ze neni vsetko v poriadku a ma snahu to riesit. ja som to mala takto. bola som 4 roky na rodicaku, bola som stale sama so synom, on prisiel domov az vecer, niekedy v noci a inokedy az za nejake 4 dni...doma mal navarene, upratane, vsetko ok, a to mu vyhovovalo, mohol si robit co chcel a kedy chcel a ja som nemala ziadnu sancu zabranit mu v niecom. potom sme odisli byvat do Cr, maly chodi do skolky a ja som pracovala. bola som rada, ze mam vlastny prijem atd, bola som aj sebavedomejsia. v praci sme mali mladeho majstra, ktory ma balil. s chlapom som pracovala v jednej firme, tak samozrejme zacali ziarlivostne scenky, aj v praci pred ludmi mi nadaval do kur.... bol na nervy z toho, ze uz niesom zavisla na jeho peniazoch a maju o mna zaujem ini chlapi. a "zrazu" som otehotnela. je mi uplne jasne, ze len chcel, aby bolo vsetko po starom..ja doma s detmi atd. ale o potrate som ani neuvazovala. a odkedy nepracujem a som zase zavisla na nom, robi mi zo zivota peklo, dava mi najavo ze bez neho som nikto, vyvysuje sa nadomnou, sprava sa ako by bol neviem kto. hovori mi, ze mu mam vypadnut zo zivota a taak, lebo vie, ze nemam kde ist a asi mu robi dobre ked vidi, ze sa akurat rozplacem a nic viac nezmozem. ale ked som chodila do tej prace, denne mi aj 300 krat hovoril, ako ma miluje, az mi to uz liezlo na nervy. no odkedy som tehotna, ani len pusu mi nedal. kolkokrat som mu hovorila, nech ide skusit ako miminko kope, on len na sekundu prilozi ruku k mojmu bruchu a ked nic neciti, dalej sa venuje telke.. este nikdy necitil malu kopnut, a to som uz v 9.mesiaci, ale to len preto, ze ani nejavi zaujem. je mi z toho nanic, ako rada by som sa s nim podelila o tieto radosti ktore prezivam. je velmi bezcitny a arogantny, uz naozaj dalej nevladzem. ale pockam az malicka pojde do skolky, syn do skoly, ja do prace a na toho mojho sa uz nebudem chciet nikdy ani pozriet! :frowning2:
19. čer 2013 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jo, přišel s tím on, ale nevím jestli to myslí vážně...nevyznám se v něm. jinak to co popisuješ, ponižování, nadávky, pláč, to samé mám já taky...určitě ale ne v takové míře, nebije mě a s těma penězma je to možná o malinko lepší. ano dá na vše, ale s kecama a neustále poslouchám jak jsem rozhazovačná...není to rozhodně vztah, ve kterém chci zůstat. jsem s ním 9. rok a už toho ošklivého bylo dost a je toho mezi námi pořád plno. nevěřím, že se někdy na něj ještě podívám jinak než na člověka, se kterým jsem si zkazila život. vím, že možná budu litovat, protože po fin. stránce nám nic nechybí, že to budu mít těžké, ale já to chci risknout. mám taky strach, že když to neuděláme teď, příště už nebudu mít odvahu. kolikrát jsem ho chtěla opustit a on mě vždycky buď zahnal do kouta nebo ukecal a při dálších hádkách jsem si nadávala, proč jsem tenkrát neodešla a byla jsem z novu v depresích a tak pořád dokola. teď je to o to horší, že se do mě pustila i ta jeho máma. nelíbí se mi, že ze mě dělají neschopnou matku atd...všechno ostatní jsem si líbit nechala, ale tohle nenechám! to už je i na mě moc! obdivuje tě @adrianka1712 jak to zvládáš a je mi líto co vše si musíš asi vytrpět. vidím, že jsou lidi, co jsou na tom ještě obtížněji a že bych se neměla pořád tak litovat, ale je potřeba s tím něco dělat. držím ti palce, aby i ty jsi s tím brzy něco mohla dělat...:wink: musíme si říkat, hlavně, že jsme zdravé...
19. čer 2013 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 Zkusila bych si s ním ještě promluvit - o co Ti jde a že nejsi opravdu šťastná a pokud mu na vztahu záleží, tak na tom bude pracovat, manželská poradna by možná zato stála. Rozhodně si stůj za svým, nenech si vnutit opak. Je těžký mít sebevědomí s takovým chlapem, ale nenech se obrat o to poslední, co máš.
Nejtěžší je asi asi uvědomit, zda máš kam jít, zda to budeš zvládat finančně apod. Nebude Ti dělat problémy s dětma? Chlapi často vyhrožují a jsou ješitní. Tví rodiče by Ti nepomohli?
To, jak se chová, normální rozhodně není a týrání to rozhodně je - nemusí to být jen bití, ale i omezování přístupu k financím je forma týrání. Ohledně dcerky a co Ti tchyně vyčítá, tak děti jsou vnímavější, než si myslíme a to, že špatně mluví, může být i jeden z důvodů nevyhovující rodinné situace. Moje mamka taky pořád čekala, až bude to, až dostudujeme a pak měla ze vztahu jen pocuchaný nervy. Říká se, že druhý Ti dovolí to, co ty mu dovolíš a to je velmi pravdivý pravidlo.
Co se týče práce, tak oni mají povinnost vzít Tě zpět, pokud jsi měla dobu neurčitou, to není důvod, že máš dvě děti, nenech se odbýt! Moc Ti držím palce, musí být těžký žít v takovým vztahu. Já si tohle neumím vůbec představit, spíš bych to asi nedopustila, nevím. Ale těžko soudit. Hodně štěstí, ať to zvládneš, těžký to bude, ale určitě Tě čeká něco hezkýho! :wink:
19. čer 2013 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kamarádka měla doma něco podobného, zašla sama za psycholožkou a ta jí dobře poradila jak na manžela, trvalo to, stálo to dost sil ale pomohlo to, i manžel se začal snažit, jinak nezávidím, můj je taky občas na přeshubu, ale to asi všichni :wink:
19. čer 2013 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
To je úplně jako bys psala o mém prvním manželovi. Stejné egoistické čuně. Já jsem odešla, nechtěla jsem si nechat pošlapat zbyteček lidské důstojnosti. Dodneška, když vidím ten jeho ironický škleb, nechápu, jak jsem mohla s někým takovým vůbec žít...Opravdu nejtěžší je tohle si uvědomit, že jde o psychické týrání, i když on to podá tak,že ty jsi ta nevděčná, protože tohle všechno je pro tvé dobro. Nerada dělám drastické závěry, ale v tomhle případě kdo uteče-vyhraje
19. čer 2013 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
Ahoj,
tak jsem včera v té poradně byla nakonec sama. Přítel se z toho vymluvil, že má prý moc práce a že to zvládneme sami atd.Nevěděl o tom, že tam jdu. Řekla jsem té paní vše, jak jsme se seznámili, jak to mezi námi bylo od začátku, jak jsem se cítila, jak to máme s penězi, s jeho matkou atd...Řekla jsem, že jsem si toho nechala líbit už moc, ale že špatnou matku ze sebe nenechám dělat, že mi na dětech záleží a že jsem se už musela ozvat a něco podniknout. Pořád si vše psala a pak se mě zeptala co chci, jestli chci na vztahu pracovat, nebo odejít. Řekla jsem, že odejít, ale že mám strach, abych to finančně zvládla, když budu teď bez příjmu a že se taky bojím, aby mi nevzali děti. Tak mě podpořila, že jsem se rozhodla dobře a že to zvládnu. Poradila mi co a jak, a já jsem hned včera sbalila všechny důležité doklady, abych je ofotila, vzala nejnutnější věci a odešla k matce. Příteli jsem tam nechala vzkaz, že se nechci hádat a že to chci vyřešit v klidu, ať moje rozhodnutí respektuje a zavolá, až bude chtít něco vyřešit. Tak volal hned večer, řekl mi, že si najme právníka i kdyby ho to stálo 500 000kč a že chce střídavou péči. Proti SP nic nemám, ale u takhle malých dětí (3,5 a 2 roky)??? To je podle mě nesmysl. Pak jsem mu psala sms, abych měla i důkaz, že jsem vstřícná, že se chci o dětech a majetku domluvit v klidu a že bych s ním ráda napsala nějaký text a potvrdila u notáře, že může děti vídat kdykoliv, po předešlé domluvě (určitě víckrát než 1x za 14dní o víkendu). Pak mi ještě večer volal, že mě nenávidí, dnes mi taky do tel v metl, že už nás nechce nikdy vidět. Pak jsem mu psala sms, že bych s ním ráda v PO došla do banky, předělat příkaz k hypotéce, aby to chodilu už z jeho účtu, tak souhlasil po sms. Pak volal a jak mílius, jestli máme dost peněz atd...že mi v neděli něco přiveze. Kolik chci na měsíc a tak...Tak jsem mu řekla,že ať si to promyslí a navrhne nějakou částku a podle toho že se domluvíme. Že já sama raději nic říkat nebudu, že bych řekla třeba málo nebo moc a zase by mi to mohl vyčíst. Takhle aspoň i uvidím na kolik si cení svých dětí. Každopádně, když jsem se ho zeptala, jestli se za nimi nechce zastavit, řekl, že nemá čas...:frowning2: tak to mě zatím mrzelo asi nejvíc. Pořád se plácal po zádech, kolik pro něj děti znamenají a pak nemá čas. Jede zítra totiž na nějakou wellness akci...tak ta je samozřejmě důležitější. no, nevím co to se mnou bylo. Najednou vidím jasně, nechápu, proč jsem se sebou nechala tak zametat. Víte na co bych se ale ráda ještě zeptala? Moje mamka žije sama v malém 2kk, myslíte, že by byl před sociálkou problém, kdybych zůstala tady? Mám možnost jít kdyžtak k tátovi, ten má velké 3+1, ale tam je problém, je tam můj 18ti letý brácha a on je z toho docela špatnej..tak je mi to vůči němu blbé. Asi by to pochopil, ale kdybych mohla být u té mamky, bylo by to méně komplikované. Byla jsem na sociálce a ptala se co a jak, takže příští týden mám schůzku s právničkou a podám si žádost o svěření dětí do péče a na výživné, ale s tím je právě spojená návštěva sociálky, která se koukne v jakých podmínkách teď děti jsou. Já bych u té mamky zůstala max 1 rok, pak půjdu do práce a určitě chci do většího 2+1 do pronájmu. Co myslíte, mohla bych to u té mamky vyhrát?
21. čer 2013 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@zewa87 ahojky.. si vazne silna osoba.. my mame s manzelem poradnu ve stredu.. aj se bojim.. muz je teda jinej nez ten tvuj.. ale i tak me nase souziti nevyhovuje.. ve stredu budu silna asi jako ty.. kdyz je tam dalsi osoba opravdu mu reknu vse jak si myslim.. taky chci odejit.. nasla sem si sice noveho pritele.. takze by se dalo rict ze manzela podvadim skoro pul roku.. ale opet si rikam ze kdybych byla tak stastna doma jako pred rokem a pul.. tak by se predemnou mohl klanet buh svaty a nepodvedla bych.. jenze doma stastna nejsem.. vyvrcholilo to tim.. ze si s muzem nemame co rict.. nespime spolu.. me je lip kdyz on neni doma.. no takze uvidime co se ve stredu zmeni..
24. čer 2013 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luciebx ahoj, tak držím palečky. jak říkáš, kdyby jsi byla šťastná, tak by jsi si někoho jiného nenašla. rozhodně si to nevyčítej. a tím líp pro tebe, protože to pro tebe bude snažší psychicky. a proč jdete vlastně do poradny? příjde mi, že ty máš jasno, že chceš odejít.
jinak ta poradna je super věc. já tam teda byla sama, ale jsem nakonec moc ráda, protože mě ta paní hodně pomohla, podpořila a poradila. chtěla jsem odejít už několik let, ale pořád jsem přítele omlouvala a hledala chybu sama v sobě a věřila tomu, co on o mě říkal. dneska mi to příjde jako vzdálená budoucnost, nechápu, jak se mnou mohl takhle manipulovat.
závidím ti moc, že někoho máš. taky bych se chtěla zamilovat. mám obavy, že se dvěma dětma to bude problém. ale tak...když jsem někde s kamarádkama, chlapi za mnou chodí, ale já jsem taková blbka, že s nima nikdy nepokecám, hned je odpálkuju. tak teď už vlastně nemusím. :slight_smile:
25. čer 2013 v 16:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zewa87 ahojky, jsem to tu pročetla jedním dechem...myslím, že jsi udělala správnou věc! Teď jen vydržet a nepolevit, kdyby chtěl chlap zpátky....každopádně se neboj, pokud dětem u maminky zařídíš postýlky, nějaký ten koutek a zázemí a budou v pořádku, sociálka se na tebe nevrhne, naopak se ti bude snažit pomoct, když budeš upřímná. Držím moc moc palce a budu na vás myslet!
25. čer 2013 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Odejít jsi měla dřív hned jak jsi se s ním začla cítit špatně...ani jsem to nedočetla do konce a říkala jsem si, kdo s takovým chlapem vůbec může být...proč s ním ještě jsi? to co tvoje děti vidí mezi vámi dvěma si vemou do života!!!mají právo na to, aby jejich matka byla psychicky v pohodě a šťastná, trápíš sebe i je...a hlavně jim dáváš velmi špatný příklad do život, tedy ty i tvůj chlap...jestli máš dceru, nediv se, až si najde někoho podobného jako svého otce a nechá si taky dupat po sebevědomí a manipulovat s sebou, bude mít tenhle vzorec zažitý od vás
25. čer 2013 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tvůj příspěvek