• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Týrá mě přítel psychicky? Poradíte prosím?

25. února 2015 
No asi budu jediná...ale já bych se hned nerozchazela....na druhou stranu, jestli si ho nikdy nemilovala, jak píše s, tak asi ani nebyla motivace k řešení problémů, které už mezi vámi dlouho jsou....jinak si ale myslím, ze jsou teda i mnohem horší chlapi a za vidím teda všem holkam,co psaly, ze tohle je teda hrůza a rychle pryč....maji teda asi velmi dobre partnery
25. čer 2013 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zewa87 o ty poradne sem totiz mluvila ja .. ze chci aby mu nekdo jiny rekl nebo vysvetlil to proc se citim ja blbe.. co mi vadi.. on si totiz mysli ze problem mam ja.. on si myslel do ted ze sme stastni.. a kdyz mam problem ze si mam jit vykecat ja sama.. tak sem rekla ze fajn.. ze on o nic nestoji.. behem 14 dni to u nas vypuklo tak ze spolu nemluvime nic.. tak poradnu usporadal on sam.. asi aby mi z jeho strany domluvili ze ja su ta blba.. a ja sem ta co tu hystercim.. tajze mi tam chce dokazat ze ja sem blazen a ze on je vlastne pan dokonaly.. ale jak rikas.. ja mam jasno.. ja se fakt chci rozejit.. hrozny je ze s jeho rodinou vychazim super.. on neni spatny chlap jen ja ho uz nemiluju pac sem sundala ty ruzovy brylky.. a proste vidim co mi vzdy vadilo ale ted uz to neomlouvam a neobhajuju.... zitra sem pripravena si projit peklem.. ja muze neopoustim kvuli jinymu jak si mozna kupa lidi bude myslet.. je fakt ze tu mam podporu od novyho .. ale to je jn takovy utesujici prostredek. . s muzem budu muset byt vk ontaktu kvuli malymu ze jo.. ja malyho mu ve styku branit nebudu.. to sem mu uz rekla xkrat.. vzdy brecel ze jak bude vidat malyho a tak.. no uvidime.. ja se uz klepu od pondelka... je mi zle.. ale musi to tak proste byt
25. čer 2013 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kataol ahoj, máš naprostou pravdu. A i kvůli dětem a těmhle následkům, které jim vlastně já vytvářím (on taky, ale já to dopouštím), jsem se rozhodla odejít. Nechala jsem si to dlouho líbit, protože jsem si myslela, že sama nic nezvládnu, ale opak je pravdou. Od té doby, co jsem se rozhodla se cítím mnohem líp. Jsem klidnější a děti také. Asi to cítí, že je máma v klidu. Občas se tu hádají, ale řeším to v klidu. Dřív jsem hned zvýšila hlas. Prostě jsme byla myšlenkami někde jinde. S přítelem (teda teď už s bývalým) jsme se domluvili, že spolu budeme ještě rok žít v jedné domácnosti. Než se vrátím do práce. Jsem teď v docela blbé situaci, za kterou si teda můžu sama, nechala jsem se od něj přesvědčit na 2 roky rodičáku a teď tento 3. rok jsem bez peněz, ale to už jsem tu myslím psala. Domluvila jsem se teda s ním na tom, kolik mi bude měsíčně dávat. Zatím vše funguje, peníze dal, nehádáme se....ale příjde mi, že se mi snaží hrát na city. Ví, že je konec, že to myslím vážně, ale přesto o nás pořád nějakým způsobem vtipkuje, včera mi hrál na city, že prý nevíš co máš, dokud to neztratíš...Naštěstí to na mě nijak nepůsobí, jsem spíš plná elánu z toho co mě čeká, těším se, že si zařídím život podle sebe, za rok si najdu práci, zařídím dětem nový pokojíček v našem novém domě, doufám, že potkám někoho s kým si budu rozumět a tohle,. takový vztah, už nikdy nedopustím. Za měsíc jdu ještě do jedné poradny, tak se na to těším, hlavně to bude po měsíci tohohle soužití, takže uvidíme jak to bude fungovat. Třeba mu vytečou nervy a bude to vyřešené....

@luciebx lidi by tě odsuzovat neměli. nikdo, kromě tebe a tvého muže, neví, co mezi vámi bylo a je za problémy. otázka je, jestli nemáte pouze krizi, pokud je na tebe a dítě hodný a dá se říct, že jako rodina fungujete normálně, možná bych to ještě zkusila. protože jak jsi psala o těch růžových brýlích...tak ty spadnou vždycky...po nějaké době vždycky ten vztah sklouzne do stereotypu...tak snad vám oběma ta poradna pomůže.:wink:
27. čer 2013 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak coby studentce se to dá odpustit...nebuď na sebe tak přísná, jsou ženy, které se nechají dvacet let mlátit a některé nechají bít i své děti..to už se odpustit nedá...ono se nedá čekat nic jiného od chlapa, který si vybere mladou nevyzrálou holku, která svým způsobem ještě netuší, co to pořádně je život...prostě si tě zformoval podle sebe, chtěl mít pod sebou někoho, kdo se mu nebude vzpírat, nedivila bych se jestli na tebe někdy použil frázi typu "ty jsi moc mladá, tomu nerozumíš"...kdyby si vybral sobě rovnou, která už si něčím prošla a ví co od chlapa chce, nikdy by se takhle nechoval...partner se k tobě bude vždy chovat tak, jak ty mu sama dovolíš...základ je vážit si sama sebe a nenechat po sobě šlapat, musíš znát svou cenu, umět se bít za své, a nenechat s sebou jen tak manipulovat...pokud tohle zvládneš, máš šanci najít si chlapa, co si tě bude vážit a respektovat...já v téhle situaci nikdy nebyla, ale tak nějak se vždycky ocitnu coby vrba nějaké kamarádky a většinou se na to dokážu podívat objektivně a pomoct...zkus i pro sebe nějakou změnu, fakt to pomáhá..začít se o sebe víc starat, změnit účes, udělat si nehty..když se změníš ty sama k lepšímu, změní se i tvůj život, dostaneš jiný pohled na věc...
27. čer 2013 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luciebx jestli ho už nemiluješ a víš jistě, že ho nemiluješ, není co řešit..nechci tě deptat, ale pokud chlap od začátku není schopný podívat se na věc i z tvé strany a hází všechno na tebe, nemyslím si, že poradna pomůže..hodně dělá i to, jak je chlap vychovaný..třeba od mojí mamky přítel je typický příklad toho, že vidí chyby jen na ní, o sobě si myslí, že nedělá nic špatně..jak se člověk koukne na jeho rodiče, jak to mezi nimi funguje, dojde každému, proč si to myslí...prostě v tom byl vychován, že žena poslušně dělá co muž chce, neprojevují city apod...v podstatě za to nemůže on, ale špatný vzor od rodičů
27. čer 2013 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@elu nevím, proč by se žena měla smiřovat s tím, že má chlapa, který ji nedělá šťastnou tím, že si řekne, může být hůř...vždycky může být líp, je to jen o tom, co si žena nechá k sobě dovolit a co si vybere...a máš pravdu, já mám chlapa, který se stará, říká mí často že mě miluje a i mi to dokazuje a na dceru nedá dopustit...ale nemyslím si, že je to vyjímka, prostě jsem si počkala a našla někoho, kdo mi pasuje a s kým si rozumím v životních i rodinných hodnotách
27. čer 2013 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
taky jsem měla dojem, že mám takového chlapa ....jenže to yl hluboký omyl ..myslela jsme si, že se po mě vozí, že se s ním handrkuju o peníze, že mi to za to nestojí, pár dní jsme byla i i u ségry i s dětma ....

jenže takhle to vůbec nebylo - bylo to jen o mém nízkém sebevědomí - jeho zahleděnost do sebe byla jen a pouze mým zrcadlem - i já byla zahleděná do sebe, i já byla hnusná, i já se nedívala na věci jeho očima a jemu jsme to vyčítala, já si vytvářela doměnka a brala si věci osobně ..

až jsme dokázala na sobě pracovat a nazývat věci pravými jmény, až jsem našla pochopení pro sebe, našla jsme pochopení i pro něj ... až jsem na něj přestala vytahovat i hromady toho, co dělá blbě, našla jsem hromady, co dělá i dobře ....
kdybych nezačala u sebe, rozbila bych rodinu ....bylo by to špatně ....
když jsem vyřešila své mindráky, najednou jsme měla vedle sebe chlapa, se kterým se dá dobře fungovat, který mě umí ocenit ...

taky jsem měla pocit, že už ho nemiluju, že nějaký sex spolu už nemůžeme mít ....

no a je to dneska úúúúúúúúúúúúplně jinak ....

každopádně hodně štěstí :wink:
27. čer 2013 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
ahoj, přečetla jsem jedním dechem vše co se tady píše. Je mi smutno z tvé situace, ale věřím, že jsi si to v hlavně už srovnala a v srdci také. Víš co je pro Tebe a Tvé děti důležité a teď za tím půjdeš. Myslím si, že po tom všem co jsi psala, se on opravdu nezmění a pokud ano tak to bude jen na chvíli a pak to bude zase stejné a třeba už ti pak nedá možnost odejít a mít i děti, nad tím bych se hodně zamyslela. Jsi úžasná ženská, která je dobrou mámou a zasloužíš si chlapa, který tě bude milovat takovou jaká jsi a bude si Tě vážit. Jak už tu někdo psal, děti jednou odejdou a ty s ním zůstaneš. Nemluvě o špatném příkladu pro děti-to je opravdu velmi důležité-přeci nechceš, aby se takto trápila tvá dcera nebo tvůj syn takto trápil nějakou dívku. Přeci se jednou nechceš ohlédnout a říct si, že celý svůj život jsi prožila aniž bys byla šťastná a zamilovaná. Prosím, pořádně si sepiš pro a proti a odejdi od něj natrvalo. Věř, že někde je partner, se kterým budeš šťastná a děti taky. Vím, že se mi to mluví, já mám úžasného manžela, ale měla jsem dřív přítele, který mě taky psychicky týral-ne tak jako ten tvůj na to jsme byli moc mladí a nežili spolu, ale týral, neměla jsem naprosto žádné sebevědomí. A teď když se dívám zpět, jsem ráda, že jsem to ukončila (on mě tedy i podváděl), ale díky tomu vím, jaká je moje cena a co chci od chlapa. Tak snad jsem ti nějak pomohla. Drž se a věř si !!!
27. čer 2013 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hupcza pěkně napsáno.....já od te doby, co jsem si zašla na psychiatrii :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: mám taky šťastné manželství...protože změna musí přijít od toho, kdo je nespokojený...od druhých se to čekat nedá :slight_smile:
27. čer 2013 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kataol: já mám to samé - jen s tátou dětí ...úplně stejného jsme dosáhla změnou u sebe ....myslím, že to je to, o čem elu píše :wink:
27. čer 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hupcza každý si nejméně jednou projde vztahem, který jim nevyhovuje...ti šťastnější si hned potom uvědomí, kde dělali chybu oni, co jim nevyhovovalo u druhého, uvědomit si, co je pro ně opravdu důležité...já jsem taky tři a půl roku měla partnera, který na jednu stranu jakoby mě na rukou nosil, ale vůbec mi nedocházelo, že se mnou psychicky manipuluje..přitom dominantní jsem byla já, v podstatě mě měl za mrchu, protože si nechal "srát" na hlavu a já v něm neměla toho chlapa, co mě umí srovnat, abych si nedovolovala...věčné hádky, války, já odřízla kvůli němu kamarády, byla každý den s ním..prostě děs...nemluvě o tom, že mě i podvedl..naštěstí pro mě to byl vztah, který jsem skončila někdy v 19, takže jsem to nebrala jako tragédii, rozhodně mi ale došlo, že někdy je dobré nehrát si na hrdinku, umět říct promiň, najít si někoho, kdo mi dá volnost a přitom mi bude oporou a budu vědět, že je tu opravdu pro mě...hodně jsem se díky prvnímu vztahu poučila a došlo mi, že nebyla chyba jen v tom druhém...i když celkově bych řekla, že se sešli dva lidi, co spolu prostě být vůbec neměli, já potřebuju muže, kterého si můžu vážit a který po sobě nenechá šlapat...upřímně ale můžu říct, že právě proto nevěřím na takové ty lásky na celý život od střední...podle mě si jen v tomhle případě dva namlouvají, že se našli a kdesi cosi, ale většinou nemají s čím srovnat a nedochází jim, že by mohli mít partnera, který by jim vyhovoval víc...znám pár takových párů a i když spolu jsou, tak nic extra šťastného se o nich říct nedá..hlavně mají tendenci se podvádět, protože si "neužili"...
28. čer 2013 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kataol přesně jak píšeš, já byla mladá, nevyzrála, nevěděla jsem co je život, byla jsem v podstatě dítě. navíc naši se rozvedli a já byla taková přecitlivělá a chtěla si založit co nejdřív svoji rodinu, která bude fungovat. on byl o 8 let starší a vydělával dost peněz. ne, že bych s ním byla jen kvůli tomu, ale zpětně si uvědomuju, že jsem v něm viděla možnost útěku. ty peníze pro mě znamenaly nový domov...takže jsem se na něj upnula a on všechny moje slabosti věděl a manipuloval tak se mnou jak chtěl. dopustila jsem, aby se ke mě takhle choval, protože jsem byla slaboch a trochu i sobec. neuměla jsem si představit vrátit se k mámě. znamenalo by to pro mě, znovu prožívat rozchod rodičů. zasáhl mě víc než jsem si byla ochotná přiznat. všechny ty psychologické fráze znám, hodně jsem četla knížky jako Miluj svůj život, Čtyři dohody atd...hodně mě to posunulo a změnilo. dá se říct, že i náš vztah se na čas zlepšil, ale pak když jsem byla před 2 rukama těhotná s malým, tak se to zase začalo horšit a od té doby se to zase jen zhoršovalo. cítila jsem, že to takhle nechci už asi rok, ale zůstávala jsem kvůli dětem, abych jim nerozbila rodinu, nevzala zázemí...ale když se to před časem začalo zase vyhrocovat, tak jsem si řekla, že tohle už ne. že už nechci aby se to vrátilo tam, kde to bylo předtím než jsem začala číst všechny ty knížky a pracovat na sobě, že to přece nebylo zbytečné. a je pravda, že mi hodně pomohla ta poradna minulý týden, ta psycholožka mě moc podpořila a povídala mi o spoustě jiných případů, ujistila mě, že mi nikdo nemůže vzít děti a to pro mě bylo asi to nejdůležitější. ať jsem jaká sem, tak matka jsem dobrá a v tomhle přítel a jeho máti opravdu přestřelili...
zajímavé je, že si nepříjdu ošklivá...kdybych byla tak bych pochopila svoje obavy, ale chlapy se za mnou otáčí, když jdu někam s holkama, tak mě zvou na pití, já teda odmítám, ale zájem z jejich strany mi nechybí...přesto o sebe dbám, nehty, vlasy, maluji se (ne moc teda, ale decentně)...no, myslím, že z téhle strany můžu být klidná, že se najde někdo, kdo by se mnou chtěl jít na rande, ale už je to 9 let...a já nevím jak s tím klukem/chlapem mluvit a taky jsem tak ovlivněná myšlením a chováním tohohle teď už bývalého, že se trochu bojím, jestli takový není každý chlap a hodní chlapi jestli nejsou jen v romantických německých filmech...:slight_smile:
@hupcza s tím jak píšeš, že by člověk měl na sobě pracovat a že to co se ti nelíbí na ostatních je obraz tebe sama...s tím naprosto souhlasím, ale někdy je lepší jít dál..je možné, že tě špatným dělá ten druhý a pak je to začarovaný kruh...myslím tím, že když se s tím určitým člověkem přestaneš stýkat najednou zjistíš, že ani ty tyhle chyby neděláš...jsou lidi, kteří vysílají takovou energii a druhé vysávají...tak to myslím. je určitě fajn, že jsi si to s přítelem nebo manželem takhle vyřešila a moc vám to přeji!!!!:slight_smile:
@shyanne děkuji moc za podporu, vážím si toho od vás všech ani nevíte jak moc!!! teď jsme ve fázi rozchodu. máme vyřešené peníze, kterými mi přispívá na děti a máme domluvu, že jednou za 14 dní má víkend volný on a jednou za 14dní já. za rok začnu pracovat a moje představa je, že zařídím někde jiné bydlení pro mě a děti. doufám, že to tu ten rok zvládneme. všechny jeho narážka, ať už je myslí s humorem, na nás odrážím. najednou mi to příjde jednoduché nepouštět si ho k tělu. konečně mám jistotu a těším se na tu změnu. věřím, že to zvládnu a doufám, že jednou poznám toho pohodáře, kterého bych si pro sebe představovala...
28. čer 2013 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
no já mám jedinou radu..rozhodně nech chlapa, aby tě dobýval :slight_smile: nejmenší šance máš, když s ním vlezel brzo do postele...musíš ho nechat, aby se zamiloval i do tebe, ne jen do postavy, obličeje :slight_smile: znám plno holek, co se strašně diví, že je chlapi brzy nechají..podle mě chlapi jsou povrchní všichni a dají v prvé řadě na to, jak ženská vypadá, zamilovávají se postupně...ale musíš je nechat, aby se zamilovali, když jim dáš to, co vlastně chtějí, což je sex, ztrácí zájem...ať si říká kdo chce co chce, většina chlapů potřebují mít v sobě nejistotu a pocit, že se musí snažit..aby jim bylo jasné, že ta ženská opravdu za něco stojí :slight_smile:
28. čer 2013 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já hlavně kvůli těm dětem bych šla od něj pryč. Oni to všechno hodně vnímají a odrazí se to v jejich pozdějším životě a chování. Raději at tatínka navštěvují než aby žili ve stresu a hádkách. Musíš si říct, že máš na víc a uvidíš že to tak bude a uleví se ti..ale opravdu to tak udělej a rozhodni se co nejdřív..držím pěsti
28. čer 2013 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zewa87 Jsem moc ráda, že ti tato diskuze takto pomohla, i mě teď pomáhá při řešení mého problému, dává mi naději, že vše není ztracené a v dobré se obrátí. Jsem moc ráda, že jste tak pořešili a víš co chceš. Je super, že najednou už to zvládáš a dokážeš si ho držet od těla a hlavně, že máš své sebevědomí a víš jakou máš cenu, to ho bude hrozně štvát, ale ty to ustojíš, protože už víš co je pro Tebe a tvé děti to nejlepší!! Snad to ten rok zvládneš a už hurá do nového života, přesně vím, jak se těšíš na tu změnu a na to co přijde nového. A ten pohodář přijde neboj a pořádně se porozhlížej a usmívej se, co ty víš, kdo tě zrovna pozoruje :slight_smile: Držím palečky ať ti vše vyjde jak si přeješ:slight_smile:
28. čer 2013 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zewa87 Musím říct, že máš můj obdiv. Že jsi se rozhodla a dokázala něco udělat. Kvůli sobě, ale i kvůli dětem. Kdyby měly všechny ženský takovou odvahu... Moje mamka jí dlouho neměla, stálo ji to zdraví a vůbec, vztahy v rodině to dost narušilo.
Přeju hodně síly, podle mé zkušenosti je to pro děti dobrý příklad, že vždycky může být líp :slight_smile:
28. čer 2013 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@kataol tak to u mě nehrozí, že bych s chlapem hned vlezla do postele.:slight_smile: potřebuju ho poznat, na prvním rande bych se určitě styděla. :slight_smile:
@shyanne taky doufám, že to ten rok zvládneme v klidu...kdyby se to zhoršilo, pořád můžu k tátovi, nebo k mamce, ale pro děti je to takto zatím lepší...pokud teda nenastanou hádky, nebo nějaký zvrat. doufám, že ta naše domluva bude platit co nejdéle...
@zuza01 děkuji. jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. hodně se mi ulevilo. :slight_smile: to jo, psychika je důležitá, když se člověk trápí, na zdraví se to vždycky projeví...tak snad lépe bude. věřím tomu. doufám, že mi ten optimismus vydrží co nejdéle.
@elastiq děkuji. :slight_smile:
30. čer 2013 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 No je to jen rok, ale i ten někdy bývá dlouhý. Důležité, je že máš kam jít v případě nouze, snad to pro děti bude přínos a ne naopak. Držím palečky, aby jste to zvládli v pohodě a už jsi byla pryč. A jak to budete mít s péčí o děti až budete od sebe nadobro?
1. črc 2013 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@shyanne zatím jsme domluveni tak, že je budu mít v péči já, a až budou starší a kdyby bývalý chtěl, tak bych přistoupila na střídavou péči, samozřejmě jen pokud by děti nebyly proti...taky záleží na okolnostech v té době, jakou povahu bude mít jeho nová přítelkyně, kde budeme oba bydlet, aby děti mohly chodit do stejné školy a měly blízko za kamaráda, atd...tak uvidíme.
1. črc 2013 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 To si myslím, že jsi vymyslela moc hezky. A je super, že se budou moct děti sami rozhodnout, protože jde přeci o ně. Doufám, že teď už jsi spokojená a cítíš se mnohem lépe. Užívej života a zachvíli budeš mít dalšího hladového na kruku, uvidíš:slight_smile:
1. črc 2013 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@shyanne jeee, díky. strašně ráda bych někoho poznala, aby jsem zase cítila, že přeskočila ta jiskra a to vše kolem..ale mám strach...bývalý byl dost arogantní, dost se všemu vysmíval a tak a já mám trochu strach, že je každý takový...že se akorát ztrapním....taky jsem nerandila dlouho, takže nevím jak to chodí, co si povídat a tak..ale až budu připravená, tak to snad příjde samo. :slight_smile:
2. črc 2013 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 - moc se mi líbí , jak jsi vzala věci do svých rukou. Byl to kus odvahy i riziko, ale jsem přesvědčená, žes udělala dobře. Moc ti držím palce.
Kolikrát člověk čte podobný příběh, ale dotyčná nemá dost kuráže zasáhnout a pak se v tom několik let plácá a je to pořád dokola.
V tvém případě je to celkem pozitivní čtení. :wink:
2. črc 2013 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 Uvidíš, že to přijde brzy možná ještě dřív než budeš chtít:slight_smile: A všechno budeš zažívat tak jak to má být. Na svého ex. zapomeň, to by ses nikam nedostala, opravdu nejsou všichni takový a určitě potkáš vyjímku tak jako já :slight_smile: nejdřív jsem měla hroznýho člověka vedle sebe a díky němu jsem ztratila veškeré sebevědomí, že by mě ještě kdo kdy chtěl atd. a pak jsem potkala naprosto skvělého chlapa, díky němuž se cítím naprosto vyjímečně. Takže neboj, takoví jsou jen musíš mit oči otevřené, ale zároveň na to moc nemyslet-těžké co?:slight_smile: A až ho potkáš tak o tom jak to chodí a co si povídat nebudeš muset přemýšlet to přijde naprosto samo, uvidíš a budeš nadšená. Snad každá z nás dosáhne toho po čem touží....
2. črc 2013 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kataol hele mas recht.. presne tak.. tohle nam rekla v ty poradne.. on je takto vychovany.. on sam priznal ze deti nema rad.. nikdy je nechtel.. a tak podobne. prace je pro nej dulezitejsi nez rodina.. a tak podobne.. ja se rozhodla ze letim na mesic domu a pak se ukaze.. letime uz v pondeli takze jeste tyden to tu vydrzet a nemuzu se dockat.. no co ti budu povidat.. napriklad.. muz ma treba volno.. no sice ma neco v planu ae i tak musim davat malyho na hlidani pac on s nim nebude.. a to vi ze malyho mesic neuvidi.. proste ne.. ja ho donekonecna nutit nebudu.. ja uz na to proste nemam..
2. črc 2013 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luciebx Ahoj, myslela jsem na tebe jak dopadla ta poradna. tak to vypadá, že pro tebe dobře...to jak píšeš, že nechtěl děti a že mu nevadí že s nimi netráví čas, tak to je mazec. to je opravdu dost zarážející...není se čemu divit, že to cítíš tak jak to cítíš. tak ať se ti doma uleví a je všechno už jen lepší, tak jak si přeješ.
4. črc 2013 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 jj poradna dopadla uplne na nic. spis se tam nic nevyresilo..jen sme si zopakovali co sem mu rekla uz xkrat.. tak nakonec ja si koupila letenku a odlitame s malym k nasim na 5 tydnu zpet do cr.. ja bydlim v anglii a mam anglicana vis.. takze uz to prezit jen par dni.. muz doma absolutne s nicim nepomuze.. jen se ohani tim ze on vydelava takze ja tu mam asi drzet zobak.. no a ze ja se nesnazim.. on si mysli z sem se zmenila ja proc se nemuzu zmenit zpet.. mu rikam ze kdyz se nehodla zmenit on nemame se o cem bavit.. no to bude jeste.. ale vim urcite ze si uziju krasny leto.. a kdyz k tomu prijde zustanu u nasich do podzimu a pak se rozhodnu co dal
4. črc 2013 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luciebx tak to mi hodně připomíná mého bývalého. já vydělávám a tím to pro mě končí, taky má takový postoj. tak si to tady v čr hezky užij, odpočiň si a určitě se to vše dobře vyřeší!
7. črc 2013 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@elu takovéhle denodenní ponižování Ti přijde málo? mám taky dvě malé děti, ale myslím, že pokud to je takhle dlouhodobá záležitost, tak jde o manipulaci a psychické týrání.....

pro mě by naopak děti byly v takové situaci největší motivace, protože když bych v takovém vztahu zůstala, tak ze syna by byl podobný (píp) a dcera by si bohužel pak měla asi sklon najít někoho obdobného..... :zipper_mouth:

myslím že zapracovat by se na tom dalo, ale to by musel dotyčný chtít, přijde mi, že to je na psychoterapii, že má nízké sebevědomí, tak si to vybíjí na ženě... což je ubohost
7. črc 2013 ve 23:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zewa87 moc Ti držím palce!!! :wink:
myslím, že jsi se rozhodla dobře, takový ubožák ať si svoje nízké sebevědomí "řeší" jinak než ponižováním své ženy.... to mu není trapně? :stuck_out_tongue_closed_eyes:
na začátku to bude s dětmi třeba těžší, ale s ním bys asi neměla žádný život, podle toho co píšeš, tak je hodně zaměřený na kontrolu a ovládání / manipulaci.... jestli se po Tobě vozí roky, tak nevěřím, že to bude o tolik lepší až půjdeš pracovat... spíš si myslím, že bude třeba dělat nesmyslné žárlivé scény kvůli blbostem...
a nedejbože s ním zůstat až bude starý a morous, to by se to mohlo ještě prohloubit....
drž se!!!
7. črc 2013 ve 23:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky potřebuju se trochu vykecat a i tak trochu doufám že mi tu i možná někdo poradí co dál.S manželem jsme svoji 5 let,deset let jsme spolu,máme dvě děti,6 let a 3 roky.Když jsme se poznaly byl v pohodě,postupem času začal pít pivo a od té doby to jde z kopce.Dřív sem to asi nechtěla vidět ale takový dva roky mi pořádně otevřely oči.Když se hodně napije a není po jeho tak je zle,nadává mi,pomlouvá mojí rodinu,a hlavně je agresivní,co se týče třeba sexu.Prostě musí být po jeho.Nedávno jsme byly na oslavě,někdo mu něco řekl (samozřejmě pravdu) a on se nafoukl,nemluvil a koukal jako vrah,poslova a dopísmene.Všechno samozřejmě háže na mě že za to jeho chování můžu já a nikdo jiný,není schopný se nad tím zamyslet,prostě je všechno moje vina.Už mě i několikrát vyhazoval,bydlíme v domě který jsme kupovaly ještě před svatbou.Mám strach s ním i někam chodit protože mi všude dělá jen ostudu a pak to skončí hádkou jen proto že jsem se mu třeba nevěnovala apod.Na oslavě jsem třeba seděla vedle sestry manžela a on v tom hned viděl že spolu něco máme.Já si o něm myslím svoje ale manžel mi potom řekl proč sem mu to neřekla do očí.A aby toho nebylo málo tak mě druhý den vzal pod krkem a potom si myslel že mu ještě polezu do prdele.Prostě mi přijde že když je ve společnosti mojí rodiny tak chce akorát dělat zle a že kolem něho musíme všichni skákat nebo co.Strašně se divil že sem si od něho potom odsedla,když se na něj nedalo ani podívat,když se tvářil jako vrah tak on si to představuje že snad u něho budu stát v pozoru.Ostudu dělá třeba i u nákupu,mezi cízíma lidmi,kulikrát mě třeba seřve za úplnou pitomost.Z práce chodí kolem pátý domu a zdruhý strany mi tvrdí že by se o ně vklidu postaral sám,přitom by se o ně beztak starala jeho máma která už přes rok bydlí u nás.A starší syn má poruchu řeči takže je třeba se s ním učit,za celou dobu jsem neviděla manžela,a příští rok už jde do školy.Zrovna teď šla tchýně s dětma ven ale už nebyla schopná mi říct že s nima někam jde.Vám by se to líbilo?Já už toho začínám mít dost. :frowning2:
8. črc 2013 v 15:13  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek