Zkušenosti žen s necháním dětí na starosti otci – pomohlo to?

Mě by ještě zajímalo, jestli to "maminko, my měly hlad" je taky nějaká reálná zkušenost nebo jen dalších teoretických černých scénářů. A zajímala by mě i reakce teoretická/reálná matky:
A) "Chuďátka moje, vy jste musela trpět, já už vás nikdy neopustím a jdu vám udělat lečo!" a jde z.ebat chlapa a pak o něm kamarádkám a na sítích vyprávět, jaký je to neschopný .ebil.
B) "A šly jste za tatínkem a domluvily se s ním, co si připravíte?" a jdete se pobavit s manželem, jestli potřebuje příště nechat recept na oblíbené jídlo a suroviny vyskládané na lince.
C) "Je dobře někdy cítit hlad. Potom vám víc chutná, když dostanete jídlo, které třeba nemáte úplně rády. Ne všechny děti mají pořád jídlo, jaké by měly mít, a stává se jim to často, vy máte štěstí, že s tatínkem chodíme do práce a můžeme vám tak dopřát,co potřebujete" a opět se jdete chlapa zeptat, zda mu máte nechat na lince jídelníček na jednotlivé dny s recepty.

A ještě dotaz - když se bavíme o těch rodinách, kde je černý scénář? Co když ten chlap chce vzít někam děti doprovolně bez vás? Zakážete mu to, protože budete mít strach, že vám tam dítě umře hlady?

@cilkat Já dětem program skoro vůbec nedělám, často se baví samy (mám to štěstí, že oba se naučily brzo se zabavovat samy), někdy je tedy musím nasměrovat (protože tablet je pro ně holt nejlepší zábava). Jsem asi jen striktní na krmení a spánek, což jsou pro mě základní potřeby fungování těla. Takže když mu řeknu, ať dá dětem večeři (a vyjmenuji možnosti, co tam doma je a co by mohl zvládnout) a že mají spát do 21 hod, protože vstávají do školky, trochu mě rozladí, když přijdu v půl jedenáctý, a nespící děti oznámí, že měly hlad a dostaly křupky. To, že celou dobu čuměly na tablet, beru jako takovou daň, stejně tak jako že dcera neměla logopedii a fyzio cvičení a všude je nepořádek.
Jedna moje kamarádka ale byla z těch dnů pod partnerovou taktovkou dost rozladěná (že to právě vůbec nepomohlo, aby si něčeho vážil). Sice tedy vařil, ale poničil ji kuchyňskou desku (neotřel dlouho skvrny, asi kurkuma, takže tam jsou v nové desce navždy), někam mu napadly zbytky, které smrděly (takže něco rozmontovavala), ztratil klíče od místnosti na kola (nevěděl, kam je položil...nakonec je našla v kapse jeho kalhot při praní, hodil do koše kalhoty bez kontroly) a plno dalších věcí (které ji dost naštvaly, protože z toho měla plno práce navíc). To spíš píšu jako ten jeden z úhlů pohledu, že ona si to taky chtěla vyzkoušet, zda to bude doma lepší a jak on to zvládne a jí se možná uleví, ale jemu se to právě ještě více zhnusilo (jo, možná mu to zkritizovala, to nevím, ale je to její být zrekonstruovaný za její peníze, takže částečně jsme to chápaly), ona s uklízením škod pak měla plno práce a stresu, takže jí to moc nepomohlo (a udělal jen něco). Její děti nevím, ty byly myslím v pohodě, to jsou obecně takoví pohodáři.

Ono to je o pristupu, taky mne zpocatku stval neporadek a rozbite veci, ale casem jsem to prestala resit. Je tedy fakt, ze byt zarizoval manzel, tak si ho taky sam spotrebovava, jak rika. Obouchany nabytek, diry v linu, linka i stul porezane a spinave od barev a lepidel.. ty desky jdou aspon jednoduse vymenit, cca po 10 letech to je fakt potreba.

Já doma od mala viděla dělbu domácích prací. Co se týče vaření, táta zvládne zopár jídel. Večerku jsme měli i když máma nebyla doma. Táta i úkoly zkontroloval, často jsme jezdili někam jenom s tátou, aby si máma doma oddechla.

Já si myslím, že tohle jsou věci, které je potřeba všímat si ještě před svatbou, nebo narovinu o nich mluvit a říct jaké mám o tom představy...

Pro mě osobně tady to "nechat děti napospas otci, ať si taky užije", pokud to není myšleno z legrace s nadsázkou, kdy se tomu oba dva rodiče zasmějí, tak pokud to takhle někdo praktikuje, tak mi to přijde jako nezdravý vztah, takové konání natruc, a s tím se teda neztotožňuji. Můj názor.

Vím, že se na to autorka neptala, ale takto by to asi v rodinách vypadat nemělo a když tu čtu některé rady, nedivím se, že to v dnešní společnosti vypadá tak, jak to vypadá, protože ty děti jen kopírují naše vzorce. Pak ano, pokud jsou nám ty děti lhostejný, tak jo, "vychovávejme" z nich ještě větší blbce než jsme my sami.

Jo a myslím, že ve většině případů si normální chlap poradí. To my ženský si chodíme pro radu na koně.......

Tak to, že jsou ženský, ze starání o děti a domácnost v háji, jsi můžou samy. Že pak říkají, že si toho chlap neváží a jen se veze, si opět ty ženy udělaly samy a pak najednou se sebrat a vše nechat na chlapovi protože oni to od začátku vše uvítaly. Není dobré řešení pouze útěk od problémů. Nevím no, pro mě je rodičovská dovolená opravdu dovolená. Starání se o deti a o domácnost není taková dřina. Že se v noci nevyspim, no normálka si pak lehnu narozdíl od manžela přes den. Že není uklizeno na 1* no a? Nikdo kvůli tomu neumře. Že není každý den vařeno... No a ? I chleba s máslem, šunkou, sýrem a zeleninou je jídlo. Takže by spíš dámy měly více zvolnit a začít si to víc užívat, pak budou litovat toho, že když byli děti malé, že si to víc neužívaly. Čas letí jako voda a nikdo nám ho nevrátí.

Asi proste nejde cekat, ze kdyz jednou matka, ktera do te doby dela vse a partner (otec) nic nemusi dostane na peci deti, tak ze to bude probihat vse dokonale... Manzel je zvykly, ze pecujeme o domacnost dohromady. Nemame holcici a klucici prace - proste stejne jako ja pritlucu hrebik nebo vymaluju pokoj, tak on vynese kos, vyzehli si, vypere, vyluxuje. Kdyz jsem odchazela cvicit poprve, tak to tu bylo jak kdyz buchne bomba, ale byla jsem stastna, ze to zvladli 🙂 nekdy se staral jen o male mimino a kluci koukali na telku plus dostali veceri (chleba s necim), jindy zas kluci rikali, ze si s nimi cele odpoledne hral, jindy stihli i mycku a uklidit obyvak. Ted uz verim, ze by v pohode zvladli i kdybych odjela na dve noci treba a to mame 3 deti do 5 let 🙂 Kazdopadne ale vi, ze pece o deti neni vzdy jednoducha a chova se (asi i diky tomu) ke me s respektem a kdyz dojde z prace a je tu neporadek, tak beze slov pomaha, nebo to prechazi a necha to byt, ale nekomentuje 🙂

Vůbec bych se nestrachovala maminka když jsme byli malý musela pět krát do lázní a to na tři měsíce. I když jsme byli sami s otcem bylo vyprano nažehleno uklizeno a když byl tatínek v práci tak byla s námi buď to sousedka paní Bobková nebo paní haruščakova. Tak, že bych se nebala i muži mají sociální cítění vůdci svým potomkům a chrání je i dohlíží na to aby byli v pořádku. Radka Phillippka Zajac

To bych se možná zamyslela, zda jsem si dobře vybrala otce svých dětí. 😆 A na rovinu napíšu, že občas mi nad typem mužů, co tu ženy popisují, zůstává rozum stát. Opravdu se takto člověk změní? Můj muž je naprosto rovnocenný partner a vše zvládne dobře jako já. Řešením by měla být spíše práce na vzájemné komunikaci než dělat si naschvál.

@nektarinka123 Taky už třeba S tebou mě baví svět nebo Polepšovnu vnímám z pohledu maminky. A ty tatínky bych pěkně přetrhla asi....na spoustu věcí í mám úplně jiný náhled než jako děcko/puberťák

Casto to reši navštevou=pomoci sve matky. Ta vas pak naležitě pomluví.
Ja kdyz s detmi odjedu je to za trest, nechat ho samotneho doma, bordel, nevynesený koš, plesnivé jidlo, a on vetsinou onemocni, jak musel kazdy vecer na nejakou párty....