Ztráta všeho během jednoho měsíce
Dobrý den, prosím o radu v mém životě. Vše to začalo letos v květnu. Byli jsme s přítelem šťastni jenže začal flirtovat s jinou ženou. Pak s ní jel i na výlet. Já to zjistila a tenkrát mi řekl, že to ukončil. Což dokazovaly i SMS které jsem četla. Moje důvěra však byla pryč a začala jsem hrozně žárlit. Když někam jel byla jsme názoru že jede za jinou. A tak to trvalo do začátku července. Kdy jsem zjistila že si píše s další ženou. Tentokrát mi řekl že to prostě k životu potřebuje a nevzdá se toho. Já jsem mu to chtěla tolerovat s tím že mi slíbil že nedojde k ničemu víc. Jenže pak se ukázaly další problémy a to finanční a jeho závislost na vsazení. Dostal i mě do finančních problémů. Aby toho nebylo málo jsem kvůli němu zadlužená. Hned jsme se rozešli protože než by řešil problémy dál přednost sázení předemnou. já se musela přestěhovat k rodičům přišla jsem o práci. A doma se ke mě chovají se jako k malé holčičce, která tu bydlela kdysi. Nemám svůj život. Jsem z toho na dně. Nemám tu kamarády protože jsem tu nežila a v seznamování moc dobrá nejsem. Chybí mi opora a někdo vedle mě. S rodinou se hádáme protože žiju zpět jen ve svém bývalém dětském pokoji. Nemám peníze na to si najít nic svého. Nemám dodělánou školu, práci, přítele, bydlení, soukromí ani kamarády. Jsem pořád zbalena v igelitkach protože si nedokážu vybalit věci. Jen to zkusím začnu brečet,, že jsem všechno pokazila....ze je vše moje vina. Když jsem bydlela s přítelem rodina mě pořád stavěla do pozice ať si vyberu jestli on nebo rodina. Máma mi volala že potřebuje pomoci s tím a tím. A já musela přijet. I když jsem chtěla zůstat s přítelem. Pořád mi máma říkala že jsem se na ně vykašlala a nechala je na vše. (Otec s mámou nežije, máma bydlí jen s babičkou). Finance jsme ji musela posílat, aby utáhla dům který nechce prodat. Teď jsem zpět v rodinném domě s mámou a babičkou a já tedy většinu času trávím v pokoji. Teď je máma šťastná, že jsem doma. Ale já nešťastná o vše jsem přišla. Vím, že bych se chtěla vrátit zpět do města kde jsem pracovala. Chtěla bych mít svůj byt. A žít si svůj život. Vím zní to sobecky....ale roky jsem se řídila tím co chtělo okolí a chovala jsem se tak jak se očekávalo a jak se po mě vyžadovalo. S tím, že bych chtěla se odstěhovat jsem se doma svěřila, ale odpovědí mi bylo jen to, že jsem se změnila a že hledím jen na sebe, ale co máma na domě sama. Je mi to líto....ale přece nemůžu za to, že si nechce nikoho najít. Přijde mi jako bych to měla odnést za to že je sama. Jsem jedináček a máma je na mě upnutá. Já nechci žít tak jako oni tady na domě. Řekla jsem ze se budu stěhovat a ona že tak ať ale hned že jí to bude líto že tu zustane sama na vše. Ale to mám svůj život obětovat pro spokojenost mamky? Ráda bych slyšela něčí názor na tuhle mou situaci. Děkuji
Matka je obyčejná manipulátorka a citová vyděračka, i když třeba nevědomky. Dokud si jasně nevytyčíš pravidla a hranice, bude s tebou pořád jednat jako s malou. I když budeš mít pocit, že jsi zlá, udělej to. Neslibuj, nevyhrožuj, nevztekej se. Prostě jsi dospělá, takže to, co se týká tebe, bude tak a tak. Každý má právo na svůj život. Začni si hledat práci. Po zkušební době si najdi garsonku, slož kauci a postav se na vlastní nohy. Mámě nabídni pravidelné návštěvy, pomůžeš, s čím bude třeba, popovídáte si, atd. Třeba jednou za dva týdny na víkend. Kamarádku v místě si můžeš najít i přes internet, s ní pak začít chodit třeba do fitka a na kafe. Pak už to půjde samo všechno líp. Ztráty přítele nelituj, podle toho, co píšeš, je to sebestředný blb.
O těch citech si to myslím taky. Ví že jsem taková že se snažím aby bylo vše na všech stranách OK. A nikdy jsem nehleděla na sebe. Zapoměla jsem tam napsat, že teĎ mám na částečný úvazek práci u dětí, tam se moc neseznámím a je to v tomto městě. Brala jsem co zrovna bylo abych nemusela být na pracovním úřadě a mohla splácet. Odchodem zpět do Olomouce (to je město kde jsem pracovala ten rok) bych chtěla začít znovu poznat nové lidi a prostě beru to jako první vstup do nového začátku. Ale vím že rodina mě odsoudí.... :-/
Jeden čas jsem byla v podobné situaci jako ty. Jen mě tedy moje máma nevydírala, ale pomohla mi najít práci a celkově mě podpořila. Žila jsem v igelitkách asi 3 měsíce, ale pak se to zlomilo a já začala opět žít. Chlapů je habaděj a jen co opadne toto prvotní smutnění a hledání se vše půjde. Určitě buď sama za sebe a nenech se do ničeho manipulovat. Najdi si práci a s novou prací přijdou i nové kontakty a vše nové a dobré 🙂 Držím palce 🙂
@happyday1991 Odsoudí, zvyknou si, odpustí. Nepovol a jdi si za svým. To, po čem toužíš, není sobecké, ale NORMÁLNÍ.
Ahoj, když to napíšeš takhle všechno najednou, tak je toho opravdu na jednu duši moc. Musíš si vše dát dohromady postupně. Najdi si práci, dneska je jí všude dost, pokud nemáš kvalifikaci, začni čímkoliv. Až se trochu finančně oklepeš, najdi si nějakou garsonku, pokud se doma v pokojíčku dusíš. Musela ses stěhovat daleko? Dobré kamarádky přeci zůstanou i na dálku, po telefonu..... Určitě si dodělej školu. Na chlapy se teď chvilku vykašli, hlavně za tím vším udělej tlustou čáru a začni znovu. Bude to dlouhá cesta, ale zvládneš to. Jsi zdravá, máš dvě ruce a dvě nohy, všechno půjde. Držím palce.
Loni se mi podařilo vše protože jsem měla sebevědomí a věřila sama v sebe. Ale momentálně vím, že jsem 0. Nebo aspoň se tak cítím....už jsem přemýšlela jestli vyhledat odborníka. Ale prostě stejně si myslím, že tohle musím zvládnout jen já sama....
@happyday1991 v klidu. Nula nejsi. Jsi jen na startovní čáře a můžeš si zařídit lepší život. Udělala si dobrý krok, že si se rozešla. Někdo žije v nefunkčních svazích leta, pak mají děti a je pozdě odcházet a začínat. Uvidíš, že jak najdeš práci bude to první dobrý krok.
@happyday1991 Ahoj, chápu, že je to těžký:( Ale zrovna Olomouc je skvělá na studium, na nějaké bydlení studentské třeba🙂 Však i kdyby si se nechtěla vrátit do školy a chtěla ale "svoje" bydlení, tak než platit celou garsonku, tak ze začátku můžeš jít do studentského bytu, kde to budou max. 3000 za měsíc, budeš jakože ve svým a normálně můžeš chodit pracovat🙂 A v Olomouci je i spousta studentů, tak si můžeš užívat s nima, skamarádit se, oni se rádi kamarádí a třeba se i někde najde ten pravej, ne ten, co tě zatáhne do svých dluhů a pak už si pronajmete něco jen spolu🙂
jejda,kolikrát se po mě chtělo, ať žiju tak, jak se to ode mě očekává, zajímavé však bylo, že když jsem se tomu vzepřela, tak si na to okolí zvyklo, vždycky řeknu, no já to takhle ale nechci, chci to a to to, je mi líto, že to není to samé, co bych očekávala ty, ale mám práco žít si svůj život dle svých představ a a být šťastná, pak vždycky nátlak ustal, prostě ti lidé si to musí uvědomit...
Děkuju všem 🙂 hodně mi pomohlo slyšet názor nezaujatých lidí. Je hrozné poslouchat pořád - ty ses tak změnila, byla si dřív taková hodná a teď si zlá. Ale já to spíš vnímám jako, že si za ten rok už nechci nechat sr.. na hlavu a dělat všem to co chtějí oni. Ale co chci JÁ. Ale prostě já jsem ta špatná.....
@happyday1991 No, nadáváš tu na mámu, jako jo, ideální asi nebude, ale na druhou stranu, na to, abys k ní šla zpět bydlet, když si nadělala dluhy ti byla dobrá...
@happyday1991 Chápu, že je to pro tebe těžká situace, ale určitě jsi nepřišla o všechno. Zbavila ses chlapa, který byl k ničemu, máš rodinu, kam ses mohla vrátit, když bylo nejhůř, od toho rodina přeci je. Buď ráda, že nemusíš hned řešit peníze, trochu si odpočiň, najdi si lepší práci, začni šetřit, splácet dluhy, vše ostatní přijde časem. A až na tom budeš líp a zase se odstěhuješ, nezapomeň, že ti maminka pomohla a buď tu pro ni, když zas bude potřebovat ona.
@j.a.n.i Vubec nenadávám. Já spíš si nevím rady. Chtěla bych aby bylo vše v pohodě. Navíc o dluzích neví krom otce nikdo. Mámu tím zatěžovat nechci. a spíš mě i zajímalo kde jsem udělala chybu já a co dělám špatně. protože beru vždy že za vše můžou obě strany.
já jsem tu byla vždy...pro mámu. jen to prostě mi přišlo, že to bere jako samozřejmost. já jezdila 40km vzdy když zavolali že něco potřebují ikdyž to ne vždy bylo lehké. musela jsem svuj soukromý život hodt bokem a jet. protože pak mi jinak řekli, že jsem se na ně vykašlala.
@happyday1991 hele,fakt jsi neprisla o vsechno. Je to ted tezky,ok. Ale zijes,jsi zdrava,mas zivot pred sebou a vlastne znova na startovni care. Nemusis s sebou vlacet zadnou kouli v podobenefunkcniho vztahu, ,muzes zacit pekne zcerstva. To je prece skvely!!! A jsi mlada 🙂 k te rodinne situaci - imho maminka te stavi do role,a hazi na tebe zodpovednost,kterou ty nemas a mit nemuzes - totiz roli a zodpovednost partnera. Jestli jsem to dobre pochopila - jsi jedinacek a mamka je sama? Chtela jsem ti rict - ty jsi dospela osoba a NEMAS zodpovednost za stesti svoji mamky - napriklad v tom smyslu,ze by ses musela vzdat svych planu a zustat v dome,aby mamince nebylo smutno. Ty jsi dospela,ona je dospela a ona si musi uvedomit totez - musite prestrihnout pupecni snuru. A to nekdy kurna boli. Ale I kdyz to boli,nakonec (pokud se mate tady,cozurcite jo 🙂 ) k sobe zase najdete cestu a budete se navzajem respektovat a bude to lepsi nez driv. Vim tak nejak o cem mluvim i,byla jsem v podobnym vztahu. Tak neklesej na mysli,mas toho spoustu a kdyz se zavrou jedny dvere ,dalsi se zase otevrou. Treba ne hned,ale otevrou. 👍
@odula Děkuju. Máma se na mě moc fixovala po odchodu otce. A přesně jak mluvíš s tou pupeční šňůrou no...:-/ tak musím prostě udělat nějaká opatření a snad bude líp 🙂
@happyday1991 Jak už tu někdo psal. Zkusila bych si najít nějaké spolubydlení v Olomouci a pracovala klidně kdekoliv. Aspoň si vyčistíš hlavu a až se trochu oklepeš, můžeš si najít něco, co tě bude bavit.
Rodiče, pokud své dítě mají opravdu rádi, tak jim dají křídla, aby mohly vzlétnout, a kořeny, aby se měly kam vrátit. Když padneš na dno, vrátit se domů je přirozené. Stejně tak je přirozené se snažit opět postavit na nohy - naopak, je to něco, v čem by tě rodina měla podpořit. Bohužel lidi často myslí jen na sebe a začnou citově vydírat. Máma tě chce doma a je jí úplně jedno, jak se cítíš ty, co chceš ty, čeho chceš dosáhnout. Teď se musíš naučit říkat Ne, jdi svou cestou. Rodina si na to zvykne, a co víc, bude tě za to víc respektovat - časem.
@happyday1991 tak v první řadě,nejsi žádná nula! Ba naopak smekám,že jsi poslala do háje chlapa,ktery te vymění za sázení a podobný aktivity,který do vztahu nepatří..
Nemáš jednoduchý to,že jsi se musela vrátit domů,to chápu.. Ale hlavu vzhůru,bude líp,práci najdeš a přeju hlavně do budoucna hodného chlapa 😉
Sobecká je tvoje matka. Hodně často hodná rovná se blbá, chtěla by tě mít podle svých představ a nezáleží jí na tom, jak se cítíš ty. Osamostatni se a bude ti líp, hodně zdaru!
@lennus Naprosto souhlasím!!!
@happyday1991 Tvoje máma by si měla uvědomit, že jsi dospělá žena-nemůže po tobě chtít aby ses pro ně obětovala a zůstala na baráku jen proto, že jí to tak vyhovuje... Ona je totiž pomoc a pomoc... TY si musíš žít svůj život, tak jak chceš-jsi mladá... znám takové případy kdy se máma upnula na dítě a nenechala ho dýchat-dneska jsou to chudáci, většinou singlové kteří bez mámy nejdou skoro ani na wc... to že jsi opustila chlapa, který tě podváděl a ještě tě zadlužil, je ohromná věc a měla bys být na sebe pyšná-co bys s takovým sobcem v budoucnu dělala? Zkus si dát inzerát, třeba na FB jestli by někdo nevěděl o bydlení, třeba někdo hledá spolubydlící...moje ségra si takhle našla byt s kamarádkou...
To znám. Jsi statečná že ses dokázala vykašlat na takovýho budižkničemu tohle nejni pro tebe. A maminku mam stejnou mluví jen o sobě jak je ona ten chudák a pak příjdou slzičky a to jak jsem si nedovolila bejt sobecká když si opovažuju žít v dospělosti vlastní život. Věř mi. seber si 4 000 kč pronajmi si někde ve městě daleko od citové vyděračky maminky pokojík a najdi znovu práci,sedni k netu nebo popros starý kamarády který budou vědět/hledat spolubydlu a rychle pryč odsud jinak budeš stejně brečící a zahořklá jak babička co se starala o svojí matku a tvoje matka který utnula produktivní život péče o vlastní matku. Je to jednoduchý, de facto jedinej člověk co ti opravdu ubližuje seš ty a to ženský prokletí co praví : ,,však ono se to změní...´´ Nezmění nečekej na nic a změň to sama mládí máš jen jedno a tihle lidé ti ho kradou měla by ses bavit užívat si znovu se zamilovat a začít novou supr práci... Hodně štěstí holka ale jednoho dne ti musí bouchnout saze. Když budeš mít na krku maminku-zkončíš jako tvoje maminka a to chceš?
Ahoj. Rozhodne to nemas jednoduche a ceka te beh na dlouhou trat. V privni rade se poschval!!! Zvladla jsi se vykaslat na chlapa, který urcite nebyl pro tebe... chápu ted tvou situaci, a tim padem i pochod myšlenek. Nejsi sobecká. Jen holt maminka na tebe "útočí" přes city, protože vi, ze to funguje... Ja osobne bych prvně zacala u hledání zaměstnání. Sebrat odvahu, nervy, částečně sebevědomí... a začít i kdyby jako uklízečka, prodavačka... budeš mezi lidma. Mit možnost se seznámit, a bude tuto alespon z male části řešit tvou finanční situaci. Nabereš více odvahy, nasetris a budes moct se posunout dal... důležité je hlavně to, at zijeme alespon trochu tak, jak chceme my sami. Ne jakže nam.diktuji ostatni