icon

Jak zvládnout dvouleté rozdíly mezi sourozenci? Zkušenosti rodičů

avatar
evulakebula
27. lis 2022

Zdravim,

jdu se spis vypsat. Mam deti o dva roky a sest dni. Uz nemuzu. Vycerpana,unavena,vykojena. Syn ma 2,7 a dcera 7m. Dcera pres den spi 2x30 min. Syna uz nedavam poo spat,jinak mi usne v deset vecer. Jedu vkuse 12ctku. Kdyz se podari dceru uspat slusne,tak i tak celou noc chce prso,dudlik nechce.
Pres den silene. Mlada uz obchazi nabytek,syn chce porad pozornost. Uz nemuzu. Porad neco vysvetlovat, odpovidat na otazky.Zadny voraz. Manzel v praci, rodina daleko. Potrebuji vypnout. Uz ani nevim,co by me tesilo. Takova apatie a bezmoc. Ta predstava,ze zitra zase to stejne. Pak vsechny domaci veci se jen kupi a kupi.
Tak spis chci jen s nekym sdilet podobnou zkusenost. A kdo uz zkusenost ma,kdy se tak base deti zacaly spolu kamaradit a dali ste si v klidu teply caj😂 a nebo rada, jak se nezblaznit 🤔

Strana
z2
avatar
lenkamikado
30. lis 2022

@evulakebula ahoj mám taky děti dva roky od sebe a je to náročné , když mi začala pokulhávat psychika a vypínal mi mozek, víc jsem se potila a špatně spala vygradovalo to do úzkostí( černé myšlenky cely den) a po roce trapeni jsem musela brát antidepresiva nebo bych se složila. Nenechte to zajít tak daleko, najdete si jakoukoliv aktivitu bez děti, praktikujte péči o své duševní zdraví a chtejte odpočinek pro svůj mozek. Šťastná máma - šťastné děti❤️

avatar
vv_mj
1. pro 2022

Pro většinu lidí klišé, pro nás už bohužel realita. Buď vděčná za to, že jsou zdraví a i když je to náročné, víš, že to jednou přejde a budou samostatní. Za mě vždy byli obdivuhodni blázni lidé, co mají děti kousek od sebe, ale věřím tomu, že brzy na to budeš vzpomínat. Mám děti od sebe přes 5 a půl roku, do roku a půl vše ideál, zalité sluncem. Najednou buch a máme doma autismu s adhd, mentální retardací na úrovni ročního dítěte. Plně na plenkách, krmen, sní dvě jídla nikdy nerekl jediné slovo. Od jeho roku několikrát týdně vzhůru v půl druhé ráno a do osmi běhá po bytě. Nemá absolutně pud sebezáchovy, klidně vyleze na parapet a skočí do prázdna, protože ho fascinuje jak letí. Takže 24/7 člověk ve střehu. Ježdění po doktorech, terpapiich a poslouchání rad, jak je jen nevychovanej a byl málo mlácenej a tady to mám zpět...

...každopádně moje rada, vykašlat se na okolí, bordel nebordel hodit občas nohy nahoru a vypít si v klidu kávu, když je manžel doma, bez výčitek mu nechat děti a vypadnout klidně jen na blbé půl hodiny. Hodit za hlavu nějaký vánoční úklid, cukroví apod. a radovat se z maličkostí. Paradoxně nás ten malej opičák naučil plno věcí neřešit a věnovat se jen tomu důležitému a tomu, s čím může člověk něco udělat

avatar
vipeta
1. pro 2022

@gbp nene, nebojte, mým klukům je 9 a 7 a jsou to zlatíčka, hrajou si spolu, pomáhají si... Akorát přemýšlím, kdy se tak dali do klidu 🤔 možná ve věku 3 a 5?🤔😁 Držím palce, ono si to jednou sedne a budou z nich parťáci, já jsem moc ráda, že jsou věkově takhle blízko ✊

avatar
nita1984
1. pro 2022

Mám děti 20 měsíců od sebe, starší syn má PAS. Některé dny se chci zastřelit, někdy je to fajn. Mít zdravé dítě, bylo by to jiné.

avatar
goldilocks9
1. pro 2022

Mám jen jedno dítě. Ale občas ty pocity mám taky. Jste skvělá, silná žena. Jste skvělá máma. Posílám hodně sil. ❤️

avatar
evulakebula
autor
1. pro 2022

@nita1984 pas je autismus? 😣to je na houby. To musite mit nervy v kyblu. Ja mam zdrave deti nastesti. Ale porouchana sem ja, mam panickou poruchu a snad to na ne neprenesu, ci nezdedi labilnejsi psychiku 😓... a jak mate male dite? Chodi do ms ci tak? My meli dite s autismem, ale az ve 4 letech na to dostal papir. Tak chudak trpel v kolektivu. Pak dostal asistentku... a bylo mu lepe... vedel kam se jde, co se bude dit atd atd... hodne sily preji !!!

avatar
evulakebula
autor
Autor odpověď smazal
avatar
nita1984
1. pro 2022

@evulakebula ano porucha autistickeho spektra. Chodí do MŠ s asistentkou 2x týdne na 4 hodiny. Jsou mu tři a čtvrt, mladší je 19 měsíců.

avatar
deniskaka
3. pro 2022

Ja mam 4 deti a vetsinu casu jsem na ne sama. Jsou po sobe 2 roky +/- par dni, az na posledni, to je necele 3 roky. Bydlime v zahranici a rodina ade nefunguje, nikdy mi je zde nikdo nepohlidal. Strasne mi pomaha zajet k nasim. Ne na 2 dny, ale treba na 2 tydny. Neuveritelne me to nabije, clovek ma pomoc, zasmeje se a vrati se vymeneny. Jezdime treba 2-3x do roka. Nejstarsi uz chodi do skoly, tak ted max o prazdninach, ale je to obrovska pomoc. A pak nebojte, cim vice porostou, tim to bude lepsi, budou z nich super partaci a hrat si spolu, ale zatim je nutne, at si odpocinete.

avatar
fandysek_1
3. pro 2022

@evulakebula a máš dvojkočár? Já to řešila tím, že jsem naložila děti do kočárku a jela a jela. A byl klid. Kafe do termosky a šla jsem. Mám děti momentálně necelé 2 roky, 4 a 5 let. Takže tě plně chápu.

avatar
rebe
3. pro 2022

Vydrž. Ty začátky jsou masakr, ale strašně moc to stojí za to. Ta moje dvojka byli už po dvou letech takoví parťáci, že jsme pořídili číslo tři. A s tím to byla idylka od začátku, starší pomáhali, starali se, mazlili. Zatím se snaž si to co nejvíc usnadnit, jak jen to jde, zalez si na gauč a nech je kroužit kolem sebe, k večeři jen namaž chleba, na úklid si najdi výpomoc, klidně na pár hodin měsíčně, pokud si to můžeš dovolit, je to obrovská pomoc. Dneska už mi děti teplé kafe dokonce uvaří 🙂

avatar
lehe
3. pro 2022

@evulakebula tak nějak jsem se cítila ten první rok. Kolikrát jsem si i říkala, co mě to napadlo mít druhé dítě 🤦Kluky mám od sebe stejně jako ty a bylo to hodně náročné. Malý taky přes den prakticky nespal a když usnul, tak ho starší za chvíli stejně probudil a do toho fakt hodně žárlil. Ale když byl mladšímu rok, tak se to začalo postupně zlepšovat. Starší šel do školky, to mi fakt hodně pomohlo. Ze školky se na bráchu strašně těší a občas už si spolu i pěkně pohrajou a já mám dopoledne dost času na mladšího a někdy si dám i to kafe! 😀 Jako jo, někdy se i poperou, ale je vidět, že se mají moc rádi a to je to nejkrásnější 🥰

avatar
dejvitka
3. pro 2022

@evulakebula posilam jedno velke obejmuti 😊. Mam 2 deti, 20 mesicu od sebe. Chci te povzbudit, ze bude lip. Nejhorsi je to do roku mensiho ditka. To jsem padala unavou na hubu, silenej stereotyp, nula casu na sebe, doma bordel, vypravit nas nekam, to se mi chtelo brecet uplne. Starsi syn je dost zivej, takze litat za nim, hlidat ho nonstop a k tomu na rukou tahat uz nekolika kilove batole. Pocit, ze jsem uplne neschopna na dennim poradku. Bohuzel jsem se i srovnavala s dokonalyma matkama z inetrnetu a pripadala si marna. Jsem navic starsi matka, takze i vycitky, ze jsem do 2 deti nemela jit, ze uz je to vekem a nestacim na to. Kolikrat az depresivni stav, kdy se mi nechtelo rano vstat z postele, protoze jsem vedela co se minutu po minute bude dit.
Moji mladsi uz je rok a pul, starsi zacal chodit do skolky je to neporovnatelne lepsi, nastesti do skolky chtel, kdyby se mu tam nelibilo, necham ho doma. Celkove pocituju vyraznou zmenu od roka mladsi. Prestala jsem kojit, mala zacala chodit, uz ji zajima bracha, obcas uz si spolu i hraji, maji stejne jidlo, uz se i nejaky rezim da zvladat spolecne. Diky skolce mam obcas i cas na sebe, mladsi spi a doma je ticho, neskutecny 😀!!! Zima je vzdycky horsi, jak se nechodi tolik ven, brzy je tma. Kdyz mi bylo uplne nejhur, tak pomohla tchyne a manzel (svoji rodinu mam daleko). Vzali si deti a ja byla doma sama 2 dny. Proste na takovy restart, neslo to jinak, moc mi to pomohlo. Obcas tchyne pohlida, ale zvlada jen 1 dite, manzel se zapojuje hodne, ale az po praci. V prvnim roce mi hodne pomohlo nositko. A taky pustit z hlavy ty myslenky jak to ma doma vypadat a probihat. Tema idealama clovek nici sam sebe akorat. Moc ti preju at je lip. 🙂

avatar
barborasamuel
3. pro 2022

@evulakebula ahoj, já mám syna a dceru od sebe rok a 5 měsíců. Bohužel se mi po porodu 2. děťátko rozjela poporodní deprese. Bylo to velmi náročné a i když je teď dveří 2,5, je to stále náročné. Naštěstí se teď začali “mít rádi” a hrají si spolu. Syn že začátku velmi žárlil na sestřičku, jenže malá potřebovala v tu chvíli hodně pozornosti, takže se upnul na tatínka. Myslím si, že domácí práce počkají, já to hodně hrotila a díky tomu jsem se cítila ještě hůř. Zkus poprosit rodiče nebo jestli máš kamarádky, manžela, aby ti pomohli s dom. pracemi nebo pomoct uvařit. Hodně se mi ulehčilo, když jsem si nechávala dovážet obědy z jídelny. Ale neboj se, začátky jsou těžké, vím o čem mluvím. Určitě nebude vše 100%, ale až teď jsem si v tom domácím chaosu udělala pořádek. Neboj se říct si o pomoc, myslím si, že nejbližší ti rádi pomohou. ☺️Hodně štěstí a hlavně bez stresu☺️👍🏻

avatar
rotkapchen
3. pro 2022

Rozumím Ti. Mateřství je těžká a tvrdá práce. Po první mateřské (dvě deti dva roky po sobě) jsem nechápala, ze si někdo pořídí třetí dítě. Ze do toho pekla jde znovu. No a když bylo mladšímu 8, narodil se nam ještě třetí. Ted jsou mu dva. Jo, je to náročné, ale uz to vidim jinak. Nepropadam zadne panice a kdyz uz nemůžu, pustím mu pohadku, dam klidně nezdravé krupky..prostě cokoli, co ho zklidni, abych si dala oraz a kafe. Neřeším každý jeho požadavek, obcas ho nechám nespokojenyho, i to je zivot. A tohle šílenství je dočasné. Vydrž do září, dej staršího do skolky. Každý další den se blížíš k tomu, že to skončí a začne pohoda. A o víkendech zapoj tatinka. Dej mu je oba ven a odpocivej! Bez vycitek.

Strana
z2