Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Maminky, které máte jen syny. Je Vám i po letech líto, že nemáte dceru?

5. pro 2019

Vždy jsem toužila po holčičce. Respektive po 2 dcerách. To byla taková moje ideální představa rodiny. Abych trochu objasnila moji motivaci, jsem jedináček a moji rodiče jsou oba ze 2 sourozenců stejného pohlaví (tj. máma má ségru a táta bráchu). Vždy jsme byli jako rodina daleko víc v kontaktu s máminou stranou. Máma s babičkou druhou babičku co se pamatuju pomlouvaly, navíc mě babička celé dětství krmila báchorkami typu, že žena, která má jen syny, je strašnej chudák, všude se válí fusky, pořád jen jedí, nemluví, byla úplně zlá, kolikrát se matkám synů v okolí až vysmívala. Navíc pořád mluvily s mojí mamkou o druhé babičce jako o cuchtě, co se neupravuje a jaksi to spojovaly s tím, že má 2 kluky, tak je neženská. A já to podvědomě přejala. Po narození prvního syna jsem sice byla nechci říct vyloženě zklamaná, spíš rozhozená z toho, že se nesplnilo to, co jsem si přála. Zní to hrozně, vím, nicméně velmi rychle se mi to vnitřní nastavení změnilo a já začala být za syna ráda, přišlo mi fajn zažít, jaké to je. Nicméně druhé jsem chtěla určitě holku. Nestalo se tak a mám 2 kluky. Samozřejmě jsem za ně šťastná, miluju je a za holku bych je nevyměnila, ale ta touha po holčičce tam i po mnoha letech a překonání klišé z dětství trvá nadále. U mimina mi pohlaví přišlo kromě výběru oblečení v obchodech naprosto nepodstatné (a to se dalo sehnat spoustu hezkých věcí i pro kluky), v přibývajícím věkem se ale daleko víc projevují typické klučičí zájmy, o kterých já bohužel nevím vůbec nic. Navíc manžel v tomhle moc nefunguje, na klučičí hry nebo blbnutí vůbec není, to si víc pamatuju mého tátu, jak se mnou blbnul. Já milovala babríny a kluci mají jen auta a když si se mnou chtějí hrát, vůbec nevím jak. I když se nějak snažím. Pak se samozřejmě bojím, jak to bude v dospělosti, protože bohužel většinou synové tíhnou k partnerčině rodině (i když nemusí být pravidlem). Každopádně pohlaví sice neovlivním, beru to rozumem a jsem šťastná za to, že vůbec děti mám a jsou zdravé, nicméně srdce stále toužím po holčičce a jen by mě zajímalo, jestli to vy ostatní máte taky tak nebo vás to po čase úplně přešlo? Protože co čtu v různých diskuzích, hodně holek píše, že chvilku po narození druhého synka se to v nich otočilo a na dceru ani nepomyslí. Já to tak bohužel nemám a i když bych kluky nevyměnila, miluju je a jsem vděčná, že je mám, holka mi chybí a že by to nějak sláblo, se říct nedá.

piggy123
5. pro 2019

Já teda děti ještě nemám. Ale jedna moje teta má tři děti a všechno kluci - moji bratranci. Dnes už teda všichni dávno dospělí. A všichni tíhnou ke své mamince - ne k mamince svých manželek. Mají hezký vztah. Navštěvují se. Dokonce nejmladší bydlí se svojí ženou a jejich dětmi společně s ní v baráku. Takže asi tak. Samozřejmě chápu, že touha po dcerách (když máte jen syny) a nebo naopak po synech (když máte jen dcery) tam vždycky je. Člověk přece chce vždycky to co nemá 😂

Ale musím taky uznat, že jsem tetu nikdy v životě neviděla namalovanou či v šatech a nějakém pěkném typicky ženském oblečení.

jaja01k
5. pro 2019

Když jsem byla poprvé těhotná, přála jsem si holčičku. Vůbec jsem si nedokázala představit, že bych mohla mít kluka. Ale manžel zase toužil po synovi, takže kvůli němu jsem byla ráda, když nám řekli, že to bude kluk. Navíc jsem si říkala, že takhle to má být, kluk starší, holčička mladší. Když jsem byla těhotná podruhé, všichni mi přáli holčičku, ale já už ji nechtěla, doufala jsem, že to bude zase kluk. A je. Takže mám dva syny, je jim 4 a 5 let, a holčička mi teď vůbec nechybí. Ale taky přemýšlím nad tím, jak to bude, až budou dospělí, jestli mi pak ta dcera nebude chybět. Můžu jen doufat, že si synové najdou slušné nevěsty 🙂

chumlee71
5. pro 2019

Já jsem chtěla kluky a prvního máme kluka a za dva měsíce se zase narodí kluk a jsem ráda. Holky jsem "nechtěla". Kámoše rodiče po dvou klucích chtěli holku ,ale jako třetí se zase narodil kluk a tak to zkusili na počtvrté a vyšla jim vytoužená holka,ale že by to byla holka jako " holka " se říct nedá. Má ráda chlapecký styl,hraje fotbal a žádný holčičí věci jí nezajímají. Ve finále mají jakoby čtyři kluky 😂

rnika
5. pro 2019

Tak přesně toho jak to bude jednou v budoucnu se trochu bojím, myslím si, že dcery to v dospělosti více táhne k svojí máme a rodině a muž "jde" jakoby za ní... to je snad jediný důvod proč mě občas zamrzí, že holčičku nemáme.
Ale já mám kloučky zatím relativně malé... takže kdoví jak to bude... jsou to parťáci a nevyměnila bych ani jednoho ( mmch máme 4 a podotknu, že vždy až do porodu máme překvapení... a opravdu nejedeme na holčičky jak už se mě pár lidí ptalo,neřešíme to a berem život jak přijde )

eloise02
5. pro 2019

Ano je mi to líto. Taky jsem s holčičkou tak nějak počítala a vůbec jsem si nepřipouštěla, že bych měla něco jiného. Synovi jsou čtyři roky a mě už teď mrzí, že si nikdy nebudeme hrát s panenkami, nebudu na ně šít oblečky, malovat princezničky, nebo navlíkat korálky jako to dělala moje máma se mnou. Hraní s autíčky mě tááák nebaví.

mariegroth
AMBASADORKA
5. pro 2019

Ja si vubec nemyslim, ze synove tihnou k rodine partnerky. Moje tchyne vychovala tri kluky a pro mamu by se rozdali. Jako taky jim obcas leze na nervy a vedi, jak umi byt kriticka. Snaz se byt dobrou a respektujici tchyni a uvidis, jak k tobe bude tihnout snacha. Ja mam zatim jedno mimi a to kluka. A jsem moc stastna. Pokud druhe bude holcicka tak budu stastna, ale pokud to bude kluk, tak take. Jasne, kazdy mame nejakou preferenci, ale proste to tak ma byt

martt
5. pro 2019

Já jsem vždy chtěla 2 děti. Staršího kluka a mladší holčičku. Ale máme dva kluky. A za sebe musím říct, že toho ani nelituji a ani mi ta holčička na konec nechybí. Co se týká hraní s nimi. Tak se s nima snažím dělat vše co chtějí. Takže spolu hrajeme fotbal, nebo s auty a podobně. Co se týká dospělosti nemusí to být výhradně tak, že synové půjdou za svými protějšky. Moje babička má dva syny a oba dva s rodinami bydlí blízko ni. Takže spíše záleží, jaký si vytvoříte vztah a jaká budeš tchyně 😀.

suromana
5. pro 2019

První dítě máme syna, jsou mu čtyři a je to děsný mazel, hodnej kluk, takový naše sluníčko, teď čekáme druhé, necháváme se překvapit, ale trošku doufám, že to bude zase kluk, s holkou bych to snad ani neuměla, nebaví mě česat vlasy a hrát si s panenkami (samozřejmě i za holčičku budu šťastná). Sestra má holku, 2,5 roku, vůbec není mazlivá, od mala nakrátko, protože česání vlasů byl horor, sukně nechce nosit, vadí jí to při lítání, i moje máma je z toho trošku nešťastná, je to její jediná vnučka (měla tři dcery) a těšila se, jak bude mít na hlídání malou panenku, a hlídá spíš čerta. Myslím, že trošku doufá, že já budu mít holčičku 🙂 Uvidíme, už se to blíží, já sama jsem napnutá jak špagát.

aklin
5. pro 2019

Moje tchyne vzdy chtela mit holcicku. Narodili se ji dva kluci. Aspon, ze ma vnucku. Jedina holka v rodine.

sweet81
5. pro 2019

@jaja01k mám to uplně stejně. Ani mi snad nikdo nevěřil, že jsem se spíš přikláněla k druhému chlapečkovi. Mě to bylo jedno, co to bude, ale syn si přál brášku, tak kvůli němu, jsem si o trošičku víc přála kluka. Já si ani moc nedokážu představit, že by jsme doma měli holku😄
Jen teda doufám, že si klůci najdou fajn holku, které nebude vadit, že jim něco dám a když se jí to líbit nebude, tak řekne dík a nebude mě drbat na internetu. Že mi půjčí dítě atd.... Protože, když to tady občas čtu, tak jdu do kolen. Toho jediného se fakt bojim.

denny27
5. pro 2019

A třetí už neplánujete??😀 Já jsem si prvního přála kluka a pak holčičku. Ti mi vyšli. Pak přišlo třetí a čtvrté miminko, pokaždé jsem si přála ještě jednu holčičku a přišli kluci 😀
Já už se pak musela smát, že je to Zase kluk😀😀
Ten poslední vznikl snad ze satanova sémě a kolikrát mi vstávají vlasy hrůzou z jeho objevování a koumani domácnosti, ale na druhou stranu...on je tak strašné šikovnej, ucenlivej a srandovní, že bych ho už ani za 5 holčiček nevyměnila🤩🤩♥️

martiina_k
5. pro 2019

Já si strašně moc přála holčičku. Ve 20. tt se na UZ ukázal pindík, dostavilo se zklamání, ale jen pár desítek vteřin. Během chvíle jsem se srovnala a přijala to (no reklamovat jsme ho už nemohli). Miluju ho a taky bych ho nevyměnila ani za tři holčičky, je to můj poklad, nejšikovnější na světě :D :D :D ale touha po holčičce je strašně silná. Snad se nám zadaří druhé miminko a pokud, tak že to bude holka. Já trpím, když někde jsme a vidím ty krásné šatičky, ozdůbky, hračky.. dneska krásnou zimní bundičku. Holčičku bych si užila... a taky se bojím toho, abychom na "stará kolena" nebyli sami a synové (pokud jich bude víc) nebyli u rodiny svých žen. Pokud i druhé mimčo bude kluk, tak vím jistě, že moje touha po holčičce bude pořád hrozně silná.

berenika39
5. pro 2019

ne, jsem vděčná za svoje dva skvělé kluky, přeci pohlaví nemá vliv na ......

kiki_kiki
5. pro 2019

Moje sestra má tři syny a nesla to jednu dobu dost těžce. Nesouvisí to s tím, že by je neměla ráda nebo nebyla vděčná za zdravé děti. Prostě toužila i po dceři. Stejně tak několik mých kamarádek... Takže i když nejsem v té situaci já, díky ženám, které mi jsou blízké, mě tvoje pocity nepřekvapují a mrzí mě, že to tak prožíváš. Nabízi se otázka třetího dítěte, ale jak zaručit tu holčičku, že? 🙂

almara2
5. pro 2019

Mám tři syny, holčička mi nechybí a docela mne sejri, že okolí je přesvědčeno, že ano.

biedronka10
5. pro 2019

No vida a ja zas vzdycky chtela kluky. Nikdy jsem nemela segru a s brachama jsem si nerozumnela ac jsem si prala, tak jsem si to asi chtela vynahradit. Je fakt ze mam radsi auta nez panenky, zenskou modu, liceni, nebo podpatky. To mi zustalo do dospelosti, kdy jsem schopna cumet pravidelne na autosalon a hodnotit motory a kubaturu a miluju veterany. Mozna to bude i tim, ze vztah s vlastni mamou se nevyved a s tatou zase ano....No a.... Prvni dite kdyz jsem cekala, tak jsem byla presvedcena bytostne, ze to bude kluk, proste kluk, uz jsem na nej tak mluvila. V 16 tt mi dr rekl, ze asi vi co to bude ale neni si jisty tak priste.... Tak me napinal do 20 tt, kdy mi jen suse rekl mezi reci bude to devce....zalapala jsem po dechu, polil me pot a cestu domu jsem probulela, nechapala jsem to. Srovnavala jsem se s tim nekolik dni az do 28 tydne, kdy jsem skoncila ve spitale a poprve jsem zazila co je to mit o mrne strach, tak jsem pochopila, ze o malou prijit nechci. No pak ve 13 mesicich male jsem si jentak z legrace udelala test, bylo mi divne.... No to byla prdel, kdyz jsem na ten test cumela jak vyvorana mys a jeste vesti kdyz mi lekar rekl, ze jsem uz 9 tt a ja o tom nemela ani paru.... Svitla mi nadeje, ze by mohl teda byt ten kluk at je to genderove vyvazeny 😀 no do 20 tydne nebylo jasny, co to je, furt se schovavalo. Pak rekl lekar, no asi holka ale berte to tak na 70 %.... Ja na nej.... Uz zas? A totalni vytlem..... pak mi to bylo zase lito ale uz tak ani ne jako prvne. No tak mam dve cacory, a ucim se hrat divci hry a panenky.... A vite co me prekvapilo? Teda ona zatim si hraje se mnou jen ta starsi.... Ze ji zajimaji auta, naradi bere manzelovi, hasakem louska orechy, rada se hrabe s nim v kabelech smz pod dozorem, zapina pracku, hlavne je nebojacna a obcas drza a spis takovy ty technicky veci..... Kocarek jsem ji koupila z uspor a ve vysledku si ho ani nevsima, radsi chce auticka a po vsem cmara.... Je to takovy andel s certem v jednom a ja v ni vidim dost svych rysu.... Takze vlastne........moje genetika a uvazovani pokracuje a je jedno ze je to zase v suknich..... 😀 jinak chtit jedno pohlavi vic nez druhe je asi normalni a nestydela bych se za to, holt kazda vychazi z nejaky zakladny a neceho co mela sama zazite, nebo v cem vyrustala. Rozhodne si nepripadam menecenna, ze mam doma jen jedno pohlavi, nebo to ktere jsem "nechtela" Smz toho snu o klukovi se zatim nevzdavam, ale uz se to snazim brat jakoby s rezervou. Hlavne ze ty deti mam a mam koho ucit, komu predavat sve zivotni pohledy a kdo ponese nas odkaz az tu s manzelem nebudem.

shaun40
5. pro 2019

Ne není kluci jsou mazlivý zlaťoučky mamanci.Neměnila bych .Ale přála jsem si hrozne moc dceru byla by to Lenka.

cuuza
5. pro 2019

Mě fascinuje, že si každý myslí, že když mám jednoho kluka, tak druhé chci holčičku...

Jo a nosím podpatky a rozhodně radši sukně než kraťasy...

shaun40
5. pro 2019

@cuuza Ono je lepší když jsou pak oba kluci.Chlap s chlapem si notuje.

blackhole
5. pro 2019

Já mám 2 kluky a holku jsem nikdy nechtěla - podle mě to mají muži v životě jednodušší, pokud se chtějí kariérně někam dopracovat a mít současně i rodinu (+ spousta dalších věcí - menší tlak na to, jak vypadají, kolik váží, jestli chtějí děti a pod.). Tak jsem za ně ráda a budu doufat, že až vyrostou, budou chtít dělat něco smysluplného. Sama jsem asi dost "neženská" - nenosím podpatky, nemaluji se a mám krátké vlasy, nikdy jsem neměla žádnou rafinovanou flirtovací taktiku a pod. takže v tomto směru bych potenciální dceři neměla co předat. Kdyby mě viděla tvoje babička, tak by se z toho asi chvíli vzpamatovávala 🙂 Možná ještě za pár let budu chtít další dítě a pokud se povede, budu doufat, že to bude opět kluk. U tebe mi jako nejpodstatnější přijde to, jak říkáš, "překonávání klišé z dětství". Někdy je obtížné poznat, co chci opravdu já a co jsou nějaké "mělbychy", které do nás systematicky zasévali naši nejbližší. Mám pocit, že si tak trochu myslíš, že pro své syny nejseš v některých aspektech dost dobrá máma a že s dcerou by to možná bylo jednodušší. Na tom bych asi pracovala.

vendelinka08
5. pro 2019

Mam dva syny..11 let a 8 let...nikdy jsem pohlavi v tehotenstvi nevedela. Bylo mi jedno co to bude. Dokonce jsem pak za druheho syna byla rada...ale cim jsou kluci starsi..tim vice vidim..ze jsem v nekterych vecech tak trochu out. Ale mame pekny vztah..rozumime si..miluju je a jsem moc rada ze ty chlapaky mam. Nyni mame jeste 8m dcerku..a cim dal tim vuce jsem rada ze jsme doma holky dve. Ze ji mam..kluci ji zboznuji..asi to bude rozmazlena holcicka...ale ja ji miluju cim dal vice. Ano..jsem rada ze mam 2 syny a treti dceru...

kristyn.g
6. pro 2019

Já spíš počítala s holkou. A s klukem jsem si musela zvyknout. Ale spíš s myšlenkou mít syna. Nevěděla jsem jaké to bude, jak na to atd.... Ale koncem těhotenství už jsem neuměla si představit mít holku. Jsem tak ráda že se vyhnu panenkám, česání, růžovým serepetičkam. A to jsem ženský tip 😁 druhého bych ráda kluka zase

vaaska
6. pro 2019

Muž je ze dvou bratrů a tady je to přesně tak jak se bojíš. Oba mají raději své tchýně než matku, nerozumí si s ní. (Ale tady je to myslím spíš o špatné povaze). A na tchýni zas vidím jak moc jí teď na staří chybí ta dcera která ji bude vrbou nebo kamarádkou. Kluci ji sice vyslechnou ale neporadí, neproberou to, jedním uchem tam, druhým ven... nemá s ní kdo jet nakupovat, na welness... já jsem byla ráda že mám dceru, doufám že jsem si porodila nejlepší kamarádku na celý život. Když o tom přemýšlím tak je to fakt jak píšeš. Chodí neupravená, v sukni nebo v šatech jsem ji nikdy neviděla, doma bordel jak v tanku... ale u ní si myslím že je to fakt povahou, ne tím že má dva syny. Na druhou stranu znám rodinu kde má matka tři syny a víc obletovanou a opečovávanou mamku neznám. A to už jsou to dospělí caloni.

not_blond
6. pro 2019

To je zajímavá diskuze. Já mám dvě holčičky brzy po sobě a strašně, ale strašně jsem nechtěla kluka. Nemohla jsem to nikomu říct, protože by mě každý odsoudil, že si nevážím zdravého dítěte. Sama jsem vyrostla v čistě klučičí společnosti. Starší brácha, pět bratranců, všichni kamarádi kluci.... První holčičku kamarádku jsem měla až na ZŠ. A strašně mi to chybělo, ten holčičí svět. Naši mě kudlali na kluka, nosila jsem oblečení po bráchovi, musela hrát jeho klučičí hry, v našem pokoji nebylo nic růžového nebo třpytivého 😀 Zato teď to u nás vypadá jak když explodují tři jednorožci s duhou v zadku 🙂 I když sama nejsem žádná barbína, mám ten holčičí svět strašně ráda. Tolik krásných barev a oblečení, miluju ty jejich hry na "něco", barbiny, miminka, princezny.... Manžel říká, že si na dcerách kompenzuju to, co jsem já sama nikdy neměla a je to určitě pravda..... Takže pro mě holky byly jediné myslitelné řešení 🙂 Neříkám, že bych kluky neměla ráda, ale určitě bych si to tak neužívala jako s nima. A je to hrozný, ale mám kolem sebe hodně kamarádek se dvěma kluky a když mi řekly, že čekají druhého kluka, tak mě hned hlavou prolítlo "ježiši chudinka"..... 🙂 Obzvlášť jedna, která si po prvním klukovi střihla rovnou dvojčata - kluky 🙂 Navíc já sama mám s mamkou super vztah, jsme kamarádky na celý život, zatímco můj brácha se rodičům ozve jednou za měsíc..... Takže i když nejsem ve stejné situaci jako ty, tak ti naprosto rozumím, cítila bych to stejně...... Co takhle zkusit třetí? Co znám rodiny, které do toho šly, tak se většinou zadařilo....

not_blond
6. pro 2019

@vaaska Můj manžel je ze tří bratrů. A mají se svou mámu hodně blízký vztah, ale řeknu ti, že u těch chlapů je to fakt na škodu. Jsou celkem zženštilí a přecitlivělí a tchýně s nimi hrozně manipuluje a využívá je. Takže se se švagrovýma snažíme ty naše chlapy od ní trochu odtáhnout, což samořejmě tchýně těžce nese a válčí s námi, takže to je takové celé na pytel. Přesně myslím, že kdyby měla alespoň jednu holku, s kterou by mohla ty svoje trable probírat, tak by kluky nechala v pohodě žít.

leymea
6. pro 2019

U prvniho jsem si prala holku (proste jsem si predstavovala jak pak budeme nejlepsi kamaradky 😀 ), manzel chtel syna. Kdyz nam rekli, ze to bude kluk tak mi to ani nemrzelo, bylo mi to jedno. Hlavne at je zdravej 🙂 druhy jsem si prala opet holcicku a manzel chlapecka. Jenze jsem si zacala rikat, ze pro syna by byl lepsi partak bracha. Jak v detstvi tak v dospelosti (v okoli vidim, ze si vic rozumi sourozenci stejneho pohlavi). Tak jsem pak sama nevedela co bych si vlastne prala, ale nejspis bych se zase priklanela k te holcicce. No a cekame druheho chlapecka a jsem stastna. Treti uz nechceme. Budou to moji mamanci 😀 holt budu doma obklopena chlapama a pochybuju, ze se prestanu o sebe starat, nevidim jedinej duvod 😀

kristyn.g
6. pro 2019

@not_blond A co si o tom myslí manžel. To je snad jeho věc jaký má vztah se svojí matkou. Je snad svéprávny. Tak se snad sám rozhodne co jo a co ne. Jestli je manipulativní tchýně Tak je vidět že se hledá nevěstu podle svojí matky. To musí být radost mít životě dvě nejdůležitější ženy a obě manipulátorky co soutěži která víc...

daasqua
6. pro 2019

Znám paní (cca 50 let), která má dva syny a celý život je zklamaná, že neměla holčičku. Nemyslím tím zklamaná, že by každý den zoufala a mlátila hlavou o zeď, ale je jí to občas trochu (sentimentálně) líto a vydrželo jí to až doteď. Vnuka má taky kluka, takže zatím holčičí svět nepoznala. Ale to je jediná, o které to vím, ostatní byli nakonec i rádi.
Znám dalších několik paní, které mi od prvního pohledu přišli takové "do nepohody", klidně načančané do práce, ale bylo vidět, že v nich dřímá síla, že dokážou cokoli, co jim svět přichystal. A mají vždy kluky. Aneb přijde mi, že matky kluků jsou takové víc "silnější", odvážnější, nezdolné, prostě vytrénované... a to se ve světě hodí. Plus budou své syny doprovázet k oltáři, kdežto dcery by doprovázel otec (pokud vezmeme v úvahu tradice) 🙂
Matky holek jsou většinou víc takové "ťuťu", protože holčičky většinou takové bývají (jsou samozřejmě výjimky).
Mně osobně by asi bylo zprvu líto, kdybych neměla aspoň jednu holčičku, jednu pomocničku a ženský element doma, i když myslím, že po čase by mi to bylo úplně jedno, dítě jako dítě 🙂

not_blond
6. pro 2019

@kristyn.g Prosímtě o co se to snažíš? Vůbec nevíš o čem mluvím. Neříkám mu, tvoje máma je kráva, nevídej se s ní. Ale ona své syny neustále přesvědčuje, že je vážně nemocná, aby u nich vyvolala soucit a to já příšerně nesnáším, protože můj táta je na vozíku od 30-ti let a v životě jsem ho neslyšela stěžovat si. Řekla nám, že byla na první návštěve na kardiologii a že je to prý tak vážné, že bude muset jít na operaci srdce, jestli chce žít. Na to jakou operaci a co má tedy za problém mi nebyla schopná odpovědět a protože mám známe zrovna na té poliklinice, známá mi od toho doktora zjistila, že tam byla, stěžovala si na bolest, dal ji holtr a ten nic neukázal. Dokonce jí nedal ani žádné léky, které dneska nad 50 let bere každý druhý...... Nebo jí zčernal nehet na noze, šla na biopsii a pak si telefonovala pro výsledky. Doktorka jí prý řekla, že je to vážné, ale že vše má řešení a že si o tom promluví osobně..... Nějakou chvíli se nic nedělo, tak jsem se jí na to zeptala manžela, jak to dopadlo a on mi řekl, že diagnóza je HEMATOM.... Takže tohle je její způsob manipulace, udržuje své blízké v neustálém strachu, že jí něco je a protože je manžel na tohle zvyklý od dětství, moje manipulace spočívá v tom, že mu říkám, lásko neblázni, máma zase přehání, nemusíš kolem ní běhat a sloužit jí.

billythekid
6. pro 2019

Ne, není mi to líto. Jsem vděčná za dva zdravé kluky, pohlaví jsem nikdy neřešila. A naopak v tom vidím ty výhody. 🙂 Jestli budou mít raději tchýně? To je otázka, ale snažím se a budu dál aby nás měli rádi minimálně stejně nebo mě víc. 😀 😀

Sem začni psát odpověď...

Odešli