Vždy jsem toužila po holčičce. Respektive po 2 dcerách. To byla taková moje ideální představa rodiny. Abych trochu objasnila moji motivaci, jsem jedináček a moji rodiče jsou oba ze 2 sourozenců stejného pohlaví (tj. máma má ségru a táta bráchu). Vždy jsme byli jako rodina daleko víc v kontaktu s máminou stranou. Máma s babičkou druhou babičku co se pamatuju pomlouvaly, navíc mě babička celé dětství krmila báchorkami typu, že žena, která má jen syny, je strašnej chudák, všude se válí fusky, pořád jen jedí, nemluví, byla úplně zlá, kolikrát se matkám synů v okolí až vysmívala. Navíc pořád mluvily s mojí mamkou o druhé babičce jako o cuchtě, co se neupravuje a jaksi to spojovaly s tím, že má 2 kluky, tak je neženská. A já to podvědomě přejala. Po narození prvního syna jsem sice byla nechci říct vyloženě zklamaná, spíš rozhozená z toho, že se nesplnilo to, co jsem si přála. Zní to hrozně, vím, nicméně velmi rychle se mi to vnitřní nastavení změnilo a já začala být za syna ráda, přišlo mi fajn zažít, jaké to je. Nicméně druhé jsem chtěla určitě holku. Nestalo se tak a mám 2 kluky. Samozřejmě jsem za ně šťastná, miluju je a za holku bych je nevyměnila, ale ta touha po holčičce tam i po mnoha letech a překonání klišé z dětství trvá nadále. U mimina mi pohlaví přišlo kromě výběru oblečení v obchodech naprosto nepodstatné (a to se dalo sehnat spoustu hezkých věcí i pro kluky), v přibývajícím věkem se ale daleko víc projevují typické klučičí zájmy, o kterých já bohužel nevím vůbec nic. Navíc manžel v tomhle moc nefunguje, na klučičí hry nebo blbnutí vůbec není, to si víc pamatuju mého tátu, jak se mnou blbnul. Já milovala babríny a kluci mají jen auta a když si se mnou chtějí hrát, vůbec nevím jak. I když se nějak snažím. Pak se samozřejmě bojím, jak to bude v dospělosti, protože bohužel většinou synové tíhnou k partnerčině rodině (i když nemusí být pravidlem). Každopádně pohlaví sice neovlivním, beru to rozumem a jsem šťastná za to, že vůbec děti mám a jsou zdravé, nicméně srdce stále toužím po holčičce a jen by mě zajímalo, jestli to vy ostatní máte taky tak nebo vás to po čase úplně přešlo? Protože co čtu v různých diskuzích, hodně holek píše, že chvilku po narození druhého synka se to v nich otočilo a na dceru ani nepomyslí. Já to tak bohužel nemám a i když bych kluky nevyměnila, miluju je a jsem vděčná, že je mám, holka mi chybí a že by to nějak sláblo, se říct nedá.
Mám dcery, mám sestru, takže nemůžu psát za maminky co maji syny, ale myslím, že vztah matka a dcera nic nenahradi.. Moje straší dcera už je dospělá a porad spolu máme blízký vztah, i když už nebydlí doma, jsme pořád v kontaktu, zajdeme do kina, na brusle, jedeme spolu na welnes, což by se synem šlo asi těžko.😃 Stejně tak já mám se svojí maminkou skvělý kamarádský vztah, takže já si myslím, že ženě která touží po dceri i po letech bude líto, že ji nemá... Ale třeba přijde do rodiny fajn snacha, vnučky 🙂
@blackhole ano, ano, to naprosto souhlasím. Bohužel ta touha po dceři je moje vlastní, nad tím jsem dlouho přemýšlela, dlouho bojovala s tím, zda ty myšlenky jsou jen vsugerované rodinou nebo to tak skutečně cítím a nakonec zjistila, že i přes “lobby” babičky je ta touha moje. Právě možná i proto, že nemám s ženami v mé rodině moc dobrý (upřímný) vztah, si tak přeju dceru. Nevím. Každopádně, jak píšeš, že se bojím, že nebudu dost dobrá máma pro svoje kluky, to je skutečně pravda, ale jak na tomhle pracovat?
Mám dva syny , čekám třetí a vypadá to zase na pinďu ,moc jsem si přála princeznu ale moje vnitřní tušení mi říkalo že to bude kluk...i tak se jsem šťastná a moc se těším ❤️
Mě spíš zajíma jak budu nahlížet na ty holky které budou partnerky mích synu.Jestli nebudu nějaka prudivá a kriticka potencionální tchyně. Jelikož jsem puntičkař a to třeba takovej že me rozhodí když se do komínku ve skříni z trikami z.krátkými rukávy složí triko z dlouhým rukávem.A nebo na komínek džínu položí tepláky.😂Já vím jsem pacoš
Podle me je blbost, že žena, která má syny, je "neženská" a žena, která má dcery, chodí v šatech, podpatcích a maluje se. Moje mamka na 2 dcery, nemaluje se, max. řasenka, podpatky nenosí, sukně ani šaty taky ne, místo kabelky nosí takový ten městský batoh a spíš sportovní bundy. Taky kluci podle mě vic tihnou k maminkam, dlouhodobě, anebo možná i naopak, ženy tihnou ke svým synům. Ja mam dceru a syna (vždy jsem chtěla 2 holcicky, jako jsme byly my se segrou)a i když jsem syna "nechtěla", mám k němu jaksi blíž, možná je to i jeho povahou, že je klidnější (dcera je "bohužel" hodně po mně, ale hlavně negativní vlastnosti má ještě více zesílené a to zrcadlo, které mi nastavuje, je docela síla), syn je mazlivý, usměvavý, mamanek (dcera tihne spíš k tátovi, k babičce-tchyni).
Vždy mi byly kluci blízcí, první syn, byla jsem ráda, o druhého chlapečka jsme přišli ve 23.t., dozvěděla jsem se pohlaví den před porodem a byla ráda za kluka. Poslední těhotenství opět překvapení, holka ještě větší, vadily mi řeči - jeee, páreček, jee, holka, to ti závidím, to ti přeju, byla jsem prostě ráda za zdravé a donošené dítě, až se blížil rok, došlo mi, že jsem ráda za holku, je to jiný svět a mě moc obohacuje, nás oba, všechny tři i se synem. A kladu si otázku, kdyby to byl opět kluk, chyběla by mi holka?
Vlastně chápu, že když je v rodině převaha jedné energie, u vás třeba mužské, že to může chybět
A nebo dnes kluci mají na pracovními stole každý dva kelímky v jednom jsou jenom barevné pastelky a v druhém propisky a obyčejný tužky.No a syn dal propisku mezi barevný tužky tak dostal přednášku.No ale on se nedá tak jsme vedli diskuzi a myslí si o mě své.No radši nechci vědět co.☺Ale ten muj stav je na jinou diskuzi.
@suromana Ano, to je naše dcera...když se přijde pomazlit, je to svátek - panenky od mala - absolutní nezájem, zajímají ji hlavně stavebnice - když manžel něco stlouká, hned se k němu hrne...nejlepšího kamaráda má taky kluka...paradoxně syn vypadá, že bude jemnější povaha, už jako miminko je mazlivější, přítulnější..
Mám známou, která má dva syny. Už dospělé. A mockrát jsem od ní slyšela, jak šíleně lituje toho, že nemá dceru, že jeden čas, přemýšlela o adopci, protože chtěla mít jistotu, že tu holčičku. Fakt budou mít. Jenže kvůli věku, že ji bylo už přes 40, do toho prý nešly. Teď je jí 65 let a nikdy se s tím nesmířila, z kluků zůstali mamánci, nemá žádné vnoučata a celkově to nese těžce, až tak těžce, že se z ní stala alkoholička a už několik let je mimo realitu. A stalo se to opravdu kvůli tomuhle.... To že vždycky chtěla holčičku, jsem od ní slyšela pokaždé co jsme se viděli a přišla řeč o dětech.
Já mám taky dva kluky, jsem za ně ráda, vždy jsem chtěla dva kluky a holčičku a dost často přemýšlím taky nad tím, aby mě to jednou nemrzelo, když by jsme do toho na potřetí nešli, ale představa, že by jsme měli 3 kluka...uf.....uf...uf...Bohnice 😱😁
Já mám dvě holčičky a nikdy bych neměnila, ale vždycky jsem si myslela, že budu mít 3 kluky, ani nevím proč??A k tvojí otázce, ano taky mi ten kluk chybí a teď uvažuji i zda do toho jít i na potřetí, že to bude ten syn. Je zkrátka jenom o tom pocitu, že mi ještě ten syn chybí úplně stejně jako tobě ta dcera❤️Ale příroda se nemílí a rozhodně si myslím, že každému víc jde k duši i srdci to co má. Já dcerky a ty synky🍀
Hodně věcí co píšeš jsou podle mě předsudky. Proč by kluk měl tíhnout k rodině přítelkyně? Je to spíš o tom jak ty svoje kluky vychováš a jestli se za tebou budou rádi vracet. Stejně jako to že kluci moc nemluví. Bože jak bych si přála aby starší syn byl aspoň občas zticha..
Ale k tvé otázce.. mám 2 syny a vždy jsem si přála dceru. Nestalo se a už ani nestane. Mrzí mě to to ti nebudu lhát. Když mi hodiny bily na poplach a lékaři mi tvrdili že další dítě mít nebudu měla ségra dceru takže jsem si to užívala u nich. Po narození druhého syna to tak už necítím. Syny miluju a neměnila bych ani za dceru ani za zdravé dítě. Jsou moji a já jejich. Doufám že si kluci najdou partnerky se kterými si budu rozumět. Že mi ty holky dovolí být u organizace svatby a u oblékání nevěsty, že mi budou chtít dávat na hlídání jejich děti a že si popovídáme. A moje přání je aby aspoň jeden z nich měl holčičku. Ale když ne nevadí. Spoustu věcí má kluk i holka v dětství podobné. To je můj názor 🙂
@kristyn.g svéprávný určitě je. Ale! lidi co jsou manipulováni to většinou nevidí. Zvlášť od osoby velmi blízké. Jsou pak situace kdy raději ustoupí této osobě než aby si hájili svůj názor na žití.