Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Odkdy chodíte s dětmi po horách?

simona_33
21. srp 2019

Ahoj. Zajímalo by mě, odkdy chodíte a dětmi po horách, resp na pěší túry/ výlety, asi jedno kde...mám syna 3r. Podotýkám, že nejsme žádná rodina horských vůdců, ale rekreační turisti, ale syn je prostě fnukna. Nevím zda a kdy to přejde? Na odrážedle celkem ujede, radši se s jim pohybují takto, pěšky jde chvíli (samozřejmě ho zaujme každý 3 metry něco a rozjímá u toho) a pak začne ... fňuká, chce nést případně jet na kočáru s braskou...Trochu nápor na moje nervy. Když dorazíme na hřiště tak najednou nožičky neboli...Jako nevím, chtěla bych na výlet, jsme aktuálně v krkonosich, ale jako nevím zda ještě moje nervy vydrží další pokus o výlet...navic musíme jen na cesty s kočárem, máme jedno nosítko a v tom nakonec nesu triletaka!a mimino musí kočárem. Bohužel ani z kopce to není paráda...včera viděl lanovku a ptal se jestli je to lanovka domácí (tedy jestli jede domů😭). Dík za nazory

alubif
21. srp 2019

@simona_33 dcera je zvykla chodit, od dvou let jsem na procházky úplně odbourali kočár, měla ho do 2,5 r v autě jen na spaní po plavani. Už od miminka s ní vyletujeme, chodí po výletech i s mými rodiči, minimálně chodíme po placených zábavách nebo výlet konci na hristi, přijde mi to jako nesmyslná motivace, dítě pak má pocit že je to normální, že všude čeká nějaká odměna.. Vždyť třeba jezero na konci cesty s vážkami a borůvkami okolo je mnohem hezci. Loni na dovolené ji byly cerstve 3, ušla bez problémů 8 km, zbytek prospala v manduce, další den 6km. Pak dva dny pauza u vody a zas 8km. Měsíc na to udělá 13 km a to podle ní úsek v podstatě běžela.... Dáši den 8km. Pak ještě skákala na trampolone. Vzdy to byli výlety dokonce zkopce. Cestou zpívané, hrajeme si na horolezce, sbirame lesní ovoce...
Někde jsem četla, že dítě by mělo bez problémů zvládnout výlet o délce dvojnásobně jeho věku. Pokud víme, že může, odmitame ji nosit. Prostě jdeme dál, nediskutujeme s ní nebo odvedeme pozornost jinam.

aliishaa
21. srp 2019

Dceři jsou 3 roky, ujde odhadem cca 8 km (čistě túru, co naběhá po zbytek dne, to nepočítám 😀), procházky "trénujeme" odmala, v kočárku moc nechtěla být, co začala v roce chodit. To chtěla ještě hodně nosit, ale +- v jejích dvou letech jsem měla zákrok, kdy jsem byla v nemocnici a nějakou dobu jsem ji prostě nosit nemohla, takže se jí to vysvětlilo a od té doby už to tolik nevyžaduje. Spíš si třeba hned na začátku túry vzpomene, že chce na hřiště, nebo že chce jet autem, tak ji namotivujeme, že hřiště bude třeba na konci výletu, nebo vymyslíme něco jiného, co má ráda a těší se na to. Během výletu se snažíme vymýšlet program - sbírání šišek, nebo skákání na kamenech, kdy se nesmí dotknout země, hry typu kdo tam bude první... pozorujeme brouky, kytky... Někdy stačí pro zabavení dát do ruky nějaké jídlo a je na pár minut klid. No a protože už dávno nespí po obědě, musíme jet na výlet hned ráno, kdy je ještě plná energie, odpoledne už by byla o to víc protivná a ufňukaná. Máme za sebou tedy zatím jen klasické pěší túry a výlety v ČR, ale příští rok už bychom chtěli zkusit něco "většího" jako Alpy nebo Tatry. Na ty nervy to byl kolikrát záhul, hlavně manžel to nedával, ale myslím, že byla zlomová jedna situace na parkovišti, kdy fakt chtěla hned jet domů, ale já jsem si říkala, že to prostě zkouší, věděla jsem, že to ujde, že není unavená, tak jsem neustoupila a to hodně pomohlo, když viděla, že jí neustoupíme (znamenalo by to vrátit se do auta hned na parkovišti), říkala jsem si, že radši ujdeme jen pár metrů, ale prostě neustoupíme 😀. Nakonec byla samozřejmě nadšená a od té doby se na výlety těší, hodně si o nich povídáme dopředu.

ilona87
21. srp 2019

Se synen jsme začli chodit na procházky, hned jak něco ušel po svých, aby si zvykl. Na první dovcu na hory jsme jeli v jeho 2,5 letech... Něco ušel, psk se vezl, schrupnul. Ve 4 letech zvladl tech 12km s přestávkami samozřejmě. 🙂 Teď je mu 5,5 a i těch 18km dá, ale taky občas fnuka... Zkouší 🙂
S dcerou to praktikujeme stejně. Letos jsme byli na horách 2x, dceři je 18m a v pohodě ten téměř kilak dala. Děti se musí motivovat cestou... Jinak je to nebaví samozřejmě. Hráli jsme si na vlak, siskami strefovali do stromů, počítali jsme, kolik toho kde vidime, a kdo uvidí první turistickou značku. 🙂

fyii
21. srp 2019

@simona_33 ahoj maly ted bude mit 3 a chodi hezky, ale! nemuzeme jit jen tak, musime sebou tahnout pidi kosicek ve kterem ma dva anglicaky auticka. nese si ho celou cestu teda. chodi za mnou po lese jak pejsek, popobiha, nebo si nosi jeste navrh nejaky klacik a chce na nej privazat provazek, ten pak taha po zemi. ted jsme na Sumave, najdeme kolem 10 000 kroku a celkem ok, akorat cestou zpatky uz leze k segre do kocaru a chce ji drzet, pac uz je unaveny. zkus ho na neco nalakat ten provazek a na nej navazat sisku a jak se zabavi..

neomenia
21. srp 2019

Chodíme, do 3 let kombinace pesky/ krosna, od te doby po svych. Brbla, musíme hodně zabavovat, hodně vypravime pohadky. Ted v peti letech usla 12km. Když je s nami jine dite a ma partaka, ujde vse, ani nevi jak.

ninive211
21. srp 2019

U nás je to podobný, dcera skoro 5 let je lenoch lenošnej, když lítáme celý den po zoo (mezitím vyzkoušet každou houpačku, každou druhou lavičku...),tak to zvládne v poho, ale když se má jít delší kus (čti třeba 2 km) v kuse, hned ji po chvilce "bolí nožičky, je unavená". C tady píšete o tom, že děti ušly v 6 letech 18 km, to je naprosté scifi a popravdě tolik bych měla problém ujít i já. Letos jsme byli na dovči na Slovensku(Vrbov), primárně termályale měla jsem naplánované i aktivity mimo-zoo, spišský hrad, Štrbské pleso...vždy k tomu ještě menší zacházku kousek bokem (tak do 2 km), na kterou nikdy nedošlo, protože po hlavním programu byla hotová a po nasednutí do auta spala jak zabitá, u toho Štrbsho jsme prosím jen obešli jezero podél jedné strany (tak kilometr) a pak si zašli kousíček na jezírka lásky, víc jak 4 km za celou cestu od vlaku k vlaku jsme mít nemohli, myslela jsem ještě, že si ve Smokovci vyjedeme pozemku na Hrebienok, že to bude pro děti zážitek a pak tu půlhodinu sestupem po pevné cestě dolů, no na to už ani nedošlo, vzdala jsem to, když už ve vlaku si na mě lehala, po v autě odpadla okamžitě a spala následující tři hodiny! Možná teď má ale i růstové bolesti(dlouho teď s výškou stojí), tak jestli to spolu souvisí, asi taky. No příští rok to holt jistí válečka u moře na pláži, každý den po pár krocích poslouchat fňukající holku je fakt otravné. Samozřejmě rozptyluji zmrzlinou jako odměnou, využíváme hřiště, zastávky u pro děti zajímavých míst...

zmrzlinka
21. srp 2019

Syn ujede 30 km na kole v pohodě a neujde 5 km pěšky.Nebavi ho to.Knoura a my s manželem na to nemáme nervy.Tak jezdíme na kola.Dcera to je kapitola sama o sobě.Ta odmítá od miminka úplně všechno 😂

makronka222
21. srp 2019

Od mimina. Jsme mestaci, ale proste kdyz jsme se rozhodli pro vylet, tak pocasi bylo to posledni. Letos jsme sli na Labskou s kocarem,
1 cesta podel vodopadu, kvuli vyhledu. Poslednich 300m jsme sportak slozili a mimino bylo v nositku. Trileta to usla s recma tam a bez reci zpatky. Jinak cesty jsme vybirali aby mohl na ne i kocar ale i tak to bylo nadherny. Treba rozhledna Stepanka. Jit pesky z Korenova po maly asfaltce, mezi krasnejma chatickama. Totalne bozi. Na zadnou turu, kde bych lezla po sutrech bych s tak malym ditetem jeste nesla.

baris
21. srp 2019

@simona_33 tak hlavně každé dítě je jiné. Mám dcery, rozdíl mezi nimi 17 měsíců, takže stejná výchova, pravidla ....

Starší dcera chodí bez problémů, mladší ani omylem. Po Zoo ještě jde, ale musí mít přestávky a sednout si 😄😀. A to ji je 9,5 let. Odměny, výhrůžky ... Neplatí na ní nic.

simona_33
autor
21. srp 2019

@ilona87 já se ho samozřejmě snažím motivovat. Během cesty i cílem. Nevím, co dělám špatně. Snažím se to nevzdat, ale nepozorují nějaké zlepšení. Bohužel jsem jen člověk takže po motivováni a různých kličkách pak nakonec mi stejně dílnou nervy, což vím, že je špatně samozřejmě, ale jak říkám, mám jen jedny nervy. Včera mě prostě překvapilo, že fnukal z kopce (i když je teda pravda že jít z kopce je podle mě nic moc no...) Kdybych měla jen jeho tak bych to tak neprospívala, ale mám ještě mimino a ten samo taky nechce bejt v kočáru celou dobu...

danask88
21. srp 2019

My celkem turisti jsme, já chodila trasy 40, 50 ale i 70km (Praha-Prčice). Takže jsem k tomu vedla i syna. Měli jsme takové různé pomůcky. Jednak hodně pomohlo plánovat výlet společně, trasu volit tak, aby po cestě nebo v cíli byly nějaké atrakce na které se může těšit. Dál pomohlo chodit často už od jara, třeba každý víkend, nebo alespoň každý druhý a postupně ty trasy natahovat aby si nožičky zvykly. Jinak ty malé děti ty nožičky opravdu bolí. Jelikož žijeme zdravě a kluk nedostával nikdy doma sladkosti (jen sem tam u babičky za našimi zády nebo ve školce) tak na výletě to byla občas výjimka a mohl si koupit nějaké drobné bombonky a vzala jsem sebou například oblíbenou knížku, nastavila na mobilu GPS např. aplikaci Runkeeper tak, aby každý kilometr ohlásila ta aplikace. Klik na to čekal a třeba po jednom km byla pohádka, po 2km bombonek....Kluk se těšil jak to zahlásí a kolikrát přímo letěl. Samozřejmě pokud chtěl poponést tak to neplatilo a nic nedostal, takže nošení se tím okamžitě odbouralo a žádosti o něj. Dobré jsou akce od Klubu českých turistů, kde děti v cíli pochodu dostanou diplom a je to takový zábavný orienťák. Když si stěžoval na bolení nožiček tak jsem mu vysvětlila, že co bolí to sílí a že ty nožičky si zvyknou a už ho pak nikdy bolet nebudou. Dodnes pochody miluje a i když mladší je 18m a nedáváme tedy tak dlouhé trasy tak o ně občas přímo prosí. Teď už z lásky k pochodům, bez bombonků a bez jiné motivace. To jsme pak rušila tak, že jsem hlášení natáhla na 2km, pak na 3 až to nevyžadoval a i tak ty výlety miloval. Ovšem ve 3 letech to bylo ještě s poponášením, ve 4 letech chodil max kolem 10km, v 5ti letech kolem 20km a v 6ti letech ušel prvních 30km a to ještě posledního půl kilometru běžel, abychom stihli v cíli diplom.

summer2012
21. srp 2019

Výletíme s oběmi prakticky od narození, nejdřív nosítko, jak začali chodit tak sami a střídáno s krosnou...starší ve třech dával na dovolené na střídačku 5-10km, ve 4 letech 10-15...mladšímu byly akorát dva a ujde 3-5km, záleží na terénu...nepočítám co naběhají mimo výlet...starší je teď "sběratel kroků", má vlastní krokoměr a loví kilometry, to ho motivuje samo o sobě...mladšího zabavujem a důležitý je i cíl cesty, aby tam bylo NĚCO. Kočárek máme v podstatě už jen na polední spaní, v krosně už to pro něj není pohodlné...pokud není terén na kočár, dá si dvacet cestou v autě z výletu a večer jde spát dřív...

astyna88
21. srp 2019

Male deti spis na nejake tury nejsou. Ja to vidam kolem dost casto,rodice namotivovani,ze detem neco ukazou, ty jsou spis otravene...manzel ke turista a skaut, kdyz chtel nekam jet,jel s bratrem,me to treba nebavi, kluci jsou mali, ikdyz starsi od roku chodi bez kocarku, jsou to jeste male deti,ktere maji rady hriste, zmrzku..podobne jako ja mam rada zamky a vystavy,chodim tam bez deti.
Uzpusob to detem, z vyletu,kde tahnes jedno dite na zadech a dalsi v kocarr,asi moc mit nebudes. Hlavne kdyz je to fnukna..ja bych to resila kratsimi useky, semtam busem, pak peso, prestavky na svacinku, odmeny.... s detmi cestujeme odmala,rozumej od cca dvou mesicu mladsiho, ale vzdy jsme to uzpusobili detem, aby nebyly rozmrzeli.

ninive211
21. srp 2019

@danask88 Ty brdo, tak 30 km jsem nikdy nešla za celý život ani já, maximum bylo asi 22km a druhý den jsem necítila nohy. S našima jsme chodili pravidelně na jarní pochody 17 km a bylo to tak akorát, s přestávkami to bylo skoro na celý den. Chodili jsme to hlavně díky tomu, že to chodili i známí a chodili jsme spolu, my děcka jsme se bavily, hrály cukr-káva-limonáda nebo soutěžili, kdo bude na kopci první, tak to šlo.

20190418
21. srp 2019

My taky výletíme hodně. Letos dal syn 4,5r 13km v Tatrách. První desítku dal ve třech letech. Chce to chodit často, neustupovat (i za cenu toho, že ho trochu podusite), ale zároveň to odhadnout, aby se mu to neznechutilo. Já pořád musím vybírat variabilní cesty (mostiky, chodníky, hrad, zříceniny, jeskyně, zvířata pí cestě atd), na nějakou hrebenovku, kde se jde 10km po planině, bych ho nebrala. Taky hledáme kešky, fotíme se s Tlapkovou patrolou na vyhlídkach, na výletech se mlsa čokoláda, koukáme spolu do mapy, sbíráme turistické známky. Když už hoooodne moc remcal, tak jsem ho jen tak symbolicky poponesla v ruce třeba 30m a on měl radost a zase slapal pár km bez keců 🙂 Taky dostal svoje chodící hůlky.
Když jsem byla v Kyrgyzstánu, potkala jsem tam rodinu s holkama tak 10,8 a 6 let, které šli trasu z 1300mnm do 38000mnm (táta měl asi 100kg krosnu a těžko říct, kolik dnů to šli - ale rozhodně to bych přechod, který obejít nešel) . To je můj cíl 😂😂😂

hafika
21. srp 2019

Starší okolo 3 r taky nechtěl chodit, protože se mladší vozili v kočáru, záviděl jim. Měli jsme to všude celkem daleko, do obchodu skoro 2 km, takže celkem 4 km procházka. Rozchodil se až v 3,5 r, když se mladším nelíbilo v sporťáku a vytáhla jsem kočár po starším, ke kterému jsem neměla stupátko. Vzhledem k tomu, že jedno mimi bylo v kočáru, druhé v nositku na zádech, tak už neměl, kde se svézt, a najednou mu to nějak nevadilo.

Ale starší doteď (8 r) při výletech brblá, zvlášť když jdeme do kopce. Obvykle ho to po chvíli přejde, když pochopí, že prostě půjdeme dál. Na kopci zázračně ožívá a domu odchází spokojen. Jeho o 2 r mladší ségry chodí bez řečí. Některé děti prostě víc brblají. Moje rada je nenechat se odradit.

lolam10
21. srp 2019

Chce to trenovat hlavne doma, na dovolene to nezlomite.my chodime jednou tyden na vychazku ktera ma kolem 3km takze je zvyklej a pak na dovolene uz ho to neprekvapi,jsou mu 2r...byt vami tak ho hlavne nenosim.to radsi dat do kocarku a cestou zpivat a hrat hry at mu to utika a volit male cile...a doma zkuste omezit odrazedlo a chodte...

simona_33
autor
21. srp 2019

@fyii moc děkuji za radu. Tohle určitě zkusím...on někdy jde a já vůbec nechápu, energie má určitě dost, normálem litá do zblazneni. Po profnukane cestě dojdeme na hřiště a to je jak jackyl a hyde...najednou leze po lanech apod. Nechci to vzdát, ale...to fnukani fakt tezCe nesu...takže ho nakonec nesu. A presne jak píšeš, nakonec si vyleze do kočáru... Sedne si k bráchovi na ten prostor pro nohy a hotovo. Není blbej 🤣

danask88
21. srp 2019

@ninive211 17km to mi přijde kousek, běžně třeba teď s malou v nosítku chodím na nákupy a k doktorovi do Prahy, to je cca 15km (podle toho kam) ale zpět tedy většinou už autobusem. Ale rozhodně to není na celý den, tak na 3-4 hodinky dle toho jak se courám a kolikrát cestou přebaluji. Můj rekord za den je 74km a šla jsem to rovných 12 hodin.

simona_33
autor
21. srp 2019

@neomenia přesně....když s náma byla sestřenice tak celkem šel...ale jsou o dost starší takže mají jiné tempo a nakonec se odpojí...ale ve školce chodí na lesní výpravy a já se musím zeptat, jak to dělají....nechápu. ten kolektiv...dělá divy

jannym
21. srp 2019

Prvni dovolenou mela dcera s mima rodicema ve 3 letech a tam pochodovala neco okolo 5 az 6km, coz tak odpovida tomu kdyz jdem od nas k nasim to zvladala od 2,5 bez kocaru, s nama byla poprve ve 3,5 v alpach, tri dny pred odjezdem si rozsekla nohu a stejne s nama slapala, jen v jednom useku ji musel manzel nest uz ji nozka moc bolela ale slapkala statecne, cim je starsi tim vic brbla, ale zase je ji snadne na neco nalakat, nebo staci si zacit hrat na placanou nebo pocitat mraveniste, hledat berusky nebo vazky, proste co je zrovna kolem...

simona_33
autor
21. srp 2019

@ninive211 jo já jsem strašně zklamaná z toho, jak jsem s druhým dítětem slevola že zásad výchovy...uchýlila jsem se už i k motivaci jídlem (nejlépe čokoláda) stydím se no, ale...🙈

g_m
21. srp 2019

Byli jsme teď v Dolomitech s ani ne ročním prckem (celou dobu v krosně) a dcerkou (bude mít v listopadu 3). Ušla toho strašně moc, než zjistila, že krosny máme dvě a druhá je pro ni. Pak začla fňukat a mrčet. Nepovolila jsem, prostě chodila a vymýšleli jsme kraviny (co 20 kroků jeden gumový medvídek apod.). Je hodně zvyklá chodit, protože v neměla ani 2 roky a narodil se prcek a druhý kočárek nevedeme, takže musela všude chodit. Ono je to pro ně nuda jen chodit, proto je třeba hledat zvířátka, házet šišky na stromy nebo si kopat kamínkama 🙂

kassandra1
21. srp 2019

@danask88
@ninive211 My jsme taky docela turisti, 30 km je pro nás dospělý pohodička..Ale nezlob se na mě, 6 leté dítě by kvůli vašim ambicím nemělo chodit 30 km, ničíš mu tím zdraví, za tohle by tě žádný ortoped nepochválil ☹

ninive211
21. srp 2019

@simona_33 Nikdo není dokonalý a taky motivuju kokiny, když to holt funguje... 😁I na nás jako na děti to fungovalo.
@danask88 To už je mimo mě chápání, já na tohle nikdy nebyla, my chodíme na procházky, kratší výlety, na "pochoďáky" nás s mužem neužije, hlavně teda manžel, když naberu jen lehce rychlejší tempo (tak 4,5 km/h), tak mě krotí, kam kvaltuju, že se přece nebude honit.

ninive211
21. srp 2019

@kassandra1 Předpokládám, že já jsem zde byla označena omylem😁 protože v podstatě souhlasím s tebou, aby dítě v 6 letech chodilo 20 a víc km, není normální a je to přetěžování organismu. Jako my jsme s našima taky odmala chodili na výlety, kazdy víkend procházka někam(oproti tomu jsme my teď s manželem zahalcivi lenosi), byly jsme k tomu se sestrou vedený a stejně když nějaký ten výlet (ideálně po kopcích, že) měl víc jak 15 km, tak jsme extrémně brblaly a druhý den jsme byly ochotně tak max někam kousek. A to už mluvím o věku, kdy mi bylo 12,14 let, nebyla jsem šestileté dítě.

kassandra1
21. srp 2019

@ninive211 Jj, omylem 🙂

tulikiss
21. srp 2019

Jde hodne o teren a o cil. S detma chodime takhle hodne i behem roku a posledni 3 dovolene byly vzdy na horach. Loni v 6 a 4 letech usly v Dolomitech pres 10km s prevysenim pres 600m. Na konci trochu brblaly, ale vedely ze se musi dojit k autu. Letos jsme byly v Tatrach a bylo to podobne jako loni. Kazdopadne nic se nema prehanet, ale kdyz clovek vidi, ze decka ve skolce nejsou schopne chodit na prochazce ani pul hodiny, kdy ujdou slaby dva kilaky tak je to k placi.

drep
21. srp 2019

Všechno už tu asi padlo, je rozdíl, jestli ho bolí nožičky, protože není zvyklý chodit a fakt boli anebo jestli ho bolí, protože se mu nechce. Já jsem taky trochu vypadla z formy, tak bolestem nožiček rozumím. I délka výletu asi maximálně záleží na kondici a zvyku všech zůčastněných, pokud normálně dojde dítě max. Na autobus a zpět, tak pro něj bude záhul i pět kilometrů, pokud dítě chodí bězně, tak mi ani 30km nepřijde nic moc hrozného, pokud to není úplně vždycky a je to ve slušném térénu. Ale já jsem taky z těch, kteří do deseti kilometrů jdou na procházku, do dvaceti na výlet a tůra začíná nad těch 20 anebo má aspoň trochu pořádný převýšení.

laka_lacenda
21. srp 2019

Já jsem od malička jezdila s babičkou do Tater a tam jsme chodily fakt náročný tury. Dlouhý, převýšení...Později i retezy, sedla....Navíc jsme měli chatu v Jeseníkách, takže jsme chodili všichni i tam. Já teda turistiku miluju, mohla bych lítat po horách furt. Ale ex byl úplně opacnej: byli jsme 2x v Tatrach a byl otravenej před každým výletem a musela jsem ho motivovat jak jídlem a vybírat trasy, kde je po cestě nejaka chata kvuli pivu. 😂 Přítele to aktuálně baví, ale zrovna v pondělí jsme byli na jedné ture: blbych 9km (z toho byly teda 3 fakt do prudkého kopce) a na konci už skoro nemohl, protože ho bolela záda, koleno. A ještě dnes je rozbitej. Jeho tři děti to zvládly jakztakz - nejhůř teda 15 letá holka, která celej ten kopec strašně brblala, ale pak to bylo OK. 😀 Ale na další túru bych je už nedostala. A to jsem 29tt.😀😀😀😀 Takže doufám, že dítko naucim milovat turistiku jako já, abych pak měla poradnyho partaka na hory. 😀 Doufám, že bude v tomhle po mě.🤦‍♀️😂

Sem začni psát odpověď...

Odešli