• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Dítě se mě bojí, ale když jsem klidná, je drzý, odmlouvá

31. prosince 2015 
@tyrisa moje dcer už je skoro bez plín, jedem bezplenkovku, napíšu ti za půl roku tedy ano? To už budu moct? To je ale hloupé co...
8. únor 2012 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@diviska Vidim, ze zkusenosti mas az az, presto, vlastni dite, od kteryho nemuzes nikdy odejit, nemas ho jen na doucovani, nebo na pohlidani, je neco jinyho :wink: Jinak na me byste asi museli poslat socialku, svyho syna nebiju ani neplacam, placla jsem parkrat pres plinku, spis jako upozorneni, aby si me vsiml, z toho mel spis srandu, presto se obcas nakrci, kdyz ho chci pohladit, jakoby se lekne. Nevim proc, nebije ho nikdo, babicky uz vubec ne, to by si nedovolily, a on ma presto tyhle uhybny reakce, ani se moc mazlit nechce, boji se, zvlastni povaha, pritom vyrusta v uplne spokojene rodine, vsichni ho maji radi, my na sebe s manzelem taky nejak nerveme, nevim... Jediny, kdo ho "bije", je nase mala, kdyz se tahaji o hracky, ale nad ni ma zatim tezkou prevahu :sweat_smile:
Jak resit, kdyz kluk maly ublizuje, taky moc nevim, nekdo mi radil nevsimat si jeho, ale "obeti", tzn. kdyz ona place, pochovat ji, pomazlit, a pritom treba jemu vysvetlovat, co je spatne. Ja totiz predtim delala to, ze jsem popadla jeho a hned mu zacla do oci dulezite vysvetlovat, co je spatne, protoze jsem si rikala, ze se to musi resit hned, dokud vi, co provedl. Tak nevim, ted si tedy vsimam ji, utesim ji a on je mozna zprazenej z toho, ze si nevsimam jeho. Zatim ji ale vesele skodi dal, i kdyz ji ma jinak rad, ale povazuje ji za svoji hracku a majetek...
8. únor 2012 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jasekd samozřejmě, že je o jiné a proto pořád dokola opakuji, že nemůžu zaručit, že mi ta trpělivost někdy nedojde atd...ale z principu odmítám tvrdit, že je to normální...

koukám, že máš detičky kousek od sebe, to je pecka, klobou dolů. Taky jsem vždycky chtěla děti blízko po sobě..teď si ráda počkám aspoň dva roky :slight_smile:
8. únor 2012 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jasekd libi se mi tve pribehy ze zivota :slight_smile: cekame druhe mimi a moje mala se strasne tesi, vim ze bude skvela.. ale znam i jinak - jako pekne zarlivou potvurku - a tve prispevky jsou moje "prvni realita" s tim jak to u nas bude asi za par mesicu vypadat... hlavne se uplne vidim s tim krmenim :slight_smile: a u nas i oblekanim bohuzel.. nekdy ji totiz tak strasne boli rucicky ze si nemuze vyslect to pyzamko sama - proste maminko nemuzu.. fakt me strasne boli rucicky.. no jo ha ha ha.. ted to jeste davam a rikam ji ze teda nemuzeme za detma, ze v pyzamku do te zimy nemuzeme.. ale nekdy mi to vezme i 30-45min nez ji "ukecam".. bojim se ze s druhym na to nebude cas :frowning2: tak uvidime.. se to nejak vyvrbi.. :sunglasses:
8. únor 2012 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jak vidím, tak se diskuze nějak zvrhla v obhajování čí výchova je lepší, kdo je jak dobrá či špatná matka atd. ale to zakladatelce diskuze asi nijak nepomůže, nedivím se, že se už neukázala. Já bych si nikdy nedovolila nikoho hodnotit, ale když někdo chce radu, tak podle toho co vím, poradím a když si z toho někdo něco vezme, tak tím líp a netvrdím ani náhodou, že jen tohle je správné řešení a vše ostatní je špatné, každé dítě je jiné, rodiče jsou jiní, prostředí je jiné, to, co platí pro moje dítě, nemusí platit pro jiné, autorka prvního příspěvku mi přišla jako soudná, se snahou řešit nějak situaci doma, která jí nepřipadá ideální, znovu píšu, že za sebe mi připadá nejlepší, aby se pokusila buď sama za pomoci literatury nebo pokud vyhodnotí, že to nezvládne, tak za pomoci psychologa zlepšit komunikaci se synem, aby nemusel dále říkat, že se jí bojí, nebo´t to byl ten důvod, proč tato diskuze vznikla.
8. únor 2012 v 15:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@diviska ja si taky myslim, ze je lepsi resit veci jinak nez jecet, ale sama na to bohuzel obcas nemam, jsem povahy vybusne, nervozni, a vim to o sobe, mit povahu meho muze, zilo by se mi lip. No a malej bude asi po mne :sweat_smile: Navic se placame ve zdravi, obe deti mam nemocne a to mi taky nepridava, na jednu stranu, o to vic by je mel mit clovek rad, mit s nima trpelivost a nadhled nad takovou kravinou, ze treba neco rozbijou nebo se vztekaji (ty jejich nemoci jim nezpusobuji ted nejaky bolesti nebo omezeni, aby to nevypadalo, ze tady rovnam do late tezce postizeny chudaky, nastesti oni o nicem nevedi a jsou zivi az moc :slight_smile: ) Rikam si, bud za ne rada, vsechno zmaknes, vydejchej se, dejcham dejcham a pak vylitnu :sweat_smile: Jinak jsem chtela deti po dvou letech, a nejak jsem se neuhlidali, ale lepsi, nez pak zas mit nervy, ze to nejde, jako poprvy :slight_smile:
@kaeth01 oblikani je asi mazec u kazdeho ditete, muj nekdy zacne uplne hyperventilovat z toho, ze si ma vzit svetr, nebo nedej boze cepicku :grinning: Presne, na to ukecavani nemam ted tolik cas, no ale snad je vychovam nejak rozumne oba, zas maji jeden druheho a to jim taky hodne da. Nekdy mam vic casu nez s jednim, protoze si hraji spolu, nebo spis zatim vedle sebe, ale zabavi se :slight_smile:
8. únor 2012 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@jasekd @kaeth01 mám ve fotoblogu pár myšlenek z knih Sourozenci bez rivality a Pozitivní výchova sourozenců v rodině, můžete nahlédnout, když se vám to nebude líbit, tak aspoň nemusíte ztrácet čas čtením celé knihy, té literatury je spousta a fakt není možné číst vše, ale třeba si pár myšlenek z toho vemete :slight_smile:
8. únor 2012 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kaeth01 nebude čas a nervy :frowning2: , ale to dáš, budeš muset :grinning:
Nejvíc mě točí, když teď v těch mrazech začne 20m od baráku cestou ze školky trucovat, že už nedojde, že jí bolí nožičky...no co s ní, že jo, pětiletá a já s kočárkem....nechat jí tam nemůžu na hlavní silnici...to bych jí přizabila, takže na ní prostě musím na celou ulici houknout, že tohle nebo tamto teda nebude (na večerní pohádku dost slyší).
Oblíkání neřeším, oblíká se sama a já zatím honím po bytě malého s kalhotama a mikinou a vždycky, když zrovna běžíme kolem ní, tak halekám : nestůj, nekoukej, oblíkej se. No kdybych nebyla účastníkem, puknu smíchy - rezerva na oblečení obou tak 30 minut. A pak přijde obouvání, malej odmítá spolupracovat a velká, že chce obout, že se v těch kalhotech a bundě nemůže ohejbat. Nutno dodat, že rekonstruujem barák, obouváme nad schodama, takže obouvat a hlídat, aby nespadli - prostě veselo :slight_smile:.
8. únor 2012 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@mates22 taky nekdy vyhrozuju.. hned pohadkou, hned bonbonkem - ale ona ta potvurka se na me podiva a rekne, tak dobre - dnes nebude pohadka a ani bonbonek po jidle, ale - stejne neudelam co po me chces!! diva se mi do oci a rika ze to proste nechce, ze ji to nevadi!!!!!! auuuuu nemam co ji zakazat v tu chvili a nebo slibit!!! sevsim souhlasi jen aby si prosadila svoje.. ale nekdy si ti proste prosadit nemuze a to vim presne co nas ceka :frowning2: cca 5-10min hystericky zachvat a pak je opet schopna rozumne komunikovat.. ale cekat na ten hysterak.. vim co uz prijde jak se takhle zasprajcuje - nekdy to dam a cekam... ale nekdy.. nekdy..
8. únor 2012 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna mam pocit, ze ta rada, co mi davala ta holka, byla asi z toho, mrknu na to, diky :slight_smile:
8. únor 2012 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@diviska tak zjištuju,že ty a tvá výchova - naprostá dokonalost a neomylnost.....klaním se ti proto až k zemi a omlouvám se,že jsem si zde dovolila cokoliv napsat....snad by ses měla přihlásit do soutěže matka roku.....neměla bys konkurenci.....děkuji za rady beru si je upřímně k srdci :sweat_smile:
8. únor 2012 v 16:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kaeth01 taky vyhrožuju a znám to co říkáš :grinning: chlad v očích a tvrzení...mě to nevadí - a jsem v pr..... :grinning: pak že děti nejsou vy.........
8. únor 2012 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jo,zapomněla jsem vám říct....ted jsem přišla s malou ze školky a ona mi v šatně říká....jsi nejlepší maminka na světě.....To je asi z toho traumatu jak ji mlátím :grinning:
8. únor 2012 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@tyrisa jojo to bude s toho.:slight_smile:My taky mame s dětma super vztah a taky je mlátim
8. únor 2012 v 16:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@1983hr nechápu když jsem taková tyranaka...asi jsme mimozemštani :slight_smile:
8. únor 2012 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
8. únor 2012 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tyrisa Musim tě zklamat,ty mimozemštanka nejsi ale jiní ano:slight_smile:
8. únor 2012 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1983hr a já byla tak hrdá,že se liším :frowning2:
8. únor 2012 v 16:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tyrisa :slight_smile:) A co čekáte?
8. únor 2012 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tyrisa :slight_smile:) a co mímísek v bříšku co to bude?
8. únor 2012 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nechci se pouštět do nějaké krvavé diskuse, ale to, že vás děti mají rády, neznamená, že bití je v pořádku. Ano, každý má svůj styl výchovy, svoje názory, ale fyzický trest by měl být krajní (a výjimečné) řešení. A rozhodně to není nic, čím by se člověk měl chlubit a poplácávat se za to po rameni. Je to známka toho, že došla slova, že komunikace selhala. A chci podotknout, že i týrané děti své rodiče milují.
Ano, mám teprve roční dítě a nosí zatím plíny, tak se do mě za to prosím nepouštějte.
A ještě jsem chtěla podotknout, že obdivuju učitelky v MŠ i na ZŠ, které na děti nesmí vztáhnout ruku a spousta matek to se svými dětmi bez toho nezvládne. Není to zvláštní?
@morava739 POkud tě ještě zajímají názory na tvoji konkrétní situaci: Já bych se vůbec nebránila konzultaci s dětským psychologem. Jednání tvého syna může mít hodně příčin a on se na to podívá z venku. Kloním se k názoru např. bereniky, že je asi hlavní problém v komunikaci, ale k tomu třeba nejdenotnost rodičů ve výchově atd. Jinak opravdu můžu doporučit knížku Respektovat a být respektován, stejně jako Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly (nebo tak nějak). Já jsem nikdy nebyla odpůrce mírných fyzických trest (plácnutí), ale po přečtení některých knih a článků vidím, že mám spoustu rezerv sama u sebe (často vybuchnu, jsem netrpělivá, nepřesně formuluju požadavek atd.), takže se pak nemůžu divit :grinning:
8. únor 2012 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sova33 my už si děláme srandu......myslím,že plácnout dítě třikrát do roka není zase takový hřích,já dítě nebiju.....plácnutí po zadku není bití....to mě pak doma bije přítel........
8. únor 2012 v 16:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1983hr kluka - zatím :slight_smile:
8. únor 2012 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tyrisa vidíš to jsem si vůbec neuvědomila že mě muž vlastně mlátí a já ho za to ještě miluju
8. únor 2012 v 16:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@1983hr si divná :grinning:
8. únor 2012 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sova33 Víš jaký je rozdíl mezi bitím a plácnutím?
8. únor 2012 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tyrisa já jsem sadista mě se to totiž líbí.:slight_smile:
8. únor 2012 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj,ani nevím proč jsem se začetla do tohoto tématu.Mám teprve 7. měsíčního chlapečka,takže ještě "prd" vím,co mě s ním čeká za výstupy a jak budu reagovat.Zatím jsem jen občas bezradná při utišování pláče.Ale co vím už teď je,že taky nejsem zastáncem mlácení nebo plácání dětí.Rozhodně vím,že je lepší s ohledem na věk to nejprve vysvětlit,co je špatně a snažit se být trpělivá.Ale na druhou stranu nechápu ty z vás,které tady obviňují div ne z týrání ty matky,které občas už jsou na pokraji svých sil a potom,co zkusí řešit spor po dobrém,tak prostě trochu dítě plácnou.Uvědomte si,že každé dítě je naprosto jiné,prožívá jiné situace,setkává se ve školce s jinými dětmi a pak přijde domů a zkouší,jestli se může začít "jinak" chovat i doma.To,že jednomu dítěti stačí říct jednou,co je špatně,neznamená,že u jiného to bude fungovat také.Kolikrát jsem viděla v supermarketu vztekající se dítě,které matka doslova táhla za sebou,aby s ním hnula.A co myslíte,že jsem si v tu chvíli řekla?Ano správně,bylo to"já bych mu jednu plácla".Nedovedu si představit v tu chvíli na to vřískající dítě v klidu mluvit a vysvětlovat mu,proč nemůže to a to.Ono asi žádná normální maminka nemá v plánu své dítě fyzicky trestat,ale občas už člověku dojdou slova,a tak prostě plácne.Nemyslím si,že by kvůli tomu kolem nás vyrůstaly vystrašené děti.Sama jsem také občas dostala na zadek a dodnes vím,že právem.Takže vy radoby dokonalé matky,doufejte,že vám vaše výchovné argumenty brzo nedojdou a pokud máte tak dokonalé děti,kterým jde vždy všechno vysvětlit,tak si gratulujte,ale věřte,že vás není většina.
8. únor 2012 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@stavba alelujáááááááá.někdo tu chápe o čem je řeč....děkuji...přeju abys to vydržela a nepřidala se k nám plácajícím matkám :slight_smile:
8. únor 2012 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tyrisa díky,taky doufám,ale upřímně na rovinu říkám,nervy mi jednou nebo i víckrát taky ujedou,hold nejsem ta dokonalá.
8. únor 2012 v 17:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek