Jak a v čem necháváte spát miminko?

Heh. Predne bych ti poradila jednu vec. Nestresuj se necim, co dopredu nemuzes vedet, ono ve vysledku kazde dite je uplne jine a vyzaduje neco jineho, fakt. Mam dve deti v kratkem case po sobe a nejsou stejne, ani v chovani pri usinani. Ale, abych ti v uvozovkach poradila jako zkusenejsi i kdyz..... O tom casto pochybuju, protoze jsem u druhe casto stejne prekvapena jak u prvni, tak odrihnout po kojeni urcite doporucuji. U prvni dcery jsem nedavala, problem nebyl.... U druhe prvnich 14,dni take ne, do te doby, nez se ji bublina s mlikem vratila a zacla se mi dusit a nechtela se nadechnout, volali jsme RZS, nechtela se 15 sekund nadechnout a dusila se, protoze vdechla mlicko, nastesti to dopadlo dobre, proste jak si nekrkla, tak se ji vic mlicka vratilo zpatky a ono jak je nattaveny, tak pak strasne stipe a lepta jim sliz ici a je to boli. Domu jsem jela s vypujcenym monitorem dechu a zvedli jsme postylku do uhlu, parkrat se to jeste stalo, ale tp uz jsem vedela, jak reagovat. Od 4 mesice je klid s tim. Co se tyce mantinelu, ty potrebujes az pak jak zacne cestovat po postylce. Me mala kolikrat narvala hlavu mezi sprusle. Zavinovacku jsem davala a davam, ma ji rada. Polohavaci polstarky ci co, neznam nevim co to je. My, mame problem s tim, ze porad chce lezet s hlavpu na kedne strane a tak ji tam branim smotanym rucnikem jak mi ukazovali na neurologii, se kterou resime cviceni. Hnizdecko jsem taky nikdy nemela. SIDS kloudne nevyresili, kvuli cemu vznika, ale obecne se nedoporucuje aby dite spalo v pretopeny mistnosti, na brise, dokud se nepretaci samo dobrovolne. Lekari v nemocnici mi v podstate rekli, ze jakmile se dite pretaci uz na bricho a chce na nem spat, tak je riziko SIdSu uz minimalni az skoro zadne. Do postylky jsem nikdy nedavala zadne blboati, ani kolotoc. No spani v posteli.... To je na tobe. Me osobne a ani malym se to neosvedcilo, takze holky kazda spi v postylce. Starsi dvouletacka si tam dokonce po precteni pohadky vyleze sama. Ale v tomhle si me vylozeme vyskolily ony, kdy daly najevo, ze spolecny spani jim nevyhovuje, vtom se mi podedili.

Hlavne neprozivej podrobnosti a moc se nezrap detaily. Ver ze po porodu ti bude presne nastaveny manual k nicemu. Materska je predevsim o prekvapenich, necekanych zmenach a neustalemu prizpusobovani jakekoliv prave nastale, neocekavane dane situace, ktera se zrovna stane.

@violla29 Vsechno je to zbytecne vcetne postylky. Vsechny ty kramy jsme nakoupili a nic nepouzivame. Mimi spi se mnou v posteli na perove perince od Kiedronove (tu jsme naopak museli dokoupit).

@mariegroth Taky jsem mela malou porad jenom na zadech. Basinet vypada super, akorat na kojeni me vic vyhovuje mit mimino vedle sebe v posteli.

@jednaholkaa Tenhle basinet se da uplne cely pretocit. A mimco se da vyndat jednoduse, jelikoz ta jedna strana je polohovaci. Ale vim, ze si spousta maminek chvali mit mimi primo v posteli na kojeni. Vsak vsechny vime, jak kojeni muze byt pekne narocne 🙂

Mantinely jsem mela. Hnizdecko bylo super,brala jsem si ho i k sobě do postele. Aspoň jsem se nemusela bát,ze mi ,,uteče,, časem .....zavinovani malej nesnášel. Polštářek a pětinu pro novorozence určité ne. Ja spim s malým v posteli a ver mi,ze ho nikdy nezalehnes. Jako matka budeš mít v podvědomí, ze mas dítě u sebe. A co SR týká rihnutí....malej někdy rihal a někdy ne. Miminko dávat na bok,střídat strany

Těžko radit.
Syn zavinování nesnášel, stejně tak nechtěl ležet na břiše nebo na boku, přes to nejel vlak. Nešlo ho ani polohovat pomocí pleny/čehokoliv, prostě buď řval nebo se vrtěl dokud neskončil na zádech. Dcera se nechá zavinout ráda, stejně jako v pohodě spí na boku – v tom případě mi hnízdo pomáhá, protože jí tam opřu a ona během spaní nepadá do strany.

Hnízdo mi připadá super, dítě je tam v měkkém a příjemném prostředí. Jestli je to nutné, podle mě ne.

Zavinovačka je prima i jen na uspání, pak ji můžeš rozdělat. Zase, je to příjemně měkké a teplé. Nutné to taky není.

Hnízdo i zavinovačka mi přijde jako pohodlná věc, co se hodí i pokud máte třeba studenější byt. Pokud ho vytopíte a netáhne tam, asi by to pro mě byl o důvod míň něco z toho koupit. Jinak mi dcera spí na matraci, v hnízdě a ještě zavinutá a monitor dechu jí úplně v pohodě snímá.

Mantinel je fajn později, aby dítěti nepropadaly ruce a nohy. Jenže ten mantinel musí být dobře upevněný i dole, jinak si pod to dítě ruku/nohu stejně zasekne, zvlášť, když už je pohyblivé a mantinel si samo zvedne (u nás ho různě tahal docela brzy). Hodily se spíš později, když se syn ve spánku pohyboval, docela často spal s hlavou u mantinelu, asi mu to bylo příjemné (až pozdě jsem zjistila, že se dělají i hnízda pro velké děti, to by se mu podle mě líbilo a využil by to i teď).

S válečky nemám zkušenost, ale určitě se dají něčím nahradit.

Polštářek nemá do roku být, ale mě na něm syn nespí ani ve dvou letech. :D

Děti dávám spát tak, jak je jim pohodlné. To časem poznáte a vychytáte.

A to samé s odříhnutím – někdy děti usnou hned po krmení, takže není šance. Někdy si odříhnou a pak si stejně ublinknou.. takže se snažím dávat odříhnout, ale nedělám z toho povinnost. Kolikrát si brkne až po mojí snaze když jí položím.

Dvě postýlky bych asi užila, ale je to zbytečnost. Nevím kde a jak bydlíte, ale v klasickém bytě to zvládnete s jednou postýlkou úplně v pohodě.

Pokud si něčím nejsi jistá, dá se to pořídit z druhé ruky, takže náklady se minimalizují a nebude ti pak líto, že to nevyužiješ.
Určitě je super monitor dechu, s prvním dítětem jsem byla hrozně opatrná a vystrašená a monitor mi dával pocit větší jistoty. I tak jsem ale zvyklá obě děti kontrolovat jestli dýchají tak nějak průběžně.. :D

Ještě bych řekla, že já osobně nejsem fanda spaní s miminkem s posteli. Syn chtěl spát sám a dodnes to tak má, ale dcera je taková, že raději spí u někoho, a já jsem klidnější, pokud už si jí musím do té postele vzít, že je v zavinovačce. Zase mi to dává pocit takové, hm, větší a lepší kontroly nad tím jestli je v teple apod.

Zacnu od konce. Postylku jsem nemela ani pro prvni dite, ani ted pro druhe. Teda pro prvni ano, ale nikdy v ni sama oddelene nespala. Sundali jsme bocnici, prisunula jsem si ji ke sve strane postele a pokud se v noci probudila, nakojila jsem ji bez vstavani. Cca 1. tri mesice se v noci nebudila, pak uz sice ano, ale ve spanku necurala, tak nebylo dulezite ji ani chodit v noci prebalovat. Pres den spala v obyvaku na gauci, potrebovala slyset ruch a ticho ji budilo. Syn ted taky neni v postylce, mame ctyrluzko, protoze druha postylka uz se nam do loznice nevesla. Pres den ze zacatku spaval v obyvaku na gauci, ale rusila ho dcerka, tak spi v loznici. Slysim ho z obyvaku, nechavam otevrene dvere, je hned vedle loznice.
Dcerka hnizdo nepotrebovala, ale pro syna jsem ho ted do velke postele poridila a je tam i ted po 3 mesicich zjevne spokojeny, protoze se v nem nebudi, narozdil od velke postele.
Zavinovacku nemelo ani jedno me dite, nesnesou tesne sevreni. Oba se nechteji ani nosit v satku/nositku, coz me hodne mrzi. Spaci pytel dcerka taky nemela, synovi ho ted na zimu objednavam, protoze mame v loznici chladno. Jinak spi oba pod perinou od narozeni.
Miminko by pod hlavou prvni rok nemelo mit zadny polstar, nejlepsi je spat na rovnem. Maximalne polohovaci klin, pokud ma rymu. Pokud mas postylku, muzes podeprit zadni nohy knizkama, aby vznikl spad.
Na bok polohuju od narozeni, vzdy jedno spani, jeden bok. Kojim vetsinou v leze, jak u kojeni usne, uz ho nepremistuju a tedy ho rovnou davam na tu stranu, ktera je se spanim na rade.
Dcerka odrihnuti nepotrebovala, syn bez neho blinka (pokud nespi).

Diskuzi jsem necetla. Nase zkusenost - syn od narozeni spal mezi mnou a manzelem na zadech v normalnim spacim overalu. Zakryvala jsem ho detskou dekou nebo perinou. Po kojeni jsem nenechavala odrihnout, vetsinou totiz usnul.
Jedine zvlastni opatreni, co jsme meli - lehce jsme si napolohovali matrace v hlavove casti, aby byl syn nakloneny skrz ublinkavani. To jsme meli cca 3 mesice.
Dneska ma 3 roky, je to spokojene zdrave dite a spi s nami dodneska (protoze nam to vyhovuje).
Za dva mesice rodim a udelam mensi upravu - budeme porizovat treti postel vedle manzelske, abychom meli vetsi plochu. A na malou si pujcim od kamaradky hnizdo. Z duvodu, ze mi pripada, ze v nem bude vic chranena pred cestujicim synem. Sice budu spat mezi nimi, ale pro jistotu. Ovsem nemam vyzkouseno, mozna, ze to nebude kompatibilni s nocnim kojenim systemem vytahnu prso, nakojim a spim dal.

@martiniquest Presne tak spime my. Starsi mezi mnou a manzelem, mladsi na kraji v hnizde. V noci ho v hnizde kojim.

Každé miminko je jiné. Moje zkušenosti.
Mantinel jsem měla v postýlce až když dcerka začala po postýlce cestovat a stejně jsem jí našla s nohama mezi šprušlama jak spokojeně spí 😀.
Hnízdečko jsem měla a dodnes moc nevím, k čemu jsem ho měla. Měla ho tam jen proto, že ho dostala, tak abych ho jako využila.
Zavinovačku jsem brzo zrušila, protože mi v ní dcera plakala. Intuitivně mi přišlo, že prostě chce prostor a nechce být svázaná.
Dcerku jsem polohovala. Pokaždé jsem jí dala spát jinak. Jednou na záda, potom na bok, na druhý bok. Později sama spala na bříšku. Nikdy nespala jen v jedné poloze, šlo mi o pěkné vytvarování hlavičky.
A k odrihavani - dcera si po jídle (kojení nebo umělé mléko) rihla málokdy. Dodnes nechápu proč, ale prostě to nedělala.
V každém případě. Sama brzy pochopíš, co po tobě miminko vlastně chce. Každé miminko je jiné. Já z toho měla taky obavy a vždycky jsem dávala na svou intuici. A kupodivu - dceři jsou dva a žije 😁

@violla29 Na trhu je celá řada zavinovaček, my měli péřovou na doporučení Kiedroňové - polovysypaná péřová peřinka. Narodila se ale do teplých dní, takže jsem ji někdy jen přikryla plenkou, tu peřinku jsem dávala až na zimu a časem spala jen na ní, protože je v tom peří a byla měkká na hlavičku a zakrývala jsem lehkou dekou. Mantinely jsme měli, když se dobře utáhnou, neměl by být problém, měla jsem je u obou, i kvůli tomu, že malá vyhazovala v noci dudlíka. Hnízdečko se mi líbí, ale neměli jsme ho, malou jsem kojila v leže v noci, jen v zásuvce jsme měli malé světýlko, aby bylo přítmí a nebudila se úplně, když byla maličká, nechtěla jsem ji nechat v posteli mezi námi, abych ji omylem nezakryla, ale to bylo jen chvíli, nebojím se, že by maminka dítě zalehla, mně šlo spíš o pohodlí, postýlka byla vedle mé postele úplně těsně, takže bočnici jsme sundali. Polštář a peřinu jsem dávala provorozenému až později, až byl větší, možná ve dvou? Už si nepamatuju. Válečky jsme neměli. Syn byl nedonošený, na odříhnutí jsem dbala, byl i hodně blinkací, ale dcera si většinou krkla hned a když ne, tak už jsem to neřešila a problém nebyl, na žádné zažívací potíže netrpěla.
Dej hlavně na svůj instinkt, zkus se naladit na miminko, vnímat ho, míň číst, ono ti poradí, neboj 🙂