Kdy se život se dvěma dětmi stává snesitelnější?
Dobrý dopoledne, mám takovou otázku, která je individuální ale stejně by mě to zajímalo. Kdy mate pocit že to se dvěma dětmi začalo být snesitelnejsi , ve smyslu že už v zbyl nějaký cas pro sebe, že jste v klidu uvařili, dali si teplé kafe a pustili na pul hodky seriál, bavili se o něčem déle jak 3 minuty . Mám dvě děti, dva a půl roku od sebe , starší má 4,5 . S tím už se to dá, ale mladší moc ne, teď se začal vztekat , a vůbec ta kombinace dvou dětí je náročná. Kdy máte pocit že se to zlepšilo?
Děkuji
@qwertzuiopas syn má 5 let v prosinci a dcera za měsíc 2 roky.. když jsou doma oba, tak je to občas náročný, když se dohadují, ale zase si umí spolu i pohrát a dcera je řada za jeho pozornost. Ale když je syn ve školce, tak se ode mě dcera ani nehne, pořád si mě hlídá, chce pozornost, i když si umí pohrát i sama.. ale musím říct, že to bylo v pohodě pořád, u nás si to hezky sedlo. Neříkám, že je to vždy a každý den bez nějaké scény, křiku, dohadů nebo nedorozumění.. ale kafe si vypiju a jídlo si sním normálně teplé, i jsem si našla čas na cvičení doma, protože je baví koukat, jak cvičím proti příšerám na nintendo 😆
@qwertzuiopas dětem je 12 a 15 a téměř je nevidím 😁. Ještě se Ti po pom bude stýskat uvidíš.
U jednoho dítěte samostatně hraní přišlo kolem 2,5 let, u dvou jsem je mohla nechat hrát si samotné cca kolem 2 let mladší, u tří dětí od necelého roku nejmladší.
Mam deti 3 roky od seba a teraz maju 3 a 6 a je to uz fakt pohoda. Prehraju sa spolu, nevyzaduju si ma pri hrach. Starsia pomoze mladsej s vela vecami.
Máme 7 a 4. Už tak 2 roky máme relativně klid, takže cca od pěti let starší je to dobrý 🙏 poslední rok úplně pohoda a konečně si to užívám 😃 netvrdím teda, že neřešíme hádky a neposlouchám věty typu "už nejsi moje sestra a už nikdy si s tebou nebudu hrát" 😂
Mám pocit, že kolem toho druhého roku dítěte je to na hlavního pečovatele vlastně psychicky nejnáročnější: dítě už chce hodně pozornosti, hodně aktivit, zároveň u ničeho pořádně nevydrží, nedokáže nic dělat samo, ale musí furt všechno, co děláte vy, zkoušet taky. U nás dost pomohlo, když kolem někdy 2,5 - 3 roku začal být mladší víc zvědavý na "cizí lidi", než na mě a následně se hodně navázal na staršího a prostě si hráli spolu a ne se mnou.
Ja mám 2.9r a 4.5r a čas na seba mám stále nikdy nebolo, žeby som ho nemala ale je to dosť individuálne. Zahrať sa tiež vedia spolu celkom dlho bez mojej prítomnosti.
Mám děti 2,5r od sebe a zlepšilo se to teď, když šla starší do školky 😆.
@cilkat to je úplně přesné.
Začíná to trošku jít až teď, ale opravdu jen trošku..... starší má 7 a mladší má 3,5....
Takže si myslím, že až mladšímu bude těch 5, tak to bude ideální.
Díky holky, tak doufám že během následujícího roku se to zlomí. Ja neříkám ze nemam na nic čas, doma s nema udělám vše co potrebuju, ale prostě ten klid pro sebe chvíli, nebo večerní film je stále scifi. Uspavam, mladší se v noci dost budi, ted ku rostla stolička tak 3 týdny hruza. A dost mrci a chce vlastně neví co .
Dvě děti rok od sebe, aktuálně 8 a 9. Klid je jen ve vzácných chvílích, kdy je doma jenom jeden 😄
@qwertzuiopas tak ale tym padom je to vlastne len o tom mensom. Takze vyrastu zuby, dokoji sa a bude pohoda
Dcera a syn, mají teď 7 a 5 a už kolem domu běhají sami s ostatní bandou dětí. Bydlíme na vesnici a ví, že nesmí daleko, zároveň jsme v malých bytovkách, kde je dost dětí a buď jsou u našeho baráku nebo u vedlejšího. Venku jsou klidně celé odpoledne, jen si doběhnou pro jídlo nebo pití a už je to pohoda. Ale my jsme je nikdy nemuseli uspávat. Už od miminka jsme jeli režim, že se opusinkovalo, přečetla později pohádka, zhaslo a bylo.
Mam pocit, ze tak od 2,5 az tri let mladsiho to zacalo u nas byt tak, jak popisujes. Ta pulhodinka klidu na teple kafe. 😁 Do te doby se snazili vzajemne eliminovat. Ted je jim osm a pet a je to super, pohraji si spolu pul dne, ale mame jeste 1,5 nejmladsiho a litam cely den jen kolem nej.
Asi tak když jim bylo 4 a 6.
Teď je dětem necelý 4 roky a skoro 2 a 3/4. A v něčem je to lepší než dříve, ale pohoda to rozhodně není. Co mě teda psychicky pomohlo, že chodí od září do školky oba. Mladší na dopoledne jen a starší celý den. Takhle mám 4 dopol v týdnu psychicky klid. Ale teda čas pro sebe stejně nemám. V tohle čase uklízím, vařím, nákup...obě děti vyžadují dost pozornosti...a každej chce dělat něco jinýho, takže se o mě perou. Navíc mladší je extrémně svéhlavá, vzteklá, pořád bojujeme.... starší handicap, opožděný vývoj a potřeba pomoci se vším ještě ....
Myslím, že fajn to bude za 1-2 roky. Ale každej měsíc je to lepší. Za mě je prostě nejhorší období 0-3 roky, to bych vymazala. 😀
Kolem těch šesti let..už byli samostatní a uměli si sami hrát.
@qwertzuiopas 6 a 3,5
Mám děti 6 a 3,5 roku a už je to ve většině super. Občas se porvou nebo se hádají, ale jsou oba samostatný a dokáží si spolu hezky hrát. Teď tedy čekáme každým dnem třetí, tak budeme zase na začátku, ale věřím, že ty dva starší už budou v pohodě.
U nás ve chvíli, kdy staršímu je téměř sedm a mladší čerstvě čtyři - jsou schopni si spolu vyhrát v pokojíku, oba se dokážou docela slušně obsloužit, nepotřebují moji 100% pozornost (starší syn to měl vždycky tak, že potřeboval projevovat mou lásku k němu tím, že jsem byla s ním, věnovala mu pozornost, hrála si s ním).
@qwertzuiopas zalezi na povaze (hlavne) toho mladsiho si myslim...
Mame deti temer podobne stare a od sebe.
Mladsi je strela neskutecna, porad nekam chodi, leze, vyhazuje veci do kose/z kose, kramari, zadny hracky ho nebavi.
Myslim, ze se to zlomi az pujde do skolky a teply kafe si vypiju v praci 🤣
@qwertzuiopas asi od roku mladsej sa zacali hrat aj spolu, resp starsia ju zabavila. Ano jasne, stale riesime nejake problemy typu- ona mi to vzala, ona ma buchla, ale inak mame s manzelom dost klud.