Miminko stále pláče. Prosím, máte radu, pomoc?
Ahoj maminky,
jsem už zoufalá, prosím o rady, zkušenosti, názory, cokoli... Syn - 5 měsíců poslední dobou téměř celý den prořve. Dneska to bylo psycho, začal v 11 hodin dopoledne a s menšími přestávkami řval až do 7 večera, kdy pak usnul. Nevím proč pořád tak řve, ale někdy se to fakt už nedá ustát. Ať ho položím kamkoli - hrazda, kolíbka, hrací deka, k sobě na gauč skoro všude řve. Začalo to 3 měsícem a od té doby se to jen zhoršuje. Opravdu nevím, co mu může být, že je pořád tak uřvaný. Někdy je to fakt téměř celý den, jindy třeba má hodinu a půl v kuse záchvat a ať dělám co dělám, tak nic nepomáhá. Bříško to asi nebude, protože prdí i kaká. Od narození s tímto problém neměl. Nekaká sice každý den, je plně kojen, takže se stane, že pár dní nekaká. Dělám mu i masáž bříška, cvičím s nožkami, takže pochybuji, že jsou to prdy. Pak jsem si začala říkat, jestli to nejsou zuby, protože jsou chvíle, kdy rve vše, co mu přijde pod ruky do pusy, někdy všechno zuřivě žužle a když mu přejíždím dásně, tak přestane řvát a začne broukat, asi mu to dělá dobře. Kojím co 2 - 2,5 hodiny, někdy i co hodinu, takže hlad to taky být nemůže. Na jídlo si dávám pozor. Naštěstí od narození mi spí celou noc, takže alespoň něco pozitivního. Ale ty dny mě někdy fakt ubíjí. Hlavně je to hrozné, když jdeme někam na návštěvu a on takto začne. Snažím se ho zabavit hračkami. Ale on si zatím sám ještě s hračkami nehraje. Snaží se je chytat, chvíli třeba něco drží a pak to hned pustí. Ještě není v té fázi, že by se zabavil. Věnuji se mu, zpívám mu, povídám si s ním, mazlím ho, dávám mu najevo lásku, vše, fakt nevím. Když jsem to říkala pediatričce, že mi pořád tak řve, tak mi na to odpověděla, že na zuby je brzy, jestli já třeba nejsem ve stresu, nebo doma není něco jinak nebo jestli jsem mu nenarušila režim. Opravdu nejsem ve stresu, nic mě netrápí, doma je vše v pohodě a režim se někdy prostě přesně nedá dodržet, když musíme jít něco vyřídit, jít k lékaři apod. Budu ráda za každé vaše rady, pomoc a jak jste to měly vy. Doufám, že je to jen nějaké blbé období a že přejde. Moc děkuji za přečtení a pochopení.
Tady to vidím na nedostatek tělesného kontaktu, dítě evidentně strádá! Jako máchat mu hračkami před obličejem, či zpěv bez tělesného kontaktu je na pytel. Zahoď předsudky typu "neučit na ruce" malého nos a uvidíš tu změnu. Nebraň se nošení. Děcko musí být silně frustrované furt někde ležet a cucet do stropu..
Výše si psala, že se s manželem domníváte, že je na vás fixovaný - a na koho jiného by měl být fixovaný, než právě na vás? To je přeci prirozené a žádoucí!
@niliho na to pretaceni muzes zkusit pretocit jednu nozku a zatlacit prstem pod kolinkem a nechat ho dopretocit, neni to zadna drastarna, jen mu to ukazes a nechas ho to delat samotneho. Do 6m ma na pretaceni cas, svagrove se maly pretocil az po 6m, Vojtovku s nim necvicila. Dcerka mela hracky taky na salamu, ani nevim, kdy ji zacaly zajimat. Nejvic se ji libila takova umela osmicka, co jde ruzne otacet, na tu sahala, ale nijak intenzivne.
@drakenn Nemyslím si,že by strádal, již několik krát jsem napsala, že se mu věnuji, hraji si s ním, povídám, mazlím se s ním a když mu zpívám tak ho mám v náručí, ale opravdu to nejde od rána do večera. A navíc když plně kojím tak snad máme tělesný kontakt ne? A tou fixací jsem myslela to, že pokud se na nás úplně upne, tak pak si nebudeme moct zajít ani na wc. A teda když dle Vás strádá, tak jak mi pak vysvětlíte, že když má 2 hodinový hysterák a já ho celé 2 hodiny ho konejším, nosím, utišuji a přesto je k neuklidnění? Tak to asi nebude strádání kontaktu po mně.
@zuzita15 Už ho zkouším motivovat k přetočení, tak, že ho chytím svou pravou rukou za jeho levou a naopak a pak přes hrudníček ho pomalu motivuji, aby se přetočil na bok. Na bříško přetáčím tak, že mu vždycky jednu nožku přeložím přes druhou a jemně zatlačím na dupku a on se přetočí. Ale jak píšeš ještě do 6 měsíce je daleko, je až na konci měsíce narozen, takže třeba na to přijde.
@niliho první dcera byla neodlozitelne dítě, prostě chtěla být pořád u mě, jinak plakala, takže šátek byl jediná možnost, aby ona byla spokojená a já něco udělala. Rozhodně to není rozmazlování, ale přesně jak někdo psal, naplnění potřeb. Druhá dcera to třeba naopak nevyžadovala vůbec, ta si krásně dokázala hrát pod hrazdičkou a nosila jsem mnohem míň.
@niliho jsou děti, které si samy vyhrají a některé ne, podle mě se to nedá moc naučit. Každé dítě je jiné. Já mám kamarádky, co nosit nechtěly a nic jiného ji nezbylo a naopak kamarádky, co nosit chtěly, ale jejich děti to nesnášely. Stejně tak se spaním v posteli nebo v postýlce. Mám kamarádky, co chtěly děti v posteli, ale dítě bylo ve finále klidnější v postýlce, mělo svůj prostor, a zase naopak ty, co chtěly děti jedině v postýlce a nakonec skončilo v posteli, a všichni jsou spokojení. Podle mě se tyhle věci moc nedají vynutit. V prvních měsících se rodič především musí naučit naslouchat potřebám svého dítěte, ne naopak, že dítě bude naplňovat představy rodičů o tom, jak by to mělo být. Už jsem tu mnohokrát četla, že přece rodič nemá být otrokem dítěte a nesmí si ho od začátku rozkazmazlit nošením, houpáním, ale já si rozhodně nemyslim, že kontaktem se dítě dá rozmazlit, zvlášť když je takhle malinké. Jsme pro ty prcky jedinou jistotou, tak proč jim to nedopřát, pokud to potřebují, Já měla první dceru těžce kontaktní a druhou bezúdržbovou, ta byla spokojená kdekoliv a kontakt tolik nepotřebovala, respektovala jsem to a snažila se vyjít vstříc tomu, jak jsou spokojené. Mimochodem, na záchodě jsem s tou první nebyla nikdy sama 😂😂😂. Člověk si zvykne na společnost i tam😜..
@niliho zeptám se tě, jsi ochotná vyzkoušet to nosítko či šátek?!
Myslím si, že svým vysvětlením neučit na ruce jsi toho osvětlila dost. Máš kontaktní dítě, takže intervaly na kojení mu dostatek tělesného kontaktu nezaruči. Pláčem si naprosto právem vynucuje tvou pozornost, potřebuje ji prostě více! Ty si to vyhodnotis podle sebe, dělám toho pro dite dost, musí mu to stačit. Ale dítko to prostě cítí jinak. Píšeš, že syna miluješ a udělala bys pro něj všechno - tak mu to dokaž a odhod předsudky o zavislacich ( nemůžu ani na WC) a zvykání si na matčinu náruč a dopřej mu to, co nejvíc potřebuje. Kontakt s mámou bez podmínek..
Fakt to velmi rychle uteče 😁
zkusila bych vysadit déčko a začala bych nosit v šátku. Je to malé miminko, on si nic nevynucuje, nenavykne si na nošení, protože miminka už na to zvyklá dávno jsou! Proč bys s ním nemohla být 24/7? Mimi tě potřebuje, jsi pro něj vším. A ty jsi jeho maminka, tak mu dokaž, že ho miluješ a uděláš pro něj cokoliv.
Naše malá první tři měsíce plakala furt, šátek mi pomohl mít volné ruce a připravit si aspoň jídlo. Postupně jsem nosila méně, ona se naopak krásně zabavila a zabaví, věřím, že je sebevědomá a spokojená i díky tomu, že dostala, co potřebuje - kontakt se mnou.
@niliho uz vam to napsalo mnoho holek prede mnou, ale noseni bych se fakt nebala. Nazory, ze si ho naucite na neustale noseni, jsou dle meho zastarale a neni to tak.
Dcera se chtela nosit hodne, nechtela byt proste nikde odlozena. Jakmile se zacala hybat (otacet, valet sudy atd.), tak uz to tolik nevyzadovala. Nosila jsem nekolik hodin denne, i jsem s ni varila.
Jakmile zacala lezt, po nositku uz ani nevzdechla a ted ho mam pripravene pro nase druhe, jehoz narozeni ocekavame kazdym dnem.
Takze, za me diky Bohu za kvalitni nositka a nebudu to delat jinak ani s druhym miminkem.
A pak jsem ji taky davala do takoveho toho sedatko-lehatka, aby na me videla, kdyz jsem fakt potrebovala volne ruce.
To ji taky bavilo, ale noseni rozhodne vedlo.
Jako ja to chapu, vzdyt oni nic neumej a strasne se nudej a bojej se bejt samy.
Naopak spat chtela dcera odmala sama v postylce.
Byt vama, tak to aspon zkusim. Rozhodne to jsou alespon za me dobre minene rady, odzkousene zatim na jednom diteti, ale u nas fakt fungovaly. Ale rozhodne si nemyslim, ze byste byla spatna, kdyz se rozhodnete to nezkusit 🙂 Drzim palce
@niliho a nebo mas sice kontaktni dite (jako ja 😉, i ja jsem hodne kontaktni), ale stejne ze satku ani nositka nebude unesene (jako to moje 🤷♀️😄). Takze na nakup s nositkem ano, ale uklidnit se v nem teda nedala. Chce to vyzkouset. Ja nosim doted v naruci (17m), kdyz ma “svuj den”, na zachod si dojdu a uvarim jen za doprovodu revu, a pak se tulime a tulime a tulime (zrovna rostou zuby, takze je kontaktni dvakrat tolik). No je to o nervy, ale clovek to musi vydrzet, nic netrva vecne 😉 Momentalne mi sedi na noze a okusuje slupky z jablka, zvednout se nemuzu 😆
@niliho určitě,my teď máme uplakana období kvůli zoubkum a vypadá to na separacni syndrom :D takže vzdycky bude nějaké období,ale u nás úplně nejhorší bylo sestinedeli kvůli prdikum to fakt brecela 2 měsíce x hodin a nic nepomahalo...ted se objeví krátké období kdy place víc,ale to už se dá v pohodě vydržet🙂 jak se víc a víc pohybuje je to sranda a ty pokroky pozorovat to smaze všechny ty těžší chvíle 🙂 určitě se pretoci brzo,uvidíte! Jak se začne plazit nebo lézt bude to lepší🙂 A taky jsem teď někde četla článek od nějaké lékařky,že děti mohou mit také růstové bolesti...těžko prostě přijít na příčinu,když nám to nemůžou říct...malá třeba kolikrát víc place když se změní počasí mě samotnou bolí hlava ze změn počasí,třeba to má vliv i na mrnousky...
@prejeta_zaba Jasně, to nevydrží. To po něm nikdo nemůže chtít. Jen by mě potěšilo, kdyby se trošku začal zajímat o ty hračky, zkoušel si je přitáhnout, sahat po nich a ne jen plakat a ležet jak placka. Ani na břichu když je, tak se po nich nesape, i když je nabízím.