Nebaví mě to s miminkem

Je to někdy na palici a díky bohu ten zlom přijde a užívat si to budeš, jen to teď musíš "přežít". Je to blbý, ale opravdu se o tom, jak náročný, a co to všechno obnáší takhle nemluví. Ale to maminka, která má "hodné", klidné miminko nepochopí. Vím přesně, o čem píšeš a držím palce, ať je brzo líp. Ona rada typu, že to bude dobrý, až vyroste a ty potřebuješ mít energii na fungování teď, ne až vyroste, to člověka podpoří 🤦‍♀️

@ladymaky vím,o čem mluvíš.prvních půl roku koliky a i 3h řev v tahu každý den.hodně ufňukané,ubrečené dítě.pak začaly zuby.rostl každý i měsíc-řev,ufňukanost,teploty.poslední zub vyrostl teď o víkendu.je mu 2r a 3m.R je hodně ufňukané a nespokojené dítě pořád.do roka to byl úplnej brutál,já hotová,jak to zamávalo se vztahem s chlapem netřeba zdůrazňovat.jsem s R víceméně 24h,7dní v týdnu.hlídání nemáme.od 1,5roku se začal vztekat.ale teď už je to lepší.dá se s ním domluvit,už chápe,dovede si hrát sám.takže i když se divím,že jsem se nezbláznila,tak je to lepší,než když byl miminko.vydrž.nikdo,kdo nezažil,nepochopí.a milion řečí mají většinou ty,které mají hodné děti a hlídání kdy si řeknou.
drž se,fakt vím,jak náročné to je.

Vydrž ještě 🍀 bude líp. Počkej až se na tebe začne cilene smát a říkat ti maminko - pak mu bude vše odpuštěno 🙂)

Jsem fakt rada za váš příspěvek a za to, ze se nebáli ostatní vyjádřit, ze to mají stejně.
Já mám teprve tři týdenní dcerku, trpí na reflux, kojení je očistec, pokaždé pláč, v noci tedy vstávám jen 3x, ale dohromady spím tak 3 hodiny. Přes den většinou nestíhám spát, protože dopoledne když ji konečně uspim sem rada, ze nasnidam a dam sprchu, pak to jede dokola znovu, až se konečně dostanu k pozdnímu obědu. A nejhorší je to večer má denne cca 3-4 hodiny kdy proste řve a nechce usnout.
S tím, že v tu dobu už jsem úplně vyrizena a fakt si každý den říkám, že to nezvládnu takhle několik měsíců. A přemýšlím nad tím, ačkoli mě hanba fackuje, ze jsem dítě mít neměla, že je to děs.
Navíc ty výkyvy nálad proste, takže občas fakt hrozná depka, brecim a chci zpět svůj život. 🤦🏻‍♀️
Ale malou miluju, když neplace a můžeme se mazlit, tak sem zase úplně jiný člověk. Proste na to nejde připravit jaké to bude a vůbec se nedivím, ze spousty žen to má postavené takto a víceméně “trpí” než dítě trochu vyroste.

Mimina jsou nuda. 🙂 Málokoho to vážně baví, ale málokdo to přizná. 😀

@kometkak Jsem ten zbytek. 😀 staršímu je 21m a už se umí pěkně vztekat, když něco chce či nechce a ke to MNOHONÁSOBNĚ lepší než ty nudný mimina. 😀 protože teď už mám nějakou odezvu, už se umíme dorozumět, i když zatím neverbálně atp. 😀

@me_druhe_ja Tak to já zas s láskou vzpomínám když naše malá byla mini mimčo 🙂 je jí 14 měsíců, období vzdoru, kolikrát mě kousne, masakr 🤔☺

@klokanka31 Hele já z něho mám taky nervy, hlavně, když nechce jíst. Nebo mu vypnu písničky na YouTube, že stačilo, tak to pak spusti mazec. :D ale mě to prostě už víc baví no, že už je to taková interakce se mnou, že se prostě projevuje nějak. Že jen neleží a nerve. 😀

@bbarshaa takové pocity, že jsem neměla mít dítě, jsem měla taky... Ztratila jsem svůj život, svoji práci... Jsem jenom upatlana a umastena. Jako sory za tohle přiznání, ale já už se dva dny nekoupala, není kdy... Večer padám únavou do postele v oblečeni, vlasy mastný, už snad tři měsíce nosím leginy a triko, prtz na co se prevlikat, když jsem jenom doma 🤷jako hrůza, ve skříni mám tuny halenek a saticek z práce a ještě hodně let tam asi budou 😢nikam nechodím do společnosti, s tím naším ufnukankem to ani nejde... Ani nakoupit, v kočárku řve, tak asi tolik přiznání na mateřský 😑čas na sebe a na chlapa nula🤦

Me to s prvnim takhle nebavilo skoro 8 měsíců.. pak se zacal prudce rozvíjet, na kolena, lézt, stavet se a uz to zacala byt sranda.. opravdu uzivat si miminko jsem se naucila az u tretiho.. myslím, ze by se melo vic mluvit o tom, ze je normalni a neni spatne se jako matka citit spatne.. vsechny matky holt neplavou na ruzovem oblacku a neni nic spatneho na tom to rict nahlas

@ladymaky poradím chodit mezi lidi. Najít si maminku s podobně starým dítkem. Jinak se to fakt strašně vleče 🙃

@ladymaky vždyť se můžeš koupat i s ním 🙂 dej ho do lehátka at na tebe kouká v koupelně. A už "rozumí" na fèrovku mu řekni, že se potřebuješ okoupat ať tě nechá. Komunikace. On cítí že jsi nervní a je taky nervní.

@bbarshaa ježíš, jak ti rozumím!! S tím blinkáním a vším okolo toho. Já jsem se prostě nějak u dcerky nenašla ani teď v roce ..Neumím se s ní nějak sžít, jsem na sebe za to naštvaná. Těším se do práce,což se synem takové nebylo. No, chápu tyhle stavy, znám je dobře

@ladymaky Škoda, že nejste z HK, mohly bychom zajít na kafe a probrat to....mám to podobně ☹

@bbarshaa Držte se, jsme na tom stejně ☹ My už teda 8M a mám pocit, že pořád hrajeme hru, co unesu, pořád se přidává víc a víc...Kéž bych našla někoho s podobnou zkušeností v okolí...věřím, že to by pomohlo...probrat to v parku, s sebou dobré kafe...bohužel je mi trapné, napsat na HK profil - hledám maminku, co má pocit, že je její mateřství "posrané" od začátku ☹

@bbarshaa Měla jsem to tak se svým prvním synem. Na to nikdo se neumí připravit. Děsila mně myšlenka že to tak bude pořád. Jak píšete chtěla jsem zpátky svůj život. No teď je mu 8 let 🙂, mám ještě 5letou dceru a momentálně se snažím uspat svoje třetí 2.5 měsíční miminko. 😁 Hlavu vzhůru! Každá to tak má. Opravdu každá z nás. Hlavně nad tím nepřemýšlet až tak moc. Jinak budete na dně. Snažte sama sobě říkat že teď v tuto chvíli nejste sama. Je nás tu milion takových maminek, co prožívají to stejné. Ono to ve finále všechno moc rychle uteče i když se to teď tak nezdá. 🙂

@oklementieva To je pravda. Teď jsem se u mamky zastavila ve dveřích,podívala se na zahradu a úplně mi před očima bleskla vzpomínka,jak je tam velká hromada štěrku a můj tehdy asi necelé 2 roky starý syn tam lopatkou nakládá ten štěrk na kolečka..Dneska je mu 8let. Tak jsem si řekla,že najednou budu vzpomínat Jak tam ta moje roční dcerka ukazuje na psa a říká něco jako af af🤣 Letí to,člověk si to ani neuvědomí a děti jsou ve škole..

Holky díky za vaše příspěvky 😇aspoň vím, že v tom nejsem sama.... Dneska se ten den fakt vlekl... Ja už nevěděla co, tak jsem ho nosila po zahradě asi hodinu a ukazovala všechno možné, doma už nic nechtěl 🤦

@ladymaky neboj,nejsi..Je nás hodně. Ono to přejde, i když to teď nevypadá. Já už jsem 2 měsíce bez antidepresiv,taky se mi zdálo,že to neskončí. A je to. Stav se stabilizoval natolik,že mi je doktor vysadil. Takže hlavu vzhůru a hledět dopředu. Joo,taková rada,co jsem dostala od psychiatra. Mít vždy nějaký cíl,na který se těším. V televizi bude v pátek pěkný film, domluvím se s kamarádkou ,za týden přijede..Byť hloupost,ale opravdu tohle pomáhá. I to,že zajedu za mamkou. Změna,záchytný bod. Zkus to, možná pomůže. Mě tohle dostalo z nejhoršího 😉😉😉

@rozitta Presne... Vsechno spolu. A za me, nej investice byl hojdavak, TOP a doporucuji kudy chodim. Starsi pres den spal jen tam, stacilo pohoupat a vytuhl. Vyprdel, nebolelo brisko, prirozena poloha, uzavreny prostor, pohyb jako pri chuzi...
Udelej si cas na sebe a to fofrem! Spokojena mama = spokojene dite. Deti jsou jako zrcadlo. Chlap ma cas hodinu, OK... Ta hodina je jen Tvoje, vana, pece, jidlo a k tomu serial ci cokoliv... Zadny uklid, nestuj jim za zadkem "at jste spolu" Na to budes mit cas az bude starsi. Jak u nas prijde chlap domu nebo naopak ja (uz taky pracuji), predame si deti jako stafetu a ten druhy si jde udelat, co potrebuje a to mame deti vetsi.
Jo a neboj, kazda si zazila podobne pocity "uz me to stve" Nase mladsi v noci nespi doted (3,5) a vyhrozuji ji vyzkumem/babyboxem pravidelne 😆
A dikybohu uz mam partaky, mimco uz jen cizi - pochovat a vratit 😉

@ladymaky četla jsem jen tvoje příspěvky. Takže to tu možná i bylo. Já měla toto s oběma dětma, hodně mi pomohlo nosit v šátku. Dítě spokojený, že je u mě, já ruce volný a taky na bříško super. A teda taky kdykoliv to jde, nastupuju na částečný úvazek do práce. Hlídací babičku nemám, takže si platím hlídání. Samozřejmě výdělek pak je výrazně menší, ale já vyjdu mezi dospělé lidi, umytá, nalíčená, vedu inteligentní komunikaci. Poprvé jsem nastoupila, když bylo malému necelých 5 měsíců. V našich končinách to není moc běžné, pro někoho jsem krkavčí matka, ale v zahraničí je to norma. Rozhodně doporučuji najít si možnost vypadnout od mimča aspoň na chvíli. ;)

@ladymaky tohle dobře znám...a víš co? Přežila jsem jen díky tomu, že každý den je o chlup lepší a lepší až to dojde do té fáze, jak u nás, že jde letos v září do školy a já si teď říkám, jak to bylo úžasné, když byl mimčo.

Ahojky maminky. Par týdnu přemýšlím, jestli o tom někde napsat nebo radsi ne, aby mě někdo nekamenoval. Ale když to tady tak čtu, ulevim si … pokud to nebude vadit. Nevím jestli me ty odpovědi tazatelce uklidnili, nebo utvrdili … 🙈 je mi čerstvé 37let. Mám 16letou dceru a 9leteho syna. 4roky mám jiného partnera. O 9 let mladšího. Děti ho miluji, já ho miluji. Máme krásný život. Jelikož jako miminko měl 6 prstu a jeho maminka pak měla potraty kvůli roztepu páteře, děti nikdy nechtěl. Vždycky říkal, ze má dvě a vyhovuje mu, ze už jsou odrostly 😄 já jsem podcenila moje dlouholeté zkušenosti a měli jsme nechráněný sex tři dny před ovulaci. Po láhvi vina sem to hodila za hlavu. Říkala sem si, ze tři dny před ovu to bude cajk. No nebylo … jsem v 11tt. Zjistila jsem to po dvou dnech meskani MS. Řešili jsme potrat, ale nedokážu to. Mám skvělou práci, kterou miluju, ale nemůžu stavět práci nad život. Partner si taky nebyl úplně jistý a taky nakonec řekl, ze to zvládneme. Čeká mě screening, vzhledem k problémům, které si s sebou nese uvidíme, co a jak bude. Všechno okolo nějak zvládneme. Jen já se hrozne bojím, ze to nezvládnu. Jsem zvykla na frmol v práci, jako hlavní zootechnik jsem pořad mezi zvířaty a lidmi a najednou budu doma. Dcera byla zlaticko, syn mi to dával kdysi všechno sežrat. Poprvé sem spala celou noc až když mu byl rok a půl. Já se tak hrozne bojím, ze to nezvládnu. Budu ho mít rada? Já pro své dvě děti ziju. Společně sportujeme, jezdime závodně na ctyrkolkach a motorkách, žijeme tom vším a najednou to bude jinak. Vim, ze je to trochu z jiného soudku, ale už dopředu vidím, jak z toho všeho budu za par měsíců taky na mrtvici. Bojím se, ze teď cítí, ze mám obavy. Chci se těšit, ale mám hrozny strach. 🥴

@meggye84 Dobrý večer. Ano,bude vše jinak. To cítíte dobře. Bude to trochu šok po tolika létech. Přiznám se že také mě to vrtalo hlavou když jsem otěhotněla potřetí. Bylo to sice plánováno ale když se to stálo tak už jsem si nebyla tak jistá jestli opravdu chci mít třetí dítě, miminko...Je mi 36. Mám děti 8 a 5 sice, ale jsou už samostatné jednotky. Jsem docela aktivní. Mám ráda sport, běh, kolo, lyže. S dětmi už jsme všechno podnikali spolu. Dovolené i do exotických zemí. Teď mám stopku ve všech aktivitách. K tomu malá (3mesice) přes den nespí,max 30 minut dohromady (aspoň že spí v noci). Hlídání žádné. Přes den brečí, chce pozornost apod..
Ano chybí mi ten život před tím. Jsem unavená a nebaví mě být doma.
Ale.... psychicky jsem na tom líp než s prvním synem jelikož už vím co mně čeká a také vím že to jednou skončí. Nechci tím říct že toto období mě bude chybět, to ne. Mám raději starší děti 🙂 tak 3+ Píšete že žijete pro své děti, to znamená že Vám přináší radost, tak když zvládnete ty začátky (a Vy to určitě zvládnete), tak ta radost bude trojnásobná.🙂
A ještě já si vždy říkám pokud se něco stálo, tak se to prostě mělo stát. Všechno má svůj důvod. S manželem jsme další děti neplánovali. Bylo to rozhodnutí ze dne na den. A otěhotněla jsem opravdu rychle. Říkám si takto prostě mělo být, bylo nám souzeno mít ještě jedno děťátko. Tak to bylo souzeno i Vám. A možná to třetí Vám bude pak dělat tu největší radost v životě. 🙂

@meggye84 jak já vám rozumím, mám sice jednoho staršího syna, 9let již taky samostatny, ale stále mě potřebuje... Teď škola, hraje fotbal, takže vozeni na tréninky, od září úkoly... Pořád chce, abych s ním šla kopat nebo i něco hrát... Ale já nemůžu, to mimi mi zabere opravdu 100%času a to neprehanim.. Prostě 5minut někde sám a pak kňourani a rev. Nevím, jak to dělat a věnovat se i staršímu. Hrozně mi tohle vadí a svírá mě takový blbý pocit, že ten starší je na druhé koleji.... Takze se každý den to snažím nějak zvládnout.... Nejde mi to a dost často Brečím, malý nespí a to je peklo pro mě

@ladymaky Tak u nás podobně. Syn hraje hokej, vozím do 30km vzdáleného města 3X týdne. Tam na něj ještě musím čekat 1.5 a pak odvézt zpátky domů. Moji pozornost ale už tak nevyžaduje, ale 5letá dcera ano. Je strašný maminčak. Už párkrát jsem to také obrečala když jsem viděla její smutné oči. A miminko jak jsem psala přes den nespí a začne kňourat, potom vyloženě řvát. Jediné řešení vyrazit ven s kočárem a kašlet na úklid v baráku. Musím přiznat že u nás se staršími dětmi tráví teď více času manžel. Musel se prostě více zapojit. Nevím jak dlouho mu to vydrží. 😁 Co u vás? Nemohl by nějaké povinnosti převzít tatínek?