Pomáhají vám rodiče s dětma?

mikulka
18. zář 2009

Ahoj holky,

jak vám pomáhají rodiče s vašima dětma?
Já mám rodiče ve stejném domě a přesto mi nepomáhají. Moc mne to trápí, protože mojí ségře pomáhajli s malým hodně moc a ještě dodnes, kdy je mu už skoro 10 let (!) máma ségře pere a žehlí a min 1x týdně hlídají. Také mají jejího synka celé prázdniny.

Jsou oba v důchodu, denně si vaří oběd, mně ale nenabídnou nikdy, že by mi dali oběd. Malý mi do 9 měs téměř nespal, chodila jsem jak troska, úplně vyřízená, vážila jsem 60 kg (při výšce 180!).

Nebo mne taky mrzí, že se nenabídnou, že by mi s malým šli ven.

Oni se na něj přijdou podívat (zrovna většinou v době, kdy si za celý den sednu a vypadá to, že nemám do čeho píchnout 😝 ), potěší se s ním, ale tím to končí.

Pokud potřebuji k dr., nebo nutně něco zařídit, jdou mi ven, nebo mi u něj počkají, to jo.
Jenže z této pomoci pak udělají bůh ví co. Říkají ségře, jak mi hlídali, sousedům a tak. Nebo když jde táta občas ven (zřídka, tak 1x za 14 dní), stačí pozdravit všechny sousedy... Ty mi pak na ulici říkají, jak se diví, že jdu s malým ven já, a ne táta, který přece chodí pořád.

Nebo mně třeba někdo potká a hned: To je bezva, že máš tak blízko rodiče, viď, že ti tolik pomáhaí.
Nějak každý bere automaticky, že mi pomáhají.

Je mi moc líto, že mi naši nepomáhají, že i když vědí, že jsem nespala, nebo jsem byla nemocná, i přesto se nenabídnou, že by mi pomohlo.
Nemohu si třeba jít někam na 2 hodky, jen se zrelaxovat...

Když ybli naši tři ěmsíce v létě na chalupě, bylo to ěnjak lepší. Teď jsou tady a já jsem furt nějak v nervech, protože furt čekám, že se konečně nabídnou a pomohou. Pak je mi líto, když to tak není.

Zkoušela jsem s nimi romluvit, ale vždy to skončí tak:
oni: ty máš pocit, že ti málo pomáháme?
Já: ano, nebo spíš nepomáháte vůbec

NO a oni se urazí a že jim křivdím atd. A začnou jmenovat, kdy jsem byla u dr. a kdy mi tedy hlídali. jenže u dr., to víte, to si nijak neodpočinu.
Chtěla bych třeba jít malému vybrat oblečení, v klidu a sama, ale to atky nelze.

Kdybych měla rodiče daleko, ok, ale oni jsou krok ode mne a stejně je to na h...
☹ ☹ ☹

sayast
18. zář 2009

tetes, ale ne vzdy k tomu ten chlap je, bohuzel 😔
pro to je pak fajn, kdyz se muzes spolehnout aspon na ty svoje milovany rodice 😵

tetes1
18. zář 2009

promiň,ale tak si asi rozmyslím, jestli si s takovým chlapem pořídím děti... 😖 Prostě je to jeho dítě, tak by na to měl být a snad jenom blb neulehčí své ženě,když vidí, že je jí zle....
Ale mě pomáhají jak naši, tak manžel se chová jako táta....,ale jsem raději,když se máma nabídne,než abych jí říkala a nějak by mi asi nenapadlo jí vyčítat,že mi třeba pomáhá málo. Prostě tím,že se z ní stala babička nekončí její život. Ale vzájemná pomoct je určitě fajn a Marti to napsala pěkně... 🙂

jakoubka
18. zář 2009

martimari-napsala jsi to přesně 😵
Kubíkův táta se o malého postará pěkně(i když spolu nežijeme),řekla bych ,že i víc než když jsme spolu byli 😔 😉

martimarti
18. zář 2009

Děkuji, až se červenám 🙂 🙂 a jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to tak cítí 🙂

luucia
18. zář 2009

martimarti, máš recht 😉 cítím to stejně 😉

titkovamiriam
18. zář 2009

marti aj ja s tebou suhlasim ja si neviem predstavit zeby sme fungovali inak-iba navstevy kazdu druhu nedelu 😒

petikd
18. zář 2009

No my si tiež v rodine pomáhame,či sestre,či ona nám.Ja sa teraz starám o ochrnutú starkú,ktorá býva s nami.
Samozrejme mi pomáha aj manžel,ale ked je dlho v práci,tak mi pomôžu rodičia.Mám ešte 2 súrodencov.Pri najstaršej sestre išla mama do práce po nejakých 4 mesiacoch po pôrode,s bratom bola 2 roky doma a so mnou 6 mesiacov a ja som bola so starkou o krotú sa teraz starám.Pomáhame si vrámci celej rodiny.Ked som chodila na rehabilitácie,ochotne mi postrážil malého môj krstný.Takže je pravda,že je to o výchove
Ale dieťa ked má aj starých rodičov,tak si myslím,že je dobré,aby to vedelo 🙂

petikd
18. zář 2009

Baby a mám teraz s mamou,lepší vzťah,sme si bližšie 😉

titkovamiriam
18. zář 2009

lebo uz aj ty si mama 🙂

sayast
18. zář 2009

peti, my si byli s mamkou blizky vzdy, ale po narozeni dcery jsme mnohem vic 🙂

petikd
18. zář 2009

Titi presne preto 😉 ,ale myslím,že aj preto,že sa vídame každý den a vieme,že si musíme pomáhať.A som veľmi rada,lebo ved kto vám viac pomôže ked nie mama 🙂

fanys
19. zář 2009

ahoj
martimarti-ano je fajn když když rodina funguje a když si pomáhá ale to že máme s rodiči supervztah přece neznamená že nám pomáhat musejí -jako proč?je to jen na nich jestli chtějí ne?
u nás to taky bylo dáno výchovou ale ne v každe rodine to tak je napr.u mm ne 😕
nicméně jak napsala darina že jednou budou naše rodiče potřebop vat pomoct a že je v tom nechám protože jsou dospělí-to jako na oplátku za to že mi pomohou s dětma?ne v prvním řade vychovali,vypiplali,živili mne takže to cítím jako dluh vůči nim i když jim to přišlo stejne normální jako těd mne že se starám o svoje deti,když se holky narodili moje mamka přijela ze slovače na 3.týdny-bylo to fajn ale stejne jsem byla ráda že je tady.že si ji mužu užít,kecat s ní celé hodiny,jen na ni koukat byl pro mne balzám na duši ale starostlivost o holky jsme na nin nepřevedla-i když moc chtěla-prostě když to zvládám tak nechci a nepotřebuju,a když jsem padala na hubu tak jsme volala sos manželovi ne někomu jinému.
tak proto mne irituje někdo kdo se stežuje že mu nehlídají,nepomáhají......protože když se chce tak to jde.já si spíše toho že to mám občas moc užívám a rozhodne to neberu jako samozřejmost.

vroni
19. zář 2009

my sa sice s babkami stretavame (dedkov nemame), ale skor pomahame my im. Oni sa s malou sice pohraju, ale to su len take parminutovky. Inak nic, ale nastastie to ani necakame ani nepotrebujeme. Ja s mamou ktovie ako nevychadzam, takze tiez navstevy su fakt na 99% kvoli malej (oni dve maju super vztah) Svokra je sice fajn, ale ma co robit sama so sebou, takze pomoc od nej sa cakat neda. Ale aspon ma nevytaca do nepricetnosti ako moja mama 🤐

poupe
19. zář 2009

moji mamce kdyz reknu,tak pohlida,postara se o malou,chodi do prace,tak toho moc nevyuzivam,rodice mi pomahaji jak se da
Tchyne ta nepracuje,pohlida kdyz ji reknu,ale sama se nikdy nenabidla,nikdy malou nevozila(bydlime ve dtejnem meste)

iris
19. zář 2009

Poupe, to máme podobné...až an to, že tchýně nebydlí (naštěstí!) ve stejném místě...To bych zešílela.
Naši pohlídají, když je potřeba, i si sami řeknou, abychom jim malého přivezli...tchýně si sama neřekne a a pak si stěžuje, že jí malého nepůjčíme, když hlídají, tak pak říkají, že pořád plakal...no a u našich je ok, tak nevím.Tchýně mu kupuje nevhodné hračky i oblečení...a to i když jí nadiktuju co přesně potřebuje, včetně velikosti a teď už i rozměrů 😖

mikulka
autor
19. zář 2009

Já myslím, že pomoc od rodičů není povinost. Právě proto jim ani neříkám, čekám, až se nabídnou sami. A když se nenabídnou, pak si myslím, že asi chtějí odpočívat nebo něco. Že mají důvod, proč nepomoci.

U mně věděli, jak to je, že to bylo těžké a když jsem mámu potkala venku, ptala se mně, co mi je, že vypadám strašně. A já, že jsem jí přece psala sms, že už x nocí nespím a že malý má problémy s kakáním a kde co. Na to pokrčila rameny a nenabídla se, že by JAKKOLI POMOHLA. Tak přece se v takovém případě nebudu vnucovat. Ví sama, že pomoc potřebuji. I když mně to mrzelo hdoně moc. ☹

To, že já budu rodičům pomáhat až bduou staří beru jako samozřejmost.

Mně spíš ale taky mrzelo to, že naši moc moc pomáhali ségře a dodones pomáhají, i když má již 10 leté dítě. Asi to vzniklo tam. Že naši prostě pomáhají jí ségra třeba neuklízí, tak jí máma chodí uklízet, pere, žehlí atd., oběhá s malým všechny doktory, mají ho celé prátzdniny, všechny svátky... Já zvládádm, ač jsem padala na hubu, tak to asi brala jako že to je v pořádku.

berynka
19. zář 2009

Tak mně by taky vadilo, když se v rodině hraje na spravedlnost, že někomu se pomáhá hodně a někomu vůbec. To je docela divný 😒 .
Fanys to urcitě myslí obecně, že někdo samozřejmě očekává pomoc od rodičů. Tady z holek to snad nikdo nenapsal, ne? 😉
A další věc je, že když prarodiče moc neprojevují zájem o vnoučata, tak to mrzí každou mámu 😔 .

suki
19. zář 2009

tak já si nemůžu vůbec stěžovat, máme dvě babičky a jednoho dědečka a jednu prababičku 😀 a babičky jsou úžasné...kdykoli s radostí pohlídají. Můžu si jít zacvičit nebo cokoli vyřídit a kdykoli se na ně obrátit a pomůžou 🙂

crca
19. zář 2009

Já mám tchýňovce přes silnici a nemůžu si stěžovat.Mamku už nemám a táta bydlí 200km od nás.Mám 4,5 měsíční dvojčátka a je pravda,že než abych se doprošovala o pomoc,tak to zvládnu sama,je to sice někdy děs,ale jde to,naštěstí z nich jsou tak poprděný,že nemusím o tu pomoc prosit. 😀 Tchýně se mnou jezdí k doktorce do poradny s malýma,když potřebuju tak pohlídá a když chce vozit tak jde.Jen zavolám jestli bude mít čas a bude se chtít s nima projet,ale nedávám to jako příkaz,nýbrž se ptám,neberu to jako samozřejmost. 😉 Buď řekne,že jo,nebo že nebude mít čas,ale to neberu jako něco,co bych jí měla pak vyčítat,že nejela.Ona má taky barák,zvířectvo,zahradu.....No a když si můžu vyrazit,tak mám manžela a ten hlídá 😀

bzuco
19. zář 2009

pomáhajú 😉 ...aj moji a aj manželovi rodiča...a som im za to strašne vďačná 😉

atrami
20. zář 2009

Teraz už je to vpohode. Svokra pomáhala vždy. Horšie to bolo s mojou mamou. Bolo treba ju trochu vychovať. Teraz je už super babka a pomáhajú ako vedia.

mikulka,
toto isté som prežívala ja. Nakoniec z mojej mamy vyliezlo, že moju sestru považuje za neschopnú, preto sa jej musí pomáhať a ja si vraj vždy poradím 😒
Tiež som padala dole nosom, ale pomoci som sa nedočkala.

lindda
20. zář 2009

cafte tak ja musim povedat ,ze moja mama ako tak pomaha nic velke ,ale ak potrebujem pomoze mam uz vyzsi vek tak uz moc nevladze s nervami 🙂 ale nestazujem sa 🙂
Svokra radsej pomlcim maly ma skoro 3 roky a este ani raz ho nemala ,a to sa " vyhrazala ked sa mal narodit " ze zoderie kociky 😠 😀 ale nepomaha vobec i ked vam poviem ,ze niekedy aspom 2 hodky by mi velmi pomohli ,ale co uz ked to nejde tak to nejde 🙄

zrzulka
20. zář 2009

nam pomaha cela moja rodina, moji rodicia aj sestra. z manzelovej strany je svokra tiez super ale nema tolko prilezitosti pretoze byva daleko a nestretavame sa casto.A kedze je uz aj starsia tak nema tolko energie ako napriklad moja mama. Avsak malu zboznuje kazdy ci uz z manzelovej alebo mojej rodiny. Je to nase rodinne slniecko🙂)))
ja vsak nenechavam malu s niekym, malokedy sa stane ze ju necham u maminy. Som rada ked mozem byt s nou prave ja... asi som cudna pre ostatnych.

netmona
20. zář 2009

ahojte,,,tak my mame smolu,,mama daleko a svokra ani nie len sa jej asi nechce,,ma už dôchodok,,ale dúfam ked ju budeme súrne potrebovať tak pomôže 🙂

sasulec
20. zář 2009

petik ..na tvoj prispevok o zblizeni s mamou..mne sa obcas zda,ako keby mi na truc robila..uplne naopak.. 😠 abo povie,ja to nebudem robit chuda..odsavanie soplikov..potom som ja ta zla co jej zle robim a ona ta super co sa s nou mazne..a to ma hneva.. 😠 ☹ a trapi,ze mi to pripada,ze ma k nej blizsie..
ale som sl.mamina takze osamostatnit sa mi asi nepodari,aspon kym len matersku poberam..
ale aj pomoze..ked sa poihraju.. 😉 mozem popisat.. 😉

inkinka
20. zář 2009

zrzulka, vychováš si malú podľa seba, podľa mňa to nie je čudné. A treba si malé užiť, lebo rýchlo rastie a ani jeden deň sa už nevráti.

zanett
20. zář 2009

fanys 😵 souhlasim. Je to holt cesko-slovenska zalezitost, ze si mladi rodice casto automaticky mysli, ze babicka s dedeckem uz jaksi nemaji pravo na vlastni zivot a ze se tudiz museji obetovat pro vnoucata a odlehcit praci rodicum. Vsimni si, ze v zahranici to tak nefunguje - treba tady v UK- maji i penziste bohaty spolecensky zivot a neziji jen z toho, ze se tesi (nebo netesi) na navstevu vnoucat. Prece jenom, i kdyz uz je nekdo v duchodu, jeste to neznamena, ze ma jakousi moralni povinnost projevovat mimoradny zajem o vnoucata a odsunout ostatni zajmy na druhou kolej...

Btw: chvalim cestinu 😵 Na to, ze jsi ze Slovenska, mluvis (resp. pises) cesky lip nez mnozi jini zde zucastneni...

mamutka
20. zář 2009

my byvame sami, rodicia daleko, ale v podobnej situacii ako mas by mi mamka pomahala, navarila by mi. ale zase je fakt ze si netreba na to zvykat, je to tvoje dieta, sama to urcite zvladnes, mna by skor stvalo, ze ked raz za uhorsky rok s malym idu von, tak kazdy pisti ako sa staraju a vsetci lamentuju, ze kolko ti pomahaju. to by mi vadilo. nech si vsetci uvedomia, ze si das rady so vsetkym sama.
pozri, ja som po porode mala velmi dlho problemy, nemohla som dobre chodit, este teraz ma klby bolia, byvali sme na druhom poschodi bez vytahu a ked som mala horsie dni, nezvladala som schody bez pomoci 😒 ked siel manzel sluzobne na par dni mimo, musela moja mamka docestovat aby mi pomahala - len tu jednu vec som od nej chcela, zniest mi kocik, ja som totiz nezvladala ani len pivnicu po rampe absolvovat, ked som si tam kocik nechala.bud rada, ze si take daco nezazila.
a dieta mi tiez nespalo, 2 krat pol hodina spanku za den, potom len podriemkaval medzi nikdy nekonciacimi kojeniami leziac na mne a v noci zaspal az o 00.30, skor nie.....takto to slo cele mesiace, teraz spi trosinku lepsie.
takze som nemala navarene nikdy, lebo bud bol na mne maly, alebo som ledva presla na zachod a to stacilo, dalej som neplytvala energiou potrebnou pre maleho.
skor tej svojej rodine a okoliu nejak daj najavo, ze si pekne robis vsetko sama a vystacis si. ono mamicky ktore maju dobre spiace deti si to tak nevedia uvedomit, ale ked si cez den ani jednu celu hodku nemozes dopriat kym by dietatko spalo, je to velmi tazke, viem ako sa citis.
takze neboj, ako trosky su viacere, co im deti nie a nie spat, same su na vsetko, u teba je problem pobabrana situacia a to deptanie z klamstva, ze predstieraju to co ti nedavaju.
a to ze ti postrazia dietatko kym si u dr. je super. ja potrebujem na rtg, mam papier cele mesiace a nemozem tam ist, tak moc mi treba, ale neda sa s nimi dohodnut, ze by ma zobrali prednostne rano, kedze mam babatko, mam si pred 7.00 vyzdvihnut casenku, o 8.00 zacnu robit a mam cakat kedy dojdem na rad.....a kam si polozim dieta kym ma presvietia, to si nechcem ani predstavit. takze tak to je, ked ti nema kto postrazit.......

berynka
20. zář 2009

zanett, ja vim, u "vas" je zvykem frknout deti au-pairce 😀 .

zdenka26
20. zář 2009

zanet jako promin ale mě se to jako česko-slovenká záležitost teda nezdá 😒 je to o soudrřnosti rodiny,většina z nás tak byla vychovaná že rodina se na sebe vždy může spolehnout a pomoct.Už jsem si vícekrát všimla i v jiných diskusích jak narážiš na česko a nebo slovensko.žiješ jinde tak nesud jak to máme tady v čechách.