Roční dítě vyžaduje při nočním probuzení pouze matku
Ahojte maminky,
moc prosím o radu, nebo podobnou zkušenost. Mám ročního chlapečka, který je na mě hodně fixovaný (ale už se to začíná trošku a pomalu zlepšovat) 🙂 Problémy se spinkáním máme od narození, respektive s usínáním. Ale od pátku máme nový problém. Brouček usne okolo půl deváté - deváté a po dvou třech hodinkách se vzbudí na kojení ( i přes kaši). V tom by problém nebyl. Po nakojení s ním ještě ležím, aby tvrdě zabral a pak se ho snažím přendat do postýlky. Ale i když už pochrupuje, já se jen hnu a on hned otevře očíčka a natahuje ruce. Když mám štěstí, povede se mi ho přendat do postýlky, ale to se také hned vzbudí a začne křičet nenene. Máte někdo zkušenost, co s tím? V sobotu jsem s ním ležela od půl jedenácté do 12, snažila jsem se ho uspat a přendat do postýlky, ale nešlo to. Na záchod musel jít se mnou a vykoupání prořval manželovi na ruce. Možná to je separační úzkost, ale abych se od něj v noci nemohla ani hnout, to je hrůza. Je to ďáblík, večer doháním vše, co přes den nestíhám, tak bych alespoň ty večery chtěla mít volné na práci a ne je trávit s malým v ložnici.
Moc děkuji za rady a zkušenosti 🙂
@lilllie měli jsme ten samý problém, totožný, po přenesení do postýlky se sice nevzbudila ale uhodila půlnoc až pul jedná a stála v postýlce a řev, jen jsem jí zvedla okamžitě klid, položila jsem jí do naší postele a okamžtě usnula, takhle to šlo 2 měsíce, pak už jsem to vzdala a jsme všichni spokojeni 🙂 a to jsem byla ta zarputilá matka co trvdila že dítě nikdy nebude spat s nama v posteli... jj realita je jná 😀
Předpokládám, že je to první dítě🙂, že? Tam jsou ty snahy o tu postýlky dost silné 😀 😀 😀 . Popravě u druhého už to člověk neřeší, kde to dítě spí, hlavně se vyspat. Takže doporučuju, večer dá do postýlky a v noci po kojení nechat v posteli a bez výčitek svědomí 😉 . Je to normální prostě chce být u tebe. U koho jiného taky, že? 😀
@lilllie Jak píše @zamilovanadonej, nech ho u sebe v posteli. Párkrát si s ním pořádně schrupni a prcek bude za pár dní v pohodě. Prostě jen má období, že tě potřebuje cítit i v noci a mít jistotu, že jsi tam s ním. Třeba na něj leze nějaká nemoc a proto je nyní citlivější. My jsme toto praktikovali tak, že jsme měli postýlku přiraženou k posteli a přes špricle jsem na něm měla ruku, aby věděl, že tam jsem a postupně jsme postýlku odsouvali dál od postele. 🙂
At spi s tebou a bude klid ... ja mam 5 mesicniho a bude semnou spat hooooodne dlouho.. je to pro me lepsi tak i pro neho
@lilllie ja bych k sobe do postele dite nedavala. Dcera zacala poradne spat az kdyz zustala v pokojicku sama= misto vstavani i 10x jen max 2x. A i ja jeste ted kdyz spi se mnou se vubec nevyspim jak se porad mele a cestuje po posteli... kazdy jeji pohyb me budi. Ale urcite bych se snazila byt hodne s nim,ale zase neustupovat v tom,ze vsechno musi delat jen maninka😉
@lilllie Asi ti musí být jasné, že na to žádná super rada nebude. Buď akceptuješ požadavky svého dítěte a necháš si ho u sebe nebo se s tím nesmíříš a budeš ho do postýlky dávat nadále přes jeho řev. Je potřeba prostě vyhodnotit, co je pro tebe z dlouhodobého hlediska únosné. Pro mě byl pláč dcery v postýlce neúnosný a ještě víc mi vadilo vstávat v noci na kojení. Tak ji mám od dvou měsíců u sebe a mám klid.
Krom toho je možné, že pokud ti syn dosud v postýlce spal normálně, tak tohle může být jen období, které zase odezní. A taky je možné, že ty hodiny uspáváním trávíš proto, že syn tuší, že se ho pokusíš do postýlky přendat a podvědomě se spánku brání. Tak ho zkus přestat přendavat, syn získá jistotu, že ho od tebe nikdo neoddělí a bude spát mnohem lépe.
A hlavne to,ze ho das k sobe do postele neresi to,ze kdyz vecer usne tx budes moc odejit treba koukat na telku nebo neco delat, to je podle mne uplne jedno v jake bude posteli😉
@lilllie možná to je jen chvilkové....třebba tě potřebuje, má strach z přendávání a že bude sám v postýlce...zkus s ním týden i deset dní noc co noc být, podle mě když uvidí, že neutíkáš a ani ho nepřendáváš, navíc ráno se probudí vedle tebe, bude klidnější a i líp zabere a bude spát tvrději...a ty budeš mít klid...
na jednom roce je malý, potřebuje mít tebe jako jistotu...a když vidí, že ho přendáváš, nebo odcházíš, bude huř a huř spát....nechej si ho v posteli a jak jsme psala nahoře....uvidíš, že se to zlepší .-)
JInak moje osobní zkušenost u prvního dítěte úplně stejné jako u tebe, póřád jsem měla pocit, že mám být někde jinde a dělat něco jiného než to dítě uspávat. Uspávání trvalo dlouho. U druhého dítě jsem ten pocit neměla, najednou jsem si uvědomila ,že už to nikdy nezažiju a světe div se, malá spí krásně, dala jsem jí třeba do postýlky, držela jí za ruku a přitom jsem si četla, když byla malá a teď u větší, prohlídneme knížku, chytne mě za ruku a spí 😀 . Oni na to prostě mají radar ty děti 😀 .
@ajurka taky máme dvě holky, spaly s náma kdy chtěly, doknce jsme to dotáhly tak daleko, že máme obrovské letiště v pokojíčku kde usínáme s nimi - já i manžel a někdy v noci odejdeme spát do ložnice, někdy s nimi spíme do rána...ale dříve od narození spaly s náma v posteli v ložnici....jsou klidné, nehysterčí a já i ted klidne vysvětlím, že jdu nakoupit a ude s nimi tatínek....jde o to, že věnovat se dětem musí i otec, i když chodí do práce a musíte mít hodně času jako rodina....a spánek je báječný, obě holky spaly skvěle...podle mě neměly potřebu mít strach...
zavírání do postýlek apod neuznávám...žádné zvíře od sebe neodstrčí mládě...tak proč člověk??? a navíc, nemyslím si, že by s náma chtěly spát i v deseti letech :D deset přeháním, ale víte jak...až samo dítě bude chtít, může....a dříve či později tak bude....dítě má jedinou jistotu a tou je rodič...tak mu ji neberu...
a sex lze dělat i jinde a jindy než večer v ložnici v posteli .-)
ps doma by měl být pořádek atd, ale ne za každou cenu....na prvním místě je dítě a pak vše ostatní....prostě uklízet a leštit poličky můžu až udou velkjý...
Hojda ve 13 mesicich jsem se ja od ni z pokojicku odstehovala zpet do loznice hned vedle. dostala velkou postel s velkou zabranou a ja jsem mela pustenou chuvicku. hned zacala spat mnooohem lip a po mesici nebo 2 spala najednou celou noc.
@ajurka díky...já si dodnes pamatuji, jak mě naši v ložnici nechtěli :D ne že bych z toho měla trauma, ale bylo mi to strašně líto....dítě vám odpustí všechno, ale musí vidět, že je přijímáno a že ho máme rádi. každý dělá ve výchově chyby i já, i vím, že v něčem bych měla zabrat - být s nimi častěji a déle venku atd..i když jsme na hřišti, nekdy už valím domu....a pak si řeknu, proč ještě chvíli ne...a zůstaneme tam, ale někdy spěchám...apod...přitom nemám kam. Nebo někdy prostě zvýším hlas...a nemusela bych...ale právě tím, že s námi spí, že je hodně a často pusinkujeme, vysvětlujeme, děkujeme...hladíme a mazlíme se s nima, je to znát...kolikrát jako dnes třeba, si vyčítám, že jsem mohla uděla věci jinak...dnes tady malá běhala se špejlí v ruce, omylem mě 2x píchla, když za mnou lezla na sedačku, já už to nevydržela a špejli ji vzala....a ted tady sedím, vyčítám si to a je mi ji líto, protože brečela..jenže kolem ní skákala druhá, mladší...a mám o ně strach. Sice jsem ji to vysvětlila...ale...řeším to spíš já, ona ted už spinká a je spokojená 🙂
já když vidím, kolik žen se hodí, aby byly těhotné, co vše krom financí do toho investují, jak strašně moc touží po dítěti a pak ho odloží vedle do pokojíčku...je mi z toho smutno....a pak se diví,. že dítě k ním nemá vztah a důvěru...ne všechny samozřejmě, ale i spaním s ním v posteli ukazuji dítěi, že ho miluji, že h přijímám a že mi nepřekáží...posiluje to vztahy...tot muj názor 🙂 a nemyslím si, že k horšímu...spousta detí spalo s rodičema a jako starší děti chtěli spát sami a chtěli soukromí.....a nemyslím si, že by z nich vyrostli špatní lidé 🙂 vše je o přístupu, výchově...já kdybych si mohla vybrat, s našima bych jako dítě spala a jak ráda.
@tarra27 ano mi s rodici spali na jedne posteli do 7 roku potom nam rodice koupili postele( byli jsme jen s brachou) a dali si to vedle postele.. a my za nejaky dva roky si rekli o pokojicek tak nam ho udelali.. a my se uz ani nebali byt samy a meli jsme z neho radost... jinak budu se snazit dat svemu diteti takovou vychovu jakou jsme dostali mi... rodice nas nikdy nebyli vzdy vse vysvetlili proc neni neco dobre delat a tak.. ja ani bracha nekourime dodelali jsme si skoly a zijeme slusnym zivotem...
Holky,ja jsem to asi spatne napsala,malej s nama v posteli spi a je to super.Ale po dobu,co s nim nejsem v loznici proste musi byt v postylce.Kdyz se vzbudi,tak by mi preci z postele spadl.
@lilllie my to máme kvůli společnému spaní upraveno tak, že máme postel otočenou vysokým čelem do prostoru,přiraženou ke zdi,z druhé strany je přiražená postýlka (která slouží jako zábrana a odkladní prostor) a pak je kousek volný, abychom mohli vlézt do postele a tam je na zemi matrace. No vypadá to hrozně, ale účel to plní 🙂 A jinak naše malá stejně od malička do ted (25 měsíců) když se probudí sama v posteli tak mě zavolá a zůstane ležet.
@jannka15 Tak my máme postel vmontovanou v celku s nočníma stolkama a nedá se s ní hnout a máme ji uprostřed místnosti. Z jedné strany teda mám zarážku proti spadnutí, co měli v Lidlu, ale je to nízký, když se malý postavý, tak úplně v pohodě přepadne...No, uvidíme, nějak to vymyslíme...
Každopádně děkuji všem za rady a zkušenosti, jste hodný 🙂
Pardon, samozřejmě postaví :D
no ja by som skusila dat zaspať hned do postielky s tým že budeš sedieť vedla postielky a držať ho za ruku.......
Ne, promiňte, je přilepená čelem ke zdi, ale další strany jsou otevřené 🙂
@lilllie 😀 😀 😀 Tak ho necpi do postýlky ale spi s ním. Já mám ti měsíční dceru co se budí na kojení i x za noc, ale není v tom problém, protože spíme spolu. Nech ho spát tam, kde usne a je to.