Čekám dítě se ženatým
Ahoj, předem říkám že vím, že jsem blbá a nechovala jsem se správně, ale teď už to je asi vedlejší. Zamilovala jsem se do o dost staršího ženatýho chlapa, který je zároveň i můj šéf. Začalo to před rokem, začal si on a já si nechala zamotat hlavu. Zamilovali jsme se, antikoncepci jsme moc nehrotili, z toho co říkal jsem měla dojem, že s manželkou mu to moc neklape a taky jsem cítila, že mě miluje. Zkrátka jsem si myslela, že kdyby se něco stalo, tak od ní odejde. Stalo se, nutil mě do interupce, ale je mi už ke 30 a měla jsem strach, že se něco pokazí a zůstanu bez dětí, navíc si nemůžu nějak odůvodnit že bych si nechala vzít dítě které vzniklo z lásky. Řekl o tom manželce, která asi vyšiluje, ale z domu ho zatím nevyhodila. Říká že od rodiny nechce odejít. Já jsem z toho nešťastná... říká že dítě chce vídat a bude se o nás starat jak bude moct, ale od rodiny neodejde. Finančně to taky úplně problém není. Pořád doufám, že si to časem nějak rozmyslí... mám podporu přátel i rodiny, i tak se ale bojim, jak to všechno zvládnu. Ani nevím, proč to sem píšu, možná jenom potřebuju slyšet o někom s podobným příběhem, komu to dobře dopadlo. Je mi to všechno moc líto...
@malazabka78 prosim tě, jak nemůžeš? Můžeš. Pokud by se ti cokoli stalo a do PN bys musela, tak bys tam byla a hotovo 😉
@malazabka78 ale gyndar ti napíše neschopenku úplně v pohodě když mu řekneš, že máš v práci hrozný stres a psychické vypětí. Mě taky, nechal doma, protože jsem se u první dcery fyzicky a psychicky zhroutila v práci.
@malazabka78 taky se trochu vzchop a otřes, teď už jsi matka, tak taky trochu bojuj za něj, to je totiž pro tebe na prvním místě a má být. Je to blbý, ale na podelanyho maniupulanta musíš teď hodit pomyslný Bobek.
@malazabka78 hele a vis jaky doma ma ted urcite peklo? Takze asi je schopny manzelce slibit ,kde co.. aby vubec udrzel svoji stavajici rodinu s detma.. ono uz jen, ze posle manzelku, aby ti to " vysvetlila" znaci jaky je frajer.. se mu takyvmuze stat panu redoteli, ze mu z platu nezbyde temer nic a bude platit na dve rodiny a a tim asi nepocital...na ty zkousky se priprav dobre, at mas otevrene dalsi moznosti, je ted trosku odstrihni, musite to vsichni vstrebat, ted te tlaci, pac je tlaci cas na interupci...ale dite nosis ty, takze je to jen na tobe, nenech se vydirat nicim a nikym.. to das i bez,tatinka a nebudes prvni ani posledni..
@malazabka78 ty se bojíš, že ti bude dělat v práci zle a na druhou stranu ho nechceš nechat ve štychu tím, že bys šla na neschopenku? Já bych klidně mrcha byla.
Teď budeš mít dítě, trošku se zmátoř a začni se chovat jako velká holka. Promiň, ale myslet si, že odejde od rodiny, až otěhotníš (protože když neřekl, ať se chráníš, tak dítě chce 🤦 ), je hloupost. Kdyby chtěl od rodiny odejít, udělal to už dávno.
Být tebou (psala jsi, že peníze nejsou problém), tak bych uvažovala o možnosti ho vůbec do rodného listu neuvádět. Pak nebudeš muset řešit např. střídavou péči a tak (kdyby mu náhodou v budoucnu ruplo v kouli a chtěl se starat). Jasně, je lepší, když má dítě otce, ale radši žádného, než někoho, kdo se ho chtěl zbavit potratem.
A neboj se, zvládneš to 🍀
@malazabka78 Trošku se vzchop a bojuj za sebe a to maličké. Přece to nevzdáš pokaždé, když na tebe někdo bude křičet a zkoušet citové vydírání, manipulaci. (Já jsem třeba taková, že se rozbrečím, když mi něco nejde, ale trvám na svém). Teď je to všechno horké, žádná kaše se nejí tak horká, jak se vaří. Ty s potratem vnitřně úplně nesouzníš, podle by sis to vyčítala po zbytek života, pořád bys přemýšlela, coby kdyby.
Připrav se, že i v práci to bude "divoké" až se vrátíš. Možná na tebe bude tlačit, abys podepsala dohodu, že končíš. Těhotné mají ze zákona ochranu a nemůžou se jen tak vyhodit. Pokud tě v práci nesnese, ať ti dá překážky a 100% platu doma. Pokud by tě vyhodil, tak bych se soudila za ušlou mzdu. Tak pozor, aby jsi se nenechala zatlačit do něčeho nevýhodného pro tebe. I když já toho nejsem zastáncem, ale tady bych zdrhla na neschopenku.
Spíš si začni hledat dobrého právníka.
Ještě obecně k tématu zlá milenka, kure*ník chlap a chudák manželka. Vztahy jsou vždy složité, ale nechci pasovat manželku do výhradní role chudinky, která za nic nemůže, ale jsou i situace, kdy manželka k nevěře přispívá. Viděla jsem i vztahy, kde žena se chovala k muži k jak malému soplákovi, pořád ho za něco peskovala, to pak takového muže zlomí a má doma bačkoru, nebo to muž řeší tím, že "bojuje" a hledá jinde, kde se cítí jako muž a nikdo ho nepeskuje. A někdy je chlap takový, že musí podvádět, bere to jako sport, to je pak na ženě, jestli s ním chce být a toleruje to, nebo si najde někoho věrného, férového protože notorického záletníka člověk nepředělá. Každý máme možnost volby. Nevěra je podle mě jen špičkou ledovce, má hlubší kořeny.
@malazabka78 Jo holka bez urážky, ale když tohle pro tebe bylo tak důležité, tak sis měla rozmyslet, zda je ženatý chlap zrovna ten pravý adept na otce....S tou variantou, že s tebou nebude chtít být, jsi přece musela taky počítat ne? Mimino zvládneš, ono je to někdy lepší, když si musíme poradit samy, jsme pak silnější. A jich se neboj, dělají tlaky z posledních sil, dokud je čas a můžeš jít ještě na potrat. Až už to nepůjde, myslím, že se zklidní a budu se s tím snažit srovnat. Pokud ti bude v práci dělat dusno, půjde na neschopenku. Vyhodit tě v tvém stavu nemůžou.
@malazabka78 Já bych upřímně začala někde jinde a od znova. Za každou cenu být samoživitelka 🤷🏻♀️.. no nevim.
Někteří chlapi jsou takový, že u porodu se ještě žena musí starat o ně. Pořiď si k porodu dulu, je to výborná psychická podpora. Kamarádka říkala, že nejlepší investice byla do vlastní porodní asistentky. Během šesti nedělí se můžeš nastěhovat k mamce, pokud to lze, nebo ona může přijet za tebou. (Nevím, jak to máš s bydlením, kde bydlí oni.)
Až si zahojíš rány z toho vztahu, tak přijde nový partner a jestli to budou 3 měsíce, nebo 3 roky, je na tobě, jak si to rychle zpracuješ.
Když tě bude deptat, tak nepřistupuj na jeho hru. Prostě mu natvrdo řekni, ať se chová slušně ke svým genům, koneckonců souložil dobrovolně a jestli s tím už nechce mít v budoucnu problém, může jít na vasektomii. Se s ním nepárej a odkaž ho do patřičných mezí.
@malazabka78 lidi se k nám chovají tak, jak jim dovolíme. Tak začni tím, že se nenecháš deptat. Když ho k sobě nepustíš, tak budeš mít klid 😉
@malazabka78 heleď jestli potřebuješ podporu v těhotenství a k porodu, najdi si dulu nebo vlastní porodní asistentku. Spousta šťastné vdaných žen řekly, že by manžela k porodu nechtěly ani za zlatý prase nebo že jim tam hrozně překážel a rozptyloval je. Dula by pro tebe byla asi nejlepší řešení. Já nad ní taky docela přemýšlím, popravdě u porodu mi to bylo docela trapný všechny ty tekutiny, řev, klystýry, to si myslím, že chlap vidět nutně nepotřebuje a líp by se mi to snášelo před ženou. A s tím jak by ti chlap pomáhal po nocích bych si taky naděje nedělala. Můj ex se pak vždycky odstěhoval na gauč, když malá řvala. Můj stávající to zkoušel, ale byl pak tak nepoužitelný doma i v práci , že jsme si stejně museli ložnice oddělit dokud se to s malou nezklidnilo ty noci. Děláš si zbytečně představy, které ti prihoršují a v reálu to ani takhle růžově nevypadá.
@malazabka78 Že je chlap přítěž? No nevím, jak to měli nastavené vaši, ale mě manžel vždy se vším pomáhal a žádnou přitěží mi nikdy nebyl. Ono pokud si špatně vyberu, pak to tak možná je. Každý svého štěstí strůjce. Ale ty by jsi se měla sebrat a něco dělat, buď si vyřídit interrupci a nebo se sebrat a začít se chovat jako dospělá a nastávající máma už kvůli tomu malému.
@malazabka78 jako chápu, že jsi z celé té situace zklamaná a zřejmě rozčarovaná, ale uvědom si, že to, že tvoje dítě bude vyrůstat bez otce a ty bez partnera jsi chtěla udělat druhé ženě a jejich dětem a jen se to obrátilo proti tobě, takže teď je potřeba se k tomu postavit čelem, přestat se litovat a začít za to malé, které jsi chtěla, bojovat.
@malazabka78 já teda s výjimkou porodu pomoc a zastání neměla, nemoci dítěte jsem naopak zvládala líp, když jsem byla s malým sama. Stačí péče o dítě, ne tak uklidňovat nervaka, co tě akorát stresuje. A vstávání k dítěti v noci, no hahaha. Ano, prý jsou muži, co pomáhají, ale není málo těch, co ani moc ne. A vzhledem k statistice rozvodů v ČR nemáš žádnou záruku celé a fungující rodiny nikdy. Toto by pro mě fakt nebyl argument k potratu. Čím dřív se obrnis proti manipulaci a citovému vydírání, tím líp pro tebe i to malé. Máš podporu rodiny, máš, jak jsi psala, vždy možnost dobře placené práce. To fakt není málo. Chápu, že rozpad vztahu bolí, na druhou stranu můžeš být ráda, že se odkopal ještě relativně brzo. Držím palce, jsi silnější, než si myslíš ❤️
@malazabka78 Nikdy nevíš, co se stane, u nas se okolnosti vyvinuly tak, že manzel u porodu stejně nebyl (byla jsem hospitalizovana na rizikovem a pak z minuty na minutu sekce). Děti byly hodně kontaktní a kojily se asi milionkrat za hodinu, takže i kdyz je manzel pochoval, stejne za pět minut chtěly ke mně a smolik. Dlouho jsem od nich nikam nemohla, ty začátky prostě byly náročné hlavně pro me. Anebo se ti narodi hodné spinkaci miminko, maminka ti ho vezme vozit do kočárku a ty budeš mít pohodu. To nikdy dopředu nemůžeš říct. Porodni asistentku nebo dulu k porodu můžu vřele doporučit. Nemáte snadný začátek, ale ani ne nejhorší. Když to teď ustojis před tím h*jzlem, tak se můžete ještě mít s miminkem krásne. Držím palce🍀
@malazabka78 Kočko , je to náročné, ale dá se - já partnera měla a mám, ale je totální workholik, když z domu odejde v 7 a vrací se kolem 22 - 23 hodiny a pak se chce samozřejmě vyspat, takže spal v pokojíčku, aby ho syn nerušil. Pokud máš rodinu, která tě podpoří, pohlídá, je to super, nečetla jsem celou diskuzi, ale vztah s rodinou si hýčkej, já mám smůlu, že rodinu mám daleko, tchyně byla těsně po mrtvici, tak jsem ještě pečovala o ní, tak ani prcek nebyl zvyklý na žádné hlídání a první větší čas bez něj ( cca 5 hodin ) bylo po druhém roce, kdy jsem si zaplatila předškolku 🙂 Drž se, budeš to mít těžké, ale rozhodně ne nepřekonatelné. A ještě dovětek - za mě - nechtěla bych aby se partner rozvedl, je to hodně velká překážka, budeš se pak starat i o jeho děti, které ti nedají nic zadarmo, maminka pochopitelně nebude nadšena a před dětmi to určitě tajit nebude, a tím se jejich naštvání přenese i na tebe.. buř ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo..
@malazabka78 děvče , s tímto negativismem přestaň , nosis v sobě dítě . Jsi na dítě už dost stará . Upřímně , kolik si myslíš , ze ještě příležitosti k tomu byt matkou budeš mít ? Já hlavně nechápu , co resis . Miminko už je tady , jen zatím schované . Pro potrat opravdu nemáš důvod . Hlavně , a to platí obecně ve všech aspektech , se nedavej ovlivňovat strachem . Strach oslabuje , zakrývá nám oči a nutí nás k nedobrym rozhodnutím . Mateřství není jednoduché , ale dítě ti tvou lásku vrátí , uvidis . Sama mám tři děti , a několik let jsem byla samoživitelkou a sama v domácnosti s nimi . Jo , někdy to je těžší , ale má to i kladnou stránku . Budeš mít část sama sebe , svou krev . Ty nálady samozřejmě mas od psychického nátlaku a taky dílem hormony . Ale to bude zase dobre . První tři měsíce jsou největší nálož . Taky bych se priklanela k neschopence , nebo mu aspoň neber telefon . Tlak ustane , jakmile budeš mít první tři měsíce těhotenství za sebou . Chod radši na procházky , příroda . Taky zvaz , kde mas svou rodinu - třeba by ti bylo lépe blízko jich . To zvládneš .
@odula můj stávající partner by prý k porodu chtěl, ale já teď právě dost přemýšlím, že ho tam nechci. Ten porod je prostě nedůstojná a celkem i nechutná záležitost 😄 spíš bych tam radši měla nějakou ženu, která ví jak to u porodů chodí a před kterou se nebudu muset stydět a uvolním se. A pak i s tou péči, jsem si kolikrát říkala, že potřebuju nějaký čas pro sebe a nutně si malou musí někdo vzít a po 5 ti minutách už jsem byla nervózní a chtěla zas za malou. Člověk si pak připadá trošku jako blázen 😀 Pokud může dát autorka aspoň chvilku miminko do kočárku babičce, aby se třeba dospala, tak to je úplně ideál. Za mě to úplně stačí. Stejně jsem se od miminka vzdalovat moc nechtěla a v noci pomáhalo jen kojení a to chlap nezastane i kdyby chtěl sebevíc. 🙂
@malazabka78 chlap je pritez? To bych tvou mámu neposlouchala. Můj manžel pomohl se vším, vstával v noci, mne po porodu pomáhal fyzicky, protože jsem byla úplně v prd... pri porodu tam byl se mnou. To ty nezazijes. Ne s tímhle chlapem. Chodil s malou ven, ja se vyspala, klidně uvařil, uklidil.. ale v pohodě, dokud se srovnas i s touto stránkou věci.
@lachtanice86 máš štěstí a važ si toho, není to úplně běžné. A nemusí to být jen lenost partnera, ale i tím, že má více povinností, jak pracovní, staví dům, nebo i vůči širší rodině..
@lachtanice86 no ne vždycky to takhle ideálně funguje (spíš bych řekla, že to takhle většinou spíš nefunguje, co pozoruju v okolí) třeba chlap nemůže vstávat v noci, protože se musí vyspat do práce, pracuje na směny a pod. My třeba stavíme dům, takže manžel teď určitě vařit, uklízet ani brát si děti na procházky nebude. Kamarádka má manžela doktora, který je věčně v práci, takže taky na vše sama...
@malazabka78 vždycky se to dá nějak zvládnout, když nic jiného nezbývá a je zbytečné mučit se představami nějakého romantického ideálu. Určitě bych si miminko nechala, věk na to máš, podmínky zas tak strašné nejsou, pomůže ti rodina. Než narazíš na prince na bílém koni, tak taky může uplynout x let, tak abys pak nelitovala, že dítě nemáš a nemůžes otěhotnět. Chlap tě chce jen vydeptat, aby to pro něj bylo co nejjednodušší a trochu uchlácholil manželku, vůbec bych se s nima nebavila. Pokud nebude chtít uznat otcovství, můžeš to řešit soudně po porodu i s alimenty pro sebe. Teď má platit nový zákon, že za neplatiče bude alimenty platit stát a vymáhat to po nich. Snad se i časem najde fajn chlap, s kterým vytvoříte kompletní rodinu
@malazabka78 Já mám sice fungujícího manžela, ale u porodu nebyl a nedržel mě za ruku (císař, ke kterému ho nepustili), do nemocnice za mnou před porodem nechodil (korona, byla jsem hospitalizovaná), po porodu za mnou se synem nechodil a to jsem si tam pobyla (korona, nepustili ho), v noci k synovi nevstává, protože ho uspí jen prso + manžel musí být vyspaný do práce. Tvůj příběh je tvrdý setkání s realitou, ale na druhou stránku, buď ráda, že to přišlo tak rychle a můžeš si s miminkem zařídit život, jaký chceš. Horší musí být, když jsou doma šílený hádky už s miminkem + společný bydlení atd., to se pak rozchod řeší mnohem hůř. Moji kamarádku takhle ženáč tahá za nos s přestávkama 8 let a ona pořád věří, že odejde. Je jí 30 a nemá nic, ani chlapa, ani dítě, ani prozření, že tudy cesta nevede, ačkoli jsem jí to 100x řekla. Ty už víš, že není takový, jak se tvářil, že vás společná budoucnost nečeká. Sama už ale nikdy nebudeš, budeš mít miminko, který ti to všechno vynahradí a časem najdeš někoho, kdo ho s tebou bude vychovávat. Samozřejmě to nebude růžový, budou chvílie, kdy toho budeš mít totálně po krk, ale když ti pomůže rodina, tak to půjde, uvidíš. Ono stačí, když budou chodit vozit, nebo ho necháš u nich doma spinkat a půjdeš si lehnout taky. Držím palce 🍀.
K terapeutce jsem se už objednala, myslím že bez odborné pomoci to nezvládnu.