Čím vás okolí štvalo, když se vám narodilo dítě předčasně?
Čím vás okolí naštvalo, když se vám narodilo dítě předčasně, je trochu jiné, než ostatní, nebo zemřelo? asi to zná každý, občas se okolí vyjádří netaktně, neví, jak má reagovat, na co vás zeptat a na co ne.
některé poznámky přejdu, na jiné už mě unavuje reagovat i dkdyž vím, že to všichni myslí dobře.
staly se mi všechny výše uvedené situace, pro příklad:
- těhotná s dvojčaty jsem akutně jela do nemocnice a rodila (na konci 6. měsíce), doktor který mě vyšetřoval: ,,a jak často máte kontrakce? -nevím - vy jste nepoznala, že rodíte??" (ne, takhle brzo mě to opravdu nenapadlo, pan doktor asi už rodil hodněkrát...)
- děti na jipce, připojeni na přístroje, a okolí zajímá "a už přibrali?" (váha opravdu není jediná a rozhodující...),
- jedno miminko zemřelo: ,,tak ještě, že máš toho druhého" (ano, taky jsem ráda, ale není potřeba to takhle omlouvat)
- a miluju pohledy nekterých mamin v čekárně u doktorky, když jsem přišla s dítětem, které má hadičku u nosu (oxygenoterapie - foukal mu kdyslík, než mu dozrály plíce) jak na mimozemšťana. raději, kdyby se slušně zeptaly, na co a proč to je.
- syn je těžce nedoslýchavý, má naslouchadla: ,,ale to se ještě spraví, ještě je malý" - sousedka je asi odborník 🙂 (ne, dovoluji si být poučenější, vada sluchu není rýma 🙂)
a tak dále, mám spoustu hlášek, s odstupen času se některým směju 😎
zajímá mě, jesti vám třeba nevědomky někdo řekl něco, co vás trápí, čím ublížil, rozčílil, nebo co udělal a dělat by podle vás v dané situaci neměl.
napište jen tak pro sdílení, možná i pro pobavení těch, které jsou na tom stejně a poučení ostatních, jak se (ne)zachovat. 😉
Stručné shrnutí
- Okolí často reaguje na předčasné narození netaktními otázkami a komentáři typu „už přibrali?“, „to se ještě spraví“, „tak ještě, že máš toho druhého“, nebo nevyžádaným srovnáváním s jinými dětmi, které rodiče v diskuzi popisují jako ubližující.
- Doporučené citlivé reakce zahrnují krátké fráze jako „držíme palce“, „myslím na vás“, nabídku „jestli chcete mluvit, jsem tu“ a aktivní naslouchání jako nejčastější praktickou pomoc.
- Rodiče používají praktické postupy pro komunikaci i péči: uvádět korigovaný věk dítěte, mít připravené standardní odpovědi na dotazy, slušně se zeptat na lékařské pomůcky (např. naslouchadla, oxygenoterapie) a vysvětlovat lékařské termíny jako plagiocefalie a helmická léčba.
Nejčastější otázky
Q: Co říkat rodičům předčasně narozeného dítěte, když chci projevit podporu?
A: Krátké, konkrétní fráze doporučené v diskuzi jsou „držíme palce“, „myslím na vás“, „mrzí nás to“ nebo nabídnout „jestli chcete mluvit, jsem tu“, případně objetí, pokud je vnímáno jako vhodné.
Q: Jak se vyhnout netaktním otázkám o zdravotním stavu dítěte?
A: Místo dotazů typu „už přibrali?“ nebo „kojiš?“ se doporučuje zeptat „Jak se máte?“ nebo slušně položit jednu neutrální otázku; při nejasnostech stačí říct „to jsem nevěděl/a“ a nevnucovat soucitné komentáře.
Q: Co dělat, když neznám správnou reakci na smrt miminka nebo perinatální ztrátu?
A: Vyhnout se frázím jako „aspoň máš toho druhého“ nebo „musíš se držet“; vhodné je říct „je mi to líto“, nabídnout empatické naslouchání a nechat rodiče rozhodnout, zda o tom chtějí mluvit.
Q: Jak komunikovat o vývoji předčasně narozeného dítěte (velikost, dovednosti)?
A: Používat korigovaný věk při srovnávání, vysvětlovat, že váha není jediný parametr, a reagovat krátce „má svoje tempo“ nebo „dožene to“, místo neustálého porovnávání s jinými dětmi.
Q: Jak přistupovat k dětem s lékařskými pomůckami v čekárně (hadicemi, naslouchadly, oxygenoterapií)?
A: Nehledět dotěrně; pokud jste zvědaví, zeptat se slušně a nenuceně „mohu se zeptat, na co to je?“, místo pobuřujícího gestikulování nebo komentářů.
Q: Jak reagovat na opakované dotazy na pohlaví nebo otázky typu „už to bude kluk/holka?“
A: Říct, že si přejete nechat pohlaví jako překvapení, nebo stručně odpovědět „je mi to fuk“, případně připravenou větou „máme raději, když je to překvapení“.
Závěry z diskuze
Shoda
- Lidé většinou myslí dobře, ale často říkají věci netaktně, což rodiče předčasně narozených dětí vnímají jako zraňující.
- Empatické naslouchání a jednoduché fráze („držíme palce“, „myslím na vás“) jsou považovány za užitečnou formu podpory.
- Praktická komunikace rodičů zahrnuje používání korigovaného věku a připravených odpovědí na dotazy.
Sporné názory
- Někteří zastávají názor „raději nic neříkat“, jiní preferují aktivní nabídku podpory a otázku „Chcete o tom mluvit?“.
- Některé reakce veřejnosti (např. soucitné poznámky vs. faktické dotazy) jsou vnímány rozdílně podle vztahu k rodičům — blízcí mohou víc rozumět, cizí to zas mohou zveličit.
Otevřené otázky
- Jak systematicky „školit“ širší veřejnost, aby komunikovala citlivě s rodiči předčasně narozených dětí?
- Kdy a jak zasahovat (např. volat sociálku), jestliže někdo vyjadřuje obavy o zdraví dítěte na základě vzhledu nebo chování?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
naslouchadla, oxygenoterapie, plagiocefalie, helmická léčba (helma), přísné polohování, korigovaný věk, císařský řez, hormonální stimulace, růstový hormon, JIP/JIRP, kojení, adopce
Místa a osoby
Hradec Králové, JIP/JIRP, Veterinární správa, Policie
Taky už mám tak trochu dost těch řečí, co kdy uměl můj muž, nebo co by už moje malá měla umět... (A ona skutečně ještě nesedí...?? nebo Ty to máš TAK jednoduché, jednorázové plínky/ubrousky/vyvařovačky/skleničky s jídlem za nás nebyly. Haha 🙂 Ze začátku jsem ještě měla energii vysvětlovat, proč ji neposazuji či nestavím sama, proč ji mám stále v leže v korbičce a ne v sedě, nebo že to TAK jednoduché v dnešní době skutečně není... Ale už jsem se obrnila a jen přikyvuji a nebo neříkám nic, v případě dovedností, co kdy má umět moje dítě, jen řeknu, že má svoje tempo a šmitec 🙂
Ahoj holky. Nedá mi to nepřipsat své,i když diskuse je stará.
Předčasný porod,dítě intermediar,já s ním v nemocnici. Šéf odchytil moji maminku a "kdyby se nažrala,má normální děcko".
Zkousávala jsem to dlouho.a ne,jídlem to opravdu nebylo.jen on má ego do vesmíru,vše ví nejlíp a vyžívá se v ubližování,šikaně a občas potýrá zvířata.
@kevinecek chapu,syn byl taky nedonoseny a nejvic me dostalo,kdyz maminka,ktere jsem se sverila,zacla kdyz jsme prisli na hriste ,svolavat ostagni maminy ,jako podte se podivat ,"TO "je TO dite......a ony se fakt sebehly a ocumovaly .....opravdu jsme byli atrakce a vsechny mi flusaly do kocaru svoje bacily .....no vypadla jsem opravdu rychle .
Chápu. Taky se na něj sbíhají, někdy s poznámkou,že vypadá normálně. A jak by jako měl vypadat,mít chobot?
A ten šéf ho viděl po příjezdu domů a pak jsem se dověděla,že všude říkal,jak hrozný má obličej,nevyvinutý. Grrrr.
@kevinecek už bych se pod šéfa nevrátila, pod takovým bych nemohla odpovědně pracovat ☹(((
Tak o nás třeba na oznámení prvorozeného chtěného dítěte řekla moje mamka: "To myslíš vážně?" Nebo např měla jsem jet 250 km na významnou rodinnou akci. Já podruhé těhotná s komplikacemi, zvracením a mamka: "No to přijedeš, i kdybyste každých deset km stavěli, aby ses vyblila."
@kittym kittym založím o mé práci nové téma.psala jsem tu,ale nevyšlo místo. Co se tam dělo byla hrůza,ale už je to lepší. Přibyl tam jeden,před ním si to už nedovoluje. Velkochovy nejsou hezké místo k žití a sem tam něco se děje v každém,bohužel. Ale jak říkám,u nás už jen občas.teď nevím,jsem na rodičovské. Veterina?když se všichni kamarádičkují? A ještě.Volala jsem ji tu párkrát na týrajícího soukromníka.a co jako.přijeli a odjeli.mi napsali,že nic neshledali. U nás by nic nenašli.kdyby přijeli,takové věci se schovají, veterinář to viděl,ale byl rád,že měl práci,tak neviděl.
.